Projektové náměty, které mohou využít učitele základních a středních škol na svých školách. Natura Opava má s těmito náměty zkušenosti a rádá poradí při jejich uskutečňování. 

PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ

1.  Úvod

Motto: "Vyprávěj mi a já to zapomenu, ukaž mi a já si vzpomenu. Nech mě vytvořit a já ti porozumím. Dítě není sud, který je třeba naplnit, ale pochodeň, která musí vzplanout a hořet."Konfucius /551 - 479 př. n. l./

Učení, osobnostní rozvoj každého člověka je permanentní celoživotní činností člověka. Škola je institucí, kde probíhá výchovně vzdělávací proces. Jsou výchovně- vzdělávací cíle školy realizovány adekvátně potřebám života 21. století? Jak vnímá naše školství veřejnost, sami pedagogové? Jak nás vnímají kolegové v zahraničí?

Vždyť mezinárodní srovnávací měřítka posouvají úroveň našeho školství na průměrná až podprůměrná místa! Mechanickým osvojováním, encyklopedismem, šablonovitou výukou a hodnocením, gramotné, tvůrčí, harmonicky rozvinuté a sociálně přizpůsobené osobnosti, nevychováme. Myslím,  že  alternativní  vzdělávací programy, mezi nimi i projektové vyučování a  zejména  mezinárodní  spolupráce  na  nich,  je  jednou  z  cest  ke  kvalitnější  výchově a vzdělání.

Cílem  mé  práce je zveřejnění vlastních návrhů projektů, osobních zkušeností z projektového vyučování a realizace výchovně vzdělávacích projektů na třídní, školní, mimoškolní i mezinárodní úrovni v některých školách v okrese Opava. Projekty, které v praktické části práce předkládám, jsou specifické svým ekologickým zaměřením, jsou dlouhodobé, s možností transformace do krátkodobějších cílů, určené pro různorodé věkové skupiny a jsou příležitostí i pro mezinárodní výměnu zkušeností žáků a pedagogů, zejména v Polsku a Řecku.

Jejich realizace a metodika je blízká modelu integrované tématické výuky Susan Kovalikové.  Záleží  na  kreativním  přístupu   učitelů,  jak  sami jsou ochotni "vzplanout" a "hořet" - motivovat žáky. V teoretické části práce popisuji charakteristiky projektového vyučování, předkládám stručný  historický exkurz do projektového vyučování, zabývám se výkladem pojmů dle Pedagogického slovníku, organizací a typologií projektů dle zkušeností Mgr. Jitky Kašové, rolí učitele a významem projektového vyučování z hlediska pedagoga  psychologa, dítěte a společnosti. V  praktické  části  práce  popisuji  osobní motivy a zkušenosti s projektovým  způsobem výuky a předkládám šest projektů, na jejichž realizaci se osobně podílím, nebo spolupracuji.

Předložené projekty jsou podrobně popsány, obsahují i četné přílohy  -  fotodokumentaci, hodnocení,  záznamové  listy   a  novinové články. Z praktických důvodů jsou tyto přílohy  v textu  za základními údaji o projektu. Projekty jsou řazeny dle principu - poznávej své okolí, buduj tradice, dívej se dál. Projekt Dendrologická stezka se zabývá přírodním prostředím v okolí školy, projekty Příroda bez hranic, Poznej svou řeku a Pečuj o svou studánku zkoumají širší okolí školy a zemědělskou krajinu česko - polského pohraničí v Euroregionu Silesia, projekt Ekologické   učební   pomůcky   slouží  dětem  při  poznávání   základních   ekosystémů  v  zemědělské  krajině  Opavska,  projekt  Za   zlatým   delfínem  Amvrakijského  zálivu - Škola v přírodě nabízí cesty  za  přírodou a poznáním v rámci Evropské unie. "Nestačí jen vědět, vědění se musí prožít." (Goethe)

2.  Teoretická část

2.1  Projektové vyučování - základní charakteristiky

Čím se odlišuje projektové vyučování od frontálního vyučování- Podle Skalkové (1995, s. 40-41) - projektové vyučování se především orientuje na zkušenosti žáka. Vychází z principu, že předměty, vědomosti a dovednosti jsou významné tehdy, pokud se včleňují do lidských zkušeností nebo jsou používány ve společné činnosti. Zkušenosti jsou tedy založeny na aktivním vztahu člověka k přírodnímu nebo společenskému prostředí. To platí i pro projektové vyučování. V kontaktu se životem, který je dětem blízký, vznikají otázky, probouzí se přirozený zájem o poznávání. Jde o obohacování a rekonstrukci zkušeností žáků, tedy zároveň  o  představu  vyučování,  které  se  orientuje  především  na  žáka. 

Nejde  ovšem o jakoukoliv zkušenost, o pouhé spontánní získávání zkušeností, ale o jejich promýšlení, zpracovávání a  hodnocení.  Dále  tato  koncepce  vychází  z  předpokladu,  že nelze od sebe odtrhovat poznání a činnosti, práci hlavy a práci rukou. Účast na společné činnosti je nejdůležitější prostředek, který přispívá k vývoji individua. Rozumí se činnost teoretická i praktická, individuální i sociální. Jde zároveň o takovou činnost, se kterou se děti ztotožňují, kterou prožívají.

Postup při projektovém vyučování lze charakterizovat následujícími momenty:

2.2  Z historie projektového vyučování

Idea projektového vyučování se rozvinula na začátku tohoto století v rámci americké pragmatické pedagogiky J. Deweye.
Souvisela s řešením rozporu s celostností dětského vnímání světa a rozčleněním učiva do vyučovacích předmětů.

J. Valenta si všiml, že uvedený rozpor řešil už O.Decroly, když konstatoval, že "člověka obklopující prostředí je celistvé (globální) a jako takové je člověkem celistvě vnímáno a rovněž je na ně celistvě člověkem reagováno" (Valenta, 1993, s. 2-3). Předpremiéru zažila projektová metoda v roce 1908 v Massachusetts na vyšší zemědělské škole. R.W.Stimson zde poprvé užil termín "home project" pro mimoškolní, ale   na  školní   práci   navázanou,   činnost   studentů,  koncentrovanou  okolo   pěstování a následného prodeje brambor (Valenta, 1993, s. 4).

Zlatý věk projektové metody však otevřel v roce 1918 William Heard Kilpatrick, profesor učitelské koleje Kolumbijské university v New Yorku, svým článkem The Project  Method.  S  jeho  jménem  je  také  nadále  metoda  spojována. ?Projekt je určitě a jasně navržený úkol, který můžeme předložit žáku tak, aby se mu zdál životně důležitý tím, že se blíží skutečné činnosti lidí v životě? (Valenta,1993, s. 4). Podle něj by základem školních osnov měly být zkušenosti dítěte, nikoli předem stanovená témata. Podle Marvina Pasche založil směr nazvaný osobnostní progresivismus (Kantorková, 2000). Také  v  naší  historii  pedagogiky  v díle V. Příhody můžeme najít pokusy o práci s "globální metodou!. Klíčovým pojmem v pojetí projektové metody se staly pojmy koncentrace učiva, obsah výuky, kurikulum. "Koncentrace učiva je soustředěním látky kolem ústředního motivu, jádra, základní ideje" (Valenta, 1993, s. 4).

Při projektovém vyučování, jak je pojato dnes, dochází ke zkoumání obsahového tématu, které žáky zajímá. Projektové vyučování  je    založeno na řešení komplexních teoretických a praktických problémů, na základě aktivní činnosti žáků. Význam projektové formy výuky podporují i výsledky výzkumu funkcí mozku o diferenciaci a specializaci činností hemisfér, které umožňují hlubší pohled na vznik a rozvoj lidské zkušenosti a učení člověka. Susan Kovaliková, na základě trojjediného charakteru lidského mozku  (mozkový kmen, limbický systém a mozková kůra) a jejich ovlivňování učení každého člověka, dokonce navrhuje model integrované tematické výuky (Kovaliková, 1992), ve kterém je možné pracovat s celoročními projekty výuky.

Jsem přesvědčena, že celoroční projekty otevírají nové možnosti integrace učiva, ve vztahu k možnostem dětí a rozvoji jejich inteligence. Praktické inspirativní pokusy o pedagogické projekty v praxi základní školy najdeme popsány v knize Škola trochu jinak Jitky Kašové na Základní škole v Obříství. Dosažené změny ve škole jako celku popisuje následovně. ,,Výsledky změn byly poměrně brzy patrné především ve: - zlepšení pozitivní tvůrčí atmosféry ve škole; -    otevřeném a upřímném kontaktu s žáky; - povzbuzené aktivitě a tvořivosti žáků i učitelů; - posílení sebedůvěry a sebevědomí žáků; - posílení přiměřeného behodnocení a hodnocení; -důvěrnějším, pozitivním vztahu žáků ke škole a vzělávání- (Kašová, 1995, s.10).

2.3  Výklad pojmů

2.3.2  Kooperativní učení

2.3.3  Blokové vyučování

2.3.4  Otevřené vyučování

2.3.5  Činná škola

2.3.6   Výchovně - vzdělávací projekt  

Výchovně-vzdělávací projekt je integrované vyučování, které staví před žáky jeden či více konkrétních, smysluplných a reálných úkolů. Jejich cílem je např. napsat knihu, uspořádat výstavu, akci, přednášku, vyrobit vyučovací pomůcku nebo jinou užitečnou věc. Ke splnění tohoto úkolu potřebují vyhledat mnoho nových informací, zpracovat a použít dosavadní poznatky z různých oborů, navázat spolupráci s odborníky, umět organizovat svou práci v prostoru a čase, zvolit jiné řešení v případě chyb, formulovat vlastní názor, diskutovat, spolupracovat atd.

Místo, aby žáci "přebírali" hotové poznatky   z   jednotlivých   oborů   (mnohdy   navíc   bez   hlubšího  pochopení  významu a smyslu), objevují při projektové výuce tyto poznatky sami, a to z důvodu potřeby. Kromě osnovami předepsaného učiva mají žáci možnost poznat více sami sebe, své možnosti, schopnosti, svou cenu. Jejich práce ve škole není samoúčelná, protože výsledky projektů mají konkrétní, užitečnou podobu. Škola se stává součástí reálného života, nabízí žákům požitek nových situací a životních rolí - (Kašová, 1995, s. 73).

2.4  Organizace projektů

2.4.1   Projekty celoškolní

Celoškolní projekty patří mezi nejnáročnější po stránce obsahové i organizační.  Jejich předpokladem je spolupráce všech, koho se škola týká. Při přípravě projektu je třeba sjednotit síly a utvořit tvůrčí pracovní tým. Realizace dlouhodobých celoškolních projektů probíhá v jednotlivých vyučovacích hodinách, výukových blocích nebo jednodenních projektech. Vyvrcholení je pak záležitostí celé školy i veřejnosti.

2.4.2   Projekty - 1. stupeň základní školy Organizačně jsou tyto projekty nejjednodušší.

Nevyžadují ani zvláštní úpravu rozvrhu nebo nutnou spolupráci s ostatními vyučujícími. Čas, který má vyučující k dispozici, nečlení na  vyučovací předměty, ale tráví ho řešením společného tematického úkolu. Celodenní projekty v délce čtyř vyučovacích hodin vyžadují reagovat na momentální naladění žáků, únavu a jejich zájem. Přesná a promyšlená organizace je prevencí případných kázeňských problémů a předpokladem splnění všech stanovených cílů. V rámci organizační přípravy vymezujeme prostor pro volný pohyb žáků, připravujeme pravidla spolupráce, nabídku různých informačních zdrojů. Projektové vyučování je rušnější, tvořivější a živější než tradiční výuka. Dítě v ní čerpá nejen poznatky, ale i radost a uspokojení.

2.4.3  Projekty - 2. stupeň základní školy

Organizování  projektů  na   2.  stupni  ZŠ  vyžaduje  spolupráci všech vyučujících a jejich zájem o tento způsob výuky. Častější jsou projekty dlouhodobé,  jejichž témata jsou zpracovávána  do běžných vyučovacích hodin. Žákovské týmy mají možnost se rozvíjet v oblasti svého zájmu, setkávat se s odbornou problematikou dříve, než jim to dovolí  osnovy.  Pracovní   kontakty   ve   věkově   smíšených  skupinách  často  pomáhají i k vyřešení některých kázeňských problémů. Děti se lépe poznávají, učí se toleranci, nacházejí nové přátelské vztahy založené na společných zájmech.

