Autoři: Milan Kubačka, Jakub Kubačka
e-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Adresa: Edvarda Beneš 30, 747 05 Opava, Czech Republic
Revidoval: Ivan Zwach, Biokonsulting
e-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Poprvé publikováno: http: //www.natura-opava.org   

__________________________________________________________________________

Záznamy o pozorování obojživelníků a plazů v oblasti Prevezského poloostrova v Amvrakijském zálivu se datují od roku 1988. Informace poskytli: Jiří Kindl, Pavol Hodák, Lumír Gvoždík, Walter Grosser, Radek Halvíček, Miloš Jirků, Petr Chmelík, František Motal, Ivan Zwach, Milan Kubačka a Jakub Kubačka.
Informace o pozorování pocházejí z měsíců březen (2003), duben (1995, 1996, 1997, 1998, 1999), květen (1999,  2000, 2001, 2002, 2003), červen (2000, 2001, 2002, 2003) a červenec (každoročně od 1988 do 2003).
Nejedná se o vyčerpávající batrachologický a herpetologický průzkum. Chybí nám  údaje z předjaří a podzimního období, které by přispěly k lepšímu poznání bionomie sledovaných druhů.

Charakteristika lokalit

lokalita Agii Apostoli

Jedná se o duboolivovníkový park patřící městu Preveza, který je však od města vzdálen 8 km. Je umístěn na ostrohu, čnící nad hladinou Amvrakijského zálivu do výše 15 metrů. 
Geologický podklad tvoří usazené horniny a to pískovce a jílové břidlice třetihor a čtvrtohor. Na odkrytém mořském břehu pod kostelíkem Agii Apostoli můžeme na geolo-gickém profilu studovat  všechny tyto vrstvy spolu s  vrstvou hnědého uhlí z mladší doby třetihor.
Stejně jako na celém světě s rozvinutou silniční dopravou se i zde můžeme o druhovém složení živočichů v oblasti přesvědčit podle usmrcených zvířat na asfaltové silnici, která spojuje město Prevezu s lokalitou Agii Apostoli, Zde také dosahuje nejvyšší nadmořské výšky. Silnice tady končí a slouží vlastně jen místním zemědělcům k obsluze svých sadů, zahrad a skleníků.
Celá oblast je naprostým rájem plazů. Spousta z nich najde smrt na asfaltové silnici, přestože jsou rychlí. Jsou totiž spolu s blavory na silnicích nejméně obratní, protože při rychlém pohybu jim tělo podkluzuje a nejsou schopni utéci před koly motocyklů a aut.
Nepřístupná místa makchie jsou však naštěstí tou nejlepší ochranou zajišťující stále stejnou hustotu populace plazů. V doubravách je běžná krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii). Vyskytují se zde ještěři blavor žlutý (Ophisaurus apodus) a slepýš křehký (Anguis fragilis).
Nedostatkem potravy, kterou tvoří hlavně rovnokřídlý hmyz (především kobylky Tettigonia cantans), určitě netrpí spousta ještěrek balkánských (Lacerta trilineata) a zelených (Lacerta viridis). Ještěrky zelené a balkánské žijí společně (literatura), ale Zwach vyslovil domněnku, že ještěrka balkánská vytlačuje ještěrku zelenou, takže převládá.
Velmi snadné je zde vidět i štíhlovku útlou (Coluber najadum), štíhlovku balkánskou (Coluber gemonensis), širohlavce ještěrčího (Malpolon monspessulanus), užovku pardálí (Elaphe quatorlineata) a v moři lovící užovku podplamatou (Natrix tessellata). Ráno je možno najít pod igelity (mnoho skleníků jsou vlastně fóliovníky) slepáky nažloutlé (Typhops vermicularis). V odborné literatuře se píše, že málokdy vylézá na povrch. Máme však zkušenost, že hmyz hledá pod plechy, deskami apod., takže se po povrchu pohybuje.
Jediným jedovatým plazem je zde zmije růžkatá (Vipera ammodytes). Poprvé jsme ji viděli usmrcenou na silnici nedaleko Agii Apostoli, a to v červenci 1999. První nález, také mrtvé zmije růžkaté, učinil v dubnu téhož roku Ivan Zwach. Do té doby nebyla zaznamenána žádným přírodovědcem, ačkoliv s Naturou do Řecka jezdí i zkušení herpetologové od roku 1988. Její výskyt nebyl do té doby doložen žádným nálezem ani pozorováním, jen domorodci stále mluvili o nebezpečném hadu s klikatou čarou. Od roku 2000 jsou pozování pravidelna (.M. Kubačka, 2000,  A. Šlachta 2001, J. Kubačka, 2002,  A. Šlachta 2003)
Dalším jedovatým plazem je již zmíněný širohlavec ještěrčí (Malpolon monspe-ssulanus), který má jedové zuby umístěny v zadní části tlamy.
Lokalita Agii Apostoli je na rozhraní různých typů biotopů. Na malé plože asi 5 ha se nachází starý duboolivovníkový porost, makchie, travnatý porost, úzké pláže, sady a zahrady. Celou oblast zásobuje přivaděč vody z Řeky Louros, která nemá problémy s nedostatkem vody.  Zavlažovací zařízení jsou v létě využíváná v sadech a zahradách trvale. Unikající voda z netěsnících kohoutků v budovách v bývalém dětském táboře je k dispozici  nejen plazům. V případě nebezpečí mají zvířata možnost úniku do nepřístupné makchie. Park je mimo dosah turistického ruchu. Navštěvují ho jen místní z blízkých vesnic a o víkendech obyvatelé Prevezy. Vždy se jedná jen o několik lidí.
Tato lokalita si zasluhuje vypracování návrhu na vyhlášení Chráněného území.

