Já znám tuto krásnou obec,  nacházející se v kotlině Strážovských vrchů, snad od prvního roku svého života. Prožil jsem zde s rodiči a sestrou každoročně nejkrásnější prázdniny, kdy mezi nejoblíbenější činnosti patřilo pasení krav, chytání raků, senoseče, pomoc při přípravě dřeva na zimu, ale hlavně pozorování krásné přírody, kde jsem se seznamoval se zajímavými druhy flóry a fauny. To mi zůstalo dosud. Rodinná dřevěnice je i nyní východiskem pro zkoumání okolí, kterého se zúčastňujeme, nyní již se svými dětmi a dětmi našich dětí.

Kľak na Malé Fatře	První chata pod Kľakem.		Za Kubou jsou Čičmany.
Fujarista		Přadlena v muzeu.	Národopisné muzeum.
		Hřbitov	Opravený kostel.
Dudák	Teta Vikta se baví.
Předseda samosprávného žilinského kraje Ing. Juraj Blanár	Starostka Mária Bolvanová první zleva.

První písemná zmínka o Čičmanech je z roku  1272. Výrazným mezníkem ve vývoji lidového stavitelství byly tři velké požáry v letech 1907, 1921 a 1945. Kromě zemědělství , chovu hospodářských zvířat a těžby dřeva nacházeli  Čičmanci obživu i v domácí výrobě papučí a v podomním obchodě. V době světové krize odcházeli obyvatelé obce především do Francie, Ameriky, Belgie, Rakouska a Kanady. Jejich potomci se sem často a rádi vracejí .

V době, kdy jsme tam byli my 27.9.2009, proběhla Soutěž fujaristů, kterou zahájila starostka Mária Bolvanová spolu s hejtmanem žilinského kraje.

Pokaždé, kdy navštívíme Čičmany, někam si vyrazíme. Tentokrát to byla nejvyšší hora Malé Fatry Kľak (1 351,6 m. n. m.). Z vrcholu této hory typického tvaru, který známe z reklamy na vodu Rajec  jsou vidět Čičmany v kotlině mezi Strážovskými vrchy.

Několik fotografií z historie mé rodiny ve vztahu k Čičmanům.

Babička	Mamka a táta.	Mamka a táta.
Sestra Jarka	Já	Janko, babička a já.
Manželka s Kubou.	Táta, já a Kuba.	U auta bratrance Janka z Francie.