Přírodní památka Hranečník

Kolonie volavek popelavých mohou být prastaré, mnohé z nich ptáci používali už před staletími.

To však není případ Hranečníku. Při sčítání byly zde v roce 1965 prokázány jen dva hnízdící páry, v roce 1982 už 11 párů. Podle ornitologických průzkumů z roku 1985 to bylo 37 párů a v roce 1990 dokonce 134 párů. Chráněná kolonie vznikla kolem roku 1966 a od té doby zde volavky hnízdí každoročně. Podle pozorování z let 1994-2002 početnost populace klesla v důsledku těžby dřeva na 120 párů. Stále je to však jedna z největších hnízdních kolonií v České republice. Další hnízdní kolonie jsou v současné době pouze v Tovačově na soutoku řeky Bečvy a Moravy a úplně nová lokalita u Zálužného na Vítkovsku, kde několik párů zahnízdilo ve smrkovém porostu poprvé v roce 1997. V roce 2003 zde zahnízdilo už na 30 párů.

Na 3-5 vejcích, která kladou už v březnu, sedí oba rodiče 26-27 dnů. Mezi partnery se vyvinul zajímavý rituál. Pták, který přilétá na hnízdo podává partnerovi větvičku, aby odvrátil jeho agresi. Hluk, který v kolonii panuje v květnu, slyší obyvatelé Píště. Mláďata zůstávají v hnízdě 6-7 týdnů. V kolonii jsou mláďata nejrůznějšího stáří. Zatímco uprostřed kolonie se už učí létat, na okrajích jsou stará několik dnů. Rodiče krmí mláďata každé dvě hodiny a potravu obstarávají ze vzdálenosti až 30 km. Jsou silnými konkurenty rybářů, protože loví hlavně ryby, ale nepohrdnou ani drobnými savci, hady nebo mladými ptáky. Denně spotřebují asi půl kilogramu potravy. Pokud si to spočítáme, pak 250 volavek spotřebuje za den, a to bez mláďat, přes 1 q potravy. Volavky popelavé jsou částečně tažné. Ornitologové, kteří mladé volavky kroužkují na hnízdě, zjistili, že hlavně mladí ptáci se vydávají na daleké cesty až do severní Afriky. Některé byly později nalezeny ve volavčích koloniích vzdálených až tisíc km od místa narození. Většina volavek přezimuje v jižní a západní Evropě. Mnohé zůstávají i ve střední Evropě, ale vystavují se nebezpečí, že podlehnou kruté zimě.

Volavky popelavé na Hranečníku hnízdí na vzrostlých borovicích lesních, které zde výrazně převažují nad dubem letním. Borovice lesní patří v oblasti k původním dřevinám. V opavském okrese tento typ smíšeného lesa nebyl nikdy hojný, protože dubové a především dlouhé borovicové dřevo bylo velmi žádané.

Volavky ovlivňují skladbu keřového i bylinného patra pod hnízdy. Volavčí trus zvyšuje množství dusíku v půdě, kde se daří zejména nitrofilním keřům, bezu červenému a bezu černému. V jejich stínu rostou další nitrofilní druhy: kopřiva dvoudomá, starček Fuchsův a třtina křovištní.

Kromě volavek se zde vyskytuje i krkavec velký, v dutinách stromů hnízdí datel černý, v křovinách si hnízdo staví kos černý, drozd zpěvný a pěnice černohlavá.