Autor: Zdeněk Černý
Adresa: Mírovice 15,
250 63 Mratín u Prahy

Příspěvek k poznání čeledě tesaříkovití Cerambycidae v Řecku

Poprvé publikováno: Studie a zprávy Okresního muzea Praha-východ
v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi v roce 2001

Poznámka:
druhy tesaříků determinované na území Prevezského poloostrova jsou podtrženy

__________________________________________________________________________________________

Plné znění příspěvku:

Opavští biologové a jejich kolegové z Čech a Moravy zajíždějí prostřednictvím opavské Agentury Natura již řadu let do západního Řecka, kde postupně provádějí floristický a faunistický průzkum tamní zajímavé přírody. Cílem zájezdů je okolí města Preveza ve stejnojmenné prefektuře, prostírající se asi 80 - 120 km jižně od hranice Albánie na březích Jónského moře a Amvrakinského zálivu na území starověkého království Épeiros. Přestože Řecko je již několik tisíciletí intenzivně člověkem pastevecky a zemědělsky využíváno, je v okolí Prevezy dosti míst jen málo narušených lidskou činností, nebo se již rostlinstvo a živočišstvo přizpůsobilo změnám, které za období lidského osídlení v původní přírodě nastaly.

Tato oblast nebyla dosud ve středu větší pozornosti ani botaniků, ani zoologů, neboť se jejich zájem zaměřoval na místa snazší komunikační dostupnosti, například na pobřeží Egejského moře na takzvanou Podolympskou riviéru, na poloostrov Peloponnés, Krétu či další řecké ostrovy, ale západ Řecka byl pro svoji nesnadnou dostupnost mimo zájem domácích i zahraničních badatelů.

Od roku 1992 jsem měl možnost se podílet na průzkumu entomofauny v oblasti Prevezy, ale i na dalších místech Řecka, kam se v rámci zájezdů často z Prevezy zajíždí, například do pohoří Pindos a do kaňonu Vikos-Aoos, do Meteóry, na Olymp, do Delf, Mykén, Epidauru, Koryntu, do míst starověkých sportovních her do Olympie a podobně.
Při faunistickém průzkumu brouků (Coleoptera) jsem se zaměřil převážně na čeleď tesaříkovití (Cerambycidae) a některé další skupiny hmyzu.

Seznam lokalit

Amvrakikos kolpos (Amvrakinský záliv) na západním pobřeží Řecka, dosahuje délky ve směru od východu k západu asi 40 km, šířky od jihu k severu asi 25 km. Jeho pobřeží je velmi členité s mnoha zátokami a výběžky pevniny a ostrůvky. Břehy jsou skalnaté, písčité a na mnoha místech močálovité. Voda zálivu je smíšená, do zálivu se vlévá několik říček a potoků a s volným mořem je spojen jen necelý kilometr širokým průlivem u města Prevezy. Ve vodě žije obrovské množství planktonu, který na jaře a na podzim vyhledávají tažní ptáci, což byl také důvod k vyhlášení biosférické rezervace UNESCO.

Preveza

Staré rybářské městečko, jehož existence je v zápisech dokládána již v roce 1292 našeho letopočtu, se rozkládá v rovině na severním břehu asi 800 metrů širokého průlivu, který spojuje Amvrakinský záliv s Jónským mořem. Oblast v průběhu století ovládala Byzancká říše, několikrát Turci, Benátčané, Francouzi, Ali Paša a teprve od roku 1912 je svobodná řecká. Od té doby se město bouřlivě rozrůstá a dnes má asi 10 000 obyvatel. Okolí města je převážně rovinaté, asi 20-30 metrů nad mořem, intenzivně zahradnicky a zemědělsky obdělávané, ve foliových sklenících se pěstují okurky, rajská jablíčka, melouny, fazolové lusky a podobně, jsou zde vždy 2-3 sklizně za rok. V rozsáhlých ovocných sadech jsou pěstovány olivy, citrony, místy mandarinky, pomeranče a další druhy ovoce.
Severně a východně od města zasahuje do mořského zálivu členitý poloostrov, kde vzniklo několik osad zemědělců a zahradníků, obvykle kolem starých řeckokatolických kostelíků.

Agios Thomas

Osada  pojmenovaná podle kostelíka Svatého Tomáše leží uprostřed zahrad a ovocných sadů, má v sousedství několik vápencových kopců, dosahujících 100 až 150 metrů nad mořem, které jsou na jižních svazích většinou osázeny olivovými sady, na vrcholcích a na severních stráních roste středomořská macchie. Nejvýchodnější výběžek poloostrova tvoří řada kopců s vápencovitými škrapovými poli s velmi řídkou keřovou macchií a nízkou trnitou vegetací. Na nejvyšším místě jsou zříceniny staré turecké pevnosti, která střežila vjezd do Amvrakinského zálivu.

Neochori

Osada Nová Ves se rozkládá na severovýchodním výběžku poloostrova, uprostřed zahrad a ovocných sadů. V osadě Neochori buduje Agentura Natura z Opavy ve spolupráci s vysokými školami v Opavě a Olomouci Regionální muzeum přírody Amvrakinského zálivu. Na severním okraji osady je podlouhlý kopec, asi 100 metrů vysoký, tvořený štěrkopískovými vrstvami. Jižní úbočí pokrývají sady, severní strana je porostlá neproniknutelnou macchií, kde jen prosekané cesty umožňují příchod k pobřeží zálivu.

Agios Triada

Osada u kostela Svaté Trojice, asi 100 metrů nad mořem. Jižní úbočí jsou osázena citronovníkovými sady a zahradami, severní prudký svah k zálivu je porostlý macchií a pastvinami. Na břehu zálivu byla v době kamenné dílna na zhotovování pazourkových a rohovcových kamenných nástrojů.

Agios Apostoli

Kostelík Svatých Apoštolů je uprostřed prastarého dubového háje, asi 1 km východně od osady Agios Thomas. Duby zde pravděpodobně rostly již před křesťanskou érou na místě původního pohanského kultovního shromaždiště. V háji je každoročně zřizován stanový tábor Agentury Natura z Opavy, jako východisko k faunistickému a botanickému průzkumu zdejší krajiny.
Přestože je oblast kolem Prevezy po staletí zemědělsky obdělávána, uchovalo se zde mnoho míst s původní a nebo jen málo změněnou flórou a faunou. V porostech macchie, na pastvinách, ale i mezi zahradami a sady roste pestrá paleta stromů, keřů, bylin i orchideí, které zejména v zimě a brzo na jaře rozkvétají nepřeberným množstvím květů, ale již koncem jara schnou a v létě přežívají sucho v podzemních hlízách, cibulích a oddencích nebo jako suché křoví.
Také paleta fauny je velice pestrá, například přímo v kempu mezi obrovskými duby a olivami byl několikrát uloven pro vědu nový druh kovaříka Lacon kapleri Platia, 1992, pojmenovaný na počest nálezce, opavského amatérského zoologa Oldřicha Kaplera. Několik kroků od kempu na břehu zálivu byl nalezen pro vědu nový druh majkovitého brouka - korunorožec Cerocoma prevezaensis, popsaného kolegou Miroslavem Dvořákem v roce 1992, druhovým jménem podle místa nálezu. Brouk žije jako parazit zemních včelek v jejich hnízdečkách na svislé stěně nad mořem. Vedle kempu v areálu bývalého mládežnického tábora byly mimo jiné druhy nalezeny dva druhy tesaříků, které jsou nové pro faunu Balkánského poloostrova. Pocházejí původně z Australské oblasti, ale postupně se rozšiřují do míst, kde byly v minulosti vysazovány introdukované blahovičníky (Eucalyptus sp.). Poněkud hojnější je druh Phoracantha semipunctata (Fabr.) rozšířený mimo původní Austrálii a Nový Zéland dnes již i v jižní Americe, Africe, v téměř celém Středomoří i v teplých oblastech Evropy. Podobný příbuzný druh Phoracantha recurva Newm. byl dosud znám mimo původní Austrálii jen ze Sýrie a Blízkého Východu a nyní také z Řecka.
Na suchém křoví u osady Neochori byl nalezen drobný tesařík Nathrius brevipennis (Muls.), který nebyl dosud ze západních oblastí Řecka uváděn.
Nikopolis. Na oslavu vítězné bitvy Římanů nad Řeky u Aktionu v roce 31 před naším letopočtem dal římský vojevůdce Octavián vybudovat město Nikopolis, asi 8 km severně od dnešní Prevezy. Dnes zde jsou jen ruiny chrámů, hradeb, akvaduktu, divadla  a paláců. Široké okolí zřícenin je velmi intenzivně zemědělsky a zahradnicky obděláváno, ale i zde je dost míst s relativně  zachovanou přírodou, kde žije množství živočichů, hlavně ptáků, plazů a hmyzu. V samotném areálu zřícenin jsou místy zajímavé porosty divoké vegetace. Na východě jsou slaniska a močály od Amvrakinského zálivu, na západě je pobřeží Jónského moře lemováno lesními a parkovými porosty nad širokou mořskou pláží. Na severu již vystupují první kopce nedalekého pohoří Thesprotika, které se táhne až k řece Aheron (Acheron). Od jihu sem zasahují první stavby předměstí Prevezy.

