|
Strana 13 z 20
12. zastavení: Čedičové bloky
Na zvětralých horninách karbonských vrstev jsou zbytky říčních štěrků ukládaných v době sálského zalednění před 300 tisíci lety. Čedičové bloky z Kamenné hory, dopravené sem ledovcem, vypadávají do potoka.
Na této zastávce se budeme znovu věnovat geologickému profilu, který v nárazovém pravém břehu obnažil potok Hvozdnice, a který jsme již viděli na osmé zastávce. Vrstvy hornin různého stáří nás provedou geologickou minulostí tohoto místa. Jedná se o velmi atraktivní geologickou památku s vrstvami prvohorních hornin, překrytých říčními štěrky. Na nich jsou uloženy morénové vrstvy, tvořené písky a jíly, s různě velkými valouny transportovaných hornin, z doby sálského zalednění. Během následující doby ledové, zvané viselské (Würm), ledovec dosáhl jen k dnešní Varšavě. Na obnažené uloženiny sálského zalednění byly navátá spraš. Z nich se pak půdotvorným procesem vytvořily sprašové hlíny.
Potok se mírně zařezává do hradeckého souvrství, o kterém jste získali informace na páté zastávce naučné stezky. Hradecké souvrství vznikalo v prvohorách v tzv. neproduktivní části. Horniny tu vznikaly v poměrně hlubokém moři, kde nedocházelo k ukládání mohutných vrstev rostlinných zbytků, ze kterých se později na jiných místech vytvořilo kamenné uhlí.
Ještě před čtvrtohorními ledovými dobami byly povrchové vrstvy drob a břidlic vystaveny tehdejšímu zvětrávání. Zub času na nich pracoval ve druhohorách, kdy tady moře již nebylo a i ve třetihorách, kdy se opět vrátilo. Stopy po zvětrávání byly zachovány právě proto, že byly překryty morénou. Erozí vody se dostaly po době, kterou si dost dobře nedokážeme představit, znovu na denní světlo.
Pokud byste si chtěli odkryv, který stále zajímá odborníky na geologii čtvrtohor, prohlédnout zblízka, přejděte lávku a odbočte za ní doleva. Tam si můžete sáhnout na čedičové bloky, které ledovec přesunul z Kamenné hory.
Odsud vystoupáte k lesní cestě, tu přejdete a po několika krocích se dostanete do pískovny. Na této zastávce naučné stezky je odpočívadlo s lavičkami.
K lužnímu lesu patří i bohaté keřové patro. Kromě zobrazených keřů v porostu převažuje bez černý. Podél stezky jste mohli zaznamenat hloh jednoblizný a na světlejších místech trnku obecnou. Za zmínku stojí brslen evropský pro jeho purpurové plody, které připomínají biret katolického kněze. Lidově se mu říká "farářovy čepičky". Červenky, drozdi nebo straky mají pukající plody v pozdním letě ve velké oblibě. Zavlečou tak semena brslenu dosti daleko. Než vyklíčí, musí projít delším obdobím klidu, asi 4-5 let, a musí několikrát promrznout.
V křovinách hnízdí například pěnice pokřovní, drozd zpěvný nebo kos černý. Budníček větší si hnízdo staví na zemi.
|
