Záznamová karta č. 2 | |
Název části segmentu (číslo v mapě) ve sledované krajině: Pískovna na Palhanci | |
Zařazení podle prostorově strukturních kriterií: Ekologicky významný krajinný prvek | |
Zařazení podle převažující funkce: Interakční prvek | |
Zařazení podle biogeografického významu: Lokální význam | |
Popis místa: Stará pískovna zařazaná do polí severně od Palhance. Rozloha asi 150 x 100 m. Nejvyšší stěny asi 10 m. Ještě před 20 lety se zde vyskytovaly tůňky, které poskytovali možnost reprodukce obojživelníkům skokan hnědý Rana temporalis, ropuše zelené Bufo viridis a obecné Bufo bufo, rosničkám zeleným Hyla arborea, blatnici skvrnité Pelobates fuscus a čolkům obecným Triturus vulgaris. Hojně zde žila užovka obojková Natrix natrix. Následně pískovna zcela vyschla a zarostla náletovými dřevinami. | |
Významné a převládající rostliny: Svahy pískovny jsou osázeny borovicí černou Pinus nigra. Je, až na malou přední část, zcela zarostlá topolem černým Populus nigra, topolem osikou Populus tremula a břízou bělokorou Betula pendula. Na místech vyschlých tůněk přetrvává vrba křehká Salix fragilis. | |
Pozorovaní živočichové: Tento remízek využívají srnec obecný Capreolus capreolus, zajíc polní Lepus europaeus, liška obecná Vulpes vulpes, lasice kolčava Mustela nivalis. Z ptáků vrabec polní Passer montanus, strnad obecný Emberiza citrinella, drozd zpěvný Turdus philomelos, ťuhýk obecný Lanius collurio, straka obecná Pica pica, bažant obecný Phasianus colchicus. | |
Typ půdy: Písek | |
Navrhovaná opatření: Vyhloubit na několika místech (do hloubky asi 1,5 m) jámy, které by se naplnily spodní vodou a vytvořily by tak vhodné prostředí pro obojživelníky. | |
Datum průzkumu: |
Průzkum provedl: Jakub Kubačka |