Lípa ve Velké Polomi

Tento strom je zapsán do seznamu památných stromů v roce 2003. Roste u zadní zdi místního kostela. Zeď samostná je kulturní kamátkou, stejně jako kostel.
Velkopolomská lípa má jako památný strom svou historii spjatou s historií vesnice a kostela. Podle vyprávění místního kronikáře, pana Františka Kopřivy, její kořeny sahají možná až do 13.-14. století. Jeho děda, žijící v roce 1857, vzpomínal, že si ji pamatoval ve stejné mohutnosti už jako malý chlapec. Podle jiných pramenůl je snad vysazena kolem roku 1589. První písemná zmínka o Velké Polomi pochází z roku 1288, psaná rytířem Vikartem. Na místě dnešní vesnice procházela solná cesta a pravděpodobně i vystavěno první kněžiště (presbytář - v křesťanském chrámu prostranství při hlavním oltáři pro duchovní a zpěváky). Ve 13.- 14. století drželi ves Donátové, kteří zřejmě vybudovali tvrz. Ta byla v roce 1573 za Pražmů z Bílova přestavěna na renesanční zámek s vodním opevněním. Z konce 16. stoletní pochází i kostel sv. Václava s pozdějšími barokními úpravami. Symbolem Přemyslovců a české státnosti je svatý Václav a jemu jsou zasvěceny 4 kostely u nás -  Svatováclavský dóm v Olomouci (1131), v Opavě (1291), v Ostravě (1267),a ve Velké Polomi.
Do roku 1960 patřila Velká Polom do okresu Bílovec. S vesnicí jsou spojena jména významných rodáků, například akademického malíře slezské krajiny a portrétů, Valentina Držkovice (1888 - 1967), který má hrobku u kostela. Dále  vlasteneckého kněze P. Kazimíra Tomáška (.......), organizátora prvního tábora lidu na návrší Ostrá Hůrka v Háji u Opavy roce 1869. V současné době lípu jako památný strom spravuje obecní úřad Pustá Polom. Její mohutný kmen byl v 60 letech zpevněn  betonovou výplní.