Sady a zahrady
Celá oblast je intenzivně zemědělsky využívána, kromě jižního konce poloostrova (chov ovcí a koz), jsou všude sady olivovníků, citronovníků a skleníky, ve kterých se pěstují vedle paprik a lilku především rajčata a okurky. Na polích pak brambory a melouny. Hranice mezi zemědělsky využívanými plochami a komunikacemi jsou porostlé makchií.  Díky zavlažování je všude dostatek sladké vody. Sladká voda se na jaře objevuje v tůňkách, studnách a proláklinách a poskytuje dostatek příležitostí pro vyvoj rosniček zelených (Hylla arborea), skokanů skřehotavých (Rana ridibunda) a ropuch obecných (Bufo bufo).
Plazi a obojživelnící mají dostatek potravy, kterou jim poskytuje hmyz vázaný na pěstování zeleniny a hmyz žijící v makchii.

Lesní porosty a pláže na Monolithi
Borovicové porosty, které jsou tvořeny borovicí halepskou (Pinus halepensis) a borovicí přímořskou (Pinus pinaster) a na ně severně navazující porosty blahovičníků  (Eucalyptus globulus) jsou, co do počtu druhů, chudší. V blahovičníkovém lese se bylinný podrost objevuje jen časně zjara a pak je po celý rok pokryt vrstvou spadaného listí. Stejný obraz poskytuje hustý mladší borovicový les, kde je vysoká vrstva jehličí. Na okrajích porostu je rozšířená liana Smilax aspera. V keřovém patru je vřesovec (Erica arborea), listnatec pichlavý (Ruscus aculeautus), trnovec Kristův (Paliurus spina-christi) 
Zcela odlišný je biotom prosvětleného borovicového lesa s keřovým a bylinným patrem  jižně od asvaltové silnice (kolmá na pláž), rozdělující blahovičníkový a borovi-cový les. Je to ideální místo pro želvu zelenavou (Testudo hermanni), ještěrku travní (Podarcis taurica) a ještěrku balkánskou (Lacerta trilineata).

Nikopolis
Celý areál tohoto místa se slavnou historií je rozsáhlý. Zříceniny hradeb a starořímských budov jsou obklopeny makchií, která je přerušována sady a poli. Nejtypičtější bylinou je všudypřítomná hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Podél chodníků a v prostoru před muzem pak živná rostlina otakárků fenyklových (Papilio machaon) fenykl obecný (Foeniculum vulgaris). Oči přitahují ostře žlutá okoličnatá květenství feruly (Ferula communis), na kterých určitě najdeme  spoustu hmyzu, především brouků.
V  makchii  se  nacházejí  pistácie  lentišek  (Pistacia  lenciscus),  myrta obecná  (Myrtus  communis)  a ostružiník středozemní (Rubus ulmifolius), listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus), asparagus (Asparagus acutifolius) a cist šalvějolistý (Cistus salvifolius).
Z obojživelníků zde byli pozorováni skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha zelená (Bufo viridis) a rosnička zelená (Hylla arborea).
V turistických průvodcích se píše, že Nikopolis je typické místo s hady. Stejně tolik hadů však bystrý pozorovatel může vidět kdekoliv jinde na celém Prevezském poloostrově.

