Od rybníka Hvozdnice se vydáte vpravo po hrázi k první geologické památce na naučné stezce. Po lesní cestičce, která vás provede mladým porostem smrků, borovic a dubů, musíte na první křižovatce odbočit ostře doleva, abyste se dostali ke dvěma malým lomům. Najdete je na jižním úpatí pahorku, vysokém 295 m. Kámen se zde těžil již velmi dávno a ti, kteří ho dobývali, sotva tušili, že vznikl na mořském dně.

Karbonské období prvohor před 300 miliony let, spojované s tímto odkryvem skalních výchozů, bylo nazvané podle hospodářsky významných uloženin z této doby, černého nebo-li kamenného uhlí (carbo - latinsky uhel).
Tady bychom však uhlí hledali marně. Je uloženo a těženo v ostravsko-karvinské pánvi, vzdálené odsud několik desítek km. Vzniklo zuhelnatěním dřevnaté hmoty stromovitých přesliček, kapradin a plavuní, nahromaděných v bahně.

V karbonském období dosahoval Hrubý Jeseník alpských výšek a moře se rozlévalo od jeho úpatí směrem na východ. Tak jako v současnosti, tak i v těchto dávných dobách řeky splavovaly z pevniny do moře štěrky, písky a jiný materiál, který se ukládal na jeho dně. V klidnějších místech se vrstvil jemný jílový kal. Tyto sedimenty se postupně zpevňovaly a vystupovaly na povrch v období alpínského vrásnění.

V lomech si můžete prohlédnout droby, které vznikly z hrubších uloženin a břidlice, které vznikly zase z těch jemnějších.
Celé pohoří Nízký Jeseník je tvořeno uloženinami z těchto dob. Souhrnně je označujeme jako kulm. Tyto lomy se zařezávají do tzv. hradeckého souvrství, které se rozkládá v oblasti od západu (čára Vítkov - Dolní Životice) na východ (čára Mokré Lazce - Odry).
V tomto souvrství se vyskytují zkameněliny mořských živočichů, stejně jako na mnoha místech Nízkého Jeseníku. Jedná se především o hlavonožce z rodu Goniatites a mlže z rodu Posidonia. Také rostliny, které byly do moře splaveny, po sobě zanechaly v sedimentech dna své otisky. Známé jsou např. otisky kůry plavuní rodu Lepidodendron, ale i mnohé druhy kapradin a přesliček. Zkameněliny živočichů a rostlin lze objevit i v korytě potoka Hvozdnice, a to od úrovně Jankova rybníka výše.

Ani pro laika by neměl být problém rozeznat ve skalním odkryvu v lomu jemnozrnné drobové břidlice o mocnosti 7 - 80 cm, ve kterých jsou uloženy jemnější materiály. Rozpoznáte i slídnaté břidlice nazelenalé barvy, a to podle načervenalých zvětralých ploch.