Lefkada

Ostrov asi 15 km jihozápadně od Prevezy, s pevninou je spojen navezenou silnicí a otáčecím mostem. Městečko Lefkada i okolní vesničky žijí poklidným životem řeckého venkova, který je zatím jen velmi málo narušen turistickým ruchem. Příroda je i zde změněna lidskou činností, hlavně pastevectvím, ale i v hornatých částech ostrova je ještě mnoho přírodně zajímavých lokalit.
Parga. Městečko na břehu Jónského moře asi 70 km severně od Prevezy. Turisty je vyhledáváno pro krásné písčité pláže s průzračnou vodou, bohatou nabídkou ubytování a občerstvení i množství stavebních památek. Nad městem se rozkládá na skalním výběžku stará pevnost postavená Benátčany asi ve 14. století. Ve staré části města jsou půvabné charakteristické uličky plné krámků a taveren.
Okolní stráně nad městem jsou porostlé sady olivovníků, křovím středomořské macchie, pastvinami, kde všude je možno pozorovat bohatý život teplomilné fauny a flory.

Vikos

Na severozápadě Řecka nedaleko hranice s Albánií protéká řeka Aoos hlubokým kaňonem Vikos, druhým nejhlubším v Evropě. Dno údolí je asi 550-600 metrů nad mořem, stěny kaňonu dosahují na planině Astraka výšek 2000-2350 metrů nad mořem. Samotná hloubka kaňonu přesahuje přes 1700 metrů. Na dně kaňonu podél říčky roste stromová a keřová vegetace, v úbočí jsou suťoviska a skalnaté stěny téměř bez porostů. Na úbočích planiny Astraka před kaňonem jsou pastviny se středomořskou macchií a ve vyšších polohách roste již středoevropský listnatý les, vrcholové části jsou porostlé travinami, nebo jsou to jen holé skály. U vesniček Aristi, Vikos a Papingo jsou na jaře a v časném létě bohaté porosty kvetoucí vegetace a výskyt fauny. Byl zde nalezen nový druh pro území Řecka tesařík Pidonia lurida Fabr.
Pindos. Pohoří ve středním Řecku, nejvyšší hora Smolikas je vysoká 2637 metrů. Vrcholové části pohoří jsou dosud místy porostlé původními dubovými a bukovými lesy, vzácně tu roste Abies cephalonica  (jedle řecká). U městečka Metsovo sestupují horské lesy až do průsmyku Katara k silnici v nadmořské výšce 1705 metrů a zde jsou i rozsáhlé lesostepní a stepní porosty a pastviny.

Meteóra Monastiria

Skupina středověkých řeckokatolických klášterů byla vybudována na vysokých nepřístupných skalních věžích na východních výběžcích pohoří Pindos. Kláštery na skalách byly stavěny na ochranu řeholníků a okolního obyvatelstva před nájezdy tureckých vojáků. Přístup byl mnohdy jen v koších vytahovaných rumpálem. Okolní kopcovitá krajina je porostlá středomořskou macchií a loučkami a pastvinami s bohatou florou a faunou.

Olympos

Vápencové a břidličnaté pohoří Olymp v severovýchodním Řecku dosahuje nadmořské výšky 2917 metrů (nejvyšší hora Řecka). Dolní části úbočí jsou porostlá středomořskou macchií, výše rostou původní dubové a bukové lesy, vrcholová skalnatá část je porostlá sporou travnatou vegetací. Celá oblast je Národním parkem s vyhlášeným přísným režimem ochrany, bohužel se zde dosud pasou stáda koz a ovcí.

Delfoi

Ve starověku nejvýznamnější řecké kultovní místo a věštírna Delfy je ve výšce asi 300-500 metrů na jižních úbočích pohoří Parnassos (až 2457 metrů). V okolí vykopávek jsou stráně s rozsáhlými sady oliv i s porosty keřové macchie s výskytem zajímavých živočichů.

Mykinai

Starověké řecké město a království Mykény v Argolidě na severovýchodě Peloponnésu dosáhlo svého největšího rozkvětu již v polovině 2. tisíciletí před našim letopočtem. Krajina byla už v té době zcela odlesněna a dnes jsou zde pouze suché stepní stráně, pastviny a jen v údolích chudá políčka zemědělců. Vyskytuje se zde převážně stepní flora a fauna, například cikády, sarančata, krasci a podobně.

Epidavros

Starověké středisko léčitelství zasvěcené bohu lékařství Asklépiovi leží na východě poloostrova Peloponnés ve stepní a lesostepní kopcovité krajině. V okolí starověkých vykopávek jsou porosty prastarých dubů a pinií, kde žije množství teplomilného hmyzu a plazů.

Olympia

Na západě ostrova Peloponnés v dolině posvátné řeky Algeios se rozkládá místo starověkých olympijských her, které se konaly v letech 776 před našim letopočtem až do roku 393 našeho letopočtu. V samotném areálu vykopávek a v jeho okolí jsou piniové lesíky, stepní stráně, i bujná vegetace v údolích, kde jsou bohaté lokality výskytu hmyzu, plazů, savců a ptáků. Jsou zde hlavně teplomilné druhy krasců, tesaříků, cikády a podobně.

Loutra Kaiafa

Borové a smíšené porosty na pobřeží Jónského moře, asi 20 km jižně od Olympie. V roce 1991 byla část porostů zachvácena požárem a v následujících letech byl na opálených pařezech a kmenech borovic bohatý život hmyzí fauny, například veliký kovařík Alaus parreyssi, krasci Chalcophora detrita, Buprestis dalmatina, tesaříci Monochamus galloprovincialis, Spondylis buprestoides a jiné druhy.

Metody sběru a materiál

Sběr byl prováděn převážně sklepáváním a smýkáním vegetace, odchytem na květech a listech keřů a dřevin, na kmenech a pařezech, pod kůrou, pod ležícími kmeny a poleny dřeva, přilákáním na výbojková světla, v letu apod. Až na nepatrné výjimky nebyl žádný druh vychováván z vývojových stadií, z vajíček, larev nebo kukel.
Dokladový materiál je uložen ve sbírce autora, další část exemplářů je umístěna v expozici Regionálního muzea v Preveze ? Neochori a část ve sbírce Okresního muzea Praha ? východ.

Seznam zjištěných druhů

Pokud není uvedeno jinak, lgt., det. et coll. Zdeněk Černý, Mírovice.

C e r a m b y c i d a e

Prioninae

Prinobius scutellaris scutellaris (Germar, 1817) (=Macrotoma): Preveza, Ag. Thomas, 24.VI.1991, 1 ?, O. Kapler lgt.; Ag. Triada, 9.VII.1993, 1 ?, v letu nad křovím; Ag. Apostoli, 3.VII.1999, večer na světlo; 10.VII.1999, 1 ?, pod kůrou blahovičníku (Eucalyptus sp.); 14.VII.1999, 1 ?, 1 ?, na světlo. Vývoj larev převážně v dubech a některých dalších listnáčích, někdy i v borovicích a cedrech. Imaga poletují navečer a za soumraku.
Rhesus serricollis Motschulsky, 1838: Olympos, Litochoro, 11.VII.1993, 1 ?, pod polenem listnáče. Larvy se vyvíjí v listnatých stromech.
Aegosoma scabricornis (Scopoli, 1763) (= Megopis): Ióannina env., Vrosina, 7.VII.1993, 1 ?, na kůře vrby. Vývoj larev probíhá ve dřevě listnáčů, vrb, lip, topolů apod.
Ergates faber faber (Linnaeus, 1767): Olympia, 16.VII.1998, 1 ?, pod kůrou pařezu pinie. Larvy se vyvíjí v jehličnatém dřevě, nejčastěji v borovicích, někdy i ve smrku, jedli apod., vzácně v listnáčích, například v jilmech, topolech apod.
Prionus coriarius (Linnaeus, 1758): Pindos, Katara, 28.VI.1993, 1 ?, vychována z kukly z pařezu borovice (Pinus sp.); Preveza, Ag. Thomas, 12.VII.1997, 1 ?. imago přiletělo večer ke světlu. Larvy se vyvíjejí ve starším dřevu listnáčů i jehličnanů.
Prionus besicanus Fairmaire, 1855: Pindos, Metsovo, 10.VII.1993, 1 ?, pod polenovým dřívím. Vývoj podobný jako u předchozího druhu.

Aseminae

Spondylis buprestoides (Linnaeus, 1758): Olympos, Litochoro, 17.VI.1992, 2 ??, 2 ??; Pindos, Katara, 28.VI.1993, 1 ?, 2 ??; Kaiafa, 2.VII.1993, 4 ??, 3 ??. Vývoj larev převážně v borovicích, někdy i v jiných jehličnatých dřevinách, imaga na dříví živných rostlin.
Asemum striatum (Linnaeus, 1758): Olympos Plantamonas, 5.VI.1992, 2 ??, 5 ??, pod kůrou a ve dřevě borového pařezu. Vývoj v jehličnatých dřevinách, hlavně v borovicích.
Arhopalus rusticus (Linnaeus, 1758): Olympos, Plantamonas, 5.VI.1992, 4 ??, 2 ??, pod borovými kládami. Vývoj larev nejčastěji v borovicích (Pinus sp.).
Arhopalus ferus (Mulsant, 1834): Olympos, Litochoro, 11.VII.1993, 1 ?, imago pod borovým dřevem. Vývoj larev nejčastěji v borovicích (Pinus sp.), někdy i ve smrcích (Picea sp.).