Řeka Louros a tůňky podél pravého břehu
Ústí řeky Louros, která je hraniční řekou mezi okresy Preveza a Arta, spolu s jejím pravým břehem, patří mezi přírodovědně nejzajímavější oblasti  širšího okolí Prevezy.
Naprosto převažující pobřežní dřevinou je tamaryšek čtyřmužný (Tamarix tetrandra), méně častá je vrba (Salix sp.). Z bylin pak rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) a sítina (Juncus sp.).
Lokalita je známá výskytem pelikána kadeřavého (Pelecanus criptus) a dalších zástupců vodního ptactva.
Tůňky v okolí řeky obývají želvy kaspické (Mauremys caspica), želvy bahenní (Emys orbicularis) a skokan skřehotavý  (Rana ridibunda).

Turecká pevnost na kopci Laskara
Pevnost z období turecké nadvlády na jižním cípu poloostrova je postavena na asi 100 m vysokém kopci, který byl vytvořen v průběhu alpínského vrásnění, kdy byly z mořského dna vyzvednuty mohutné vrstvy vápence.
Svahy jsou tvořeny škrapovými poli, která vznikla selektivním rozpouštěním skalního povrchu. Oblast je využívána pastvinářsky (ovce, kozy). V nepropustných porostech macchie převládají lentišky (Pistacia lentiscus a Pistacia terebinthus), cist šalvějolistý (Cistus salviaefolius), olivovník evropský (Olea europaea),  a ve kterých převládá myrta obecná (Myrtus communis), ale byly tu zjištěny např. druhy rodu vavřín (Laurus), ostružiník (Rubus), trnovec Kristův (Paliurus spina-christi), vítečník sítinolistý (Spartium junceum) oleandr obecný (Nerium oleander), Sarcopoterium spinosum, jednotlivě i cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens), dub cesmínový (Quercus ilex), hrušeň planá (Pyrus pyraster) a planika (Arbutus unedo).
V důsledku pravidelného vypásání jsou tu zachovány i rozsáhlejší husté bylinné porosty (frygana) - často intenzivně aromatické druhy rodů mateřidouška (Thymus), šalvěj (Salvia), máta (Mentha), doplňované keříky sápy křovité (Phlomis fruticos) a rozmarýny (Rosmarinus).
Z typických ptáků je tu ťuhýk rudohlavý (Lanius senátor), bělořit okrový (Oenanthe hispanica) a pěnice. Ze vzácných motýlů je tu např. ostruhák jižní (Charaxes jasius), dále okáčovitý  motýl  Hiparchia fatua, motýlovci, stuholetky, cikády rodu Lyristes a další.
Z obojživelníků jsou odsud záznamy o rupuše obecné (Bufo bufo), ropuše zelené (Bufo viridis) a rosničce zelené (Hyla arborea). Nejvzácnější a zatím jediný je nález mrtvé užovky levhartí (Elaphe situla). Ostatní hadi rodů Natrix, Coluber, Elaphe a Typhlops jsou běžné.
Žije zde želva zelenavá (Testudo hermanni) a želva vroubená (Testudo marginata).

Mokřady
Některé části Amvrakijského zálivu, jeho bažiny a močály, byly v roce 1990 zařazeny dle Ramsarské konvence z roku 1977 mezi světová přírodní dědictví (World Heritage) vysoké přírodovědné hodnoty. Nejedná se však o oblasti patřící okresu Preveza, ale sousednímu okresu Arta. Nejrozsáhlejší mokřady se nacházejí východně od Nikopolis přiléhající k laguně Tsopeli. Zde, ve společenstvech vodních, bahenních a mokřadních rostlin, hnízdí řada druhů ptáků, z nichž k nejkrásnějším a zároveň nejvzácnějším patří pisila čáponohá (Himantopus himantopus).
Z plazů zde byli zaznamenány želva kaspická (Mauremys caspica), želva bahenní (Emys orbicularis), užovka obojková (Natrix natrix) a užovka podplamatá (Natrix tessellata).

