|
Strana 4 z 20
3. zastavení: Staré jilmy
Od středověku byl postupně nahrazován tvrdý luh s duby a jilmy měkkým luhem s vrbami a topoly. Poslední zbytky tvrdého luhu se zde uchovaly na provzdušněných nivách, které byly mimo dosah pravidelných záplav.
Ke třetímu zastavení se dostaneme po lesní pěšině, která vede po protipovodňové hrázce.
Mezi pěšinou a potokem můžeme v porostu sledovat vtroušené mladé jedince jilmu vazu. Poblíž na mnoha místech upoutají vaši pozornost staré pařezy, mnohde již s velmi silnými výmladky, které upomínají na dřívější pařezinový způsob těžby. Pařezy, které částečně ztrouchnivěly, vytvářejí zajímavé bizarní tvary.
Ještě než se dostanete k prvnímu rybníku Hvozdnice, přetíná stezka starou strouhu, odvádějící přebytečnou vodu právě z tohoto nedalekého rybníka. V blízkosti strouhy se nachází největší počet velmi starých a mohutných jedinců jilmu vazu. Jsou mezi nimi stromy s obvodem kmene až 350 cm a vysoké až 25 m, snad nejkrásnější z nich je jilm vaz na břehu Hvozdnice s charakteristickým svalcovitým kmenem, majícím v obvodu 250 cm.
Je známo, že jilmy na mnoha místech v lužních lesích zcela vymizely. Má to na svědomí mikroskopická houba, zavlečená do Evropy na počátku minulého století, která způsobuje chorobu zvanou grafióza. Pronikla až do pahorkatin a dokonce až do suťových lesů v horách, kde začíná odumírat jilm drsný. V opavských sadech uhynulo mnoho jilmů, mnohé z nich patřily k největším stromům. Parazitující houba (Ceratocystia ulmi) napadá a ucpává cévy v cévních svazcích dřeviny, které přivádějí vodu z kořenů do listů. Takže strom uschne. Zatím se zdá, že izolovaná pozice lesa v údolí Hvozdnice obklopená ze všech stran polními plochami, snižuje možnost nákazy. Doufejme, že to tak zůstane a dosud zdravá populace této houbě, kterou přenáší kůrovcovití brouci z rodu bělokazů, odolá.
Vedle spousty hmyzu a jiných bezobratlých jsou typickými obyvateli listnatých lesů i slavíci. Šoupálek krátkoprstý žije pouze zde. Ptačí budky, které sem vyvěšují ochránci přírody, využijí lejsci bělokrcí, sýkory, brhlíci lesní. Doupné stromy vyhledávají sovy puštíci a poštolky, stejně jako i vzácný holub doupňák. Ještě před sto lety viděli naši předkové hnízdit na Opavsku, při okrajích lužních lesů, dudka chocholatého a mandelíka hajního.
|
