Strana 30 z 45
Taxodium u hájenky v Šilheřovicích
|
|
|
|
|
|
Památný strom tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), který je předmětem našeho zájmu se nachází v zahradě u hájenky na druhé straně silnice. Opavští botanici Josef Duda a František Krkavec ve své knize Zelené klenoty (1959) uváději, že v té době dosahoval výšky 10 m. Při měření v roce 2003 to bylo již 22 m. Za 34 let povyrostl o 12 metrů. Ve své domovině na jihu Severní Ameriky (Florida, oblast Mississippi) dosahuje tento opadavý jehličnan výšky až 50 m. Roste ve vlhkých nížinách s vysokým stavem spodní vody nebo na místech zapalavovaných. Tomuto prostředí se u tisovců vyvinuly neobvykle orgány "dýchací kořeny" (pneumatofory). Rostou negativně geotropicky, to znamená, že rostou směrem vzhůru. Na hlavním kořeni, který je pod povrchem má tisovec v pravidelných odstupech hrboly - kolena, která vyčnívají nad vodu. Tato místa jsou prostoupena vzdušnými kanálky a přivádějí kyslík do celého kořenového systému. Podobné "dýchací kořeny" mají i mangrové porosty, rostoucí na plochých bahnitých pobřežích tropických moří. Jeho nejvýznamější rostlinou je kořenovník. Podobné kořeny má i pokojová rostlina Monstera delicioza (neprávně nazývaná philodendron).
Památný strom Taxodium u Hájenky není ještě tak starý, aby se kolem něj objevovaly na povrchu vzdušné kořeny, pokud by se u tohoto jedince, rostoucího dostatečně vysoko nad hladinou spodní vody, vůbec objevily.
Jehlicovité listy tisovce jsou měkké a zelené jako svěží letní tráva. Jehlice na zkrácených větévkách (brachyblastech) dostávají na podzim oslnivou barvu oranžovou až tmnavomodrou. a zároveň s brachyblasty padávají.
Zvláštní je kmen, na bázi velmi široký, záhy se zužuje a rovně vybíhá do vrcholu.
Tisovec dokáže žít i v Evropě v oblastech s mírným podnebím. Proto byl a je vysazován v parcích. Vyhovují mu chudé i úrodné půdy, ty mohou být kyselé či vápenité.
Už v třetihorách byly tisovce dvouřadé rozšířené po celém světě. Od současných tisovců se sotva dají rozlišit zkameněliny jeho listů, které se našly ve vrstvávh hlíny nad porúrským hnědým uhlím v Německu. Patřily k nejdůležitějším producentům hnědého uhlí starého asi 20 milionů let.
Se svými 90 ha plochy je Šilheřovický zámecký park nejrozsáhlejším a zároveň nejcennějším přírodně krajinářským parkem v Moravskoslezském kraji.
Byl založen v 1. pol. 19. stol. Na zvlněném terénu působí esteticky ostrůvky zeleně, solitéry dubů a vejmutovek. Významným prvkem jsou tři rybníky. Pod zámkem se nachází Neptunova kašna se sousoším představujícím Neptuna, Amfotrité, putti a delfína se sítí.
|