|
|
|
|
|
|
| F |
| Ve slovníku existuje 22 položek. |
| Strany: 1 |
| fauna | souhrn živočišných druhů obývajících určité území, zvířena |
| | |
| Feng-šuej | Je velmi staré učení o harmonii
lidského života, o vytvoření šťastného domova i pracoviště; učení, které může
naši západní kulturu značně obohatit a pomůže nám mnohé ze složitých oblastí
života pochopit.Během vývoje Feng-Šuej došlo v zemi
původu (Říše Středu - dnešní Čína) k mnoha střetům o podobu tohoto učení. Ze
všech škol, kterých bylo v minulosti více než sto, získalo největší uznání
celkem 7 různých škol, které buď v jednodušší podobě nebo v kombinaci těchto
škol užívají dnes všichni odborníci v oboru Feng-Šuej. http://www.feng-suej.com/p/1/index.php |
| | |
| fenologická pozorování | Fenologie, součást ekologie. Zabývá se studiem periodicity životních projevů organizmů v závislosti na kalendářní době. Studuje jednotlivé fenologické fáze (fenofáze), jejich začátek, trvání i konec ve vztahu ke konkrétnímu datu. Vyvozuje dlouhodobé závěry s praktickým významem (např. v zemědělství). |
| | |
| fenologie | Období životních projevů, studované v závislosti na kalendářní době: nejvýraznější u rostlin, např. období rašení, olistění, kvetení a zrání plodu, podmiňuje fenologický vzhled (aspekt) celého společenstva. |
| | |
| fenotyp | Souhrn všech znaků a vlastností jedince, zevní vzhled organizmů jako výsledek interakce jeho genotypu a prostředí. |
| | |
| Ficaria verna |
Orsej jarní
Orsej jarní (Ficaria verna, syn. Ranunculus
ficaria) je bylina z čeledi pryskyřníkovitých libující si v zamokřených
stanovištích (bahnité břehy vodních toků a tůní, příkopy, lučiny a
křoviny.
Orsej jarní je vytrvalá bylina vytvářející kořenové
hlízky. Lodyha je lysá, asi 20 cm vysoká. Listy jsou řapíkaté (přízemní
dlouze, lodyžní krátce), srdčitě okrouhlé až ledvinovité, vroubkované,
lesklé a lysé. V paždí dolních lístků mohou vyrůstat rozmnožovací
hlízky.
Kvete od časného jara až do dubna, zřídka do května. Květy jsou
samostatné, 8-12 četné, se žlutými korunními lístky a četnými nektarii.
Plodem je zakrnělá nažka. V květnu usychá celá nadzemní část
rostliny, do dalšího roku se uchovávají jen podzemní hlízky a plody.
Pro vysoký obsah vitamínu C se z ní dělával salát, ale jen do doby než vykvetla, po vykvetení je totiž jedovatá.
Vědecká klasifikace:
- Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
- Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
- Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Rod: orsej (Ficaria)
Informace čerpány z wikipedia
|
| | |
| floém | Část cévních svazků tvořena převážně sítkovicemi a sloužící k rozvádění asimilátu (organických látek) v těle rostlin. |
| | |
| flora | Sohrn všech druhů rostlin na určitém místě. Římská bohyně kvetoucí přírody, jara, jejími znaky jsou květiny. |
| | |
| fluviální | Vzniklý výmolnou a ukládací činností tekoucí (říční) vody. |
| | |
| fluvioglaciál | Horninová drť přemístěná vodou proudící z tajícího ledovce. |
| | |
| flyš | Souvrství mořských pískových a břidlicových usazenin bez zkamenělin. |
| | |
| fontána | Ozdobná kamenná nebo kovová kašna zpravidla s vodotryskem a kaskádami. |
| | |
| fosilní | Zkamenělý, předvěký. |
| | |
| fotosyntéza | Biochemická reakce v zelených rostlinách, která z anorganických látek vytvářejí látky organické a jsou tak základním zdrojem života na Zemi. Rostlina pomocí chlorofylu váže energii ze slunečního záření a rozkládá vodu, ze vzduchu přijímá oxid uhličitý. |
| | |
| Fr.von Mückusch | Fr. von Mückusche (1749-1837). Narodil se v Dolní Červené Vodě na
Jesenicku. Vynikající znalec opavské květeny. Zasloužil se o založení
muzea při gymnáziu. Jeho význam spočívá především v četných herbářových
dokladech, které věnoval vědeckým ústavům ve Vratislavi, Brně a
Opavě. |
| | |
| francouzská zahrada | Charakteristickým projevem francouzské zahrady je parter s broderií, velké zrcadlové plochy vodních kanálů, vodní schody. |
| | |
| František Gazda | František Gazda (1937)
Olomoucký rodák žije ve Vítkově od roku 1945. Členem Čs.