 Lepturinae

Rhagium bifasciatum Fabricius, 1775: Pindos, Katara, 28.VI.1993, 1 ?, pod kůrou borovice (Pinus sp.). Vývoj larev v jehličnatých i listnatých stromech.
Rhagium sycophanta (Schrank, 1781): Vikos, Papingo, 10.VII.1997, 2 ??, na spadlé dubové větvi (Quercus sp.). Vývoj v dubech, někdy i v jiných listnáčích.
Rhagium mordax (Degeer, 1775): Meteóra, 28.VI.1993, 1 ?, na květu bezu černého (Sambucus nigra). Larvy prodělávají vývoj v listnatém i jehličnatém dřevu.
Rhagium inquisitor inquisitor (Linnaeus, 1758): Olympos, Prioni, 11.VII.1993, 7 ex., na polenovém dříví; Vikos ? Aristi, 18.VI.1995, 1 ex., na spadlé větvi stromu, pravděpodobně dubu. Vývoj larev probíhá ve starém listnatém i jehličnatém dřevu.
Rhamnusium bicolor (Schrank, 1781): Preveza, Neochori, 26.VII.1999, 1 ?, na větvi jilmu (Ulmus). Vývoj larev probíhá ve dřevě topolů, jilmů, maďalů, vrb apod.
Anisorus quercus (Goetz, 1783) (= Stenocorus): Preveza, Ag. Apostoli, 29.IV.1999, 1 ?, 2 ??, na listech dubu (Quercus). Vývoj larev probíhá v dubech, někdy v javorech i jasanech.
Stenocorus meridianus (Linnaeus, 1758): Preveza, Neochori, 5.-9.V.1998, 3 ex., na květech hlohů. Vývoj larev v listnáčích.
Brachyta balcanica Hampe, 1870: Vikos, Papingo, 8.V.1998, 1 ?, na květu pivoňky (Paeonia sp.) v zahrádce u domku.
Dinoptera collaris (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Apostoli, 3.-8.VII.1999, 6 ex., na květech; 8.V.2000, 4 ex., na květech hlohů. Vývoj larev v listnatých stromech a keřích.
Pidonia lurida Fabricius, 1792: Pindos, Katara, 28.VI.1993, 2 ??, na květech okoličnatých rostlin. Vývoj ve smrku i v buku.
Nový druh pro území Řecka.
Pedostrangalia verticalis (Germar, 1832): Preveza, Ag. Thomas, 11.VI.1992, 2 ??, 3 ??, na květech ostružiníku (Rubus); Ag. Apostoli, 2.VII.1997, 1 ?, na květu okoličnaté rostliny; Ag. Apostoli, 29.IV.1999, 2 ??, na květech mochny (Potentilla sp.); Neochori, 1.V.2000, 2 ??, 1 ?, na květech.
Cortodera humeralis (Schaller, 1783): Preveza, Ag. Apostoli, 15.VI.1995, 1 ?, 2 ??; Ag. Thomas, 15.VI.1995, 1 ?; Neochori, 5.V.2000, 3 ??,  2 ??. Na listech a větvích ořešáků (Juglans), dubů (Quercus sp.) a jilmů (Ulmus sp.), kde také probíhá vývoj larev.
Cortodera flavimana (Waltl, 1833): Preveza, Neochori, 12.V.1998, 1 ?, na květu pryskyřníku (Rununculus sp.). Vývoj larev je v kořenech těchto rostlin.
Grammoptera ustulata (Schaller, 1783): Preveza, Neochori, 26.-30.IV.1999, 6 ex., na květech hlohů (Crataegus). Vývoj larev probíhá v různých listnáčích.
Grammoptera ruficornis (Fabricius, 1781): Preveza, Neochori, 26.-28.IV.1999, 12 ex.; 1.-10.V.2000, 3 ex., na květech hlohů (Crataegus). Vývoj larev v listnatých stromech a keřích, velmi hojný druh tesaříka.
Grammoptera abdominalis (Stephens, 1831): Preveza, Ag. Thomas, 15.V.1995, 1 ?, na listech lípy (Tilia). Vývoj v dubech, lípách, kaštanech apod.
Alosterna tabacicolor (Degeer, 1775): Preveza, Ag. Apostoli, 15.VI.1993, 3 ex., na květech hlohu; Neochori, 4.V.1998, 2 ex., na květech šípků; Ag. Apostoli, 5.V.2000, 6 ex., na květech. Vývoj v různých listnatých a jehličnatých dřevinách.
Anoplodera sexguttata (Fabricius, 1775): Trikala env., Farkadon, 6.VII.1993, 2 ??, na květech šípkové růže (Rosa). Larvy se vyvíjejí v listnáčích.
Pseudovadonia livida (Fabricius, 1766): Preveza, Ag. Apostoli, 15.VI.1995, 5 ex., na květech okoličnatých rostlin; Neochori, 4.V.1998, 2 ex., na květech šípků; Neochori, 1.V.2000, 3 ex., na květech mochny; Ag. Apostoli, 5.V.2000, 5 ex., na různých květech. Vývoj larev v listnatých dřevinách, podle Benseho (1995) žijí larvy volně v substrátu napadeném podhoubím Marasmius oreades.
Vadonia unipunctata (Fabricius, 1787): Vikos, Aristi, 18.VI.1995, 15 ex., na květech ostružiníků (Rubus). Vývoj podle Šváchy a Danilevského (1989) v kořenech chrastavce (Knauia sp.).
Vadonia bisignata (Brullé, 1832): Peloponnes, Tripolis, VII.1981, 1 ?, M. Sláma lgt.; Vikos, Papingo, 19.VI.1991, 1 ?, O. Kapler lgt.; Agonia, 28.V.-2.VI.1990, 1 ?, Z. Švec lgt.; Taygetos, Morea, 1 ?, L. Heyrovský lgt. Vývoj larev zatím neznámý, pravděpodobně v některém druhu pryšce, imaga na květech různých rostlin.
Vadonia moesiaca (Daniel et Daniel, 1891): Preveza, Ag. Apostoli, 11.VI.1992, 3 ??, 6 ??; 5.VII.1993, 3 ??, 2 ??; Ag. Thomas, 1.VII.1993, 1 ?; Neochori, 3.-8.VII.1999, 1 ?, 3 ??; Vikos, Aristi, 13.VII.1999, 8 ex. Živná rostlina nebyla známa, podle Šváchy a Danilevského 1989 je vývoj v pryšci (Euphorbia niciciana). Imaga na květech živných i jiných rostlin.
Brachyleptura cordigera (Fűssling, 1775): Preveza, Ag. Apostoli, 11.VI.1992, více ex.; Ag. Thomas, 29.VI.-9.VII.1993, více ex.; Ag. Apostoli, 1.-14.VII.1997, více ex.; Ag. Thomas, 4.-12.VII.1998, více ex.; Ag. Apostoli, 3.-14.VII.1999, více ex.; Ag. Apostoli, 2.-15.V.2000, více ex,; vždy na květech ostružiníků apod. Vikos, Aristi ? Papingo, každý rok v červnu nebo červenci dosti hojný druh, imaga na květech ostružiníků (Rubus) apod. Vývoj larev pravděpodobně v dubech, habrech a jiných listnatých dřevinách.
Brachyleptura rufa (Brullé, 1832): Olympos, Levtokaria, 12.-20.VI.1981, 2 ??, Vojka lgt.; Preveza, Ag. Thomas, VI.1991, 1 ?, O. Kapler lgt.; Ag. Thomas, 7.VI.1992, 1 ?; Ag. Apostoli, 10.-20.V.2000, 13 ??, 4 ??, na květech bodláků, někdy ostružiníků. Živná rostlina není dosud známa.
Brachyleptura fulva (Degeer, 1775): Preveza, Ag. Apostoli, 15.VI.1995, 4   ex.; Neochori, 4.V.1998, 12 ex.; Ag. Apostoli, 29.IV.1999, 6 ex.; Ag. Apostoli, 2.-15.V.2000, více ex., na květech mochny (Potentilla sp.). Vývoj larev v listnatých stromech, např. v dubech, osikách apod.
Brachyleptura pallens (Brullé, 1832): Preveza, Ag. Thomas, 12.VI.1992, 3 ??, 5 ??; Ag. Apostoli, 3.VII.1998, 5 ??, 8 ??; Ag. Apostoli, 4.VII.1999, 2 ??, 3 ??. Imaga nejčastěji na květech ostružiníků (Rubus), živná rostlina není známa, pravděpodobně některé listnáče.
Anastrangalia sanquinolenta (Linnaeus, 1761): Olympos, Litochoro, 11.VII.1993, 2 ??, 1 ?, na květech na okraji křovité macchie, vývoj larev v jehličnatých dřevinách.
Anastrangalia dubia (Scopoli, 1763): Olympos, Litochoro, 11.VII.1993, 2 ??, na květech. Vývoj podobný jako u předchozího druhu, v borovici, smrku a jedli.
Pachytodes cerambyciformis (Schrank, 1781): Olympos, Litochoro, 17.VI.1992, 3 ??, 2 ??. Imaga na květech. Vývoj larev v listnatých i jehličnatých dřevinách.
Pachytodes erratica (Dalman, 1817): Olympos, Litochoro, 11.VII.1993, 2 ??, 4 ??. Vývoj v listnatých dřevinách, imaga na různých květech.
Rutpela maculata (Poda, 1761): Vikos, Aristi, 9.-10.VII.1998, 3 ex.; Vikos, Papingo, 13.VII.1999, 1 ?; Preveza, Neochori, 10.V.2000, 1 ?; Vikos, Aristi, 23.V.2000, 1 ?, 1 ?. Vývoj larev probíhá v listnatých i jehličnatých stromech, imaga na různých květech.
Leptura quadrifasciata (Linnaeus, 1758): Vikos, Papingo, 18.VI.1995, 2 ??, 3 ??. Imaga na květech, vývoj larev v listnatých i jehličnatých stromech.
Leptura aethiops (Poda, 1761): Preveza, Neochori, 28.IV.1999, 1 ?. Vývoj larev v listnáčích, někdy i borovicích, imaga na listech živných rostlin.
Stenurella melanura (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Thomas, 3.-5.VII.1999, 1 ?, 1 ?; Ag. Apostoli, 6.VII.1999, 2 ??, 2 ??; Ag. Apostoli, 22.V.2000, 2 ??; Neochori, 26.V.2000, 1 ?, 2 ??. Imaga na různých květech, vývoj probíhá v listnatých i jehličnatých dřevinách. Hojný druh tesaříka.
Stenurella bifasciata (Műller, 1776): Vikos, Aristi, 10.VII.1997, 3 ??, 1 ?; Preveza, Neochori, 18.VII.1998, 2 ??; Ag. Apostoli, 10.-20.V.2000, 3 ??, 2 ??. Vývoj larev probíhá v listnatých i jehličnatých dřevinách, imaga za slunečného počasí na květech.
Stenurella nigra (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Apostoli, 12.VI.1992, 3 ??, 2 ??; Neochori, 18.VI.1995, 12 ??, 8 ??; Ag. Apostoli, 2.-15.V.2000, 4 ??; Neochori, 1.-20.V.2000, 3 ??. Imaga na květech různých keřů a bylin. Vývoj larev v listnatých dřevinách. Dosti hojný druh.
Stenurella septempunctata (Fabricius, 1792): Preveza, Ag. Thomas, 12.VI.1992, 2 ??; Neochori, 6.VII.1997, 1 ?, 2 ??; Ag. Apostoli, 12.VII.1999, 2 ??, 1 ?; Ag. Apostoli, 10.-20.V.2000, 3 ??, 1 ?. Vývoj larev v listnáčích, imaga na květech.  

