Reakce na články Pane, pojďte si hrát, který napsal Marek Šulc,(1974) - lektor zážitkových a vzdělávacích programů, současně studující psychologii, článek vyšel v časopise Psychologie dnes 7-8/2006 s. 37-39, a článek Zážitková pedagogika jako inspirace pro moderní vzdělávaní od autora Ivo Jiráska (1964). Článek vyšel v časopise Moderní vyučování, červen 2006 s. 3-5.
Outdoor management trénink, rekreace, zábava, oba autoři se shodují, patří mezi současné trendy zlepšování pracovních vztahů a personálního rozvoje, zážitková pedagogika, na rozdíl od jiných vzdělávacích postupů, je charakteristická prioritně tím, že neklade důraz na informace, ale zkušenosti, získané prostřednictvím přímého pozorování. Pedagogický postup v intencích Komenského nutnosti smyslového poznávání. Jsou to "slavné objevy" moderní pedagogiky, oděné v hávu kompetencí a ne odsouvaných encyklopedických znalostí. Kdo tento slovník neužívá, je out, ne in., jako v módě? Nejsme všichni takoví. "Out" se necítím (jednak mi není ještě pětačyřicet), pamatuji sice fronty na banány, strach ze zkoušení, odpovědnost za kolektiv, motivaci rok od roku jinou, měsíc od měsíce jinou. Ale být "in" za každou cenu ?
Dovolím si kusé a nedokonalé, hlavně subjektivní (za což se předem omlouvám) zamyšlení nad tím, co je však ve srovnání minulých a současných pedagogických trendů paralelní a co jiné ? Zážitkové aktivity (trénink, rekreace, zábava, učení, hra) mají vytěžit z prožitkových situací životní zkušenost - dovednost, ne jenom labužnické sběratelství prožitků. Tak je na kurzech připravena například možnost darovat krev - zajímavá adrenalinová situace pro prvodárce, ale i pro novináře - připravit o pocitech prvodárců reportáž, ve školách je projektem - propojením různých disciplín a vyučovacích předmětů připravena tvořivá aktivita "vytváření sochy velblouda" od jeho popisu života v poušti - informací, získaných internetem, až po uvědomění si fyzikální vlastnosti měděného drátu, propojení botaniky, chemie i umění zalévání květin do syntetické pryskyřice, nebo závod v běhu, pomáhající uvědomění si krevního řečiště. Autor přiznává, že zážitkové pedagogice propadl ve svých 22 letech, kdy jel na kurz, pořádaného Prázdninovou školou Lipnice (Ivo Jirásek). Byl pro něj naprostý životní zlom.
Žasnu nad zcela logickými závěry - zážitková pedagogika je založena na hře, na vytváření umělé, moderní, hrové situace, v současnosti patrnějšího zájmu o návratu k přírodě. Snad stačí připomenout pravdy francouzského senzualisty J.J. Rousseaus (1712-1778), který lidstvo posílal zpátky na stromy - toť ten návrat k přírodě a přirozenosti, k nepřenosnosti zkušenosti atd. Jednoduchost, realita, třeba zimní přírody (Projekt Život je gotickej pes), tomu nasvědčuje. Prožitek, jako protipól, umělé, modelové, herní situace, k běžnému přetechnizovanému životu - virtuálnímu z obrazovky. Ale nová doba, nové pojmy, přístupy- Tak starejme se třeba o lidi v léčebnách dlouhodobě nemocných, osvojujme a adoptujme si hendikepované, vždyť je to tak in .. Kdo tím neprošel, nepochopí. Icebreakers, Warm - Ups, De inhibitors, Stunts, Trust building activities, Communication Games, Problem solving activities, Clousing/Framing Activities, Ropes course - Jen tak udržíme krok a získáme grantové podpory. Selským rozumem a tím, co je v nás, to jistě nebude. Tak bourejme, stavějme a přizpůsobujme se. Vždyť je všechno jinak?
|