ornitologické společnosti od r.1964. Od r. 1966 okroužkoval přes 7000 ptáků.
Autor příspěvků do odborných časopisů, spolupracovník SMO v Opavě. Léta vedl
ornitologický kroužek na DDM ve Vítkově. Vedl skupiny mladých ornitologů na
expedicích do Dunajské delty, Bulharska, Jugoslávie a Řecka. V roce 1975
zakládající člen Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO. |
| | |
| František Krkavec | František Krkavec (1922-1986)
Narodil se v Knínici u Boskovic. Po studiích na PřF MU v
Brně učil než se stal vedoucím přírod. oddělení Slezského studijního ústavu v
Opavě, kde redigoval Přírodovědný
sborník Ostravského kraje. Od roku 1972 byl pracovníkem SZM - vedoucím Arboreta
v Novém Dvoře. Předsedal Vlastivědné společnosti při SZM. Znalec flóry v okrese
Opava a ochránce veřejné zeleně. |
| | |
| Fraxinus excelsior |
Jasan ztepilý
Jasan ztepilý (Fraxinus
excelsior) je většinou statný strom dorůstající výšky 30?40 metrů,
případně i více, nicméně za méně příznivých podmínek může vyrůst i jako
keř. Větve má šedozelené, pupeny černohnědé, vejčité, i po rozemnutí
bez výraznější vůně (tím se snadno odliší od ořešáku královského, který
má pupeny podobné, ale charakteristicky voňavé). Listy jsou 20?25 cm
dlouhé, vstřícné, lichospeřené, 4?5jařmé s 9?13 lístky. Jednotlivé
lístky jsou vejčité a kopinaté, dlouze zašpičatělé, drobně ostře
zubaté, u řapíku přisedlé. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, nahé, v
mnoha barevných variacích od bílé po různé odstíny růžové. Květenstvím
je postranní lata. Plody jsou úzce podlouhlé křídlaté nažky leskle
hnědé barvy rostoucí na dlouhých převislých stopkách. Kvete od dubna do
května (alergologicky je středně významný). Daří se mu ve vlhkých a
podmáčených lesích, nebo na sutích. Roste od nížin až po nízké horské
polohy.
Vědecká klasifikace:
- Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
- Řád: olivotvaré (Oleales)
- Čeleď: olivovníkovité (Oleaceae)
- Rod: jasan (Fraxinus)
|
| | |
| fytocenóza | Fytocenóza je rostlinná část biocenózy.
|
| | |
| fytoplankton | Drobné, převážně mikroskopické druhy rostlin (tzv. mikrofyty) vznášející se pasivně ve vodě ) některé bakterie, sinice, zelené řasy houby apod.). Důležití primární producenti ve vodních ekosystémech, zejména v oblastech volné vody. Tvoří nápadné zelené shluky, ?vodní květ?. Jsou základní potravou pro drobné živočichy (zooplankton) a počátečním článkem potravních řetězců ve vodách. |
| | |
| fytotelma | Malé vodní nádrže. Trvalé nebo periodické se specializovanými
rostlinami, zejména sinicemi a řasami a živočichy. V tůních
vznikajících na jaře a vysýchajících počátkem léta mají živočichové
krátký generační cyklus. Vyschnutí přetrvávají v diapauze některého
stadia (perloočky, létající brouci, ploštice, žábronožky, listonozi
apod.). Drobné periodické nádržky vznikající v dutinách stromů, v
pařezech se nazývají denrotelmy.Ve skalních dutinách hovoříme o
litotelmách. V listových pochvách, zejména bromélií v tropech jsou
fytotelmy, kde je dosti bohatá zvířena (stromové žáby a jejich pulci,
hmyz a jiní bezobratlí). |
| | |
|
|
|