2.5  Typy projektů

2.5.1  Podle rozsahu integrace vyučovacích předmětů

• propojení učiva dvou předmětů nebo oborů;

• propojení učiva  více předmětů, například i všech předmětů 1. stupně ZŠ;

• propojení učiva školních vyučovacích předmětů s jinými obory poznání, např. ekonomika, ekologie.

2.5.2  Podle časové náročnosti

• projekty jednodenní;

• projekty dlouhodobé (několikadenní, týdenní, měsíční, celoroční).

2.5.3  Podle věkového složení skupin - v zachovaných skupinách tříd, tj. věkově stejné;

• ve věkově  smíšených skupinách žáků různých tříd (zájmové vyučování)

• ve věkově smíšených skupinách žáků základních a středních škol.

2.5.4  Podle organizačního rozsahu

• projekt realizovaný jednou třídou;

• realizovaný v rozsahu ročníku, celého stupně školy, školou.

2.6 Role učitele  v projektovém vyučování

Při realizaci projektového vyučování se učitel pro žáky stává spíše spolu-pracovníkem, odborným konzultantem a poradcem. Jeho úkolem je vytvářet podmínky, motivovat,  probouzet  zájem  a  zvídavost  dětí,  pomáhat  jim  v   orientaci,  organizovat  a  koordinovat  jednotlivé  činnosti  tak,  aby  byl zachován účel a smysl celého projektu.
Jeho role vyžaduje především respektování dítěte a jeho potřeb, věkových zvláštností  a  typu  osobnosti. 

Učitel  by měl přesně formulovat pravidla pro práci v čase  a  prostoru, zásady pro skupinovou práci, pro zacházení s pomůckami.  Měl by přihlížet i k individuálním zvláštnostem při tvoření žákovských  skupin a flexibilně jednat při změnách situace, podmínek a motivace.
Na obsáhlejších projektech je nezbytná spolupráce učitelského sboru. Učitelé mohou  vytvořit  tým, který bude schopen zvládnout to, na co sám učitel nestačí a vytvořit i integrovaný celek ze svých předmětů.

2.7  Význam projektového vyučování

2.7.1  Očima pedagoga a psychologa:

• nejvíce se přibližuje "škole hrou" v pojetí prožívání, hraní životních rolí;

• respektuje individuální potřeby dítěte;

• pomáhá k pozitivnímu vývoji osobnosti;

• umožňuje smyslové vnímání;

• připravuje na řešení globálních problémů;

• má úzký vztah k reálnému životu dítěte.

2.7.2  Očima dítěte:

• neskáčou z tématu na téma, dokončují myšlenky;

• dotýkají se skutečných věcí;

• nacházejí sami sebe, svou hodnotu a sebedůvěru;

• škola je pro ně podnětným prostředím, chodí tam rády.

2.7.3  Očima společnosti:

• v zájmu trvale udržitelného vývoje společnosti se cílem výchovy stává člověk     samostatně a zodpovědně myslící, pozitivně se  rozvíjející  a uplatňující své vzdělání;

• člověk zdravý, všestranně harmonicky rozvinutý, s radostí ze života, sociálně přizpůsobený, vnímavý k potřebám svým, okolí, životního prostředí i světa.

3. Praktická část

3.1  Co nás k projektování vedlo?

• Cíl - přispět k  všestrannému harmonickému rozvoji člověka 21. století.

• Dát   vzdělanosti   i   praktický   rozměr,   názorně   poznávat,   prakticky   uplatňovat   s vnitřní motivací a   vůlí.

• Posílit  vzdělání a výchovu  v duchu  tradice teritoria a vést  k  úctě k přírodnímu prostředí, historii, pochopení přírodních a společenských zákonitostí.

• Nabídnout žákům rozvoj aktivit a zájmů, které jsou v současnosti opomíjené.

• Kompenzovat praktickým pozorováním  a prakticky ověřenými zkušenostmi  jednostranný "kult vyhledávačů  informací  po internetu", virtuální počítačové prožitky.
• Encyklopedické informace a nabiflované fráze ověřovat v praxi.

• Konkretizovat množství abstraktních pojmů a faktů, kterými jsou žáci a studenti zahlcováni z učebnic a konzervativním způsobem výuky a  přispět k rozvoji funkční gramotnosti.

3.2  Jak jsme s projekty začínali?

• Vycházeli jsme z přesvědčení, že pokud chceme dítě vzdělávat a vychovávat, musí jeho   znalosti,   dovednosti   a   zkušenosti   mít   základ  v  přirozené  činnosti.  Poznatky o nejbližším okolí svého bydliště a školy, přes Euroregion Silesia po Evropskou unii, by mělo získávat aktivně.

• Prvotní záměr je poznat okolí své školy, bydliště (Projekt Dendrologická stezka, Poznej svou řeku, Pečuj o svou studánku). Založíme vztah k místu školy, k bydlišti a nejbližšímu okolí, pozorováním, vycházkami, sběrem přírodního materiálu a jeho zpracováváním, poznáváním bylin, dřevin, stop zvěře, čistoty ovzduší a vody a podobně.

• Poznatky z okolí školy a bydliště rozšířit na část města a jeho přírodní podmínky a životní prostředí. Úkolem je provést ekologický průzkum, zjistit ekologickou  stabilitu  nebo  nestabilitu.  Pokusit se zjistit příčiny nestability a pomoci navrhnout, případně i přispět k jejímu obnovení (Projekt ekologické učební pomůcky a Projekt Příroda bez hranic).

• Dalším cílem je pochopit  širší souvislosti ochrany životního prostředí, historii,  tradice a kulturu Opavska a Ratibořska, prostřednictvím výměny zkušeností mezi žáky i pedagogy v Euroregionu Silesia ( Projekt Příroda bez hranic).

• Realizací mezinárodního projektu evropského charakteru v atraktivním pro-středí kolébky civilizace v Řecku (Projekt Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu), podpořit integrační snahy naší země do Evropské unie.

3.3  Charakteristika projektů

• Jsou dlouhodobé. Cíle projektů jsou dlouhodobé, roční, případně i víceleté nebo dokonce trvalé, rozpracovány do dílčích etap, krátkodobějších projektů.

• Mají integrační charakter. Obyčejně přesahují jeden vyučovací předmět, integrují více předmětů, např. přírodopis, zeměpis, historii, jazykové vyučování, občanskou výchovu, estetickovědní předměty, tělesnou výchovu. Vyžadují všestranného tvůrčího učitele, ale i výborného specialistu v jedné osobě. Není to snadný úkol !

• Jsou  realizovány   na   základě   osobních  zkušeností  a  vlastních  návrhů i iniciativy. Ne tedy "pokynem shora". Jsou otevřené pro další náměty a další tvůrčí nápady kolegů učitelů i jiných odborníků.

• Nejsou věkově omezeny. Záměry projektů lze zpracovat a realizovat pro jakoukoliv věkovou skupinu žáků ( od 1. stupně základní školy po střední školy).

• Jsou v intencích jednotné, ale vnitřně diferencované školy. Nabízejí možnosti rozvoje nadaným i méně nadaným žákům, při zachování individuálního přístupu ke všem dětem.

• Vyžadují minimální materiální prostředky, protože vše se odehrává  v přírodě, nejpřirozenější učebně.

• Předpokládají  tvůrčího učitele,  který  obětuje  pohodlí  třídy  a stereotyp výkladu a prověřování znalostí, smíří se s finančním ohodnocením a neod-počítává vyučovací hodiny.

• Jsou zaměřeny především na prevenci. Na rozdíl od mnoha z předkládaných "ústředních projektů", které jsou více méně "hašením požárů", například již existující drogové problematiky, nedostatečného ekologického myšlení či stále se snižující fyzické odolnosti mladé generace, xenofobie apod.

3.3.1    Název projektu:

"Dendrologická stezka Kateřinka"

Autoři projektu: RNDr. Milan Kubačka, PaedDr. Marcela Kubačková

Typ projektu: školní, dlouhodobý

Úkol a výchovně - vzdělávací cíl: poznat přírodní prostředí okolí školy, především druhové zastoupení dřevin

Věková skupina: žáci 1. -  9.  tříd základní školy Vyučovací předměty: vlastivěda, přírodopis, výtvarná výchova Metodika, realizace a hodnocení: viz příloha 

Fotodokumentace: viz příloha

Popularizace: vitrína s vyznačením stezky s přírodninami, charakterizující jednotlivé dřeviny na stezce (stonek, list, květ nebo plod), v učebně přírodopisu na Základní škole Vrchní v Opavě.

Okolí ZŠ Vrchní v Opavě	Seznam dřevin na stezce	Vitrína se dřevinami na stezce

Stručný popis

Projekt vznikl z poznání, že děti, chodící každý den do školy, si velmi málo všímají přírody a omluvou není ani skutečnost, že se jedná o školu ve městě. Při podrobném zkoumání druhového zastoupení dřevin v sídlištní výstavbě Kateřinky - východ a blízkého okolí Základní školy na Vrchní ulici v Opavě Kateřinkách, bylo zjištěno celkem 38 druhů dřevin, z nichž 31 bylo vybráno pro dendrologickou stezku.

Stezka je využívána v hodinách přírodopisu a to při probírání nové látky (botanika - dřeviny).  Dále  při  zkušebních  testech,  kdy  obdrží  záznamový  list  s  číslem dřeviny a mapku stezky, přičemž musí určenou dřevinu nalézt, popsat ji a nakreslit určitou její část (list, plod atd.).
Stezka je využívána i při vycházkách dětí, navštěvujících družinu či v hodinách výtvarné výchovy.
Příloha: Metodika, realizace a hodnocení
Metodika při výrobě vitrín (Společná pro Dendrologickou stezku i pro projekt č. 3 -Ekologické učební pomůcky)

Sběr přírodního materiálu na přírodovědné vycházce

Na přírodovědnou vycházku se děti musí pečlivě připravit. Vedoucí pracovní skupiny (6 - 8 dětí) si do kabely uloží preparační soupravu, pomůcky k odlévání stop, dalekohled, lupu, fotoaparát a hlavně sáčky a krabičky pro přenos sesbíraného materiálu. Především měkkým materiálům je třeba věnovat pozornost, a proto zde nesmí chybět skleněné lahvičky, alespoň dvě polyetylenové láhve a papírové krabičky.

Metody konzervace a ošetření sběru

Všechen přírodní materiál, který bude použit do vitríny (Dendrologická stezka, případně i do dalších vitrín znázorňující ekosystémy), se musí zbavit všech živých organismů pomocí insekticidu (například Invetu) a to tak, že se uzavřou do igelitového sáčku spolu s tabletkou Invetu na dobu aspoň dvou dnů. Pak je důležité je před uspořádáním do sbírky pečlivě postříkat bezbarvým lakem (na vlasy), aby se nerozpadávaly.
Byliny jsou ukládány do herbáře nebo  usušeny  v přirozené poloze. Listy dřevin jsou lisovány buď spolu s větvičkami nebo jako samostatné listy.

Materiální zajištění pro výrobu vitrín

Při výrobě vitrín bylo použito:

• herbářových položek bylin a listů dřevin;

• kmínků a větví vybraných dřevin;

• mechorostů, lišejníků, hub;

• substrátu typických pro ekosystém, hrabanka, ornice, písek;

• hálek a požerků sebraných v přírodě (při ošetření byl použit Invet);

• velkoplošných fotografií charakterizujících ekosystémy.

Postup práce při tvorbě dendrologické vitríny

Nejdříve je potřeba, podle vytýčené stezky v přírodě, zpracovat grafické znázornění stezky (na PC) a nalepit ji jako mapku na zadní stěnu vitríny. Okolo mapky jsou pak nalepeny přírodniny (list, větvička, květ, případně plod), charakterizující každou z dřevin na stezce.

Využití dendrologické vitríny

Vitrína je trvale umístěna v učebně přírodopisu a slouží žákům pro počáteční orientaci: 

• v morfologických znacích větviček, květů, plodů a listů;

• v druzích dřevin a jejich umístění na stezce;

• o trase stezky v okolí školy.