Necydalinae

Necydalis ulmi (Chevrolat, 1838): Preveza, Nikopolis, 26.VI.1991, 1 ?, M. Dvořák lgt. Imaga za slunečného počasí poletují kolem živných rostlin, larvy se vyvíjejí v jilmech, bucích, dubech, habrech apod.

Cerambycinae

Stromatium unicolor (Olivier, 1795) (=fulvum Villers): Preveza, Ag. Apostoli, 9.VII.1999, 1 ?, večer na světlo; 11.VII.1999, 1 ?, večer na světlo. Vývoj larev v listnáčích, na sledované lokalitě pravděpodobně v dubech (Quercus sp.).

Phoracantha semipunctata (Fabricius, 1775): Preveza, 1.VII.1993, 1 ?, P. Jelínek lgt. et coll., Z. Černý det. Exemplář byl uloven mimořádně v dopoledních hodinách v letu v centru města nad nábřežím; Preveza, Ag. Apostoli, 7.VII.1999, 5 ??, 6 ??; 8.VII.1999, 4 ??, 2 ??; 9.VII.1999, 3 ??, 4 ??. Všechny exempláře ulovené v roce 1999 byly nalezeny ukryté ve dne pod kůrou blahovičníků (Eucalyptus globulus), ve kterých mají larvy vývoj. Imaga jsou aktivní večer po západu slunce. Mimo tyto uvedené exempláře bylo nalezeno asi 400 kusů uhynulých v chodbičkách a kukelních komůrkách ve větvi blahovičníku, která se odlomila z koruny stromu a imaga se nedokázala prokousat ven.
Tento druh má původ v australské oblasti, do ostatních oblastí se šíří na introdukované blahovičníky.
Nový druh pro území Řecka a balkánského poloostrova.

Phoracantha recurva (Newman, 1840): Preveza, Ag. Apostoli, 8.VII.1999, 2 ??, pod kůrou blahovičníků Eucalyptus globulus; Preveza, Ag. Apostoli, 3.V.2000, 4 ??, 3 ??, pod kůrou; Ag. Thomas, 10.V.2000, 1 ?, 1 ?, pod kůrou; Neochori, 17.V.2000, 2 ??, 3 ??, pod kůrou blahovičníků (Eucalyptus globulus). Imaga přes den ukrytá pod kůrou, večer po západu slunce poletují kolem živných dřevin, larvy mají vývoj v blahovičníku (Eucalyptus globulus), který byl do Řecka i jinam introdukován z australské oblasti.
Nový druh pro území Řecka i Evropy.

Cerambyx welensii Kűster, 1846 (=velutinus Brullé): Preveza, Ag. Apostoli, 7.-15.VI.1992, více ex., brouci naletovali na světla v dubovém háji; Ag. Apostoli, 28.VI-9.VII.1993, více ex.; 19.VI.1995, 2 ??, na světla; 2.-12.VII.1997, 3 ??, 2 ??; 6.VII.1998, 1 ?, mrtvý na větvi dubu; 4.VII.1999, 2 ??; 20.-30.V.2000, 3 ??, 2 ??, většina ulovených exemplářů naletěla na výbojková světla v dubovém háji ve večerních hodinách po západu slunce. Přes den jsou imaga ukryta v puklinách kůry a v chodbách v dubech. Vývoj larev ve starých kmenech a větvích dubů (Quercus), někdy v platanech (Platanus) a pod.
Cerambyx cerdo (Linnaeus, 1758): Vikos ? Aristi, 22.VI.1991, 1 ?, M. Dvořák lgt., na dubu; 9.VI.1992, 1 ?, 1 ?, tamtéž; 7.VII.1993, 1 ?, tamtéž; Preveza, Ag. Apostoli, 12.VII.1999, 1 ?, přiletěl ke světlu v dubovém háji. Vývoj larev nejčastěji v dubech.
Cerambyx nodulosus (Germar, 1817): Preveza, Ag. Apostoli, 7.VII.1999, 1 ?, zamotán v pavučině v porostu macchie. Larvy prodělávají vývoj v ovocných a jiných listnatých stromech.
Cerambyx scopolii (Fűessly, 1775): Larisa env., Farkadon, 6.VI.1992, 3 ??, 2 ??, na bodlácích; Vikos, Aristi, 9.VI.1992, 1 ?, 3 ??, na květech bodláků; 6.VII.1993, 2 ??, 1 ?, na květech ostružin; 18.VI.1995, 1 ?, na květu bodláku; Ioannina env., Dodone, 11.VII.1997, 2 ??, 1 ?, na spadaném ovoci; Preveza, Ag. Apostoli, 8.VII.1998, 1 ?, na květu ostružiny. Imaga obvykle na květech, larvy prodělávají vývoj v různých listnatých dřevinách.
Axinopalpis gracilis (Krynicki, 1832): Preveza, Neochori, 2.V.1998, 3 ??, na suchých větvičkách nektarinky (Prunus persica var. nectarina); 21.-30.V.2000, 1 ?, 1 ?, na suché větvičce zmarliky (Cercis siliquastrum); Ag. Apostoli, 21.-30.V.2000, 1 ?, na suché větvi dubu (Quercus sp.). Vývoj larev probíhá v ovocných a jiných listnatých dřevinách, např. v mandloních, ořechu, dubu apod.
Penichroa fasciata (Stephens, 1831): Parnassos, Delfi, 14.VII.1998, 1 ?, na větvi zmarliky (Cercis siliquastrum). Vývoj larev v listnatých a některých jehličnatých dřevinách.
Obriopsis bicolor (Kraatz, 1862): Preveza, Neochori, 1.V.1998, 1 ?, na keři zmarliky; 27.IV.-3.V.1999, 15 ??, 12 ??; 1.-10.V.2000, 8 ??, 7 ??, na květech a listech zmarliky dřevokvěté (Cercis siliquastrum), larvy mají vývoj v různých listnáčích, např. dubech, smokvoních, moruších a pod.

Nathrius brevipennis (Mulsant, 1839): Preveza, Neochori, 28.IV.1999, 1 ?, na suchém chroští listnáčů. Vývoj larev ve vrbách, lískách, dubech, smokvoních apod. Technický škůdce výrobků z vrbového proutí.
V Řecku byl zjištěn pouze ve východní části Makedonie, na západě nelezen poprvé.

