Naučná stezka Deset zastavení v přírodě prevezské oblasti zpřístupňuje přírodovědně a esteticky hodnotné části prevezské krajiny  Amvrakijského zálivu. Vede typickými ekosystémy a podle projektu plánujeme  instalovat tabule, jejíž prostřednictvím budou návštěvníci upozorňováni na přírodní a krajinářské zajímavosti.

Vzhledem k charakteru oblasti (neproniknutelné úseky macchie a soukromé sady), se návštěvník na jednotlivá zastavení dostane vesměs po asfaltových silnicích, na některá místa se může dostat jen pěšky.

Žáci a studenti z Opavy (ČR), Ratiboře (Polsko) a Prevezy Řecko, kteří se zúčastňují Mezinárodních setkání mladých ekologů, výtvarníků a historiků, navštíví v rámci odborného programu všech deset lokalit. Se zajímavostmi je na místě seznamují odborní vedoucí. Odborný program jel během tábora zaměřen na geologii, botaniku, entomologii, hydrobiologii, herpetologii a ornitologii.

1. zastavení "Lom v Agios Thomas"

Charakteristika:

Jde o vápencový lom nedaleko Agios Thomas. Těžený vápenec náleží do souhrnu dinarské horské soustavy, pocházející z jurského období druhohor. Celé širší okolí Prevezy je součástí jónské zóny vnějších helenid. Bylo formováno alpinským vrásněním, které vytvořilo pásemné pohoří dinarsko-helenského úseku.

Na geologické stavbě okolí Prevezy se podílejí pouze usazené horniny (vápence, pískovce, jílové břidlice) mladších útvarů: mezozoika, terciéru a kvartéru. V místě je možno nalézt i paleontologické doklady z jurského období. Ze západní strany je lom obklopen hustými porosty macchie.

Vzdělávací cíl:

Původ vápence;

využití vápence ve stavebnictví a chemickém průmyslu;

snižování kyselosti půdy pomocí vápence

Charakteristika:

Území je mozaikou různých typů macchie na škrapových polích, zčásti dnes využívaných pastvinářsky (ovce, kozy). Jde o odbočku od vesnice Agii Apostoli zhruba v nadmořské výšce 100 m. V nepropustných porostech macchie převládají lentišky (Pistacia lentiscus a P. terebinthus), cistus šalvějolistý (Cistus salviaefolius), místy jsou tu i další neproniknutelné porosty keřů a většinou zakrslých stromů, ve kterých převládá myrta obecná (Myrtus communis), ale byly tu zjištěny např. druhy rodu Laurus, Rubus (ostružiník), Nerium oleander (oleandr), Sarcopoterium spinosum, cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), jednotlivě i cypřiš vždyzelený /Cupressus sempervirens). V důsledku pravidelného vypásání jsou tu zachovány i rozsáhlejší husté bylinné porosty (frygana) - často intenzivně aromatické (druhy rodu mateřidouška, rozmarýn, šalvěj, máta, sápa atd.).

Z typických ptáků je tu ťuhýk rudohlavý (Lanius senátor), bělořit okrový (Oenanthe hispanica) a pěnice. Ze vzácných motýlů je tu např. ostruhák jižní (Charaxes jasius), dále okáčovitý motýl Hiparchia fatua, motýlovci, stuholetky a další. I se zavřenýma očima je podle "řezání" poznat cikády rodu Lyristes. Na vrcholu nejvyššího kopce se nachází turecká pevnost, která je oblíbeným místem vycházek účastníků našeho tábora.

Vzdělávací cíl:

Důležitost vypásání bylinného porostu pro zachování druhové skladby rostlin;

působení oxidu uhličitého rozpuštěného ve vodě na vznik škrapových polí;

Turci v pohnutých dějinách Řeků.

3. zastavení "Park v "Agii Apostoli"

Charakteristika:

Je vzácný díky zbytkům mnohasetletých dubů - s převažujícím dubem pýřitým (Quercus pubescens) a dubem uherským (Quercus frainetto) a starými, staletými olivami (Olea europea). Jarní aspekt je zde charakteristický všudypřítomnými bramboříky (rod Cyclamen), výskytem krásné mrkvovité rostliny - tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum) a mnoha dalšími druhy rostlin.