Pro využití stezky přímo v terénu je pro každou skupinu šesti žáků zpracována stejná mapa stezky jako ve vitríně a pro každého žáka pak záznamový list (viz příloha). Do záznamového listu vepíše učitel číslo dřeviny a žák si podle mapy příslušný strom najde. K určení mu mají pomoci i údaje (fotografie větvičky a plodu), které jsou na druhé straně mapy stezky. Na závěr žák schématicky na zadní stranu záznamového listu nakreslí větvičku s listy.

Postup práce při tvorbě vitrín s ekosystémy 

Na zadní stěnu vitríny se nejdříve přilepí černobílá fotografie vystihující určitý ekosystém (prostředí u rybníka, lesa, pole)  tak, aby působila panoramaticky, proto není  přilepena na boční stěny, ale tvoří oblouk. Na  dně vitríny   je   přilepený   polystyrén  (2 cm), do kterého  jsou  napichovány a nalepovány přírodniny. Základní nátěr polystyrénu je proveden zeminou rozmíchanou v tapetovém lepidle. Pomocí Tapetolu jsou přilepeny i mechy, písek, kamínky a všechny přírodniny, které tvoří podklad. Větve, představující stromy, jsou na obou koncích přilepeny lepidlem Herkules. Musí být dostatečně suché, aby se ve vitríně nezkracovaly. Stejným lepidlem, ke kterému se přidá sekundové lepidlo, lze přilepovat listy a plody dřevin a ostatní přírodniny. Na závěr se umístí do vitrín zástupci hmyzu. Buď jsou  přilepeny Herkulesem nebo upevněny pomocí entomologického špendlíku. Před uzavřením sklem, je nutné umístit do prostoru vitríny tabletu insekticidu Invetu.

Využití vitrín s ekosystémy

Vitríny by měly tvořit výzdobu přírodovědné učebny nebo chodby školy. Vzhledem k tomu, že je v nich spousta zástupců rostlin a živočichů, vždy tam žáci najdou něco nového a rádi sdělují tyto skutečnosti spolužákům.

Žáci se:

• naučí vnímat rozdíly mezi ekosystémy;

• seznamují se s typickými zástupci ekosystémů;

• pochopí potravní pyramidu a koloběh energie v přírodě.

Pomůcky pro zhotovování vitrín

Pro sběr přírodního materiálu a zhotovení vitrín je zapotřebí preparační souprava, lupa,  dalekohled,  fotoaparát  pro  zhotovení snímků ekosystémů., sáčky a krabice na sběr a uskladnění materiálu, kartony tvrdého papíru, insekticid Invet, lepidlo, pastelky, pravítko,  vata, špejle a PC.

_________________________________________________________________________________

Informace o dřevině na dendrologické stezce

"Kateřinka" (pracovní list) 

Popiš u dřeviny následující znaky: 

Jméno žáka:                                                            Třída:

Poznámka:

požadované znaky jsou popsány na druhé straně mapky dendrologické stezky "Kateřinka", kterou má u sebe vedoucí skupiny.

___________________________________________________________________________________________________________________ 

3.3.2   Název projektu:

"Příroda bez hranic"

 http://www.natura-opava.org/priroda/

Autor projektu: RNDr. Milan Kubačka, PaedDr. Marcela Kubačková,

Mgr. Beata Stepień

Typ projektu: dlouhodobý, okresní, mezinárodní

Věková skupina: žáci 6. až 9. tříd základních škol a studenti středních škol

Vyučovací předmět: přírodopis

Úkol a výchovně - vzdělávací cíle: zapojení dětí do poznávání a ochrany přírodních prvků v zemědělsky využívané krajině s cílem navrhnout biokoridor ve směru řeky Opava u města Opavy k řece Odře v Ratiboři.

Metodika, realizace a hodnocení: viz příloha

Fotodokumentace: viz příloha

Popularizace: články v denním tisku

videofilm " Příroda bez hranic!

http://www.natura-opava.org/biokoridor

Stručný popis

Projekt si klade za cíl, v rámci příhraniční spolupráce budovaného Euroregionu Silesia, zapojit polské a české děti a pedagogy do studia své zemědělsky využívané krajiny, se záměrem provést důkladný průzkum její ekologické stability a následně navrhnout biokoridory, nerespektující hranice.

Jedná se dlouhodobý projekt, který je rozdělen do tří fází. V první fázi budou od vyhlášení projektu v dubnu 2001 do dubna 2002 studovány přírodní prvky (remízky, mokřady, tůňky, vodní toky a stromořadí) ve sledované krajině. V dalším roce bude navrženo  optimální  spojení  těchto  krajinných  prvků v biokoridor ve směru řeky Opavy u města Opavy k řece Odře u Ratiboře.

V dalších letech pak budou v rámci plánovaného biokoridoru   obnovovány   remízky,   vysazována  stromořadí  podél  polních  komunikací a vodních toků a chráněny především mokřady a vodní zdroje.
Projekt organizačně a metodicky řídí nezisková organizace Natura Opava - Czech Republic. Do projektu je zapojeno 11 základních a středních škol opavského okresu a 5 škol v družebním polském okrese Ratiboř. Stále se mohou zapojit i další školy v regionu opavském a ratibořském. Příloha:  Metodika, realizace a hodnocení

Obsah a cíle projektu

Projekt -Příroda bez hranic- byl zahájen symbolickým vysazením Stromu přátelství na česko-polském hraničním přechodu Sudice _ Pietraszyn v listopadu minulého roku. Vychází z myšlenky, že poslední zbytky původní přírody _ remízky, potůčky, lesíky, bažiny, mokré louky nebo solitérní stromy v zemědělský využívané krajině, především kolem česko-polských hranic, by se měly chránit. Projekt je rozpracován na 3 roky. V tomto roce bude pomocí plakátů a samolepek vysvětlen opavské a ratibořské veřejnosti a bude proveden průzkum a dokumentace krajinných prvků ve sledované krajině. V dalších dvou letech bude navržen biokoridor ve spolupráci mezi zapojenými školami v ratibořsko _ opavské oblasti v ose Opava - Ratiboř a v závěrečné etapě budou vytypované krajinné prvky ozdravěny výsadbou vhodných dřevin.

Zde bude asi nejdůležitější  výsadba alejí kolem polních komunikací, vodních toků a záchrana mokřadů a tůní. Projekt má však především význam výchovný a vzdělávací. Naší ambicí je zapojit do poznávání zemědělské krajiny žáky a studenty s cílem pochopit nutnost ochrany posledních zbytků přírody, které jsou velmi důležité pro ekologickou stabilitu a estetický vzhled krajiny.

Účastníci projektu

• Základní škola Vrchní v Opavě (ČR);

• 1. základní škola v Ratiboři (Polsko);

• Lyceum v Ratiboři  (Polsko) .                   

Do projektu se mohou zapojit i další školy v OPAVSKO - RATIBOŘSKÉ oblasti, především ty, které jsou v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Uvítali bychom zapojení ZŠ v obcích Oldřišov, Sudice, Kobeřice, Štěpánkovice, Kravaře, Velké Hoštice, Dolní Benešov, Hlučín, Píšť, Hať, Holasovice, Stěbořice, Slavkov i dalších, které budou mít zájem.

Časový harmonogram realizace projektu

• První etapa (duben 2001 - duben 2002): Provést na všech školách osvětu, vysvětlující kampaň k projektu a zahájit mapování kostry ekologické stability, ekologicky významných segmentů krajiny a potencionálních přírodních ekosystémů. Zapojit žáky a studenty ze škol Ratibořska a Opavska do projektu v rámci činnosti přírodovědných kroužků, praktik nebo biologických soutěží (Biologická olympiáda, Středoškolská odborná činnost).

• Druhá  etapa  (duben  2002 - duben  2003): Vypracování návrhů lokalizací biocenter a přírodních biokoridorů s ohledem na jejich nejracionálnější propojení.

• Třetí etapa (duben 2003 - duben 2004): Provést vhodné zásahy do krajiny - výsadba remízků, osazování břehů vodních toků, obnovení vodních nádrží apod.

Úkoly pro zapojené žáky a studenty

1)      Porozhlédněte se po okolní krajině a všímejte si těchto zajímavých krajinných prvků: řeka, potok, remízek, samostatný strom nebo stromořadí (alej), tůňka (studánka) rybník. Pořiďte jejich fotografie. Doporučujeme místa navštívit během různých ročních období.

2)      Fotografie nám zasílejte průběžně na adresu: Natura Opava, E.Beneše 30, 747 05 Opava 5.

3)      Proveďte ekologický průzkum sledovaného krajinného prvku podle vzoru záznamového listu (v příloze je příklad vyplněného záznamového listu).
Tento úkol není povinný ? ekologický průzkum jsme schopni zajistit sami nebo Vám  rádi pomůžeme. Mějte však na paměti, že dobré umístění v soutěžích (biologická olympiáda, středoškolská odborná činnost) Vám otevírá cestu na střední nebo vysokou školu.

Hodnocení

1)      Za fotografii z některého z níže uvedených krajinných prvků obdržíte příslušnou samolepku s motivem, který je uveden na plakátu Objevujme a chraňme přírodu v zemědělské krajině Opavska a Ratibořska, česko - polský projekt "Příroda bez hranic". Za 6 různých krajinných prvků, obdržíte celou sadu šesti samolepek.

• Pokud pošlete strom nebo skupinu stromů, dostanete samolepku vrby v poli.

• Za řeku Opavu, Odru nebo Moravici, samolepku řeka Opava - Palhanec.

• Za potok, samolepku potok Ostrá.

• Za remízek, samolepku remízek Gruby.

• Za tůňku nebo studánku či mokřad, samolepku tůňka Frajhuzy.

• Za rybník nebo jezero, samolepku rybník v Hněvošicích.

2)      Je to velmi vhodné téma pro Biologickou olympiádu nebo Středoškolskou odbornou  činnost a náplň práce kroužků mladých přírodovědců nebo přírodovědných praktik.

3)      Podrobněji se seznámíte se zemědělskou krajinou ve svém okolí a Vaše úspěšné fotografie budou přístupné široké veřejnosti na samolepkách.

4)      Nejlepší a  nejaktivnější žáci a  studenti  získají kolekci samolepek, tričko s logem akce
a bude  jím  nabídnuta  účast  na 3.  mezinárodním setkání mladých ekologů a historiků v Řecku v roce 2002, za zvýhodněnou cenu.

Záznamová karta č. 4 (příklad)

Název části segmentu  (číslo v mapě) ve sledované krajině:

Potok Ostrá

Zařazení podle prostorově strukturních kriterií:
Ekologicky významné liniové společenstvo
 

Zařazení podle převažující funkce:
Biokoridor

Zařazení podle biogeografického významu:
Lokální význam

Popis místa:

Potok pramení východně u polské obce Branice a jako pravý přítok se v Kateřinkách vlévá do řeky Opavy. Jeho délka je asi 20 km, z toho 3/4 jsou na polském území. Potok byl v minulosti regulován, šířka 1,5 až 2 m. břehový porost je na obou stranách velmi úzký - asi 2-3 m.. Jsou zde jen asi před 30 lety vysazené topoly a olše. Po pravé straně potoka je polní nezpevněná komunikace, která vede mezi lesními remízky směrem na Frajhuzy.

Významné a převládající rostliny:

V břehovém porostu jsou: topol černý (Populus nigra), olše lepkavá (Alnus glutinosa), velmi zřídka jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mleč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata).

Pozorovaní živočichové:

Z ptáků zde na stromech hnízdí straka obecná (Pica pica) a káně lesní (Buteo buteo), bažant obecný (phasianus colcicus). Kolem potoka žije hraboš polní (Microtus arvalis). Potok obývá ondatra pižmová (Ondatra zibethicus).

Typ půdy:                                             

Hnědozem, písek, štěrk

Navrhovaná opatření:

Pobřežní porost rozšířit na levé straně potoka na 5, místy až 10 m. Na pravé straně vysadit stromořadí u vzdálenějším okraji cesty. Tak by se biokoridor rozšířil místy až na 20 m.