Molorchus minor (Linnaeus, 1758): Pindos, Katara, 28.VI.1993, 1 ?, na smrkovém dřevu; Olympos, Prioni, 11.VII.1993, 3 ??, 4 ??, na skládce smrkového dříví a v jejím okolí na květech okoličnatých rostlin.
Glaphyra umbellatarum (Schreber, 1758) (=Molorchus): Preveza, Neochori, 5.V.1998, 3 ??, na keři zmarliky (Cercis siliquastrum). Larvy se vyvíjejí v listnáčích, např. v jabloních, slívách, trnkách, jedlém kaštanu, růžích apod.
Brachypteroma ottomanum Heyden, 1863: Graecia, Morea, V.1963, 1 ?, Schurmann lgt., Z. Černý coll.; Megospileon, V.1964, 1 ?, Steiner lgt., Z. Černý coll. Vývoj v břečťanu obecném (Hedera helix).
Stenopterus flavicornis (Kűster, 1846): Preveza, Ag. Thomas, 29.VI.1993, 1 ?, 3 ??; Ag. Apostoli, 16.VI.1995, 2 ??; Vikos, Aristi, 18.VI.1995, 1 ?, 1 ?. Imaga na květech ostružiníků a různých bylin, larvy v listnatých dřevinách.
Stenopterus rufus (Linnaeus, 1767): Preveza, Neochori, 6.VII.1998, 2 ??, 1 ?; Parnassos, Delfi, 14.VII.1998, 2 ??, 3 ??; Preveza, Neochori, 1.V.1999, 2 ??; Ag. Apostoli, 1.V.2000, 2 ??, 1 ?; Neochori, 11.-20.V.2000, 8 ??, 6 ??. Imaga na květech okoličnatých rostlin, larvy se vyvíjejí v listnáčích, např. v dubech, jilmech, ořešácích apod.
Stenopterus ater (Linnaeus, 1767): Preveza, Neochori, 11.VII.1998, 1 ?, 1 ?, na květech ostružiníků (Rubus), larvy žijí v listnáčích, např. jilmu (Ulmus), rohovníku (Ceratonia), řečíku (Pistacia) apod.
Callimoxys gracilis (Brullé, 1832): Preveza, Neochori, 6.V.1998, 2 ??; 7.V.1998, 3 ??, 1 ?, na květech zmarliky (Cercis siliquastrum), vývoj larev v listnáčích.
Callimus angulatus (Schrank, 1789): Preveza, Neochori, 1.-4.V.1998, 2 ??, 3 ??, na květech zmarliky (Cercis siliquastrum), larvy se vyvíjejí v listnáčích.
Lampropterus femoratus (Germar, 1824) (= adonis Ab.): Olympos, Litochoro, 17.VI.1992, 2 ??, 2 ??. Vývoj larev v dubech (Quercus), javorech (Acer) apod., imaga na květech.
Certallum ebulinum (Linnaeus, 1767): Peloponnesos, Kalavryta, 9.V.1998, 3 ex. na květech ohnice (Raphanus), vývoj larev v mrkvovitých, brukvovitých apod. rostlinách.
Deilus fugax (Olivier, 1790): Preveza, Neochori, 1.-5.V.1998, 16 ??, 15 ??; 26.IV.-1.V.1999, 10 ??, 12 ??; 1.-15.V.2000, 14 ??, 18 ??; na kvetoucích keřích vítečníku sítinového (Spartium junceum). Larvy se vyvíjejí v téže rostlině, čilimníku (Cytisus), kručince (Genista) apod.
Aromia moschata (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Thomas, 29.VI.1993, 1 ?, na kmínku vrby (Salix); Ioannina env., Vrosina, 18.VI.1995, 2 ??, 1 ?, na větvích vrb. Vývoj larev nejčastěji ve větvích, kmenech nebo pařezech vrb (Salix), někdy v olších (Alnus) a topolech (Populus), imaga na živné rostlině nebo na květech tavolníků apod.
Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843: Meteora, 6.VI.1992, 2 ??, na listech keřovitého dubu, larvy se vyvíjejí v dubech Quercus coccifera, Quercus conferta a v některých ovocných stromech.
Purpuricenus desfontainei (Fabricius, 1792): Preveza, Ag. Thomas, 11.VI.1992, 4 ??, 3 ??; Ag. Apostoli, 15.VI.1992, 2 ??, 3 ??; 5.-9.VII.1993, 2 ??, 4 ??; 4.-12.VII.1997, 3 ??, 6 ??; 3.-8.VII.1999, 3 ??, 5 ??; Neochori, 8.V.2000, 1 ?, 1 ?; Ag. Apostoli, 12.V.2000, 2 ??, 1 ?; Neochori, 17.V.2000, 2 ??, 3 ??. Všechna imaga na květech vítečníku sítinového (Spartium juncellum), vývoj larev v rojovníku (Ceratonia) a některých dalších listnáčích.
Purpuricenus budensis (Goetz, 1783): Preveza, Ag. Thomas, Ag. Apostoli, Neochori: například 11.VI.1992, 15.VI.1992, 30.VI.1993, 8.VII.1997, 6.-13.VII.1998, 4.-10.VII.1999. Vždy více exemplářů na květech vítečníku sítinového (Spartium juncelum), někdy na větvích a listech dubů. V dubech a některých dalších listnáčích se vyvíjejí larvy.
Purpuricenus kaehleri (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Thomas, 14.VI.1992, 1 ?, na dubu; Olympos, Litochoro, 17.VI.1992, 1 ?, na květu kopretiny (Chrysanthemum leucantheum); Vikos, Aristi, 6.VII.1993, 2 ??, 1 ?, na květech bodláků; Olympos, Prioni, 11.VII.1993, 1 ?, na dubovém dřevu; Vikos, Aristi, 10.VII.1997, 6 ??, 5 ??, na květech bodláků; 8.VII.1998, 3 ??, 2 ??, na květech bodláků (Cardus sp.); Preveza, Ag. Apostoli, 4.-5.VII.1999, 3 ??, 4 ??, na květech vítečníku sítinového (Spartium juncelum); Vikos, Aristi, 13.VII.1999, 8 ??, 4 ??, na květech ostružiníku (Rubus). Imaga obvykle na květech nebo na dříví, vývoj larev probíhá v ovocných a některých dalších listnatých stromech, např. dubech (Quercus), jilmech (Ulmus), vrbách (Salix), bucích (Fagus) apod.
Purpuricenus globulicollis (Mulsant, 1839): Peloponessos, Taygetos, 12.VI.1974, 1 ?, V. Švihla lgt. et  det., Z. Černý coll.; Preveza, Ag. Thomas, 15.VI.1992, 1 ?, ulovena v letu nad pasekou v macchii. Vývoj larev není znám, pravděpodobně v dubech.
Calchaenesthes oblongomaculatus (Guerin, 1844): Peloponessos, Taygetos, Morea mer., 2 ??, 1 ?, imaga se vyskytují od května do září. Živná rostlina není známa, pravděpodobně dub.
Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775): Preveza, Neochori, 2.V.1998, 5 ??, na větvích jilmů (Ulmus) a zmarliky dřevokvěté (Cercis siliquastrum); 1.V.1999, 2 ??, 1 ?, na zmarlice; 1.-20.V.2000, 4 ??, 3 ??, na listech a květech zmarliky a na jilmech. Vývoj larev v různých listnatých dřevinách, např. dubech, jilmech, bucích, vrbách apod., imaga na živných rostlinách a na květech.
Lioderina linearis (Hampe, 1870): Parnassos, Delfi, 4.VII.1993, 2 ??, na proschlé mandloni obecné (Prunus amygdalus).
Phymatodes testaceus (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Apostoli, 11.VI.1992, 3 ??, 2 ??, na dubových kládách; Olympos, Litochoro, 17.VI.1992, 4 ??, 1 ?; Preveza, Ag. Apostoli, 21.-30.V.2000, 2 ??, na dubovém kmeni zčásti ponořeném v moři. Larvy se nejčastěji vyvíjí v dubech, někdy i v jiných listnatých stromech, imaga na živných rostlinách.
Phymatodes rufipes (Fabricius, 1776): Preveza, Neochori, 27.IV.1999, 2 ??, na květech hlohu (Crataegus sp.). Vývoj larev v listnáčích.
Phymatodes alni (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Apostoli, 29.IV.1999, 2 ??, na suchých větvích dubu. Vývoj larev nejčastěji v dubech, ale i v jasanech, olších, javorech apod.
Pyrrhidium sanquineum (Linnaeus, 1758): Preveza, Neochori, 29.IV.1999, 2 ??, na spadlé dubové větvi. Larvy mají vývoj v dubech, někdy v ovocných stromech, bucích apod.
Hylotrupes  bajulus (Linnaeus, 1758): Preveza, Neochori, 19.V.2000, 1 ?, na složeném stavebním dříví v budově musea.
Xylotrechus rusticus (Linnaeus, 1758): Olympos, Katarini, 5.VI.1992, 2 ex., T. Růžička lgt.; 5.VI.1992, 1 ?, 1 ?, na polenech topolu. Vývoj larev probíhá v topolech a dalších dřevinách měkkého luhu.
Xylotrechus antilope (Schőnherr, 1817): Preveza, Ag. Apostoli, 11.VI.1992, 2 ??, na zmarlice; Ag. Triada, 7.V.1998, 3 ??, na keřích; Vikos, Papingo, 10.VII.1998, 2 ??, na listech dubů. Vývoj v dubech, imaga na květech i na živných dřevinách.
Xylotrechus arvicola (Olivier, 1795): Parga, 1.VII.1997, 1 ?, na křoví v olivovém sadu; Preveza, Ag. Thomas, 1.-12.VII.1998, 2 ??, 1 ?, na květech ostružiníku (Rubus); Neochori, 21.V.2000, 1 ?, na květech na pastvině. Vývoj larev v listnatých stromech, imaga na živných dřevinách i na květech.
Clytus rhamni Germar, 1817: Preveza, Ag. Thomas, 8.VII.1993, 2 ??, na dubu; Ag. Apostoli, 4.VII.1997, 2 ??, 5 ??, na větvičkách dubů, vývoj larev v dubech a dalších listnatých stromech a keřích, imaga na květech okoličnatých rostlin a na živných dřevinách.
Clytus arietis (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Thomas, 15.VI.1992, 3 ??, 4 ??; Ag. Apostoli, 2.VII.1997, 2 ??, 1 ?; Neochori, 7.VII.1998, 3 ??, 2 ??; Neochori, 5.VII.1999, 2 ??, 4 ??; Ag. Apostoli, 27.V.2000, 1 ?; imaga na květech, na listech a větvích živných dřevin, vývoj larev v listnáčích, například v dubech, lípách, smokvoních apod., někdy i v jalovcích.
Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Thomas, 2.VII.1993, 1 ?, 2 ??, na dubové spadlé větvi. Vývoj larev ponejvíce v dubech, někdy v jedlých kaštanech. Imaga na živné dřevině.
Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758): Preveza, Neochori, 6.V.1998, 1 ? na dubovém polenu; Ag. Apostoli, 7.VII.1999, 2 ??, na padlém dubovém kmeni. Vývoj larev zpravidla v dubech, někdy v lípách, bucích, kaštanech, topolech apod. Imaga pobíhají za slunečného počasí čile po dříví.
Plagionotus bobelayi (Brullé, 1832) (= speciosus Adams): Preveza, Ag. Thomas, 15.VI.1992, 1 ?, na květech divizny (Verbascum sp.).
Plagionotus scalaris (Brullé, 1832): Parnassos, Parbis Oros, 13.VI.1979, 1 ?, 1 ?, P. Brandl lgt. et det., Z. Černý coll.; Larisa env., Farkadon, 5.VI.1992, 1 ?, na květech; Preveza, Neochori, 20.V.2000, 2 ??, na květech. Larvy se vyvíjejí ve slezu planém (Malva silvestris).
Plagionotus floralis (Pallas, 1779): Preveza, Nikopolis, 8.V.1992, 1 ?, 1 ?, na květech; Ag. Thomas, 15.VI.1992, 2 ??, 1 ?; Ag. Apostoli, 29.VI.1993, 5 ??, 7 ??; Parnassos, Delfi, 4.VII.1993, 2 ??, 3 ??; Vikos, Papingo, 10.VII.1998, 1 ?, 3 ??, na různých květech; Preveza, Neochori, 15.V.2000, 3 ??, 3 ??. Vývoj larev např. v pryšci (Euphorbia garargiana), v tolici (Medicago sativa), v řebříčku (Achillea millefolium) apod.
Chlorophorus varius (Műller, 1766): Preveza, Ag. Thomas, 8.VII.1993, 1 ?, 1 ?, na květech; Olympia, Ka?afa, 12.VII.1993, 2 ??, 1 ?, na květech. Vývoj v listnatých stromech a keřích, na stepních lokalitách.
Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763): Olympos, Leptokaria, 27.VI.1993, 1 ?, 1 ?, na květech. Vývoj larev v různých listnatých stromech a keřích.
Chlorophorus sartor (Müller, 1766): Preveza, Neochori, 6.V.2000, 4 ??, 3 ??, na květech; Ag. Apostoli, 7.V.2000, 2 ??, 1 ?, na květech. Vývoj larev probíhá např. v jedlém kaštanu (Castanea sativa) apod. dřevinách.
Chlorophorus trifasciatus (Fabricius, 1781): Olympos, Leptokaria, 27.VI.1993, 1 ?, na květu ostružiníku (Rubus sp.). Vývoj larev v bylinách.
Chlorophorus hungaricus Seidlitz, 1891: Olympos, Katarini, 5.VI.1992, 2 ??, 1 ?, na květech bílojetele pětilistého (Dorycnium pentafolium), vývoj larev ve stoncích a oddencích této rostliny.
Chlorophorus nigripes (Brullé, 1832) (= aegypticus F.): Olympos, Litochoro, 17.VI.1992, 2 ??, na květech.
Anaglyptus mysticus (Linnaeus, 1758): Pindos, Metsuvo, 10.VII.1993, 2 ??, na květech okoličnatých rostlin. Vývoj larev probíhá v různých listnatých stromech a keřích.   

