Objevují
se různé vztahové vazby,měnící se v čase, žáci hledají svoji pozici,
status a roli, často se projevují i negativní tendence. Ty pak řešíme jako
šikanu či stále aktuálnější kyberšikanu. Ne všichni jsou odolní a adaptaibilní
čelit zmíněným sociálně patologickým jevům.
Schopnosti
komunikace, naslouchání, vzájemné pomoci a ohleduplnosti, skupinové práci,
kooperaci, tomu všemu se postupně děti učí. A jak? Modelovými situacemi, kdy
nacházíme společná vhodná řešení, komunitním kruhem, sebepoznávacími
technikami, sebekorekčními sociálními
hrami. Máme možnost vztahy ve třídě poznat - diagnostikovat a na základě toho
volit metody, hry,simulovat situace
k ozdravění vztahů, vytvoření kooperativního sociálního prostředí a včas
ovlivnit negativní tendence ve vývoji třídního klimatu. Je to záležitost
nesmírně náročná, dlouhodobá a proměnlivá, specifická pro každou věkovou
skupinu.
Začátek je
už v první třídě - ukázka z projektu Já a ti druzí, který měl cíl
naučit děti vzájemně si naslouchat, odhalit své pozitivní i negativní stránky,
spolupracovat za základě domluvy, tvořit třídní pravidla, oceňovat se, poukazovat
na negativní tendence ve vztazích, pomoci najít řešení, recept na zdravou
komunikaci.
|