V roce 1991 byl zde objeven pro Řecko nový druh kovaříka Lacon kapleri (pojmenován po českém entomologovi Kaplerovi, který jej tu jako první našel). Z motýlů je tu význačným druhem přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), z ptáků je běžný puštík obecný (Strix aluco) a výreček malý (Otus scops) - oba druhy hnízdí v dutinách stromů, které staré stromy poskytují v plné míře.

Ve spadaném dubovém listí je možno nalézt nejmenší ještěrku - krátkonožku evropskou (Ablepharus kitaibelii), která má nejsevernější naleziště na Kováčovských kopcích na jižním Slovensku. Na kmenech olivovníků se vyhřívají a loví hojné ještěrky zelené (Lacerta viridis) a ještěrky balkánské (Lacerta trilineata). Oblast okolo Agii Apostoli s kostelíkem patří nesporně k nejhodnotnějším lokalitám na naučné stezce.

Olomoucký mykolog Ing. Jiří Lazebníček zde v roce 1999 našel vzácnou, tmavomodře zbarvenou houbu z čeledi kornatcovitých - Pulcherricium caeruleum, což potvrdilo hodnotu tohoto místa.

Vzdělávací cíl:

Ukázkový ekosystém starého dubového lesa;

kostelík, na kterém se dají demonstrovat destruktivní síly zemětřesení (praskliny ve zdivu) a erozní činnost moře, která způsobí, že do několika let se zhroutí z vysokého srázu do moře (během deseti let došlo k posunu srázu k zadní stěně kostelíku o 3 metry).

4. zastavení "Geologický profil mořského břehu v Agii Apostoli"

Na vysoké stěně břehu, odkrytého erozní činnosti moře jsou vidět, jako snadno rozlišitelné, vrstvy z období aluvia (vrstva ornice samotné a ornice obohacené slínem) a vrstvy, vytvořené v průběhu terciéru (vrstva slínu, přechodně zaplavovaná, vrstva bělavého břidlicového obzoru, z níž vypadávají ulity plžů rodu Gourmya, které v současnosti používají poustevníčci (rodu Clinabarius) jako své "domečky", a vrstva zuhelnatělé rostlinné hmoty, která byla v minulosti permanentně zaplavena.

Na odkrytém břehu byly v roce 1998 (Dr. Rostislav Morávek - Vlastivědné muzeum v Olomouci) nalezeny části klu "lesního slona" Loxodonta antiqua, který zde žil v Pleistocénu. Bylo to až 5 metrů vysoké zvíře, větší než mamut, které mělo kly delší než 3 m. Radiokarbonovou metodou bylo prokázáno, že nalezené části klu jsou staré 35 000 let (+ - 2500 let).

Na tomtéž místě jsou od roku 1998 nalézány kamenné nástroje neolitického člověka - kamenné nože, hroty šípů. Všechny tyto nálezy jsou v expozici Přírodovědného muzea v Neohori.

Vzdělávací cíl:

Původ a stáří geologických vrstev;

sídliště neolitického člověka, způsob jeho života a výroba kamenných nástrojů;

bionomie nově objeveného brouka Cerocoma prevezaensis (jeho parazitický vztah ke včele Tropidotilla litoralis tvořící si chodbičky ve vrstvě bělavého břidlicového obzoru.

5. zastavení "Amvrakijský záliv a jeho pobřeží v Agii Apostoli"

Charakteristika:

Přírodní podmínky v zálivu se výrazně liší od podmínek v moři. Záliv je s mořem spojen jen úžinou mezi Prevezou a Aktiem., kde se odehrála, i z filmu známá, námořní bitva loďstva odbojného Antonia a Kleopatry s vládními jednotkami Pompejovými.

