|
|
|
|
|
|
| P |
| Ve slovníku existuje 33 položek. |
| Strany: 1 |
| paleolit | Starší doba kamenná, nejdelší období ve vývoji člověka předcházející mezolitu. |
| | |
| paleontologie | Věda o životě v minulých geologických dobách. Předmětem výzkumu jsou fosilizované zbytky organismů nebo stopy po jejich činnosti. Cílem paleontologie je rekonstrukce vývoje života a podmínek jeho existence. |
| | |
| parter | Pravidelné rovinné záhony květin, nízkých dřevin (zimostráz) a plochy trávníku v blízkosti budovy. |
| | |
| peckovice | Dužnatý plod s trojvrstevným oplodím, vnější je blanité, střední dužnaté a vnitřní tvrdé. |
| | |
| peřenodílný list | Zářezy rozdělují čepel list více než do poloviny. |
| | |
| peřenoklaný list | Čepel listu je rozdělena zářezy nejvýše do poloviny. |
| | |
| pestík | Je samičí pohlavní orgán u krytosemenných rostlin, tvořený jedním nebo několika přeměněnými listy, zvanými plodolisty. |
| | |
| petrografie | obor geologie zabývající se horninami |
| | |
| Phalaroides arundinacea | Chrastice rákosovitá
|
| | |
| Phragmites australis |
Rákos obecný
Jedná se o mohutnou trávu rostoucí zpravidla na alespoň trochu zamokřených místech a často vytváří rozsáhlé monodominantní porosty. Může to být i expanzívní druh na nivních loukách v případě, že nejsou dlouhodobě koseny.
Vědecká klasifikace:
-
Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: jednoděložné - (Liliopsida)
- Řád: lipnicotvaré (Poales)
- Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
- Rod: Rákos (Phragmites)
Na opavsku se vyskytuje např. na území chráněného území Heraltického potoka.
Informace čerpány z wikipedia.
|
| | |
| plankton | Vodní organizmy většinou mikroskopických rozměrů vznášející se ve vodě. |
| | |
| pleistocén | Starší období čtvrtohor se střídáním dob ledových a meziledových, dříve nazývané diluvium. |
| | |
| pleuston | Soubor organizmů žijících na hladině, na povrchové blance vody. |
| | |
| Plicník lékařský | Pulmonaria oficinalis
|
| | |
| plodolist | Listový útvar krytosemenných rostlin nesoucí vajíčka a srůstající v pestík. |
| | |
| Podbílek šupinatý |
Lathraea squamaria
Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria Linné) je nezelená parazitická bylina z čeledi krtičníkovitých parazitující na kořenech převážně listnatých stromů, méně na kořenech jehličnanů.
- Vytrvalá, až 25 cm vysoká, nezelená bylina, rostoucí až z 50 cm dlouhého, masitého oddenku pokrytého bílými šupinani.
- Lodyha je přímá, dužnatá, narůžovělá nebo bílá.
- Šupinovité lístky jsou narůžovělé.
- Drobné, trubkovité, krátce stopkaté, světle nachové květy tvoří jednostranný hrozen.
- Kvete v březnu až květnu.
- Plodem je tobolka.
Podbílek šupinatý roste ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích, zejména podél lesních potoků.
Podbílek šupinatý obsahuje jedovaté glykosidy.
Vědecká klasifikace:
- Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
- Řád: krtičníkotvaré (Scrophulariales)
- Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae)
- Rod: Podbílek (Lathraea )
|
| | |
| pohlavní dimorfismus | Pohlavní dvojtvárnost, tvarová (morfologická) rozdílnost jedinců samčích a samičích, primární rozdíly v pohlavních orgánech, sekundární rozdíly ve tvaru i zbarvení. |
| | |
| Polygonatum multiflorum |
Kokořík mnonokvětý
Kokořík (Polygonatum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi
konvalinkovité (Convallariaceae). Někteří autoři ho však řadí do čeledi
liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.), jiní do čeledi
listnatcovité v širším pojetí (Ruscaceae s.l.).
Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, vzácně epifyty s oddenky. Jsou to
rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou jednoduché,
přisedlé nebo krátce řapíkaté, střídavé, vstřícné nebo v přeslenech.
Čepele jsou nejčastěji čárkovité, kopinaté nebo vejčité. Květy jsou
jednotlivé nebo v chudých květenstvích, vyrůstajících z úžlabí listu,
jedná se o chocholíky, okolíky nebo hrozny. Okvětí se skládá ze 6
okvětních lístků, které jsou do poloviny nebo ještě více srostlé v
okvětní trubku. Tyčinek je zpravidla 6, většinou zčásti srostlé s
okvětní trubkou. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní,
semeník je svrchní. Plod je dužnatý, jedná se o bobuli, za zralosti
modré až černé nebo červené barvy.
Vědecká klasifikace:
- Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: jednoděložné - (Liliopsida)
- Řád: liliotvaré (Liliales)
- Čeleď: konvalinkovité (Convallariaceae)
- Rod: Kokořík (Polygonatum)
|
| | |
| polyp | Jedno ze dvou pokolení některých láčkovců, žijící přisedle na dně vod. U jiných je to jediná forma existence živočicha. |
| | |
| populace | Soubor všech jedinců téhož druhu (plemene, odrůdy) na určitém území, předpokládá se vzájemná výměna genetických informací. |
| | |
| Populus nigra | Topol černý
|
| | |
| potravní řetězec | Je proces přeměny energie v potravě, který začíná u jejího zdroje - u zelených rostlin, přes organismy, které se zelenou hmotou živí (býložravci) až po organismy, které se živí býložravci a masožravci - pastevně-kořistnický potravní řetězec.Druhým typem je rozkladný (dentritový) potravní řetězec, který se podílí na rozkladu a uvolňování jednodušších organických látek (dentritu - mrtvá těla organismů) až po jednoduché anorganické látky (živiny - kyslík, oxid uhličitý atd.) zpět do prostředí. |
| | |
| povodí řeky | Území, z něhož vodní tok odvádí vodu. |
| | |
| povrchové napětí vody | Zvýšená soudržnost molekul vody na rozhraní mezi tekutým a plynným prostředím. |
| | |
| preboreál | Nejstarší klimatické období holocénu před boreálem. |
| | |
| Primula elatior |
Prvosenka vyšší
|
| | |
| přírodní park | Chráněné území vyhlášené na základě zákona číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody, sledující především ochranu volné krajiny. |
| | |
| Prvosenka vyšší |
Primula elatior
|
| | |
| Ptačinec trávovitý |
Stellaria graminea
|
| | |
| Pulmonaria oficinalis | Plicník lékařský
|
| | |
| putti | Označení pro malé dítě od renesanční doby. |
| | |
| pyl | Pylové zrno, samčí pohlavní buňka rostlin, velikostní rozmezí od 0,01 do 0,1 mm, první klíč pylových zrn vytvořil J. E. Purkyně (1787-1869). |
| | |
| pylová analýza | Pracovní metoda v paleontologii, která využívá skutečnosti, že povrch pylových zrn je charakteristický pro každou rostlinu, stejně jako otisky prstů. Podle nich lze zjistit ve vrstvách rašeliny a limnických sedimentech, které druhy rostlin se vyskytovaly v určité době ve vegetaci oblasti. Pyl je mimořádně odolný a v rašelině zůstal dobře uchován. Známé schéma preboreál - boreál - atlantik - subboreál - subatlantik, které poprvé stanovili skandinávští vědci vychází ze sukcesních řad různých typů vegetací. Zavedena byla L. von Postem v r. 1916. Po 1. světové válce se uplatnila i u nás, ve druhé polovině 20. stol. bylo datování upřesněno radiokarbonovou metodou (14C). |
| | |
|
|
|