Datum průzkumu:   6.6.2001                               Průzkum provedl:   Jakub Kubačka

3.3.3  Název projektu:

"Projekt ekologické učební pomůcky"

Autor projektu: RNDr. Milan Kubačka, PaedDr. Marcela Kubačková
Typ projektu: dlouhodobý, okresní 

Věková skupina: žáci 6. až 9. tříd základních škol a studenti středních škol

Vyučovací předmět: přírodopis

Úkol a  výchovně- vzdělávací cíle:  zapojit  žáky  do  studia ekosystémů v přírodě i v učebně při výrobě učebních pomůcek

Metodika, realizace a hodnocení: příloha

Fotodokumentace: příloha

Popularizace: prezentační plakáty a samolepky

Stručný popis

Při studiu ekologické stability zemědělsky využívané krajiny v rámci česko-polského projektu "Příroda bez hranic", které bylo jednak použito jako téma pro soutěže biologická olympiáda a středoškolská odborná činnost a i jako hlavní náplň volitelného předmětu přírodovědná praktika na Základní škole Vrchní v Opavě, sesbírali žáci spoustu přírodního materiálu z různých lokalit.

Po jeho vyhodnocení, preparaci a konzervaci byl materiál umístěn do nástěnných vitrín a krabic se záměrem je využít jako učební pomůcku pro pochopení ekologických vztahů. Jedná se o 3 základní ekosystémy u rybníka, lesa a pole, spolu se třemi názornými potravinovými pyramidami, v nichž je zdůrazněn koloběh toxických látek. V pěti krabicích jsou umístěny a popsány přírodniny, které byly nalezeny jako stopy života v těchto ekosystémech. Nástěnné vitríny jsou  zároveň i vkusným a  estetickým  prvkem v učebně přírodopisu nebo na chodbách školy. Zatím slouží žákům a studentům pro pochopení ekologické problematiky na Základní škole Vrchní v Opavě a na Gymnáziu v Hlučíně.

Učební pomůcky jsou jen vhodným doplněním studia ekosystémů. Zvláště, když se žáci aktivně zapojí do jejich výroby. Zjistí, že se při tom neobejdou bez vycházek do p Příloha: Metodika, realizace a hodnocení 1. Náměty pro zlepšení ekologické výchovy na vaší škole
Výsledkem průzkumu ekologické stability zemědělské krajiny v rámci česko-polského projektu Příroda bez hranic  mohou být, vedle návrhu biokoridoru, i učební pomůcky, které se dají využívat při výuce ekologie.
Učitelům přírodopisu nabízíme metodickou pomoc při jejich výrobě.

Zatím jsou s úspěchem využívány na ZŠ Vrchní v Opavě a na Gymnáziu v Hlučíně.

Jedná se o:  

• nástěnné vitríny se základními ekosystémy;

• vitríny s potravinovými řetězci;

• krabice se stopami života v lesním ekosystému.

2. Popis nástěnných vitrín s ekosystémy

http://www.natura-opava.org/priroda/index.php?lang=cz&s=pomucky

EKOSYSTÉM U RYBNÍKA

Ve vitríně jsou použity:

Dřeviny: vrba křehká (Salix fragilis), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a dub letní (Quercus robur).

Lišejníky: terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), terčovník zední (Xanthoria parietina).

Kapraďorosty: kapraď samec, (Dryopteris filix-mas).

Hmyz: žlabatka listová (Cynips quercusfolii L.) ? hálka, potápník vroubený (Dytiscus sp.), (Aromia moschata), kovařík temný (Elater aethiops ), střevlíček (Platinus sp), krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), žluťásek čilimníkový  (Colias crocea), babočka bílé C (Polygonia c-album), vosík francouzský s hnízdem (Polistes gallicus).

EKOSYSTÉM POLE

Ve vitríně jsou použity:

Kapraďorosty: přeslička rolní (Equisetum arvense ).

Krytosemenné rostliny - byliny: třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), obiloviny - oves setý (Avena sativa), žito seté (Secale cereale), pšenice setá (Triticum aestivum) a ječmen dvouřadý (Hordeum distichon), pryskyřník prudký (Ranunculus acer), lnice květel (Linaria vulgaris), jitrocel větší (Plantago major), vratič obecný (Tanacetum vulgare), starčkovec jestřábníkovitý (Erechthites hieraciifolia), penízek rolní (Thlaspi arvense), jetel plazivý (Trifolium repens), jetel rolní (Trifolium arvense), jetel luční (Trifolium pratense), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum), řebříček obecný (Achillea millefolium), mák vlčí (Papaver rhoeas), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), sléz přehlížený (Malva neglecta), chrastavec rolní (Knautia arvensis), turan ostrý (Erigeron acre), pcháč obecný (Cirsium vulgare), chrpa polní (Centaurea cyanus).

Hmyz: babočka bodláková (Vanessa cardui), babočka kopřivová (Aglais urticae), otakárek fenyklový (Papilio machaon), střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík měděný (Carabus cancellatus), střevlík fialový (Carabus violaceus).

EKOSYSTÉM LESA

Ve vitríně jsou použity:

Dřeviny: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), bez černý (Sambucus nigra), Ostružiník maliník (Rubus idaeus), ostružiník ježiník (Rubus caesius).

Houby: outkovka.

Krytosemenné rostliny - byliny: třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), koromáč olešníkový (Silaum silaus), blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), starček hajní (Senecio nemorensis), silenka nadmutá (Silene infata), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), kopytník evropský (Oxalis acetosea), šťavel kyselý (Asarum europaeum).
Hmyz: tesařík pižmový (Aromia moschata).

Popis vitrín s potravinovými řetězci

Vedle vitrín s ekosystémy, jsou vitríny o rozměrech 60 x 40 x 5 cm, které vysvětlují potravní řetězce v jednotlivých ekosystémech. Ve všech vitrínách jsou zvýrazněny barevným podkladem jednotlivé úrovně potravní pyramidy: REDUCENTI, PRODUCENTI, KONZUMENTI 1. řádu BÝLOŽRAVCI a KONZUMENTI 2. řádu MASOŽRAVCI.
Přírodniny ve vitrínách  představují jen některé zástupce na jednotlivých úrovních pyramidy.

ŽIVOT U VODY

Reducenti: živí se mrtvou organickou hmotou bolcovitka bezová či ucho Jidášovo (Hirneola  auricula - judae), šedoporka osmahlá (Bjerkandera adusta), pórnatka velkoporá (Donkioporia expansa), lupeník březový (Lenzites betulinus).

Producenti - rostliny: vybrány jen 2 zástupci dřevin, na kterých je možno porovnat rozdíly dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur).

Konzumenti 1. řádu býložravci: symboly kachna divoká (Anas platyrhynchos), prase divoké (Sus scrofa), holub hřivnáč (Columba palumbus).

Konzumenti 2. řádu masožravci: liška obecná (Vulpes vulpes), tchoř tmavý (Putorius putorius).

ŽIVOT NA POLI  

Reducenti: bakterie

Producenti - rostliny: jako příklad byl vybrán oves setý (Avena sativa) - svazčitý kořen, duté stéblo s kolénky, listová čepel s listovou pochvou,  květenství lata, klásky 2 květé - převislé, plevy bez osin. Klasy dalších obilnin: ječmen dvouřadý (Hordeum distichon), žito seté (Secale cereale) a pšenice setá (Triticum aestivum).

Konzumenti 1. řádu býložravci: v symbolech srnec lesní (Capreolus capreolus), bažant obecný (Phasianus colchicus), zajíc polní (Lepus europaeus).

Konzumenti 2. řádu masožravci: v symbolech liška obecná (Vulpes vulpes), kočka domácí (Felis).

ŽIVOT V LESE

Reducenti:  jako příklad byl vybrán hmyz mrchožrout znamenaný (Aclypea opaca), chrobák hladký (Geotrupes vernalis), hrobařík černý (Necrophorus humator), chrobák pečlivý (Copris lunaris), hrobařík obecný (Necrophorus vespillo).

Producenti - rostliny: vybrané rostliny jsou potravou hmyzu, tvořící hálky a požerky bórka smrku ztepilého (Picea abies) s požerky lýkožrouta šestuzubého (Pityogenes chalcographus), hálka bejlomorky (Lasioptera rubi, Schrank) na prutu ostružiníku maliníku (Rubus idaeus), hálka žlabatky listové (Cynips quercusfolii L.) na spodní straně listu dubu letního (Quercus robur), hálka s výletovými otvory mšice korovnice smrkové (Sacchiphantes abietis L.) na větvičce smrku ztepilého (Picea abies), výletové otvory tesaříků.

Konzumenti 1. řádu býložravci: chroust obecný (Melolontha melolontha), babočka admirál (Vanessa atalanta), tesařík bukový (Cerambyx scipoli).

Konzumenti 2. řádu masožravci: střevlík kožitý (Carabus coriaceus). Poznámka: Použité druhy hmyzu ve všech vitrínách pocházejí z vyřazené staré sbírky (Reitter) ze Slezského zemského muzea v Opavě. Ve vitrínkách je schématicky znázorněn i koloběh toxických látek v potravinovém řetězci a to  v lese, u vody, na poli.

Popis krabic se stopami života v lesním ekosystému

V pěti krabicích o rozměrech 40 x 30 x 5 cm jsou uspořádány a popsány přírodniny, které byly nasbírány s dětmi během vycházek do přírody. Byly tak přeneseny stopy života z lesa do školy. Popis je na vnitřní straně víka krabice. Mohou být přenosné a tak použitelné v hodinách přírodopisu nebo umístěné na stěně přírodovědné třídy (pracovny).

Názvy krabic:

• Otisky stop zvířat; 

• Ptačí peří;

• Okousané šišky a poškozené dřeviny; 

• Kosterní nálezy a vývržky;

• Hálky a požerky. 

3. Výroba vitrín

viz Dendrologická stezka Kateřinka

3.3.4   Název projektu:

"Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu" aneb Škola v přírodě"

Autoři projektu: PaedDr. Marcela Kubačková,  RNDr. Milan Kubačka

Typ projektu: dlouhodobý, okresní, mezinárodní

Věková skupina: žáci 6. až 9. tříd základní školy a studenti středních a vysokých

škol

Vyučovací předměty: přírodopis, zeměpis, dějepis, výtvarná výchova, , tělesná

výchova, anglický jazyk, občanská a rodinná výchova

Úkol a  výchovně - vzdělávací cíle: rozšiřující učivo pro výše uvedené předměty,   

mezinárodní spolupráce 

Metodika, realizace a hodnocení: viz příloha

Popularizace: viz příloha  - kopie článků v tisku

Videofilm: Škola v přírodě - škola života

Stručný popis

V projektu "Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu" se jedná o mezinárodní setkání mladých ekologů, historiků a výtvarníků opavských a ratibořských škol v Řecku s cílem poznat nejen subtropickou krajinu, zapojit se do ekologického průzkumu prevezského  poloostrova,  ale  prostřednictvím  návštěv  antických  památek  se  seznámit i s historií Řecka.
Je podporován, v rámci budování družebních vztahů mezi městy Opava a Ratiboř,  Odborem   školství  a  kultury  Magistrátu  města  Opavy,  který  se    na   projektu   podílí  i finančně.

Školy  v  přírodě  se zúčastnilo v roce 2000 a 2001 již celkem 157 žáků základních a středních škol a 32 pedagogů.
Účastníci poznají nejen kulturu, historii a přírodu, spolu s geografickými poměry,  Řecka, ale je jim nabídnuta i výuka v přírodě, spolu s možností nadstandardního rozšíření osnov učiva dějepisu, přírodopisu, zeměpisu a cizího jazyka. V bohatém programu je nejzajímavější akcí třídenní výlet po antických památkách - v Olympii, Mykénách, Navplionu, Epidauru, Korintu, Aténách a Delfách. V programu jsou i turistické výpravy do kaňonu Vikos v pohoří Pindos u albánských hranic nebo výstup na nejvyšší horu Mytikas v pohoří Olymp.

I během  tohoto  náročného  programu  mají všichni možnost každodenně využívat k rekreaci krásné pláže Egejského a Jónského moře.
Setkání jsou velmi úspěšná i po stránce vědecké, někteří měli štěstí a podařilo se jim v oblasti našeho tábora najít další doklady o osídlení z doby neolitu, kamenné nástroje ? nože a škrabadla, které byly uloženy do našeho českého přírodovědného muzea v Neochori.