Metody výzkumu
Výzkum byl prováděn pozorováním ve volné přírodě a studiem mrtvých exemplářů, kterých je bohužel na silnicích spousta. Všechna odchycená zvířata byla, po určení a pořízení fotografie, puštěna na stejném místě do přírody.
Dokladovým materiálem jsou fotografie v archivu autorů. V expozici Regionálního muzea v Preveze ? Neochori jsou umístěny modely vybraných druhů obojživelníků a plazů, které vytvořil Ivan Zwach (Biokonsulting Rozstání, Czech Republic).

Seznam zjištěných druhů
Poznámka: za názvem pozorovaného druhu jsou uváděny jen informace (lokality, data pozorování a jména pozorovatelů), která byla již dříve písemně zveřejněna.

Třída: (Clasis)  Obojživelníci Amphibia
Řád: (Ordo)  Žáby Anura
Čeleď (Familia):  Ropuchovití Bufonidae

* Ropucha obecná Bufo bufo bufo (Linnaeus, 1758): Agii Apostoli,(Kubačka M.,1988), sady, zahrady, pláže Amvrakijského zálivu
* Bufo bufo spinosus:  Agii Apostoli (Kubačka M., 1998), Neochori (Kubačka J., 2003),
** Ropucha zelená Bufo viridis viridis (Laurenti, 1768): Nikopolis (Kubačka K.,1989), Agii Apostoli (Jirků, 1992)

Čeleď (Familia):  Rosničkovití Hylidae

* Rosnička zelená Hylla arborea arborea (Linnaeus, 1758): ústí řeky Louros (Kubačka M., 1988) na tamaryšku (Tamarix gallica), Nikopolis (Jirků, 1991), Nikopolis (Kubačka M., 1992) desítky rosniček na fenyklu obecném (Foeniculus vulgare) v poledne na prudkém slunci

Čeleď (Familia):  Skokanovití Ranidae

* Skokan skřehotavý Rana ridibunda (Pallas, 1771):  tůňky u ústí řeky Louros (Kubačka, M. 1988), studánky pod tureckou pevností (Jirků, 1992)
** Skokan štíhlý Rana dalmatina (Bonaparte, 1839): Nikopolis (Kubačka M., 1989)

Třída (Clasis:)  Plazi Reptilia
Řád (Ordo):  Želvy Testudines
Čeleď (Familia):  Želvovití Testudinidae

* Želva zelenavá Testudo hermanni (Gmelin, 1789):  Agii Apostoli (Kindl, Gvoždík L., Hodák, Grosser, Havlíček, 1988),   Nikopolis (Jirků, 1991)
** Želva vroubená Testudo marginata (Schoepff, 1792):  turecká pevnost (Hodák, 1988, Kubačka M. 1998, 2000)
*** Želva řecká Testudo graeca (Linnaeus, 1758):  okolí Agii Apostoli (Hodák, 1988). Možná, že se jednalo o želvu zelenavou Testudo hermanni, v roce 2003 nalezl J. Kubačka v borovicovém lesíku nad pláží Monolithi želvu zelenavou s nerozděleným nadocasním štítkem.

Čeleď (Familia):  Želvovití Emydidae

** Želva bahenní Emys orbicularis (Linnaeus, 1758): vodní nádržka severně od Monolithi beach asi 300 m od pobřeží (Zwach, Kubačka, M., 1991)
* Želva kaspická Mauremis caspica (Gmelin, 1774):  tůňky podél pravého břehu řeky Louros (Kubačka, M.,1988, Kubačka, J., 2003)

Čeleď (Familia):  Karetovití Cheloniidae

* Kareta obecná Caretta caretta:  Agii Apostoli (Pustějovský, 1995), mrtva na pláži, jižně od Agii Apostoli (Kubačka M.,1999) dva krunýře s kostrou, plastron asi 70, 80 cm, Agii Apostoli (Kubačka, J., 2002)

