Přírodní památka Úvalenské louky

Na loukách a rákosinách v nivě řeky Opavy mezi silnicí Opava-Krnov a řekou před obcí Úvalnem je možno pozorovat jev zvaný sukcese. Jedná se o proces nahrazování jedné biocenózy druhou až do konečného stadia klimaxu. Ještě v 50. a 60. letech 20. století původní vegetaci tvořily unikátní pcháčové louky, které se kosily a vypásaly, nyní je území zarostlé rákosem obecným a náletovými dřevinami.

V minulosti celou Poopavskou nížinu pokrýval lužní les, který je klimaxovým stadiem, stejně jako např. prales. Lužní les by se sem hypoteticky mohl vrátit sukcesní řadou. K tomu však již nedojde, protože louky byly odvodněny a koryto řeky Opavy bylo spoutáno a narovnáno. Díky těmto opatřením nemůže docházet k pravidelným záplavám, které jsou pro lužní lesy významné. Na hlinitopísčitých fluviálních sedimentech (povodňových hlínách) se vytvořila velmi úrodná černozem, vhodná pro pěstování zemědělských plodin. V okolí chráněného území se daří pěstování zeleniny. Zbytky slatinných luk se zachovaly jen na severním okraji území, jinde byly degradovány nebo zcela zanikly. Jsou činěny pokusy na záchranu slatinných luk, jejich obnovu ? revitalizaci. Jedná se o sekundární sukcesi, kdy se předpokládá, že v půdě je zásoba diaspor. Doufejme, že tyto pokusy o pravidelné kosení od roku 1998 na nejzachovalejších částech území, budou úspěšné.

Chráněné území je porostlé náletovými dřevinami, především olší lepkavou, vrbou křehkou, vrbou popelavou a vrbou rozmarýnolistou. Zajímavá dřevina bříza tmavá, která byla jako druh determinována teprve před několika lety, je zde vitální. Mezi olšemi najdeme starší i mladé exempláře.

Z dalších rostlin je zde dosud hojná ostřice příbuzná. Ojediněle tu roste kapradiník bažinný.

Původně faunisticky velmi bohatá louka slatinného charakteru, nyní v silně devastovaném stavu, hostila celou řadu druhů dvoukřídlého hmyzu, které nikde jinde ve Slezsku zatím nebyly zjištěny. Smutnice Bradysia paranocturna Rudzinski, 1994 (čeleď Sciaridae) byla odtud popsána a dosud jinde nebyla nalezena. Z dalších významných druhů je třeba zmínit především mrvnatku Leptocera finalis (čeleď Sphaeroceridae), která zde má nejjižnější známý výskyt (jediná lokalita v České republice).

Ornitologové zde prokázali hnízdění několika párů motáka pochopa, chřástala polního i vodního, všech tří druhů cvrčilek (zelená, říční, slavíková), hýla rudého, moudivláčka lužního, slavíka obecného i tmavého.

Žije zde nížinná populace ještěrky živorodé. Z drobných savců např. rejsec černý, hraboš mokřadní, myšice temnopásá a myška drobná.