Lamiinae
Neodorcadion bilineatum (Germar, 1824): Preveza, Neochori, 5.-9.V.1998, 2 ??, na okraji polní cesty; Ag. Apostoli, 1.-10.V.2000, 2 ??, 1 ?, na travnatém hřišti. Na stepních lokalitách s řídkou vegetací, larvy ožírají kořínky travin.
Neodorcadion virleti (Brullé, 1832): Taygetos, Morea mer., 1 ?, ??, Z. Černý coll.; Peloponnes, Kirioupolis, VI.1981, 2 ??, F. Kratochvíl lgt., E. Lekeš det., Z. Černý coll. Bionomie podobná jako u ostatních druhů rodu, imaga na travnatých stepních lokalitách, larvy se živí pod zemí kořínky travin.
Dorcadion tuleskovi (Heyrovský, 193): Olymp, 22.VI.1991, 1 ?, M. Dvořák lgt., Z. Černý coll. Imaga na travnatých místech, larvy pod zemí okusují kořínky vegetace.
Dorcadion ossae (Heyrovský, 1941): Thessaloniki env., Mt. Pelion, 3.V.1993, 1 ?, 1 ?, J. et. M. Sláma lgt. et det., Z. Černý coll. Na travnatých místech v alpinské oblasti.
Dorcadion lamiae (Breuning, 1962): Trikala, Neochori, 23.IV.1993, 1 ?, J. Macek lgt. et det., Z. Černý coll. Na místech s řídkou travnatou vegetací.
Dorcadion arcadicum Breuning, 1946: Arkadia, Argos, IV.1973, 1 ?, Krätschmer lgt., Z. Černý coll. Bionomie podobná jako u ostatních druhů rodu Dorcadion.
Dorcadion krueperi Ganglbauer, 1884: Larisa, Elason, V.1979, 2 ??, Krätschmer lgt.; Domenikon, Elason, 31.III.1972, 2 ??, Heinz lgt. et det., Z. Černý coll. Imaga na travnatých stepích, larvy na koříncích vegetace.
Dorcadion veluchense Pic, 1903: Mt.Veluchi, VI.1939, 1 ?, Škorkán lgt., Z. Černý coll. Na travnatých lokalitách v alpinské oblasti.
Dorcadion gallipolitanum Thomson, 1867: Graecia or., Alexandroupolis, 22.IV.1976, 4 ??, Heinz lgt. Imaga na stepních lokalitách.
Dorcadion atritarse Pic, 1931: Xanthi, IV.1931, 2 ??, Jureček lgt., Lekeš det., Z. Černý coll.; IV.1972, 1 ?, Kenyeri lgt., Lekeš det., Z. Černý coll.; 30.V.1981, 1 ?, 1 ?, M. Sláma lgt. et det., Z. Černý coll. Na stepních travnatých lokalitách.
Dorcadion lineatocolle Kraatz, 1873: Vikos, Aristi, 19.VI.1991, 1 ?, M. Dvořák lgt., Z. Černý coll. Na travnatých stráních a pastvinách v horském pásmu.
Dorcadion propinquum Breuning, 1962: Kozani env., Vermion, V.1979, 1 ?, 1 ?, Krätschmer lgt. et det., Z. Černý coll. Na stepních lokalitách a pastvinách s řídkým porostem travin.

A další 3 ? 4 druhy rodu Dorcadion z oblasti Prevezy a Vikose dosud zatím neurčené.

Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761): Preveza, Ag. Triada, 1.V.2000, 1 ?, na suché větvičce smokvoně (Ficus carica). Larvy hlavně v suchých větvích listnatých stromů a keřů, imaga na živných rostlinách. Preveza, Nikopolis, VI.1991, více exemplářů v borovém lese na metrech borového dřeva. M. Dvořák et J. Kobylák lgt., Z. Černý coll. (1).
První známý nález na jehličnanech.
Mesosa nebulosa (Fabricius, 1781): Preveza, Neochori, 7.V.1998, 1 ?, 1 ?, na suchých větvích listnáčů; Ag. Apostoli, 1.-10.V.2000, 2 ??, na suchých větvích dubů. Larvy prodělávají vývoj převážně v listnáčích.
Agapanthia asphodeli (Latreille, 1804): Preveza, Neochori, 7.VII.1999, 3 ??, na suchých stoncích Asphodelus albus.
Agapanthia lateralis (Gangelbauer, 1884): Peloponnes, Epidavros, 15.VII.1998, 1 ?, na pastvině.
Agapanthia dahli (Richter, 1821): Preveza, Neochori, 1.V.2000, 4 ??, 3 ??, na bodlácích (Carduus sp.); Ag. Apostoli, 1.-10.V.2000, 3 ??, 4 ??. Vývoj larev ve stoncích a oddencích bodláků, imaga na živných rostlinách.
Agapathia villosoviridescens (Degeer, 1775): Preveza, Neochori, 27.IV.1999, 2 ??, na bodlácích (Carduus); 1.V.1999, 2 ??, na kopřivách (Urtica). Vývoj v různých bylinách, imaga na živných rostlinách.
Agapanthia schurmani Sama, 1979: Kozani, Vermion, 12.V.1979, 1 ?, Krätschmer lgt., Lekeš det., Z. Černý coll.
Agapanthia cynarae (Germar, 1817): Preveza, Ag. Apostoli, 11.VI.1991, 2 ??, 1 ?, na pastvině; 6.VII.1997, 1 ?, na stepi; Neochori, 7.V.1998, 2 ??, 3 ??, na stepní vegetaci v macchii.
Agapanthia cardui (Linaeus, 1767): Preveza, Ag. Thomas, VI.1991, 1 ?, O. Kapler lgt.;  Neochori, 1.V.2000, 3 ??, 4 ??, na bodlácích (Carduus sp.) a jiné stepní vegetaci, vývoj larev v komonici (Melilotus), pcháči (Circium), bodláku (Carduus) a dalších bylinách.
Agapanthia violacea (Fabricius, 1775): Vikos, Aristi, 23.V.2000, 3 ??, 2 ??, na vegetaci na okraji cesty. Vývoj larev v různých bylinách, imaga na květech.
Agapanthia osmanlis (Reiche, 1858): Xanthi, IV.1972, 1 ?, Kenyeri lgt., E. Lekeš det., Z. Černý coll.
Agapanthia leucaspis Stevens, 1817: Thessaloniki (Soluň), 12.VII.1993, 2 ??, na stoncích vojtěšky (Medicago sativa) v parku na nábřeží.
Calamobius filum (Rossi, 1790): Preveza, Neochori,, 1.-10.V.2000, 3 ??, 2 ??, na travinách; Ag. Apostoli, 2.-10.V.2000, 1 ?, 4 ??, na travinách na okraji polních cest, vývoj larev ve stoncích různých obilnin a travin.
Niphona picticornis (Mulsant, 1839): Preveza, Ag. Thomas, 7.VI.1992, 3 ??, 2 ??, na keřích zmarliky dřevokvěté (Cercis siliquastrum); Neochori, 2.V.1998, 6 ??, 4 ??, na téže rostlině; Ag. Triada, 29.IV.1999, 7 ??, 9 ??, také na keřích zmarliky; Neochori, 1.-29.V.2000, 8 ??, 7 ??; Ag. Triada, 1.-27.V.2000, 4 ??, 5 ??; Ag. Apostoli, 2.-27.V.2000, 12 ??, 11??. Imaga od dubna do července, převážná většina ulovených kusů byla sklepána z květů, listů a větví zmarliky dřevokvěté (Cercis siliquastrum), na listech nebo větvích jilmů (Ulmus) jen ojedinělé exempláře.
Parmena pubescens (Dalman, 1817) (?? ssp. pilosa Brullé, 1832): Akrokorint, V.1964, 1 ?, 1 ?, Steiner lgt., Z. Černý coll.
Herophila tristis (Linnaeus, 1767) (=Dorcatypus): Preveza, Ag. Thomas, 15.VI.1992, 3 ??, 4 ??; 29.VII.1993, 8 ??, 7 ??; Ag. Apostoli, 5.-12.VII.1998, 4 ??, 6 ??; Neochori, 29.IV.1999, 1 ?; Ag. Apostoli, 2.-25.V.2000, 3 ??, 2 ??. Imaga od dubna do července, za soumraku na nabílených kmenech stromů, na zemi, na zdech apod. Larvy v listnáčích.
Herophila fairmairei (Thomson, 1857): Morea, Chelmos, V.1971, 1 ?, Steiner et Schurmann lgt.; Parnassos, Tithorea, 22.VI.1974, 1 ?, 1 ?, V. Švihla lgt. et det., Z. Černý coll.
Morimus asper (Sulzer, 1776): Vikos, Aristi, 12.VII.1999, 1 ?, 1 ?, na kmeni vykotlaného dubu; 23.V.2000, 1 ?, na kmeni téhož stromu. Larvy v různých listnatých stromech, imaga na živných rostlinách. Imaga se přes den ukrývají v dutinách a pod kůrou, za soumraku jsou aktivní.
Monochamus galloprovincialis (Olivier, 1795): Olympie, Ka?afa, 12.VII.1998, 1 ?, na kmeni borovice (Pinus pinea). Larvy obvykle v různých druzích borovic, kde někdy značně škodí.
Deroplia troberti (Mulsant, 1843) (= Stenidea): Preveza, Ag. Thomas, 11.VI.1992, 1 ?, na macchii; Neochori, 26.-28.IV.1999, 2 ??, na okrajových větvích porostu macchie.
Anaesthetis testacea (Fabricius, 1781): Preveza, Neochori, 3.VII.1999, 3 ??, na suché větvi dubu (Quercus sp.). Vývoj larev v zasychajících větvích listnáčů, najčastěji dubů, imaga na živné dřevině.
Oplosia fennica (Paykull, 1880): Vikos, Aristi, 23.V.2000, 2 ??, na suchých tlejících větvičkách listnáčů, pravděpodobně lípy. Vývoj nejčastěji v lípě, řidčeji v dubech, bucích apod.
Pogonocherus fasciculatus (Degeer, 1775): Preveza, Ag. Apostoli, 4.V.2000, 1 ?, na větvi borovice (Pinus sp.) v zahradě. Larvy se vyvíjí v borovicích (Pinus), někdy ve smrcích (Picea).
Pogonocherus decoratus Fairmaire, 1855: Preveza, Neochori, 10.V.2000, 1 ?, 1 ?, na mladých borovicích (Pinus sp.). Vývoj larev probíhá v borovicích (Pinus), imaga na živné dřevině.
Pogonocherus hispidus (Linnaeus, 1758): Vikos, Aristi, 23.V.2000, 2 ??, na suché větvi ořechu (Juglans). Vývoj larev v různých listnáčích, imaga na živných dřevinách na suchých větvích.
Pogonocherus hispidulus (Piller, 1783): Preveza, Ag. Triada, 10.V.2000, 2 ??, na suchém křoví v macchii. Vývoj v listnáčích.
Pogonocherus perroudi  Mulsant, 1839: Pindos, Katara, 28.VI.1993, 1 ?, na spadlé větvi borovice (Pinus sp.). Larvy se vyvíjejí v borovicích, někdy napadají i mladé stromky.
Acanthocinus aedilis (Linnaeus, 1758): Peloponnes, Olympia, 16.VII.1998, 1 ?, na pařezu pinie (Pinus pinia).
Leiopus nebulosus (Linnaeus, 1758): Preveza, Neochori, 24.V.2000, 2 ??, 3 ??, na suchých větvích dubů (Quercus sp.). Larvy prodělávají vývoj v suchých větvích listnáčů, imaga na chroští.
Exocentrus lusitanus (Linnaeus, 1767): Preveza, Ag. Thomas, 11.VI.1992, 1 ?, sklepán z dubové větve (Quercus), vývoj larev v lípách (Tilia), dubech (Quercus), jilmech (Ulmus) apod. Imaga na větvích a listech.
Exocentrus adspersus Mulsant, 1846: Preveza, Neochori, 18.V.2000, 3 ??, na suché větvi dubu (Quercus). Vývoj larev v suchých větvích dubů (Quercus), někdy v lípě (Tilia) apod. Imaga na větvích živné dřeviny.
Exocentrus punctipennis Mulsant, 1856: Preveza, Nikopolis, 8.VI.1992, 2 ??, 1 ?, na větvích jilmů; 30.VI.1993, 1 ?, 1 ?, také na suchých větvích jilmů (Ulmus), na okraji lesíka, 11.VII.1999, 3 ??, na jilmech (Ulmus); Neochori, 6.V.2000, 2 ??, 3 ??, na větvích jilmů (Ulmus), na okraji porostů macchie, vývoj larev v suchých větvích jilmů (Ulmus), dubů (Quercus) apod. Imaga na listech a větvích živných dřevin.
Acanthoderes francottei Sama, 1994: Graecia, Xanthi env., IV.1931, 1 ?, Jureček lgt.
Tetrops praeusta (Linnaeus, 1758): Olympos, Litochoro, 17.VI.1991, 2 ??, na okraji ovocného sadu.
Tetrops starki Chevrolat, 1859: Preveza, Nikopolis, 30.VI.1993, 1 ?, na jasanu (Fraxinus). Imaga na listech živné dřeviny.
Saperda scalaris (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Triada, 6.VII.1997, 2 ??, 3 ??, na listech ořechů (Juglans), vývoj v různých listnatých stromech, např. jilmu (Ulmus), olši (Alnus), dubu (Quercus) i ovocných stromů. Imaga na živných dřevinách i na květech.
Saperda populnea (Linnaeus, 1758): Preveza, Ag. Thomas, 16.VI.1995, 2 ?? na topolu (Populus). Vývoj larev v osikách, topolech, někdy v jívách. Imaga na listech živných dřevin.
Saperda punctata (Linnaeus, 1767): Preveza, Nikopolis, 30.VI.1993, 4 ??, 6 ??; 3.VII.1997, 2 ??, 1 ?; Neochori, 29.IV.1999, 2 ??, 3 ??; 7.VII.1999, 1 ?, 2 ??; 6.V.2000, 3 ??, 2 ??; 21.V.2000, 3 ??, 2 ??. Všechny exempláře byly sklepány z listů a okrajových větví jilmů (Ulmus), larvy mají vývoj v této dřevině.
Stenostola ferrea (Schrank, 1776): Vikos, Aristi, 9.VII.1998, 2 ??, na listech lípy (Tilia); 13.VII.1999, 3 ??, 3 ??, na suchých větvičkách křoví. Vývoj larev v odumřelých a spadaných větvích lip, imaga na živné dřevině na listech i větvích.
Oxylia duponcheli (Brullé, 1832): Vikos, Aristi, 9.VI.1992, 12 ??, 11 ??, na hadinci; 23.V.2000, 1 ?, rovněž na stoncích hadince (Echium). Za slunného počasí čile poletují.
Mallosia graeca (Sturm, 1843): Parnassos, VI.1955, 1 ?, Purkyně lgt.; Graecia, 3 ??, ??. Imaga v letu nebo na zemi pod bodláky ( Carduus) a hadincem (Echium).
Pilemia tigrina Mulsant, 1851: Peloponessos, Kaiafa, 2.VII.1993, 1 ?, smýkána na smíšené travní a bylinné vegetaci nedaleko břehu moře.
Pilemia hirsutula (Frölich, 1793): Vikos, Papingo, 8.V.1998, 1 ?, na drobných bylinách podél silnice.
Musaria nigripes (Voet, 1778): Vikos, Papingo, 8.V.1998, 1 ?, 1 ?, vývoj larev v kořenech různých okoličnatých rostlin (Apiaceae), imaga na živných rostlinách, nebo poletují po vegetaci.
Neomusaria balcanica (Frivaldsky, 1835): Xanthi, IV.1972, 1 ?, Kenyeri lgt. Na okoličnatých rostlinách (Apiaceae).    
Opsilia coerulescens (Linnaeus, 1763): Vikos, Papingo, 8.V.1998, 2 ??, 3 ??, na vegetaci u silnice;  Vikos, Aristi, 23.V.2000, 3 ??, 5 ??, na pastvinách a u silnice na hadincích (Echium sp.). Vývoj larev v hadinci, imaga na živných rostlinách.
Phytoecia cylindrica (Linnaeus, 1759): Vikos, Aristi, 9.VI.1992, 1 ?, na mrkvovité rostlině (Daucaceae) u cesty.
Phytoecia nigricornis (Fabricius, 1781): Pindos, Katara, 28.VI.1993, 2 ??, 1 ?, na vegetaci u cesty. Vývoj larev ve vratiči (Tanacetum sp.) a pelyňku (Artemisia sp.), imaga na živných rostlinách, na bodlácích (Carduus) apod.
Phytoecia icterica (Schaller, 1783): Preveza, Neochori, 27.IV.1999, 3 ??, 2 ??, smýkáním na pastvině v sousedství macchie. Vývoj larev v mrkvovitých (Daucus sp.), imaga na živných rostlinách.
Phytoecia geniculata Mulsant, 1863: Olympia, Ka?afa, 2.VII.1993, 1 ?, na rumištní vegetaci u cesty.
Phytoecia manicata Reiche, 1858: Preveza, Nikopolis, 30.VI.1993, 2 ??, na stepní vegetaci na pastvině.
Phytoecia caerulea (Scopoli, 1772): Vikos, Aristi, 18.VI.1995, 3 ??, na křížokvětých bylinách na stráni na pastvinách.
Phytoecia pustulata (Schrank, 1776): Vikos, Papingo, 10.VII.1997, 3 ??, 1 ?, na vegetaci u cesty, nejčastěji na řebříčku, kde také larvy prodělávají svůj vývoj.
Phytoecia virgula (Charpartier, 1825): Vikos, Papingo, 8.V.1998, 1 ?, na mrkvi. Larvy prodělávají vývoj v řebříčku (Achillea), mrkvi (Daucus), pelyňku (Artemisia) apod. Imaga na živných rostlinách.
Blepisania vittipenis Reiche, 1877: Korynthos env., Kineta, 15.VII.1998, 2 ??, 3 ??, na rumištní vegetaci u borového lesíka.
Oberea linearis (Linnaeus, 1761):  Preveza, Nikopolis, 8.VI.1992, 1 ?, 2 ??, na keři lísky (Corylus sp.); Vikos, Aristi, 9.VI.1992, 2 ??, 4 ??, na listech ořechu vlašského (Juglans regia); Preveza, Ag. Triada, 6.-8.VII.1998, 6 ??, 5 ??, na listech ořechu vlašského v citrusovém sadu; 28.-30.IV.1999, 3 ??, 5 ??, na stejném stromu; 7.-9.VII.1999, 2 ??, 1 ?, na témže ořechu na listech; 1.-20.V.2000, 4 ??, 6 ??, na listech téhož ořechu, imaga za slunečného počasí čile poletují v koruně.
Oberea oculata (Linnaeus, 1761): Peloponnesos, Tripoli, 16.VII.1998, 2 ??, na listech keře vrby (Salix sp.).
Oberea erythrocephala (Schrank, 1776): Preveza, Neochori, 9.VII.1999, 1 ?, na pryšci (Euphorbia sp.). Ag. Apostoli, 7.V.2000, 4 ??, 3 ??, na pryšcích (Euphorbia sp.) na pastvinách.
Oberea taygetana Pic, 1901: Peloponnesos, Tripoli, 28.V.1990, 1 ?, P. Vaněk lgt., Parnassos, Delfoi, 4.VII.1993, 1 ?, na stonku pryšce bahenního (Euphorbia palustris), do kterého kladla vajíčka.
Systematické řazení podčeledí, rodů a druhů zde bylo použito podle publikace: Danilevsky, Sama et Lobanov (1993).