Řád (Ordo):  Šupinatí Squamata
Podřád (Subordo):  Ještěři Lacertilia
Čeleď (Familia):  Scinkovití Scincidae

* Krátkonožka evropská Ablepharus kitaibelii (Birbon et Bory, 1833): Agii Apostoli (Kindl, 1988, Jirků, 1991, Kubačka, J. 2003),  Agia Triada (Kubačka, M., 2001), Nikopolis (Jirků, 1991)

Čeleď: (Familia)  gekonovití Gekkonidae
*gekon turecký Hemidactylus turcicus (Linnaeus, 1758):  turecká pevnost (Kindl, 1988), Agii Apostoli (Jirků, 1992 a Kubačka J., 2003)

Čeleď (Familia):  Ještěrkovití Lacertidae

* Ještěrka balkánská Lacerta trilineata trilineata (Bedriaga, 1886): Agii Apostoli (Kindl, 1988, Jirků, 1992, Kubačka, J., 2003), Nikopolis (Kubačka, M. 1989 a Jirků, 1991)
* Ještěrka travní Podarcis taurica (Pallas, 1813):  Preveza přístav 2003, Monolithi,  2003, J. Kubačka
** Ještěrka zelená Lacerta viridis (Laurenti, 1768): Agii Apostoli, (Kubačka, M., 1989), mrtvá na silnici
*** Ještěrka zelená Lacerta viridis meridionalis (Cyrén, 1933): Agii Apostoli (Jirků, 1991) Psathaki, (Kubačka, J., 2003)
* Ještěrka zední Podarcis muralis (Laurenti, 1768): (Preveza, Zwach ?)
*** Ještěkovec dalmátský Algyroides nigropunctatus : Agii Apostoli (Zwach, 2005) první ověřené pozorování

Čeleď (Familia):       Agamovití                                  Agamidae

*** Agama hardún Agama stellio (Bannikov, 1977): Agii Apostoli (M. Jirků 1991), určena podle pozorování běhu po zadních nohách - neověřeno dalším pozorováním 

Čeleď (Familia):  Slepýšovití Anguidae

* Blavor žlutý Ophisaurus apodus thracius (Pallas, 1775):  Agii Apostoli (Jirků, 1992 a Kubačka J., 1993)
** Slepýš křehký Anguis fragilis colchicus (Nordmann, 1840): Agii Apostoli (Jirků, 1992 a Kubačka J., 1993)

Podřád (Subordo): Hadi Serpentes

Čeleď (Familia):  Užovkovití Colubridae
* Šírohlavec ještěrčí Malpolon  monspessulanus:  Nikopolis (Zwach, 1995), Agii Apostoli (Kubačka, M., 1997 ? mrtvý na silnici) 
* Štíhlovka balkánská Coluber gemonensis: Agii Apostoli  (Hodák, 1988, Jirků, 1991 a Kubačka, J., 2003), nejběžnější had v oblasti
* Štíhlovka útlá Coluber najadum: Agii Apostoli (Kindl a Hodák 1988, Kubačka, J., 2003), Neochori (Zwach, 1999)
* Užovka podplamatá Natrix tessellata (Laurenti, 1768): Agii Apostoli  (Kubačka, M., 1989, Jirků, 1991, Kubačka, J., 2003)
* Užovka pardálí Elaphe guatuorlineata (Lacépéde, 1789): Agios Thomas u lomu (Kapler, 1991) Agii Apostoli (Jirků, 1992 a Kubačka, J., 2003), Nikopolis (Jirků, 1992)
** Užovka obojková Natrix natrix (Linnaeus 1758): ústí řeky Louros (Kubačka M., 1989)
** Užovka stromová Elaphe longissima (Laurenti, 1768): Agii Apostoli (Kubačka M., 1990, mrtvá, 1,50 cm dlouhá, Agia Triada, (Kubačka J., 2003) na dubu u kostela
- problém možná mravenci ? vajíčka troud stromových dutin
*** Užovka levhartí Elaphe situla: silnice mezi Agios Thomas a tureckou pevností (Kubačka, M., 1995), velikost asi 100 cm, neověřeno dalším pozorováním
*** Skvrnovka kočičí Telascopus fallax: Agii Thomas nad lomem (Šlachta, 1991), Nikopolis (Motal, 1992), Agii Apostoli (Týn 2011) 

