Naučná stezka: "Za školou" v Žimrovicích
Využití naučné stezky včetně pracovního listu najdete na webových stránkách ZŠ Žimrovice. http://www.zszimrovice.cz/stezka.htm
1. zastavení: Škola s lípami a skupinou jehličnanů
Škola v Žimrovicích byla slavnostně otevřena v roce 1922 asi 50 let po vysazení lip malolistých západně od budovy školy. Lípa je národním stromem. Zlaté lipové ratolesti jsou na vlajce prezidenta republiky. Tento strom, který se dožívá 500 a více let, si vysazovali naši předkové u domu, protože jim byl 10x užitečný:
- poskytuje stín
- květy dávají nektar a pyl včelám, které z nich vyrábějí med
- čaj z lipového květu je léčivý
- z měkkého lipového dřeva se vyřezávají hračk
- suchými větvičkami se topí
- vysoký strom sloužil jako hromosvod
- z lýka se vyráběli provazy
- kořeny vysušovaly zdi domů
- isty vyrábějí kyslík
- hustá koruna zachycuje prach
Skupina jehličnanů, kterou tvoří dvě douglasky tisolisté a dvě borovice vejmutovky byly vysazeny pravděpodobně v době výstavby školy. Zerav byl vysazen mnohem později.
2. zastavení: Květinová louka na Kamenné hůrce
Před 300 miliony let na konci geologického období prvohor naše území pokrývalo moře, ve kterém se usazovaly jíly a písky. Během alpínského vrásnění v období třetihor, byly tyto vrstvy vyzvednuty a vytvořily například Alpy a naše Jeseníky. Kamenná hůrka v blízkosti školy vznikla stejným způsobem. Kámen, který zde vystupuje na povrch se jmenuje droba.
Velmi vzácná je loučka na samém vrcholu, která může, díky pravidelnému kosení, začátkem léta rozkvést spoustou teplomilných a nenáročných, ale zato krásných květin. Bíle rozkvete žebříček obecný a silenka nadmutá, žlutě zase štírovník růžkatý a jestřábníky, karmínově hvozdík kartouzek, fialově chrpa luční a sytě modře hadinec obecný.
Za hranou skály nám výhled na Žimrovice zastiňuje dub letní, třešeň ptačí, jeřáb ptačí, buk lesní a habr obecný.
3. zastavení: Geologický profil
Na třetím zastavení na konci obce Žimrovice při nástupu do údolí potoka Melečku, asi 200 metrů od odbočky vpravo, se nachází pěkný odkrytý kamenitý břeh, který je tvořen horninou ? drobou. Na téměř kolmém profilu je vidět i erozní činnost kořenů dřevin.
4. zastavení: Jehličnatý les
Jehličnatý les, monokultura, má chudý bylinný porost. Je zde možno pozorovat ostrou hranici mezi ekosystémy, listnatého a jehličnatého lesa. Mezi porostem smrku ztepilého a lesní pěšinou je nápadný vřes obecný. Les je přehledný, a proto vhodný pro samostatnou činnost dětí. Mohou hledat stopy života v lese, například podle způsobu ?opracování šišek? (získávání semínek) určovat, které zvíře si na šiškách pochutnávalo.
5. zastavení: Květena na jižním svahu údolí Melečku
Na lesní pěšině jsou velmi nápadné žlutě kvetoucí kručinka barvířská a čilimník chlupatý. Na okraji svahu zase sadec konopáč a v létě nádherné červenofialové a bílé květy náprstníku červeného. Vedle sebe tu rostou netýkavka nedůtklivá s většími sytě žlutými květy a drobnějšími květy netýkavka malokvětá. Mezi keři je krušina olšová, bez hroznatý (červený) a jíva.
6. zastavení: Kamenné moře s mechy, lišejníky a kapradinami
U lesní pěšiny na pravém břehu je roztroušeno několik větších balvanů droby, na kterých rostou mechy s lišejníky a mezi nimi kapradiny, např. kapraď samec. Je spolu s papratkou samičí na stezce, po celé její délce, běžný. U osady Meleček, kde se stezka otáčí o 180 stupňů, se k nim přidává další nápadná kapradina, hasivka orličí, která je vyšší a rozvětvuje se.
7. zastavení: Mokřad nad roklí a dřeviny na stezce
V první části stezky, od jejího začátku až po osadu Meleček, procházíme přes dva potůčky, které jsou patrné jen při jarním tání a při dlouhodobých deštích. V suchém létě na jejich koryto upozorní malé rokle a kaluže na lesní pěšině, ve kterých se vyvíjejí pulci žab ? kuněk žlutobřichých. V údolí potoka Meleček žije skokan hnědý a ropucha obecná, užovka obojková a z ještěrů slepýš křehký a ještěrka živorodá.
Stezka je zajímavá i z dendrologického hlediska. V její první části, kde prochází po jižním svahu se vyskytuje, dub letní, jasan ztepilý, bříza bělokorá, habr obecný, jilm horský, buk lesní, javor klen a javor mléč. V druhé části stezky u potoka se k nim přidávají olše lepkavá a vrby.
8. zastavení: Život pod hladinou Melečku
Potok Meleček pramení u obce Moravice západně od Melče. Protéká úzkým údolím v oblasti, která patří do Nízkého Jeseníku a vlévá se v Žimrovicích do řeky Moravice.
V potoce žije střevle potoční, pstruh potoční a jelec proudník. Na spodní straně kamenů, především v horním toku se objevují blešivci, larvy chrostíků a jepic, což ukazuje na čtyřstupňové škále druhý stupeň znečištění.
|