Výměna vody v zálivu je velmi nedokonalá a k tomu přistupuje ještě skutečnost, že na odvrácené, severní straně ústí do zálivu řeka Arachtos, odvodňující velkou část epiruské kotliny mezi Ioanninou a severojižní horskou osou Řecka. Odlišnost životních podmínek zálivu se projevuje v tom, že mnohým mořským organismům, živočichům i rostlinám, toto prostředí nevyhovuje, a proto zde úplně chybějí. Na druhé straně jiné organismy se tomuto prostředí dokonale přizpůsobily, a protože tu nemají konkurenci těch "vyloženě" mořských, opanovaly oblast a rozmnožily se nezvyklou měrou. Např. ostnokožci, ještě v prevezském přístavu zastoupení sumýšem šeredným, už za prvním poloostrůvkem Agia Triada vůbec nejsou, zatímco krásná rybka slizoun paví, v Preveze ojedinělá, tady okupuje kdekterý balvan, vyčnívající z písčitého dna. Jak ukazují geologické vrstvy, jež se působením tektonických sil vynořily nad úroveň hladiny (Řecko patří mezi tektonické oblasti), podobné podmínky, jakých jsme svědky, panovaly v zálivu také v třetihorách. Nenašli jsme svědectví, že tu někdy převládalo moře. Vždycky to byla zátoka, jezero nebo bažina.

Toto zastavení je jedno z mála míst naučné stezky, na něž je možno se dostat jen pěšky (většina ostatních je přístupna po silnicích a cestách také auty). Cestou k zálivu procházíme porosty macchie, kde poletují žluťásci kleopatry (Gonepteryx cleopatra), housenky žijí na stálezelené rostlině macchie - řešetláku (Rhamnus alaternus).

Podél pobřeží roste rákos (Phragmites sp.) a vysoká rostlina, nahrazující zde bambus (Arundo donax). Na pláži je možno nalézt množství vyplavených trsů vaječných schránek ostranek (rod Murex), ulit jehlanek, hřebenatek, srdcovek a dalších mořských měkkýšů. Najdeme tu také sépiové kosti a schránky přirozeně vypreparovaných krabů a jiných mořských živočichů. Často tu zahlédneme lovící racky a stříbřité (Lalur argentatus) a rybáky obecné (Sterna hirundo). Největší atrakcí v zálivu jsou však delfíni obecní (Delphinus delphis), jeden z nich je ve znaku města Preveza, a obrovské vodní želvy karety (Caretta caretta).

Vzdělávací cíl:

Rozdíl mezi mořem a zálivem z hlediska druhového zastoupení živočichů;

symbiotický vztah mezi krabem postevníčkem a sasankou koňskou;

6. zastavení "Osada Neohori s Přírodovědným muzeem"

Prvořadá je zde prohlídka přírodovědných expozic muzea a návštěva Školy ekologické výchovy. Velmi výhodné je tu srovnání flóry původní a vysazené v zahradách (např. ibišek -Hibiscus sp., oleandr - Nerium oleander, Bougainvillea spectabilis, granátové jablko - Punica granatum, moruše bílá - Morus alba, fíkovník smokvoň - Ficus carica atd.).

V nedalekém Agias Trias roste pravděpodobně nejmohutnější blahovičník (Eucalyptus camaldulensis) celé oblasti.

Na jaře roku 2000 byla zahájena výsadba v botanické zahradě u muzea, která by měla obsahovat typické dřeviny a byliny této oblasti. Rostliny budou označeny jmenovkami. Součástí zahrady bude i pergola, jejíž první část byla instalována na jaře roku 2000.

Vzdělávací cíl:

Porovnávání tří ekosystémů představované jako diorámy;

potravní řetězce v jednotlivých ekosystémech;

prohlídka sbírek preparovaných živočichů v přírodovědné expozici - rozmanitost živočišných druhů;

prohlídka interiéru řecké Školy ekologické výchovy;

exkurze po osadě Neohori s poznáváním rostlin v zahradách;

vycházka k největšímu blahovičníku v sousední Agia Trias;

exkurze do citroníkových a olivovníkových sadů.

7. zastavení "Močály a rákosiny"

Charakteristika:

Amvrakijský záliv, jeho bažiny a močály, byly zařazeny dle Ramsarské konvence z roku 1977 mezi světová přírodní dědictví (World Heritage) vysoké přírodovědné hodnoty. Především z tohoto důvodu bylo jedno ze zastavení na naučné stezce umístěno v oblasti uměle vytvořené zátoky východně od Nikopolis. Zde hnízdí ve společenstvech vodních, bahenních a mokřadních rostlin řada druhů ptáků, z nichž k nejkrásnějším a zároveň nejvzácnějším patří pisila čáponohá (Himantopus himantopus).