Souhrn

Uvedený seznam 173 druhů tesaříků (Cerambycidae) ukazuje pestrost a bohatost hmyzí fauny sledovaných oblastí pevninského Řecka. Z celkového zjištěného počtu je 6 druhů podčeledě Prioninae, 4 druhy podčeledě Asemiinae, 38 druhů podčeledě Lepturinae, 1 druh podčeledě Necydalinae, 53 druhů podčeledě Cerambycinae a 71 druhů podčeledě Lamiinae.
Údaje o výskytu a bionomii jednotlivých druhů tesaříků jsem zjišťoval při faunistickém a inventarizačním průzkumu v letech 1992 až 2000. Jako nový druh pro faunu Řecka byl zjištěn druh Pidonia lurida (Fabr.) z vyšších poloh pohoří Pindos, dále jako nové pro území Řecka a Balkánu uvádím z Austrálie rozšířené druhy Phoracantha semipunctata (Fabr.) a Phoracantha recurva Newm., které ve Středomoří napadají introdukované výsadby blahovičníků Eucalyptus sp. Z oblasti západního Řecka nebyl dosud publikován nález kosmopolitního druhu Nathrius brevipennis (Muls.), který byl v roce 1999 v okolí Prevezy nalezen poprvé.
Z hlediska bionomie je zajímavý poznatek o hojném výskytu tesaříků, např. Obriopsis bicolor (Kraatz), Ropalopus clavipes (Fabr.), Niphona picticornis (Muls.) apod., na keřích dřeviny Cercis siliquastrum (zmarlika dřevokvětá, tzv. dřevo jidášovo), což dosud nebylo příliš často citováno v literatuře.

Závěr

Jak je uvedeno v úvodu článku, byl průzkum prováděn především na pevninském Řecku v oblasti prefektury Preveza a v pohoří Pindos. Na dalších lokalitách již méně často a při kratších exkurzích. S výjimkou ostrova Levkada nedaleko Prevezy nebyl v rámci tohoto průzkumu navštíven žádný řecký ostrov.
Uskutečnění opakovaného několikaletého průzkumu bylo umožněno díky činnosti neziskové agentury Natura z Opavy a jejím provozovatelům manželům PaedDr. Marcele Kubačkové a RNDr. Milanu Kubačkovi. Dále je mojí milou povinností poděkovat za pomoc a poskytnutí řady údajů přátelům pánům Miroslavu Dvořákovi, Ing. Tomáši Růžičkovi, Oldřichu Kaplerovi a Janu Kobylákovi z Prahy, botanikovi Ing. Jiřímu Lazebníčkovi z Olomouce a dalším účastníkům zájezdů.

Literatura:

Berger P. (2000): Contribution a la connaissance de la Faune de Grece: Coleoptera, Cerambycidae. 2éme note (1). Biocosme Mésogéen, 16 (1-2): 101-106, Nice.
Danilevsky M.L., Sama G. et Lobanov A.L. (1993): Systematic list of Palaearctic Cerambycidae. 1-16.
Demlt C. von (1967): Beitrag zur Kenntnis der Cerambycidenfauna Griechenlands (Coleoptera). Ent. Zeit., 77, 6, 57-66, Stuttgart W.
Demlt C. von (1982): Nachtrag zur Kenntnis der Cerambycidenfauna Greichenlands (ohne Inseln). Ent. Zeit., 92, 17, 240-242, Frankfurt am Main.
Heyrovský L. (1955): Tesaříkovití ? Cerambycidae. Fauna ČSR 5. Nakladatelství ČSAV, Praha, 347 s.
Heyrovský L. (1967): Ergebnisse der Albanien-Expedition 1961 des Deutschen Entomologischen Institutes. Beitr. Ent. Bd., 17, 573-621, Berlin.
Sama G. (1982): Contributo allo studio del Coleotteri Cerambicidi di Grecia e Asia Minore. Fragm. entomol., 16 (2): 205-227. Roma.
Sama G. (1996): Contribution a la connaissance des Longicornes de Grece et d´Asie Mineure (Coleoptera, Cerambycidae). Biocosme Mésogéen, 20, 101-116. Nice.
Sláma M. et Slámová J. (1996): Contribution to the recognition of greek and yugoslavian Longicorn Beetles (Coleoptera, Cerambycidae). Biocosme Mésogéen, 12, 4, 117-143. Nice.
Švácha P. et Danilevsky M.L. (1987): Cerambycoid larvae of Europe and Soviet Union (Coleoptera, Cerambycoidea). Part I., Acta Univ. Carol. Biol., 30 (1-2): 1-176.
Švácha P. et Danilevsky M.L. (1988): Cerambycoid larvae of Europe and Soviet Union (Coleoptera, Cerambycoidea). Part II. Acta Univ. Carol. Biol., 31 (3-4): 121-284.
Švácha P. et Danilevsky M.L. (1989): Cerambycoid larvae of Europe and soviet Union (Coleoptera, Cerambycoidea). Part III. Acta Univ. Carol. Biol., 32 (1-2): 1-205.