Janova lípa v Ludgeřovicích

O památném stromu "Janova lípa " v Ludgeřovicích se nedochovala žádná legenda, ani významné reálné údálosti, které by stály za zaznamenání. A tak s klidným svědomím můžeme další řádky zaplnit nejzajímavějším a zároveň nejznámějším obdobím našich dějin spojeným s tábořištěm lovců mamutů - historií archeologického naleziště Landek.
Toto slovanské hradiště kmene Holasiců, bylo v 8. stol. převážně zalesněno, i když na odlesňování již neolitický člověk začal postupně pracovat dávno předtím.  Stejně, jako v celém územním pásu úrodné sprašové půdy současného od Krnova přes Opavu až do Hlučína v nivě řeky Opavy, se usazovali první zemědělci. 
Ludgeřovice se nacházejí na úpatí Hlučínské pahorkatiny na usazeninách, které zde zanechal kontinentální ledovec. Léto zde bývalo díky proudění od Baltského moře, delší. Dodnes se říká, "zlatý slezský podzim". Navíc během poslední doby ledové würmské, kdy k nám ledovcová hmota nezasáhla, byly zde naváty úrodné spraše - základ úrodné půdy.
Vrch Landek dosahuje výšky 279 m n. m. a to už je ideální místo, odkud se dá sledovat dění v okolní krajině. Lákavá je představa, že odtud pravěcí lovci ve starší době kamenné v paleolitu sledovali stáda mamutů, koní a dalších zvířat, které lovili.
Ve výšce 250 m bylo odhaleno paleolitické tábořiště s několika ohništi. Na tomto místě objevili archeologové i nástroje ze starší i pozdní doby kamenné. Byly vyrobeny z křídového pazourku a rohovce, které tehdejší výrobci nacházeli v blízkých morénách.
Podle nepřeberného množství kamenných nástrojů v nejrůznějších stadiích opracování, se dá předpopkládat, že nástroje v této "velkodílně" vyráběli a pak je vyměňovali třeba s tlupou věstonickou.
Kromě kamenných nástrojů našli archeologové v ohništi i malé zkoksovatělé kousky kamenného uhlí, které těžili asi 200 metrů odsud, kde na povrch vystupuje malá povrchová sloj. Jedná se o nejstarší známý uhelný důl na světě a o první známé použití uhlí v dějinách.

Národní přírodní památka Landek
(vyhlášena v roce 1966)

Nachází se na jižním svau řeky Odry, kde bly řekou odkryty karbonské uhlonosné sedimenty. Uhlí se zde začalo dobývat v r. 1782. Těžba ve zdejším dole Anselm byla ukončena v r. 1991. Poté byl areál dolu postupně rekonstruován na Hornické muzeum, které bylo otevřeno v r. 1993. Osm budov areálu bylo zapsáno do seznamu kulturních památek.

Soška ženy, vyřezaná z krevele, "Landecká venuše" byla objevena v roce 1953. Na obrázku je její skutečná velikost 4,5 cm.Soška má ladné, dalo by se říci moderní tvary, bez přehnané tloušťky. Je umístěna v Ostravskémmuzeu.