V programu nechybí ani společná výuka a  setkání českých, polských a řeckých žáků a studentů, spojená například  s výstavkou  učebnic přírodopisu a dějepisu. Návštěvy řeckých škol jsou příležitostí k výměně zkušeností pedagogů.
Z  celého  pobytu  je  zpracován dokumentární film a uspořádány výstavy v Opavě a v Ratiboři. Na výstavách jsou prezentovány především přírodovědné sbírky, rozsáhlá fotodokumentace z bohatého programu a výtvarné práce z činnosti mladých výtvarníků.

Příloha: Metodika, realizace a hodnocení

Popis místa Mezinárodních setkání mladých ekologů a přírodovědců v Řecku
Půvabné přímořské městečko Preveza leží na jihozápadním pobřeží Řecka v oblasti Epiru. Je bránou do Amvrakijského zálivu Jónského moře u mysu Aktio. Žije zde 16 000 obyvatel, kteří se věnují pěstování subtropické zeleniny a ovoce, rybaření a zajišťování turistických služeb.
Historicky je významné tím, že se na tomto místě odehrála slavná bitva, kdy v roce 31 nl. porazil v námořní bitvě Octavian, pozdější císař Augustus, Antonia a jeho milenku egyptskou královnu Kleopatru. Na počest vítězství dal Augustus postavit město Nikopolis, které je také jedno z deseti zastavení naučné přírodovědné stezky. Ve městě dal postavit svůj letní palác Ali Paša. Tato stavba, spolu s nedalekou tureckou pevností (zástavka č. 2 naučné stezky), svědčí o dlouhé nadvládě Turků nad Řeky.

Současná Preveza je rychle se rozvíjejícím turistickým místem a významnou jachtařskou  zásobovací  základnou.  Na mysu Aktio je letecká základna Nato, která slouží i pro civilní lety. Je využívána především pro turisty, kteří chtějí navštívit nedaleký ostrov Levkádu, ráj surfařů.
Park  Agii Apostoli (zástavka č. 3 naučné stezky),  s nádherným výhledem na záliv a tureckou pevnost, spolu s osadou Neochori a vesničkou Agios Thomas, jsou Preveze nejblíže a leží na samém konci prevezského poloostrova. Pod staletými duby a olivovníky, které poskytují stín i v tom neostřejším slunečním žáru, je postaveno i naše stanové tábořiště pro 45 osob. Život v táboře probíhá jako na každém klasickém táboře v přírodě, což je záměr, protože tak mají děti, podle našich zkušeností, nejužší kontakt s přírodou. Je zde pitná voda z městského vodovodu. Přímo z tábořiště sestupujeme k malé pláži (zástavka č. 4 a 5 naučné stezky), která je kamenitá a neupravovaná pro rekreační účely. Na otevřené moře pro působivé dojmy z velkých vln, průzračného moře a čisté kamenité pláže, jezdíme 10 km na Monolithi Beach  (zastávka č. 9 a 10 naučné stezky).

Park v Agii Apostoli nám poskytuje a spravuje radnice v Preveze, jako protislužbu za realizaci našeho projektu, který přijala.
Celý Amvrakijský záliv se stane Národním parkem, kde v rámci biomonitoringu, podporovaném EU, bude pracovat naše nezisková organizace Natura.
Organizace mezinárodních setkání mladých ekologů a historiků v Řecku
Mezinárodnímu setkání ekologů a historiků předchází roční příprava. Kromě zajištění  autobusové  a lodní přepravy, odborného programu (viz příloha), tlumočnických a zdravotnických služeb, velkou pozornost věnujeme výběru dětí.
Z tohoto důvodu jsou na společných setkáních s polskou stranou domlouvána především pravidla výběru dětí. Jedná se o žáky sedmé až deváté třídy, kteří jsou celoročně zapojeni v přírodovědných nebo historických kroužcích nebo se s úspěchem zúčastňují soutěží. V roce 2001 se Školy v přírodě (polsky Zelené školy) poprvé zúčastnili i studenti středních škol. Vybraní účastníci za českou i polskou stranu se vždy seznamují na dvou významnějších akcích připravených k určitému tématu v Opavě i v Ratiboři. Jedná se soutěže zaměřené na znalosti z ekologie, přírodopisu, dějepisu a zeměpisu.

O celkem 36 dětí se na stanové základně stará 6 českých a polských učitelů, odborní pracovníci zaměřeni na botaniku, entomologii, hydrobiologii, herpetologii, mineralogii a ornitologii. Učitelé jsou aprobovaní na přírodopis zeměpis, dějepis, výtvarnou výchovu, tělesnou výchovu a výuku anglického jazyka..
O bezpečnost a zdraví dětí se stará polský profesionální záchranář - plavčík, český lékař a zdravotní sestra, která hovořila i řecky.
Program je zpracován na dny s výukou, výlety a soutěžemi. Děti jsou  rozděleny  do  dvanáctičlenných  pracovních  skupin  (6  polských  a  6 českých dětí) s pedagogickým dozorem a programovým odborníkem. Program sleduje obecné výchovné cíle a konkrétní vzdělávací cíle.

Obecné výchovné cíle: 

-        spolupráce s lidmi z jiných zemí;
-        šíření národních tradic, kultury a vzdělání;
-        ochrana životního prostředí v mezinárodním měřítku;
-        respektování a tolerance lidí jiných zemí;
-        výchova k samostatnosti, zodpovědnosti a sebekázni.

1)      Vzdělávací    cíle    přírodopise:   Zahrnují   rozšiřující    učivo    botaniky,   zoologie a mineralogie (preparace přírodního materiálu, entomologické sbírky a zakládání  herbáře, způsoby odchytu  živočichů a jejich určování, objasňování ekologických vztahů - potravní řetězce, nutnost ochrany přírodního prostředí).   

2)      Vzdělávací  cíle v dějepise: Historie antického Řecka (návštěvy historických památek s odborným průvodcem).

3)      Vzdělávací cíle v jazykové výchově: Rozvoj konverzačních dovedností v jazyce anglickém,  německém  a  řeckém  (účastníci  se  vzájemně   seznamovali  s   polským a českým  jazykem).

4)      Vzdělávací cíle v zeměpise: Rozšiřující učivo - země jižní a jihovýchodní Evropy, obecný  zeměpis  (zkušenosti  s  lodní  dopravou)  - země EU - porovnání ekonomické a společenské úrovně.

5)      Vzdělávací  cíle  v  estetické  výchově:  Poznání   národních tanců, písní, básní, práce s keramickou hlínou, výrobky z přírodního materiálu.      

6)      Vzdělávací cíle v rodinné výchově: Zkušenosti a praktický nácvik vaření ve skupinách, sebeobsluha, hospodaření s vlastními finančními prostředky (převody peněz - drachmy, italské liry, šilinky ?) .         

7)      Vzdělávací   cíle   v   tělesné   výchově:  Plavání,    potápění,   pěší  turistika,  soutěže v kolektivních hrách.

8)      Vzdělávací cíle v občanské výchově: Uvědomění si národní hrdosti (státní symbol - vlajka ČR).

-         Reprezentace svého města , státu.
-         Integrace evropských států.
-         Pobyt v nestandardních (táborových) podmínkách.

9)       Vzdělávací cíle v pracovní výchově:  Stavění tábora a táborových zařízení, nutné opravy.
Výuka v přírodě nabízí po pedagogické i psychologické stránce pro tvořivého pedagoga mimořádný prostor pro utváření osobnosti žáků různé věkové a  intelektové úrovně, navíc z různých států.

Akce v rámci setkání

Soutěž "O zlatého delfína Amvrakijského zálivu"

Po absolvování odborných programů během pobytu, byla zorganizována soutěž, ve které na soutěžní trase se šestnácti úkoly, měli žáci prověřit své vědomosti a dovednosti.

Soutěžní disciplíny:

-       test ze znalostí historie a současnosti Řecka;
-        vypracování samostatné práce (sbírka přírodnin nebo literární dílo);
-        soutěžní stezka s poznáváním přírodnin v terénu;
-        závod v plavání.

Vítěz soutěže obdržel diplom, který si zasloužil i pro svůj nález dalšího kamenného nože neolitického člověka. Ostatní soutěžící dostali diplom za účast. Děti měly v soutěži možnost uplatnit a zároveň srovnat své vědomosti a dovednosti ze všech možných oborů.

Společné setkání řeckých, českých a polských dětí a pedagogů
Před budovou muzea a Školy ekologické výchovy byla na stolech připravena výstava českých, polských a řeckých učebnic přírodopisu a dějepisu. Děti i pedagogové diskutovali, prohlíželi, hodnotili a sbírali zkušenosti, jak, co a kolik se věnuje pedagogické literatuře v jednotlivých zemích. Našim i polským pedagogům bylo umožněno navštívit Lyceum i Gymnázium v Preveze a porovnat materiální podmínky řecké školy s našimi školami.
Program tohoto dne byl zpestřen tanečními vystoupeními a zpěvem českých, polských a řeckých dětí. Při této příležitosti si všichni účastníci prohlédli Přírodovědné muzeum v Neochori a Školu ekologické výchovy u muzea.

Mezinárodní akce "Za čisté Středozemní moře"

Naše řecká kolegyně z ekologické skupiny Perivalontiki Eteria Preveza nás pozvala  na  mezinárodní  ochranářskou  akci,  které  se 26.5.2000 účastnily všechny státy u Středozemního moře.
Češi a Poláci byli prvními účastníky ze zemí mimo Středozemní moře. Akci byla věnována publicita v řecké televizi a tisku (viz příloha) a naši žáci se snažili, jak jen mohli. Do sběrových pytlů se hromadily plastové láhve, plechovky a jiný odpad. Středozemní moře jsme určitě celé nevyčistili, ale dokázali jsme, že i nám záleží na globální ochraně životního prostředí.
Naše snaha a pečlivost byla pro Řeky příkladem.

Výtvarná soutěž o nejlepší plakát s ochranářskou tématikou

Staleté duby a olivovníky v parku v Agii Apostoli a výhled na Amvrakijský záliv, inspirovaly k umělecké tvorbě. Ve volném čase děti ztvárňovaly své dojmy výtvarně. Pracovaly s keramickou hlínou, kreslily a malovaly. A tak nebylo daleko k nápadu, vyhlásit  soutěž  o  nejlepší  plakát  s  ochranářskou  tématikou.  Zajímavé nápady českých i polských žáků zasloužily uznání.

Sledování štafety s olympijským ohněm

Cestu   olympijské  pochodně,  začínající  v  řecké  Olympii  a  končící  15.9. 2000 v  australské  Sydney,  měly  naše  a polské děti možnost sledovat a doprovázet ji s českou a polskou vlajkou. Štafetový běžec probíhal nedalekým městem Filipiádou. Byla to jedinečná příležitost v životě každého z nás.
Děti byly poučeny o historii, významu a pravidlech starověkých i novověkých olympiád.

Pedagogické využití Přírodovědného muzea a Školy ekologické výchovy    v Neohori

Ústředním heslem Přírodovědného muzea, které bylo veřejnosti předáno v létě roku 1999, je "Nahlédněte do společnosti rostlin a živočichů a poznejte jejich vzájemné vztahy. Vytvářely se miliony let a člověk má právo je jen pochopit, respektovat a nikoliv měnit."

Bylo vybudováno se záměrem nejen představit typické ekosystémy sledované krajiny se svými zástupci z rostlinné a živočišné říše, ale vytvořit tak předpoklady pro kvalitnější  ekologickou  výchovu  mládeže.  Ústřední  heslo,  názvy jednotlivých expozic a jmenovky přírodnin jsou v řeckém, českém a anglickém jazyce. Je tak zabezpečeno, že Přírodovědné muzeum v Neohori může dostatečně informovat řecké návštěvníky stejně jako  zájemce  z  jiných  zemí. Podle knihy návštěv je zřejmé, že je navštěvováno jak žáky a studenty z celé oblasti Epiru, dokonce i z Atén, tak i turisty z Anglie, Nizozemí, Německa.

Škola ekologické výchovy byla vybudována Řeky z našeho podnětu a slouží především řeckým školám, protože veškeré texty jsou jen v řečtině. Obsahuje však výtvarně velmi zdařilé obrázky s ekologickou tématikou, které mají svou výpovědní hodnotu  i  pro  ostatní  neřecké  návštěvníky.  Ve  škole  je  možno  zajišťovat  přednášky a besedy s pomocí audiovizuální techniky.
Muzeum i škola v Neohori je jedním ze zastavení naučné stezky "Deset zastavení v přírodě prevezské oblasti" a v budoucnu spolu s budovanou botanickou zahradou přispěje ještě k lepšímu poznání krásné přírody u Amvrakijského zálivu.

