|
|
|
|
|
|
| T |
| Ve slovníku existuje 20 položek. |
| Strany: 1 |
| tabu | Posvátný, nedotknutelný. |
| | |
| tajga | Jehličnatý les v pásmu pod tundrou, převládají jehličnany, příměs malolistých dřevin (vrba, bříza, topol, olše), nejrozsáhlejší biom na zemi (12 mil. Km2), obrovské rozmezí teplot, +30 až 70 oC (Verchojansk), četné bažiny a rašeliniště. |
| | |
| taxon | Skupina konkrétních organismů stejného systémového zařazení, existujících v současnosti nebo geologické minulosti, taxonomická jednotka. |
| | |
| tentakule | Mnohobuněčný žlaznatý chlup masožravých rostlin. |
| | |
| terciér | třetihory |
| | |
| Tilia platyphyllos |
Lípa velkolistá
Lípa velkolistá, příp.
širolistá, (Tilia platyphyllos Scop.) je statný strom dosahující výšky
přes 25 m, za určitých podmínek však může růst též jako keř. Hodně se
podobá lípě malolisté, se kterou se často kříží. Čisté jedince lze
rozeznat podle barvy chmýří v úhlech žilek ? u lípy malolisté je
rezavé, u lípy velkolisté bělavé. Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia
x vulgaris Hayne, syn. Tilia europaea L. p.p.) a může vypadat různě.
Obecně lze říci, že lípa velkolistá má větší květy i plody než
malolistá. Zralý oříšek na rozdíl od plodu lípy malolisté nelze v
prstech zmáčknout, je mnohem více dřevnatý a žebernatý.
Rozšíření:
Lípa
velkolistá roste přirozeně v Z, střední a JV Evropě, izolovaně v J
Švédsku, na Kavkaze a v Malé Asii. V České republice ji můžeme vidět
zejména v listnatých lesích od nížin až do nižších horských poloh. Je
to typický druh suťových lesů (sv. Tilio-Acerion), vzácně jako příměs
bučin.
Význam:
Pokud
jde o její užití, platí v podstatě totéž, co u lípy malolisté. Čaj z
květů lípy malolisté i velkolisté se užívá jako prostředek proti
nachlazení, často v kombinaci s medem.
Vědecká klasifikace:
-
Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
- Řád: slézotvaré (Malvales)
- Čeleď: lipovité (Tiliaceae)
- Rod: lípa (Tilia)
- Binomické jméno
Tilia platyphyllos
|
| | |
| till | Nezpevněná usazenina vzniklá činností ledovce. |
| | |
| tobolka | Plod suchý, v době zralosti pukající, vzniká z několika srostlých plodolistů. |
| | |
| Tomáš Kruťa |
Tomáš Kruťa (1906-1998)
Ačkoliv se narodil v Brně, věnoval svůj vědecký život, jako
geolog, Slezsku. Po druhé světové válce spolupracoval s tehdejším Slezským
studijním ústavem v Opavě v rámci badatelských prací. Je autorem topografické
mineralogie Slezské nerosty a jejich literatura (1973). Jako člen vědecké rady
byl aktivním spolupracovníkem Slezského muzea po řadu let.
|
| | |
| Tomáš Svěrák | Tomáš Svěrák (1854-1929). Profesor a ředitel českého opavského gymnázia
se narodil v Boskovicích. Příspěvky o květeně Opavska uveřejňoval
převážně ve Věstníku Matice opavské. Jeho unikátní sběry jsou uloženy v
botanickém oddělení Slezského zemského muzea. |
| | |
| Topol černý | Populus nigra
|
| | |
| totem | V primitivní společnosti zvíře, rostlina ap. jako symbol předka, od kterého určitá skupina lidí (např. rod) odvozuje původ a který uctívá; kůl s reliéfem a plastikami zvířat, květů a ornamentů symbolicky tohoto předka znázorňující. |
| | |
| transpirace | Výdej vody rostlinami do ovzduší ve formě vodních par. |
| | |
| Tritulus cristatus | Čolek velký
|
| | |
| Tritulus vulgaris | Čolek obecný
|
| | |
| Troppau | Opava
|
| | |
| trvale udržitelný rozvoj | Podle Zákona o životním prostředí číslo 17/1992 Sb., §6, je to takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. |
| | |
| tundra | Biom pokrývající rozsáhlé arktické oblasti od ledových pustin na jih až k severní hranici lesa, vegetace je přizpůsobená nízké teplotě a chudé půdě. |
| | |
| tůně | Malé vodní nádrže. Trvalé nebo periodické se specializovanými rostlinami, zejména sinicemi a řasami a živočichy. V tůních vznikajících na jaře a vysýchajících počátkem léta mají živočichové krátký generační cyklus. Vyschnutí přetrvávají v diapauze některého stadia (perloočky, létající brouci, ploštice, žábronožky, listonozi apod.). Drobné periodické nádržky vznikající v dutinách stromů, v pařezech se nazývají denrotelmy.Ve skalních dutinách hovoříme o litotelmách. V listových pochvách, zejména bromélií v tropech jsou fytotelmy, kde je dosti bohatá zvířena (stromové žáby a jejich pulci, hmyz a jiní bezobratlí). |
| | |
| tyčinka | Samčí orgán u semenných rostlin produkující pylová zrna, zpravidla se skládá z nitky, prašníku a spojidla tyčinky. |
| | |
|
|
|
