|
|
|
|
|
|
| D |
| Ve slovníku existuje 19 položek. |
| Strany: 1 |
| Den dětí | Natura Opava pořádá mnoho akcí pro děti, nejen v rámci dne dětí, ale o tom se můžete přesvědčit zde, na těchto stránkách.
|
| | |
| dendrochronologie | Vědní obor, který na základě letokruhů dřevin rekonstruuje průběh klimatu v minulosti. |
| | |
| dendrotelma | Malé vodní nádrže. Trvalé nebo periodické se specializovanými
rostlinami, zejména sinicemi a řasami a živočichy. V tůních
vznikajících na jaře a vysýchajících počátkem léta mají živočichové
krátký generační cyklus. Vyschnutí přetrvávají v diapauze některého
stadia (perloočky, létající brouci, ploštice, žábronožky, listonozi
apod.). Drobné periodické nádržky vznikající v dutinách stromů, v
pařezech se nazývají denrotelmy.Ve skalních dutinách hovoříme o
litotelmách. V listových pochvách, zejména bromélií v tropech jsou
fytotelmy, kde je dosti bohatá zvířena (stromové žáby a jejich pulci,
hmyz a jiní bezobratlí). |
| | |
| denudace | odnos zvětralých částic hornin vodou |
| | |
| desertifikace | Je proces degradace území na pouštní, polopouštní nebo podobně vypadající na vodu chudou oblast. |
| | |
| destruenti | Rozkládači - organismy rozkládající mrtvou organickou hmotu postupně na látky jednodušší, rostlinné látky rozkládají hlavně houby a plísně, živočišné látky bakterie (nesprávně dekompozitoři). |
| | |
| detergenty | Prací a čistící prostředky snižující povrchové napětí vody. I ve velmi nízkých koncentracích vytvářejí na vodě pěnu, zamezují výměně plynů mezi vzduchem a vodou, jsou pro vodní živočichy toxické, odmašťují ptákům peří, čímž působí jejich hynutí apod. Samočisticí schopnost vody na detergenty nestačí. |
| | |
| detritus | Odumřelé části rostlin (opad, hrabanka), mrtví živočichové a jejich výkaly, které jsou významné pro vznik organické složky půdy humusu. |
| | |
| dlanitě laločnatý list | Má dlanitou žilnatinu a čepel vybíhá v dlanitě rozložené laloky. |
| | |
| dlanitě složený list | Je složen z několika samostatných lístků, přisedajících k řapíků v témže místě. |
| | |
| druidové | Kněží, vychovatelé dětí z vyšších vrstev. Významní v náboženském i politickém životě Keltů. |
| | |
| dryas | Období nejmladšího pleistocénu, rozdělené dvěma interstadiály (alleröd a bölling), nazvané podle dryádky osmiplátečné Dryas octopetala, význačné rostliny tohoto období. |
| | |
| Dub červený |
Dub červený (Quercus rubra) je listnatý strom z čeledi bukovitých, který původně pochází ze Severí Ameriky. Dorůstá výšky až kolem 40 metrů.
?
Vědecká klasifikace
Říše:
rostliny (Plantae)
Podříše:
cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:
krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída:
dvouděložné - (Rosopsida)
Řád:
bukotvaré (Fagales)
Čeleď:
bukovité (Fagaceae)
Rod:
Dub (Quercus)
?
|
| | |
| Dub letní |
Dub letní
Dub letní,
česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně sevyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a některých lokalitách severní Afriky.Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy nebo růst jako solitér. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve.
Jeho koruna je mohutná, nepravidelně a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru.
Borka je tmavošedá, hrubě rozpukaná.
Listy jsou obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Občas trpí padlím.
Křemelák kvete v dubnu až květnu.
Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech.
Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3-7 cm dlouhá.
Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy.Je mimořádně odolný proti větru.
Křemelák roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 1500 let. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní.
Využití:
Lékařství:
Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek, nicméně častěji se používá kůra z příbuzného dubu zimního, která má být účinnější. Nejúčinnější je čerstvá kůra mladých stromů, rozpukaná borka starého stromu je považována za bezcennou, stejně jako kůra delší dobu skladovaná.
Symbolika:
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Vyšší třídy některých německých vyznamenání se od svých nižších variant odlišují přidáním dubových ratolestí (viz válečný kříž, ve vyšší variantě válečný kříž s meči, brilianty a dubovou ratolestí).
Dubové listy jsou též mnohde znakem lesníků.
Okrasná a krajinotvorná funkce:
Dub je vcelku oblíbený strom pro svou mohutnost, stáří, kterého může dosáhnout, a vlastnosti, se kterými je spojován. Často ho lze nalézt v alejích a mezi památnými stromy. Bývá vysazován tam, kde je třeba zpevnit půdu, např. na hrázi rybníka.
Dřevo:
Dub letní poskytuje velmi tvrdé a těžké dřevo, které je vysoce ceněné a má široké uplatnění ve stavebnictví. Nejžádanější je ve vodním stavitelství, neboť pobytem ve vodě se jeho kladné vlastnosti spíše zlepšují.
Dub letní vs. dub zimní:
Dubu letnímu se velice podobá rovněž v Česku se vyskytující dub zimní. Oba stromy se můžou i křížit a výsledné hybridy mohou jejich rysy různě kombinovat, navíc některé rozpoznávací znaky jsou proměnlivé i v rámci čistých druhů. Jejich rozeznávání je z tohoto důvodu značně komplikované.
Rozpoznávací znaky:
"stopka, na níž visí číška žaludu - u dubu letního je dlouhá (3-7 cm), u dubuzimního je zakrnělá či velmi krátká (do 1,5 cm) " báze listů:"ideální" dub letní má listy na bázi srdčitě ouškaté (tzv. "krátké kalhoty"), dub zimní sbíhavé (tzv."dlouhé kalhoty"). To je znak nejznámější, avšak značně nespolehlivý.
Vědecká klasifikace:
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: bukovité (Fagaceae)
Rod: dub (Quercus)
Binomické jméno
Quercus robur
|
| | |
| Dušan Kopa | RNDr. Dušan Kopa (1935 -)
Uničovský rodák vystudoval odbornou geologii na MU v Brně.
Od roku 1958 se věnuje, jako samostatný výzkumný pracovník, nejen sbírkovému
fondu na mineralogicko-petrografickém oddělení Slezského muzea v Opavě, ale
aktivně i výzkumným pracím v terénu. Jsou zaměřeny na petrografii severní
Moravy a Slezska. |
| | |
| dvoudomá rostlina | Samčí a samičí květy se vyskytují jen na oddělených a tedy samčích a samičích rostlinách, např. vrba jíva a tis červený. |
| | |
| dvoudomé rostliny | Jednopohlavné, samčí a samičí květy se vyskytují jen na oddělených a tedy samčích a samičích rostlinách (příklady: vrba, tis). |
| | |
| dvounažka | Suchý poltivý plod za zralosti se dělící ve dvě nažky. |
| | |
| Dymnivka dutá |
Corydalis bulbosa
|
| | |
|
|
|
