Holasovická lípa ve Štemplovci

V údolní nivě řeky Opavy a na jejich jižních terasách leží obec Holasovice s částmi Loděnice, Kamenec a Štemplovec. Na úrodných sprašových půdách, které zde odvodňuje Heraltický potok, se našly doklady o existenci neolitického člověka. Název obce Holasice je odvozen od slovanského kmene Holasiců, kteří zde vystavěli hradiště. Obec se připomíná v písemných pramenech teprve k r. 1218.
Kamenec je historicky doložen k r. 1282, kdy náležel ke kláštěru hradišťskému. Ve druhé poloha. 15. stol. bylo v Kamenci fotství. Od poloha. 16. stol jsou osudy Kamence úzce spjaty se Štemplovcem. V Kamenci se nachází kaple se zvoničkou sv. Janu a Pavlovi.
Lipová alej, si zaslouží pro svou historii a zachovalost některých stromů, být vyhlášena památnou alejí. Tato několik staletí stará alej je význačným krajinným prvkem a dovede nás přímo ze štemploveckého zámeckého parku na Hůrku sopečného původu, kde došlo k výlevu vyvřelých hornin - čediče v třetihorách.
Hůrka je součástí Štemplovce, ale její západní úbočí patří Kamenci. Tam se v minulosti nacházely dva velké lomy, v nichž se těžil čedič na výstavbu cest.  Těžba byla ukončena poté, co lomy zaplavila voda. Zbytky  největšího lomu  - Malé Hůrky jsou patrné ještě dnes.
Hůrka je poutním místem zasvěceným sv. Janu Nepomuckému, kterému je zde vysvěcena kaple.

První zmínka o Štemplovci je z roku 1377. Od nejstarších dob se zde nacházela tvrz, která se pravděpodobně postupně v neopevněné panské sídlo. Na začátku 19. stol. byll ve Štemplovci vystavěn empírový zámek. Okolní park byl zřízen jako "divoký anglický park" a dodnes má bohatou dřevinnou skladbu. Rovněž ve Štemplovci se nachází kaple a nad ní v kopci se nachází pomník sv. Florina a sv. Jana Nepomuckého.

V třetihorách byl postupně vyvrásněn horský oblouk alpsko-karpatský. Vlivem horotvorných tlaků se rozlámána parovina Nízkého Jeseníků a podle zlomových linií, převážně ve směru jihovýchod-severozápad, docházelo k povrchovým i pod-povrchovým výlevům třetihorních čedičů. Tyto horotvorné procesy se odehrávaly asi před 20 mil. léty.

Místa s výlevy třetihorních čedičů na uzemí opavského okresu:
Hůrka u Štemplovce (355 m)
Kamenná hora u Otic (311 m)
Kobeřice
Budišovice
Červená hora u Budišova nad Budišovkou (749)