|
Napsal RNDr. Milan Kubačka
|
|
Sobota, 20 leden 2007 |
|
Strana 12 z 20
11. zastavení: Stopy života v lese
Nejlépe rozumí přírodě ten, kdo si všímá všech proměn v ročních obdobích. Najděte si svůj strom a pozorujte ho od rašení, přes kvetení až po vytvoření plodu a opadnutí listí.
Nemyslete si, že divokou zvěř snadno uvidíte. Je plachá, bojácná a nečeká, až se k ní přiblížíte. Sama vás pozoruje někde v houští.
Projděte se lesem a pokuste se rozeznat stopy a jiné známky života, které svědčí o jejím pobytu. Ptáci v lese zanechávají vizitky v podobě svého peří.
Podle způsobů oloupaní šišek nebo ohryzaných plodů (lískových oříšků aj.) můžete určit, kdo si na nich pochutnával. Záhy zjistíte, že oloupané šišky a ohlodané oříšky jsou většinou na stejném místě. To si například veverky nebo strakapoudi odnášejí potravu na určitý pařez nebo kámen.
I způsob poškození dřevin, ukusování větviček či loupání kůry stromů, prozradí srnu, zajíce, hraboše nebo veverku.
Samostatnou kapitolou jsou zvláštní útvary - hálky, které způsobují rostlinám skupiny hmyzu a jiných bezobratlých - roztoči, mšice, žlabatky a bejlomorky. Původcem jsou larvičky, které se vylíhnou z vajíček, nakladených do rostlinných pletiv.
Nejznámější hálky jsou duběnky, které způsobují larvy drobného blanokřídlého hmyzu - žlabatek. Larvičky žlabatek nebo některé mšice vylučují růstový hormon auxin, který způsobuje bujení rostlinných pletiv, což se projevuje vytvořením hálky. Zajišťují si tak potravu, která jim roste přímo u úst.
Vše v přírodě je zajímavé. Každý organismus je součástí komplikovaných potravinových řetězců a my je vždy s úžasem objevujeme.
A vězte, pokud nám stejnou radost poskytne pohled na motýly, brouky a jiný hmyz, který se pase na květech u lesní pěšinky, jako pohled na lvy v klecích zoologické zahrady - začali jsme přírodě rozumět.
|
|
Aktualizováno ( Neděle, 14 prosinec 2014 )
|