Vzdělávací cíl:

Seznámení s ekosystémem mokřadů;

pozorování a určování ptačích druhů;

význam mokřadů v krajině.

8. zastavení "Nikopolis a okolí"

Charakteristika:

Vedle nesporně historicky hodnotné antické památky (vítěz bitvy u Aktia dal zde postavit na počest vítězství toto město) je Nikopolis také zajímavou lokalitou z hlediska přírodovědeckého. Vnitřní areál u budovy muzea je zarostlý na Balkáně hojným fenyklem (Foeniculus vulgare), který je živnou rostlinou motýla otakárka fenyklového (Papilio machaon).

Běžná je zde přísně chráněná želva zelenavá (Testudo hermannii), hadi ze skupiny užovek - štíhlovky (např. Coluber gemonensis).

Zajímavý pohled je na rosničky (Hyla arborea), které odpočívají na voňavém fenyklu i za nejsilnějšího slunečního svitu.

Vzdělávací cíl:

Chránění živočichové a člověk na frekventovaných místech, ochrana vzácných živočichů;

prohlídka a seznámení s historií této kulturní památky

9. zastavení "Lesní porosty pobřeží Jónského moře"

lokalita se nachází západně od Nikopole. Místo je hojně využíváno rekreanty (široká štěrková pláž). Je tu souvislý porost blahovičníku (Eucalyptus camaldulensis), stromu původem z Austrálie, který je v oblasti Středozemního moře hojně pěstován. V křídové době a ve třetihorách rostl Eucalyptus také ve střední Evropě, i na našem území! Jeho dřeva je využíváno ve stavebnictví a jako paliva.. Porostů je využíváno i v původní domovině k vysušování močálů. Dřevo je odolné proti hnilobám. Z listů se vyrábí droga (folium eucalypti) - silně aromatická, chuti kafrovité, stahující, používané v lékařství, voňavkářství a při výrobě

cukroví. Na tomto místě poskytuje Eucalyptus uživatelům pláže hluboký stín, ale hlavně vrabcům z čeledi snovačovitých (Passer hispaniolensis) vhodné místo pro hnízdění v koloniích.

Na blahovičníkový les navazuje severně borovicový háj. I do tohoto společenstva - borovice halepské (Pinus halepensis), typické dlouhými jehlicemi a šiškami přisedlými na silnějších větvích - se dostanete pěšky několik metrů od pláže. Po vysoké vrstvě borového jehličí (jako opadu) se plazí husté porosty liany Smilax aspera, tvořící často na okraji porostu krásně tmavé, na jaře svěže zelené stěny. Ve stínu tu nalezneme také např. listnatec čípkový (Ruscus aculeatus), cesmínu ostrolistou (Ilex aquifolium), myrtu obecnou (Myrtus communis) a mnoho dalších rostlin, včetně krásného šťavele žlutého, který je zde běžnou plevelnou rostlinou.

Vzdělávací cíl:

Seznámení s ekosystémem blahovičníkového a borového lesa;

upozornění na "sterilitu" blahovičníkového porostu, srovnání s akátovým porostem u nás;

pozorování vrabců španělských žijících v koloniích.

10. zastavení "Jónské moře a pláže"

Charakteristika:

Na pláži mohou rekreanti obdivovat máčku přímořskou (Eryngium maritinum), rohatec žlutý (Glaucium flavum). Pozornosti procházejících neujdou oválné (jako "zploštělé" vajíčko) lehké hnědé útvary, vyskytující se v menším či větším množství na pláži. Jedná se, o mořskými vlnami opracované a na pláž vyvržené, oddenky mořské rostliny Posidonia oceanica.

Vzdělávací cíl:

význam Středozemního moře a jeho ochrana před znečišťováním;

uchování čistoty pláží;

ochrana rostlin na pláži, zvláště máčky přímořské (dekorativní rostlina, často odnášená rekreanty).

Po celou dobu exkurzí na jednotlivá zastavení jsou účastnící upozorňováni na dodržování ochranářských zásad.

Především se nesmí chytat a usmrcovat živočichy (trestné je např. převážet želvy, ještěrky). Zbytečně netrhat rostliny, neodnášet hlízy a cibule rostlin. Nerozdělávat oheň (velké nebezpečí vzniku požáru)! Nerušit volně žijící zvěř. Neodhazovat odpadky.