Pedagogické využití naučné stezky  "Deset zastavení v přírodě prevezské oblasti"

http://www.natura-opava.org/opavsko/natura-v-zahranici/naucna-stezka-deset-zastaveni-v-prevezske-oblasi.html

Naučná stezka zpřístupňuje přírodovědně a esteticky hodnotné části prevezské krajiny  Amvrakijského zálivu. Vede typickými ekosystémy a podle projektu budou na ni  v roce 2002  instalovány tabule, jejíž prostřednictvím budou návštěvníci upozorňováni na přírodní a krajinářské zajímavosti. Vzhledem k charakteru oblasti (neproniknutelné úseky macchie a soukromé sady), se návštěvník na jednotlivá zastavení dostane vesměs po asfaltových silnicích,  na některá místa se může dostat jen pěšky.

Žáci, kteří se zúčastnili 1. Mezinárodního setkání, navštívili v rámci odborného programu všech deset lokalit. Se zajímavostmi je na místě seznamovali odborní vedoucí. Odborný program byl během tábora zaměřen na geologii, botaniku, entomologii, hydrobiologii, herpetologii a ornitologii.

1. zastavení   "Lom v Agios Thomas"

Charakteristika:
Jde o vápencový lom nedaleko Agios Thomas. Těžený vápenec náleží do souhrnu dinarské horské soustavy, pocházející z jurského období druhohor. Celé širší okolí Prevezy je součástí jónské zóny vnějších helenid. Bylo formováno alpinským vrásněním, které vytvořilo pásemné pohoří dinarsko-helenského úseku.

Na geologické stavbě okolí Prevezy se podílejí pouze usazené horniny (vápence, pískovce, jílové břidlice)  mladších útvarů: mezozoika, terciéru a kvartéru. V místě je možno nalézt i paleontologické doklady z jurského období. Ze západní strany je lom obklopen hustými porosty macchie.

Vzdělávací cíl:    

• původ vápence;
• využití vápence ve stavebnictví a chemickém průmyslu;
• snižování kyselosti půdy pomocí vápence.

2. zastavení   "Macchie, pastviny, škrapová pole"

Charakteristika:

Území je mozaikou různých typů macchie na škrapových polích, zčásti dnes využívaných  pastvinářsky  (ovce,  kozy). Jde o odbočku od vesnice Agii Apostoli zhruba v nadmořské výšce 100 m. V nepropustných porostech macchie převládají lentišky (Pistacia lentiscus a P. terebinthus), cistus šalvějolistý (Cistus salviaefolius), místy jsou tu i další neproniknutelné porosty keřů a většinou zakrslých stromů, ve kterých převládá myrta obecná (Myrtus communis), ale byly tu zjištěny např. druhy rodu Laurus, Rubus (ostružiník), Nerium oleander (oleandr), Sarcopoterium spinosum, cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), jednotlivě i cypřiš vždyzelený /Cupressus sempervirens).

V důsledku pravidelného vypásání jsou tu zachovány i rozsáhlejší husté bylinné porosty (frygana) - často intenzivně aromatické (druhy rodu mateřidouška, rozmarýn, šalvěj, máta, sápa atd.).
Z typických ptáků je tu ťuhýk rudohlavý (Lanius senátor), bělořit okrový (Oenanthe hispanica) a pěnice. Ze vzácných motýlů je tu např. ostruhák jižní (Charaxes jasius), dále okáčovitý motýl Hiparchia fatua, motýlovci, stuholetky a další. I se zavřenýma očima je podle "řezání" poznat cikády rodu Lyristes. Na vrcholu nejvyššího kopce se nachází turecká pevnost, která je oblíbeným místem vycházek účastníků našeho tábora.

Vzdělávací cíl:

• důležitost vypásání bylinného porostu pro zachování druhové skladby rostlin;
• působení oxidu uhličitého rozpuštěného ve vodě na vznik škrapových polí;
• Turci v pohnutých dějinách Řeků.

3. zastavení   "Park v "Agii Apostoli"

Charakteristika:

Je vzácný díky zbytkům mnohasetletých dubů - s převažujícím dubem pýřitým (Quercus pubescens) a dubem uherským (Quercus frainetto) a starými, staletými olivami (Olea europea). Jarní aspekt je zde charakteristický všudypřítomnými bramboříky (rod Cyclamen), výskytem krásné mrkvovité rostliny - tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum) a mnoha dalšími druhy rostlin.

V roce 1991 byl zde objeven pro Řecko nový druh kovaříka Lacon kapleri (pojmenován po českém entomologovi Kaplerovi, který jej tu jako první našel). Z motýlů je tu význačným druhem přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), z ptáků je běžný  puštík  obecný  (Strix  aluco)  a  výreček  malý  (Otus  scops)  -  oba  druhy  hnízdí v dutinách stromů, které staré stromy poskytují v plné míře.
Ve spadaném dubovém listí je možno nalézt nejmenší ještěrku - krátkonožku evropskou (Ablepharus kitaibelii), která má nejsevernější naleziště na Kováčovských kopcích na jižním Slovensku.

Na kmenech olivovníků se vyhřívají a loví hojné ještěrky zelené (Lacerta viridis) a ještěrky balkánské (Lacerta trilineata). Oblast okolo Agii Apostoli s kostelíkem patří nesporně k nejhodnotnějším lokalitám na naučné stezce.
Olomoucký mykolog Ing. Jiří Lazebníček zde v roce 1999 našel vzácnou, tmavomodře zbarvenou houbu z čeledi kornatcovitých  - Pulcherricium caeruleum, což potvrdilo hodnotu tohoto místa.

Vzdělávací cíl:

• ukázkový ekosystém starého dubového lesa;

• kostelík, na kterém se dají demonstrovat destruktivní síly zemětřesení (praskliny ve zdivu) a erozní činnost moře, která způsobí, že do několika let se zhroutí z vysokého srázu do moře (během deseti let došlo k posunu srázu k zadní stěně kostelíku o 3 metry).

4. zastavení   "Geologický profil mořského břehu v Agii Apostoli"

Charakteristika:

Na vysoké stěně břehu, odkrytého erozní činnosti moře jsou vidět, jako snadno rozlišitelné,  vrstvy  z  období  aluvia  (vrstva  ornice samotné a ornice obohacené slínem) a vrstvy, vytvořené v průběhu terciéru (vrstva slínu, přechodně zaplavovaná, vrstva bělavého   břidlicového   obzoru,   z   níž   vypadávají   ulity   plžů   rodu  Gourmya,  které v současnosti používají poustevníčci (rodu Clinabarius) jako své "domečky", a vrstva zuhelnatělé rostlinné hmoty, která byla v minulosti permanentně zaplavena.

Na odkrytém břehu byly v roce 1998 (Dr. Rostislav Morávek - Vlastivědné muzeum  v Olomouci) nalezeny části klu "lesního slona" Loxodonta antiqua, který zde žil v Pleistocénu. Bylo to až 5 metrů  vysoké zvíře, větší než mamut, které mělo kly delší než 3 m. Radiokarbonovou metodou bylo prokázáno, že nalezené části klu jsou staré 35 000 let (+ - 2500 let). Na tomtéž místě jsou od roku 1998 nalézány kamenné nástroje neolitického člověka - kamenné nože, hroty šípů. Všechny tyto nálezy jsou v expozici Přírodovědného muzea v Neohori.

Vzdělávací cíl:

• původ a stáří geologických vrstev;

• sídliště neolitického člověka, způsob jeho života a výroba kamenných nástrojů;

• bionomie nově objeveného brouka Cerocoma prevezaensis (jeho parazitický vztah ke včele Tropidotilla litoralis tvořící si chodbičky ve vrstvě bělavého břidlicového obzoru.

5. zastavení   "Amvrakijský záliv a jeho pobřeží v Agii Apostoli"

Charakteristika:

Přírodní podmínky v zálivu se výrazně liší od podmínek v moři. Záliv je s mořem spojen jen úžinou mezi Prevezou a Aktiem., kde se odehrála, i z filmu známá, námořní bitva loďstva odbojného Antonia a Kleopatry s vládními jednotkami Pompejovými.

Výměna vody v zálivu je velmi nedokonalá a k tomu přistupuje ještě skutečnost, že na odvrácené, severní straně ústí do zálivu řeka Arachtos, odvodňující velkou část epiruské kotliny mezi Ioanninou a severojižní horskou osou Řecka. Odlišnost životních podmínek zálivu se projevuje v tom, že mnohým mořským organismům, živočichům i rostlinám, toto prostředí nevyhovuje, a proto zde úplně chybějí. Na druhé straně jiné organismy se tomuto prostředí dokonale přizpůsobily, a protože tu nemají konkurenci těch "vyloženě" mořských,  opanovaly  oblast  a  rozmnožily  se nezvyklou měrou. Např. ostnokožci, ještě v prevezském přístavu zastoupení sumýšem šeredným, už za prvním poloostrůvkem Agia Triada vůbec nejsou, zatímco krásná rybka slizoun paví, v Preveze ojedinělá, tady okupuje kdekterý balvan, vyčnívající z písčitého dna.

Jak ukazují geologické vrstvy, jež se působením tektonických sil vynořily nad úroveň hladiny (Řecko patří mezi tektonické oblasti), podobné podmínky, jakých jsme svědky, panovaly v zálivu také v třetihorách. Nenašli jsme svědectví, že tu někdy převládalo moře. Vždycky to byla zátoka, jezero nebo bažina.
Toto zastavení je jedno z mála míst naučné stezky, na něž je možno se dostat jen pěšky (většina ostatních je přístupna po silnicích a cestách také auty). Cestou k zálivu procházíme porosty macchie, kde poletují žluťásci kleopatry (Gonepteryx cleopatra), housenky žijí na stálezelené rostlině macchie - řešetláku (Rhamnus alaternus).

Podél pobřeží roste rákos (Phragmites sp.) a vysoká rostlina, nahrazující zde bambus (Arundo donax). Na pláži je možno nalézt množství vyplavených trsů vaječných schránek ostranek (rod Murex), ulit jehlanek, hřebenatek, srdcovek a dalších mořských měkkýšů.  Najdeme  tu  také  sépiové  kosti  a schránky přirozeně vypreparovaných krabů a jiných mořských živočichů. Často tu zahlédneme lovící racky a stříbřité (Lalur argentatus) a rybáky obecné (Sterna hirundo). Největší atrakcí v zálivu jsou však delfíni obecní (Delphinus delphis), jeden z nich je ve znaku města Preveza, a obrovské vodní želvy karety (Caretta caretta).

Vzdělávací cíl:

• rozdíl mezi mořem a zálivem z hlediska druhového zastoupení živočichů;

• symbiotický vztah mezi krabem postevníčkem a sasankou koňskou;

• ochrana Amvrakijského zálivu.

6. zastavení   "Osada Neohori s Přírodovědným muzeem"

Charakteristika:

Prvořadá je zde prohlídka přírodovědných expozic muzea a návštěva Školy ekologické výchovy. Velmi výhodné je tu srovnání flóry původní a vysazené v zahradách (např. ibišek -Hibiscus sp., oleandr - Nerium oleander, Bougainvillea spectabilis, granátové jablko - Punica granatum, moruše bílá - Morus alba, fíkovník smokvoň - Ficus carica atd.).

V nedalekém Agias Trias roste pravděpodobně nejmohutnější blahovičník (Eucalyptus camaldulensis)  celé oblasti. Na jaře roku 2000 byla zahájena výsadba  v botanické zahradě u muzea, která by měla obsahovat typické dřeviny a byliny této oblasti. Rostliny budou označeny jmenovkami. Součástí zahrady bude i pergola, jejíž první část byla instalována na jaře roku 2000.

Vzdělávací cíl:       

porovnávání tří ekosystémů představované jako diorámy; - potravní řetězce v jednotlivých ekosystémech; - prohlídka sbírek preparovaných živočichů v přírodovědné expozici - rozmanitost živočišných druhů;

• prohlídka interiéru řecké Školy ekologické výchovy;
• exkurze po osadě Neohori s poznáváním rostlin v zahradách;
• vycházka k největšímu blahovičníku v sousední Agia Trias;
• exkurze do citroníkových a olivovníkových sadů.

