|
|
 |
|
|
|
|
|
| | O | | Ve slovníku existuje 14 položek. | | Strany: 1 |
| obelisk | Štíhlý kamenný, zděný či kovový komolý čtyřboký jehlan, často postavený jako dekorace na památku dějinné události. | | | | | oboupohlavné květy | Květy, které mají samčí pohlavní orgány (tyčinky produkující pyl) a samičí pohlavní orgány obsahující vajíčka (pestík).
| | | | | odpadní látky | Jakékoliv plynné, kapalné nebo tuhé látky, které jako odpad opouštějí výrobní procesy a stávají se neužitečnou přítěží pro biosféru. V různém stupni zatěžují ovzduší, často jsou dále využitelné. | | | | | odpadní vody | Veškerá voda, která projde jakýmkoliv výrobním procesem a je vypouštěna do povrchových nebo podzemních vod (tzv. recipientů). Pocházejí především z průmyslu, zemědělských závodů a domácností (ze sídel, měst apod.), narušují funkci ekosystémů a jsou škodlivé rostlinám, živočichům i lidem. Rozlišujeme odpadní vody hnilobné (splaškové z potravinářského průmyslu, jatek apod,) toxické (z chemického a strojírenského průmyslu). S anorganickými kaly, ruky, a oleji odpadní vody oteplené, radioaktivní, s patogenními mikroby. | | | | | odvodňování | Umělé vysoušení bažin, močálů, slatin aj. mokřadů. Je technicky snadné proto se často provádí nad únosnou míru. Vyvolává podstatné změny v krajině. | | | | | okvětí | Květní obal z lístků tvarem a barvou více či méně stejných, nerozlišených v kalich a korunu. | | | | | Oldřich Kapler |
Oldřich Kapler (1915 - 1998)
Uznávaný amatérský přírodovědec se narodil v Boskovicích.
Zasloužil se o poválečnou obnovu sbírek SZM v Opavě. Velký znalec opavské fauny
a flóry. Poctivě se věnoval ochraně přírody a ekologické výchově mládeže.
Zbytek svého života strávil jako odborný pedagog na Okresní stanici mladých
přírodovědců v Opavě.
| | | | | Opava |
Opava (německy Troppau, polsky Opawa) je statutární město v Moravskoslezském kraji na řece Opavě ve Slezsku, ale její 4 části (tehdy samostatné obce) (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. Opava byla od roku 1742 do 30. listopadu 1928 metropolí Českého Slezska.
Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí "Jantarové stezky"spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Nedlouho poté, v roce 1224, byla vyhotovena listina, která poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami ? Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor "Dobytčí trh" v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým králům.
V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711-1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archívu.
Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem vévodství, samotný význam vévodských pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.
Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.
V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdeník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení 1. světové války, kdy se Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. 12. 1918.
Až do roku 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské přestalo být město sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.
Ve 2. světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22.- 24. 4. 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953?1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.
Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. V roce 1990 zahájila v Opavě první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Dne 9. 7. 1991 schválila ČNR zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.
| | | | | Opawa | Opava
| | | | | oplodí | Soubor pletiv tvořících stěnu plodu, vzniklo přeměnou stěny semeníku a uzavírá uvnitř semena, je buď jednoduché, dvouvrstevné nebo trojvrstevné. | | | | | oranžérie | Budova pro ochranu teplomilných rostlin a pro jejich pěstování, na zimu je vytápěná. | | | | | oříšek | Plod s velmi tvrdým oplodím, které nesrůstá se semenem. | | | | | Orsej jarní |
Ficaria verna
Orsej jarní (Ficaria verna, syn. Ranunculus ficaria) je bylina z čeledi pryskyřníkovitých libující si v zamokřených stanovištích (bahnité břehy vodních toků a tůní, příkopy, lučiny a křoviny.
Orsej jarní je vytrvalá bylina vytvářející kořenové hlízky. Lodyha je lysá, asi 20 cm vysoká. Listy jsou řapíkaté (přízemní dlouze, lodyžní krátce), srdčitě okrouhlé až ledvinovité, vroubkované, lesklé a lysé. V paždí dolních lístků mohou vyrůstat rozmnožovací hlízky.
Kvete od časného jara až do dubna, zřídka do května. Květy jsou samostatné, 8-12 četné, se žlutými korunními lístky a četnými nektarii.
Plodem je zakrnělá nažka. V květnu usychá celá nadzemní část rostliny, do dalšího roku se uchovávají jen podzemní hlízky a plody.
Pro vysoký obsah vitamínu C se z ní dělával salát, ale jen do doby než vykvetla, po vykvetení je totiž jedovatá.
Vědecká klasifikace:
- Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
- Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
- Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Rod: orsej (Ficaria)
Informace čerpány z wikipedia
| | | | | Ostřice chlupatá |
Carex pilosa
Ostřice chlupatá (Carex pilosa Scop.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 30-50 cm. Je vytrvalá netrsnatá s plazivými oddenky a tenkými výběžky, často vytváří rozsáhlé porosty. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je kratší nebo stejně dlouhá jak listy, nahoře ploše trojhranná a spíše hladká. Čepele jsou asi 5-10 mm široké, ploché. Jsou chlupaté, zvláště je nápadná řada brv na okraji listu. Pochvy dolních listů jsou nachově hnědé, nerozpadavé, bezlisté. Ostřice chlupatá patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčí klásek bývá pouze jeden, samičí jsou většinou 2-3, vzácněji až 4. Samičí klásky obsahují jen 7-20 květů, zvláště dolní klásek je celkem dlouze stopkatý. Listeny jsou kratší než klas, dolní zřetelně pochvatý. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Čnělky jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 3,5-5 mm dlouhá, zelená až bledě hnědá, slabě trojhranná a trošku žilkovaná, zobánek je krátký, na vrcholu krátce dvouzubý. Každá mošnička je podepřená plevou, která je světle červenohnědá, na hřbetě se 3 světlejšími žilkami. V ČR kvete nejčastěji v březnu až v květnu. Počet chromozómů: 2n=44.
Vědecká klasifikace:
-
Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: jednoděložné - (Liliopsida)
- Řád: šáchorotvaré (Cyperales)
- Čeleď: šáchorovité (Cyperaceae)
- Rod: ostřice (Carex)
Informace čerpány z wikipedia.
| | | |
|
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