Čeleď: (Familia)  zmijovití Viperidae
** Zmije růžkatá Vipera ammodytes: Neochori (Zwach, 1999), I., mrtvá na silnici, do té doby jen hlášena domorodci, další pozorování v Agios Thomas (Kubačka, M., 2000) mrtvá na silnici , Agii Apostoli (Kubačka, J., 2003)

Čeleď: (Familia)  slepákovití Typhlopidae
* Slepák nažloutlý Typhlops vermicularis (Bannikov, 1977): Agii Apostoli (Kubačka, M., 1989 a Jirků, 1991), turecká pevnost (Kubačka.m J., 2003) desítky hadů pod vápencovými kameny

Vysvětlivky:
*  druh běžný, každoroční pozorování
**  sporadické nálezy
***  vzácné, ojedinělé nálezy

Souhrn:
Seznam (34 druhy) zahrnuje 6 druhů z řádu žab (Anura) ze tří čeledí (Bufonidae, Hylidae, Ranidae), z řádu  želvy (Testudines) 6 druhů ze tří čeledí (Testudinidae, Emydidae, Cheloniidae). V řádu šupinatí (Squamata) pak 21 druhů v osmi čeledích. Jeden druh (Scincidae), 6 druhů (Lacertidae), 1 druh (Agamidae) - jen jedno pozorování agamy hardún (Agama stellio) (Jirků 1991), dalším pozorováním nebylo ověřeno -,  2 druhy (Anguidae), 8 druhů (Colubridae) - jen jedno pozorování skvrnovky kočičí (Telascopus fallax), 1 druh  (Viperidae), 1 druh (Typhlopidae) a 1 druh (Gekkonidae).

Závěr:
Údaje o výskytu a bionomii 34 (zatím bez Podarcis muralis) druhů oboživelníků a plazů jsme průběžně evidovali při faunistickém a inventarizačním průzkumu v letech 1988 až 2003. Jsou doplněny údajemi, které jsme získali z písemných pramenů a z ústního podání přírodovědců zapojených do výzkumu.
Je naší milou povinností poděkovat za pomoc a poskytnutí řady údajů především panu Ivanu Zwachovi

Literatura a prameny:
ENGELMANN, W-E., FRITZSCHE, J., GUNTHER, R., OBST, F. J.; Lurche und Kriechtiere Europas. Neumann Verlag Leipzig . Radebeul, 1985. Bestell-Nr. 799 069 7
DIESENER, G., REICHHOLF, J., DIESENEROVÁ, R.; Obojživelníci a plazi. Munchen1986. ISBN 80-7202-098-6.
CERHA, V., KOCIÁN, M.; Scinkové, varani a ještěrky. Frenštát p. R. 1999. ISBN 80-85911-45-0
ZWACH, I.; Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. Praha,SZN 1990. ISBN 80-209-0053-5
VERGNER, I.; Ještěři - biologie chov Gekoni 1. Jihlava, Madagaskar 2001. ISBN 80-86068-23-4
ČERNÝ, Z. a kol.: Příspěvek k přírodovědnému průzkumu  ?(předáno radnici v Preveze, 1993 ?)
JIRKU, M.: Příspěvek k herpetofauně Řecka, soutěžní práce pro středoškolskou činnost, vlastní tisk, 1995
KUBAČKOVÁ, M.: Projektové vyučování ? zkušenosti z realizace vlastních projektů (závěrečná práce v rámci studia. Školský management na Ped.f. Ostravské university), vlastní tisk, 2001
KUBAČKA, J.: Dokumentace výskytu dřevin na lokalitě Agii Apostoli (Preveza, Řecko), soutěžní práce pro Středoškolskou odbornou činnost,  vlastní tisk 2003
ČS. TELEVIZE OSTRAVA: Řecko 1989 krátký film z expedice mladých přírodovědců z Opavy
VIDEOZÁZNAM:: Škola v přírodě, škola života 2000 v Agii Apostoli. Videoslužby Aleš Sýkora, Opava 2000
VIDEOZÁZNAM: Škola v přírodě, škola života 2001 v Agii Apostoli. Videoslužby Aleš Sýkora, Opava 2001
http://www.herp.it
http://www.ittiofauna.org