7. zastavení  "Močály a rákosiny"

Charakteristika:

Amvrakijský  záliv,  jeho bažiny a močály, byly zařazeny dle Ramsarské konvence z roku 1977 mezi světová přírodní dědictví (World Heritage) vysoké přírodovědné hodnoty. Především z tohoto důvodu bylo jedno ze zastavení na naučné stezce umístěno v oblasti uměle vytvořené zátoky východně od Nikopolis. Zde hnízdí ve společenstvech vodních, bahenních a mokřadních rostlin řada druhů ptáků, z nichž k
nejkrásnějším a zároveň nejvzácnějším patří pisila čáponohá (Himantopus himantopus).

Vzdělávací cíl:

• seznámení s ekosystémem  mokřadů;
• pozorování a určování ptačích druhů;
• význam mokřadů v krajině.

8. zastavení   "Nikopolis a okolí"

Charakteristika:

Vedle nesporně historicky hodnotné antické památky (vítěz bitvy u Aktia dal zde postavit na počest vítězství toto město) je Nikopolis také zajímavou lokalitou z hlediska přírodovědeckého. Vnitřní areál u budovy muzea je zarostlý na Balkáně hojným fenyklem (Foeniculus vulgare), který je živnou rostlinou motýla otakárka fenyklového (Papilio machaon).

Běžná je zde přísně chráněná želva zelenavá (Testudo hermannii), hadi ze skupiny užovek - štíhlovky (např. Coluber gemonensis).
Zajímavý pohled je na rosničky (Hyla arborea), které odpočívají na voňavém fenyklu i za nejsilnějšího slunečního svitu.

Vzdělávací cíl:

• chránění živočichové a člověk na frekventovaných místech, ochrana vzácných živočichů;

• prohlídka a seznámení s historií této kulturní památky.

9. zastavení   "Lesní porosty pobřeží Jónského moře"

Charakteristika:

lokalita se nachází západně od Nikopole. Místo je hojně využíváno rekreanty (široká štěrková pláž). Je tu souvislý porost blahovičníku (Eucalyptus camaldulensis), stromu původem z Austrálie, který je v oblasti Středozemního moře hojně pěstován. V křídové době a ve třetihorách rostl Eucalyptus také ve střední Evropě, i na našem území! Jeho dřeva je využíváno ve stavebnictví  a jako paliva.. Porostů je využíváno i v původní domovině k vysušování močálů. Dřevo je odolné proti hnilobám. Z listů se vyrábí droga (folium eucalypti) - silně aromatická, chuti kafrovité, stahující, používané v lékařství, voňavkářství a při výroběcukroví.

Na tomto místě poskytuje Eucalyptus  uživatelům pláže hluboký stín, ale hlavně vrabcům   z   čeledi  snovačovitých  (Passer hispaniolensis)  vhodné  místo  pro  hnízdění v koloniích. Na blahovičníkový les navazuje severně borovicový háj. I do tohoto společenstva - borovice halepské (Pinus halepensis), typické dlouhými jehlicemi a šiškami přisedlými na silnějších větvích - se dostanete pěšky několik metrů od pláže.

Po vysoké vrstvě borového jehličí (jako opadu) se plazí husté porosty liany Smilax aspera, tvořící často na okraji porostu krásně tmavé, na jaře svěže zelené stěny. Ve stínu tu nalezneme také např. listnatec čípkový (Ruscus aculeatus), cesmínu ostrolistou (Ilex aquifolium), myrtu obecnou (Myrtus communis) a mnoho dalších rostlin, včetně krásného šťavele žlutého, který je zde běžnou plevelnou rostlinou.

Vzdělávací cíl:

• seznámení s ekosystémem blahovičníkového a borového lesa;

• upozornění  na  "sterilitu"  blahovičníkového  porostu,  srovnání  s akátovým porostem u nás;

• pozorování vrabců španělských žijících  v koloniích.

10. zastavení   "Jónské moře a pláže"

Charakteristika:

Na pláži mohou rekreanti obdivovat máčku přímořskou (Eryngium maritinum), rohatec žlutý (Glaucium flavum). Pozornosti procházejících neujdou oválné (jako "zploštělé" vajíčko) lehké hnědé útvary, vyskytující se v menším či větším množství na pláži. Jedná se, o mořskými vlnami opracované a na pláž vyvržené, oddenky mořské rostliny Posidonia oceanica.

Vzdělávací cíl:

• význam Středozemního moře a jeho ochrana před znečišťováním;

• uchování čistoty pláží;

• ochrana rostlin na pláži, zvláště máčky přímořské (dekorativní rostlina, často odnášená rekreanty).

Po celou dobu exkurzí na jednotlivá zastavení jsou účastnící upozorňováni na dodržování ochranářských zásad.
Především se nesmí chytat a usmrcovat živočichy (trestné je např. převážet želvy, ještěrky). Zbytečně netrhat rostliny, neodnášet hlízy a cibule rostlin. Nerozdělávat oheň (velké nebezpečí vzniku požáru)! Nerušit volně žijící zvěř. Neodhazovat odpadky.

Program setkání mladých ekologů a historiků

Škola v přírodě 2000

DEN          DOPOLEDNE                       ODPOLEDNE                          VEČER

1. den                                                        17. 00 odjezd z Racibórze, 19.00 odjezd z Opavy
2. den  10.00-17.00 prohlídka BENÁTEK, 17 00 odjezd lodi do řecké IGOUMENITSY
3. den  23.00  Igoumenitsa, 01.00 příjezd na stanovou základnu, ubytování
4. den   seznámení s okolím tábora, práce v odborných skupinách          astronomie
5. den   práce v odborných skupinách, PREVEZA, pobyt na pláži,        výměna zkušeností
6. den   práce v odborných skupinách,  návštěva Turecké pevnosti        výměna zkušeností
7. den  výlet na ostrov LEVKÁDA  - práce v odborných skupinách      kulturní program
8. den                Společné setkání řeckých českých a polských dětí a pedagogů -
slavnostní otevření muzea, beseda ve Škole ekologické výchovy u muzea 
9. den  práce v odborných skupinách, návštěva NIKOPOLIS                   astronomie
10.den  práce v odborných skupinách, návštěva Prevezy                         výměna zkušeností
11.den          celodenní výlet PARGA, ZALONGO, KASSOPI, NEKROMANTEION
12.den   práce v odborných skupinách, pobyt na pláži                             astronomie
13.den               závěrečná soutěž "O zlatého delfína z Amvrakijského zálivu"
hodnocení samostatných prací, závěrečný večer
s hodnocením a vyhlášením vítězů                táborák na pláži
14.den  příprava k odjezdu rozloučení s pláží,                               návštěva noční Prevezy
15.den  5.30 odjezd lodí do Benátek z Igoumenitsy                                    noc na lodi              
16.den  10.30 Benátky, přes Rakousko domů (Opava asi 2300, Racibórz asi 24.00)
Poznámka k odbornému zaměstnání:
práce v odborných skupinách byla zaměřena na zeměpis, přírodopis (entomo-
logie,  botanika,  herpetologie,  život  v  moři), dějepis, angličtinu, občanskou
nauku, výtvarnou a tělesnou výchovu

Programy setkání mladých ekologů a historiků

Škola v přírodě  v  roce  2001

DEN          DOPOLEDNE                       ODPOLEDNE                          VEČER

1. den                                                         17. 00 odjezd z Racibórze, 19.00 odjezd z Opavy
2. den   10.00 - 17.00 prohlídka BENÁTEK, 17 00 odjezd lodi do řecké IGOUMENITSY
3. den     23.00  Igoumenitsa, 01.00 příjezd na stanovou základnu, ubytování
4. den      seznámení s okolím tábora,  práce v odborných skupinách,              astronomie
5. den     výlet na ostrov LEVKÁDA -  práce v odborných skupinách,  výměna zkušeností
6. den       práce v odborných skupinách, návštěva Turecké pevnosti     výměna zkušeností
7. den                  třídenní poznávací  výlet - návštěva OLYMPIE            kemp TOLO
8. den       MYKÉNY, NAVPLION, EPIDAURUS, STARÝ KORINT    kemp KINETA
9. den       ATÉNY (Akropolis, Národní archeologické muzeum) DELFY   stanový tábor
10.den      práce v odborných skupinách, návštěva Prevezy                     výměna zkušeností
11.den      výlet do pohoří PINDOS ? kaňon VIKOS -  práce v odborných skupinách
12.den      práce v odborných skupinách        pobyt na pláži                          astronomie
13.den                  závěrečná soutěž "O zlatého delfína z Amvrakijského zálivu"
hodnocení samostatných prací, závěrečný večer
s hodnocením a vyhlášením vítězů                 táborák na pláži
14.den      příprava k odjezdu, rozloučení s pláží                              návštěva  noční Prevezy
15.den      5.30 odjezd lodí do Benátek z Igoumenitsy                                     noc na lodi
16.den      10.30 Benátky, přes Rakousko domů (Opava asi 2300, Racibórz asi 24.00)

Poznámka k programu:
Třídenní výlet na Peloponés byl ve 3. turnuse v roce 2001 nahrazen výletem
do  METEORY,  návštěvou  pohoří OLYMP s výstupem na nejvyšší vrcholy
Mytikas a Trůn bohů a návštěvou Makedonského muzea v SOLUNI

Poznámka k odbornému zaměstnání:
práce v odborných skupinách byla zaměřena na zeměpis, přírodopis (entomo-
logie,  botanika,  herpetologie,  život v moři),  dějepis,  angličtinu, občanskou
nauku, výtvarnou a tělesnou výchovu.

3.3.5   Název projektu:

"Poznej svou řeku"

Autor projektu: RNDr. Milan Kubačka, PaedDr. Marcela Kubačková

Typ projektu: dlouhodobý, okresní, mezinárodní

Věková skupina: pro žáky 6. až 9. tříd základních škol ve městě Opava a Ratiboř

Vyučovací předměty: přírodopis, zeměpis, chemie

Úkol a výchovně-vzdělávací cíl: opavské a ratibořské  děti se seznámí s řekami

Opava a Odra a pochopí jejich význam v krajině

Metodika: viz příloha (praktické ověření projektu v praxi se připravuje)

Stručný popis

Záměrem soutěže je získat co nejvíce informací o řece Opavě. Účastníky soutěže budou i polské děti z Ratiboře, které budou studovat řeku Odru.
Vítězná družstva z Opavy a Ratiboře se zúčastní společné expedice BALT 2004, která projede všemi městy, kterými protéká řeka Opava a Odra od pramene v Jeseníkách až po ústí řeky Odry, do které se řeka Opava vlévá,  v Baltickém moři.
Cílem expedice je poznat život vodního toku a města kolem něj.

Příloha:  Metodika

Plánování:

• Vyhlášení soutěže na jaře 2003.

• Realizace od dubna až po říjen 2003.

• Vyhodnocení v  listopadu 2003.

• Expedice vítězných družstev v  červenci 2004.

Výsledkem studia řeky by měly být následující informace:

1.      Geografické údaje (délka toku, rozvodí, povodí, přítoky, města a obce, kterými řeka protéká,  mosty,  zásadní  úpravy  toku,  vodní  nádrže,  jezy).  Tyto vyčíst z map nebo z podkladů  z  příslušných institucí.

2.      Charakteristika prameniště - prameniště musí zapojená škola (třída) v rámci školního výletu navštívit (v obou případech se jedná o přírodovědně velmi zajímavá místa).

3.      Na vybraném místě u města provést průzkum života v řece (pokusit se určit znečištění vody podle odchycených živočichů - larev vodního hmyzu, korýšů a červů jako indikátorů znečištění).

4.      Na místě asi 50 od soutoku obou řek proti proudu provést základní chemický rozbor odebraného vzorku.

5.      Označit případné potencionální znečišťovatele vodního toku (zemědělství, průmysl, rekreace ...).

Hodnocení

Soutěžní práce bude doprovázena fotodokumentací a výsledky měření.
Vítězné školní kolektivy se zúčastní v roce 2004 expedice do Polska, kde navštíví mimo jiné především ústí řeky Odry, která odvádí vodu z našeho území do Baltického moře.

Naše  děti  připraví trasu  a průvodcovské  od pramene po polské hranice a polské děti od hranic po ústí Odry do moře. Z   akce   bude   zpracován  výukový  film   Život  řeky   (20 minut) pro potřeby  škol v okrese Opava.

3.3.6    Název projektu:

"Pečuj o svou studánku"

Autor projektu: PaedDr. Marcela Kubačková,  RNDr. Milan Kubačka

Typ projektu: dlouhodobý, okresní

Úkol a výchovně - vzdělávací cíl: vyhledávání a ochrana studánek, vzpomínka tradic, pěstování zodpovědného vztahu dětí k vodním zdrojům.

Věková skupina: 1. - 5. třída  určeno pro vesnické školy v okrese Opava

Vyučovací předměty: přírodopis, zeměpis

Metodika: viz příloha

Popularizace: informace školám prostřednictvím tisku a internetu

Stručný popis

Do vyhledávání a úpravy studánek se zapojí vesnické základní školy v okrese Opava. Současné i znovu obnovené studánky budou zaznamenávány do map. Zapojené školní kolektivy (třídy, zájmové skupiny) zajistí i ochranu prameniště před znečištěním, pokud to bude v jejich silách. V opačném případě se obrátí na majitele pozemku s návrhem vlastní pomoci. Taktéž zajistí zkoušku kvality vody, zda se jedná o vodu pitnou.

Na jaře budou připravovány akce  "Vynášení Morany - topení smrtky". Tento lidový zvyk bude spojen s oslavou "Otevírání studánek", při které budou Studánky předány veřejnosti. Tento akt bude vždy uskutečněn na jiné škole.

Příloha:  Metodika

Plánování:

• Vyhlášení akce v únoru.
• Ukončení akce vynášením Morany 31. března.
• Hodnocení akce v dubnu.

Cíl:
Naučit děti vážit si zdrojů čisté pitné vody a to nejen tím, že budou chránit pramen, ale chránit před znečištěním i celé prameniště. Děti by měly pochopit, že upravené studánky do krajiny patří - jsou významným krajinným prvkem. Navíc se děti při hledání studánek blíže seznámí s krajinou svého bydliště.

Příprava akce

Pro zapojené školy bude zpracován metodický materiál, který bude obsahovat úkoly týkající se projektu. 

Děti budou:

• zakreslovat nově objevenou, ale i existující studánku do mapy;

• pořídí fotografický snímek studánky a jejího prostředí před a po zvelebení (vyčištění, vytvoření přístřešku apod.);

• určí možné blízké zdroje znečištění vody;

• změří hodnoty vody (teplotu, pH, dusičňany - indikační papírky budou zapojeným školám poskytnuty);

• odeberou případné bezobratlé živočichy a rostliny nacházející se v prostředí studánky a v lahvičkách je odevzdají pro určení neziskové organizaci Natura Opava - Czech Republic.

Z nejlépe připravenou základní školou bude zajištěno slavnostní otevření studánky s Vynášením Morany. Akce bude zdokumentována - fotografie a výukový  film "Život studánky" (20 minut), využitelný ve vyučování na školách v okrese.

4.  Závěr

Možnost skloubení poznatků z různých vědních disciplín do jednoho celku nabízí projektové vyučování. Žáci nejlépe pochopí, co sami objeví. Kolem tohoto způsobu výuky probíhá v pedagogické veřejnosti mnoho diskusí.

Projektové vyučování může být i zavádějící svou pseudonázorností. Například projekt "Polární výprava",  realizovaný ve třídě, kde děti leží na molitanech a ?jako? se třepou zimou při pokojové teplotě plus 20 stupňů Celsia, určitě není to pravé, co se od projektu očekává. Snažíme se této pseudonázornosti vyhnout. Zveřejňuji zkušenosti z realizace projektů v některých školách v Opavě a na Opavsku.

Opírám se o zkušenosti své a svého manžela - ekologa, biologa. Projekty jsou vlastní, čtyři z nich ověřené v praxi a stále probíhají ( Dendrologická stezka, Příroda bez hranic, Ekologické učební pomůcky, Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu), dva jsou metodicky připravené a budou v nejbližší době vyhlášeny (Poznej svou řeku a Pečuj o svou studánku). K tomu, abychom mohli záměry projektu rozšířit i na ostatní školy, případně zapojit i polské nebo řecké učitele, jsme vytvořili občanské sdružení Natura Opava - Czech Republic.

Tím jsme  naše nápady  mohli propagovat a získávat pro ně  i podporu institucí - Magistrátu města Opavy, zájmových sdružení, rodičů a přátel školy, spolupracovníků z řad učitelů i jiných odborníků. Při realizaci projektů se setkáváme s nemalými problémy, například na některých školách  zjišťujeme  odklon od alternativních způsobů výuky a přetrvávající rutinní výuku s dominantním postavením učitele, motivační opotřebovanost učitelů, na rozdíl od polských nebo řeckých kolegů. Očekáváme,   že   projektová  výuka  oživí  výchovně-vzdělávací  proces, prolomí tradiční bariéry mezi učiteli, žáky a rodiči, přispěje ke zlepšení funkční gramotnosti, zpracovávání  informací,  návratu  k  přirozenosti  a  přírodě, podnítí kreativitu a motivaci učitelů i žáků, i když není samospasitelná.

Původní projekty jsou realizovány na Základní škole Vrchní v Opavě, po zkušenostech jsou popularizovány prostřednictvím metodických akcí Pedagogického centra Ostrava, pracoviště Opava i v jiných školách  (Základní škola Praskova Opava, Základní   škola   Mírová   Opava,   Gymnázium   Hlučín, Gymnázium Krnovská v Opavě, a v dalších jedenácti školách okresu Opava). Při družebních výměnných akcích  v rámci Euroregionu   Silesia  se  do našich projektů už před třemi  lety  zapojily  i  polské  školy:  I. Szkola podstawowa  v  Ratiboři,  II. Liceum  Ogolnoksztalcace v Ratiboři a Gimnazjum v  Marklowicích .

Navzdory pesimistickému očekávání, se objevují kolegové, kteří se s nadšením do našich projektů zapojují. Pedagogové z polské Ratiboře a  města Prevezy v Řecku oceňují naše nápady a jsme jim alespoň v oblasti přírodovědy, ekologie a mezinárodních  projektů  příkladem a inspirací.

5.  Seznam literatury

BLÍŽKOVSKÝ, B.; KUČEROVÁ, S.; KURELOVÁ, M. aj. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století. Brno : Konvoj, 2000. ISBN 80-85615-95-9.
KANTORKOVÁ, H. Pedagogická tvořivost studentů učitelství. Ostrava : PedF OU, 2000. ISBN 80-7042-162-2.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení a kooperativní škola. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-167-3.
KASÍKOVÁ, H. Pedagogické otázky současnosti. Praha : ISV, 1994.ISBN 80-85866-05-6.
KAŠOVÁ, J. Projektové vyučování v teorii a praxi. Kroměříž : Iuventa, 1995.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tématická výuka. Kroměříž : Spirála, 1992.
KURELOVÁ, M. Výchova k tvořivosti. In Pedagogika IV. Ostrava :  Pe
KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a praxi. Ostrava : PedF OU, 1998.
PRUCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-170-3.
PRUCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1998.      ISBN 80-7178-252-1.
PRUCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4
SKALKOVÁ, J. Projektové vyučování a jeho realizace (možnosti a meze). In Za novou kvalitu vyučování. Brno : Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : ISV, 1999. ISBN 80-85866-33-1.
VALENTA, J. Projektová metoda ? přesahy minulosti a současnosti. In Pohledy ? Projektová metoda ve škole i za školou : úvodní studie o projektové metodě. Praha : Ipos Artama, 1993, s. 2-7.

Plán environmentální výchovy vzdělávání a osvěty

Environmentální výchova, vzdělání a osvěta zahrnuje veškerou ochranu životního prostředí člověka. Patří sem příroda jako taková, ale i ekonomický, technický a sociální aspekt života na Zemi.
Celoročně budou žáci naší školy vedeni ve všech vyučovacích předmětech i v zájmových aktivitách k ohleduplnosti k životnímu prostředí: poznávání vzájemných vztahů prostředí a organismů, živou a neživou složkou, šetrnosti (energiemi), ukázněnosti (třídění odpadů) v záměru trvale udržitelného rozvoje.

1. Metody, formy, prostředky a konkrétní akce.

Východisko:

poznej okolí školy, poznej nejbližší okolí města, ekosystémy - pole, lesy, vodní plochy.

2. Konkrétní akce

Poznej okolí školy

(hodinové, několikahodinové akce, integrace předmětů, mezipředmětové vztahy)

Tématické vycházky

Celoroční tématické vycházky v hodinách prvouky, přírodovědy a přírodopisu, ale nejen těchto předmětů, v parkových prostorách léčebny a nemocnice (zajistí učitelé všech vyučovacích předmětů i vychovatelky ve ŠD během celého školního roku).
Cíle vycházek: pozorování a poznávání zvířeny a květeny, praktické a názorné vyučování, sběr plodů (podzim), odlévání stop zvěře (zima), instalace krmítka a pozorování ptactva, které u nás přezimuje,  výtvarné ztvárnění -  v hodinách Vv, Pč, slohové práce v Čj, téma slovních úloh v matematice).

Poznej nejbližší okolí města,  ekosystémy - pole, les, voda

(cíl výletů, polodenní, celodenní akce)
Je k dispozici podrobný metodický materiál průvodce Naučná stezka Hvozdnice.

Přírodovědná stezka Hvozdnice (podzimní a jarní aspekt, třídní učitelé).

Stříbrné jezero - místo, kde se těžil sádrovec (cíl podzimní nebo jarní přírodovědně-turistické vycházky, třídní učitelé)

Poznej některá chráněná území Opavska

(cíl výletů, celodenní akce)
Je k dispozici podrobný metodický materiál - Chráněná území Opavska
Otická sopka - přírodní památka, jako cíl jarní nebo podzimní přírodovědně - turistické vycházky, třídní učitelé.
Odkryv v Kravařích - národní přírodní památka jako cíl podzimní nebo jarní přírodovědně - turistické vycházky, třídní učitelé.
Hněvošický háj - přírodní rezervace, výlet nebo cíl podzimní nebo jarní přírodovědně ? turistické vycházky, třídní učitelé.

Návštěvy expozic

Slezské zemské muzeum - expozice Vývoj přírody ve Slezsku a na sev. Moravě (tel. 553 714 809), třídní učitelé, vychovatelky ŠD,MŠ, PŠ, KÚ.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy - Dřeviny pěti světadílů (tel. 553 661 031-2), třídní učitelé,vychovatelky ŠD, MŠ, PŠ, KÚ.

Zámek Raduň (tel. 653 796 119), třídní učitelé, vychovatelky ŠD, MŠ, PŠ, KÚ.

Návštěvy raduňských mokřadů

3. Akce, které se mohou uskutečnit za předpokladu finanční spolupráce a podpory (rodiče, sponzoři, spolupráce jiných škol nebo institucí)

Aqua Terra - DK města Ostravy, 28.října 124, Ostrava (tel. 596 651 376) teraburza plazů, exotického hmyzu, rostlin a přírodnin (zimní, jarní termín). Třídění odpadů ? beseda ve spolupráci s Arekou a Střediska volného času Vybudování přírodovědné učebny v parku před školou ? pergola.

4. Akce na podporu názorného a prožitkového vyučování

Vyučování v parkovém prostoru v Prstenci opavských parků (Učebna EVVO Minorit)

Tvorba plakátu s ekologickou tématikou (jako součást Dne dětí), 

Pravidelné předplatné časopisu ABC mladých přírodovědců a techniků a jeho využití v prevenci soc.patol.jevů - vzbuzení zájmů ( k dispozici všem žákům)

Zookoutek ve třídě - chovatelství, pěstitelství -  dobrovolné, po konzultaci s třídními učiteli.

Pozoruj strom v proměnách ročních dob - "Náš strom" celoroční projekt (vybraná skupina dětí po konzultaci s třídními učiteli) shromažďuje změny v přírodě na konkrétním stromu, nižší stupeň ZŠ - pozorování, herbář větvičky, kůry, listu, květu. Žáci 2. stupně ZŠ - úvaha (Čj) Co asi strom viděl.

V rámci Dne Země 22.4. i v průběhu celého školního roku využít aktuální nabídky akcí a projektů, nabízených  institucemi  města Opavy.