Template
Template Template
Template Středa, 30 říjen 2024 Template

Přihlášení

 
Template
Památné stromy Opavska
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 28 duben 2009
OBSAH
Památné stromy Opavska
1. Historie právní ochrany přírody
2. Význam a symbolika dřevin
3. Slovo úvodem
4. Význam a symbolika dřevin
5. Vývoj lesních porostů v době poledové
6. Vývoj, život,růst a funkce stromu v lese
7. Mapa památných stromů v okrese Opava
8. Přírodní poměry Opavska
9. Významné  dřeviny v Opavě
10. Jasan ztepilý v Opavě
11. Břízy tmavé v Raduni
12. Duby v Raduni
13. Lípa malolistá v Jakubčovicích
14. Dub letní v Pusté Polomi
15. Lípa ve Velké Polomi
16. Holasovická lípa ve Štemplovci
17. Dub za Skalkou ve Štáblovicích
18. Dub letní v Deštné
19. Lípa v Chabičově
20. Příroda Kravař a okolí
21. Lípa u fary v Kravařích
22. Příroda Hlučínska
23. Buk lesní v parčíku u polikliniky v Hlučíně
24. Buk lesní Buk lesní červenolistý u městkého parku v Hlučíně
25. Javor u Domu dětí a mládeže v Hlučíně
26. Lípa u Krömrova mlýna v Hlučíně -Jasénkách
27. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích
28. Janova lípa v Ludgeřovicích
29. Taxodium u hájenky v Šilheřovicích
30. Přírodní park Moravice, Budišovsko, Vítkovsko
31. Lípa ve Vítkově
32. Lípa velkolistá ve Vítkově
33. Lípa u kostela v Březové
34. U dubu v Březové
35.Dub letní v Nových Těchanovicích
36. Zlatá lípa v Guntramovicích
37. Guntramovické duby
38. Guntramovická lípa
39. Konzervační ošetřování poškozených stromů
40. Na vaše botázky ohledně zeleně odpovídá odbor ŽP MMO
41. Stromy jako pmátníky
42. Prameny
43. Slovníček odborných výrazů
44. Publikace ke stažení v pdf
 

Přírodní park Moravice, Budišovsko, Vítkovsko

Nedaleko Opavy, jihozápadním směrem, začíná údolím Raduňky a pokračuje údolím řeky Moravice, přírodní park stejného jména. Vyhlášen byl v roce 1994. Na jeho se nacházejí dva významné parky: Raduňský a park v Hradci nad Moravicí a zřícenina hradu Vikštejna.
Území Nízkého Jeseníku je zvrásněno mnoha hlubokými údolími. Centrální částí však prochází jen údolí řeky Moravice. Meandry představují významný geomorfologický fenomén a není divu, že se staly žhavým tématem přírodovědců a ochránců přírody při řešení způsoby ochrany tohoto cenného území.
Už od 60. let minulého století se snažili pracovníci státní ochrany přírody, dobrovolní ochránci přírody (ČSOP) a hnutí Brontosaurus prosadit alespoň minimální právní i praktickou ochranu tohoto ojedinělého území se zajímavou květenou i živočišstvem a zahájit pak soustavný základní výzkum jak neživé složky tak bioty.
V roce 1982 byla zřízena oblast klidu "Údolí Moravice" a v roce 1887 "Údolí Raduňky", protože obě přírodní oblasti na sebe organicky navazují. Dnešní ochrana je od roku 1994 zajišťována formou regionálního přírodní parku - Přírodní park Moravice. Předcházela tomu návštěva ministra životního prostředí  5.října  1991, kdy prošel s opavskými přírodovědci a ochránci přírody trasu údolím Moravice v délce 25 km. Jeho zápis v pamětní knize ČSOP vysoce ocenil přírodovědné i krajinářské hodnoty území.
Zachovalé původní porosty jsou chráněny jako přírodní rezervace.

Národní přírodní rezervace Kaluža (vyhlášena roku 1969)
Nachází se na západním svahu řeky Moravice. Dostaneme se do ní z obce Žimrovice po silnici, vedoucí podél řeky nebo po lovecké stezce Lichnovských, která začíná v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí. V území se nacházejí přirozené smíšené porosty, kde roste především buk, ale i smrk, modřín, javor mléč i javor klen. V bylinném porostu je měsíčnice vytrvalá, mařinka vonná, kyčelnice cibulkonosná, samorostlík klasnatý a lýkovec jedovatý. Vyskytuje se zde vzácný mlok skvrnitý.

Přírodní rezervace Valach (vyhlášena 1969)
Na podkladu kulmské droby, stejně jako u nedaleké rezervace Kaluža se nachází smíšený svahový bukohabrový porost, charakteristický pro úvaly potoků a řek na humosnějších a hlubších profilech. Prakticky až do začátku 18. století nebyla lokalita ovlivňována lesním hospodařením. K likvidaci přestárlých porostů došlo v souvislosti se zavedením plavení dříví po Moravici na přelomu 18. a 19. století. Obnova porostů probíhá především přirozeným zmlazením.

Přírodní rezervace Nové Těchanovice (vyhlášena v roce 1969)
Mnohem dál, na levém břehu řeky Moravice, na prudkém svahu, se nachází smíšený porost jedle, lípy, habru, dubu, buku, javoru klenu s vtroušeným smrkem, borovicí a jilmem horským. Chráněné území  je zajímavé tím, že se v porostu uchovávají a mísí horské a teplomilné prvky. Z bylin je hojná tolita lékařská, náprstník velkokvětý, rozchodník veliký největší a další.

Vikštejn 

V kouzelné krajině Nízkého Jeseníku jsou v hustých lesích skryty tajemné zříceniny hradu Vikštejna, které podle pověsti založil Vítek z Kravař v první polovině 13 století. První písemná zmínka o hradu je z roku 1377. Později hrad zažil rozsáhlou renesanční přestavbu. Během třicetilété války byl zničen dánským vojskem a po válce, jako nevyhovující pevnost, císařským vojskem vyhozen do vzduchu. V 18. století v něm žil poustevník Martin, od roku 1784 byl hrad pustý.
Podle urbáře z roku1640, obsahující soupis půdy, ze kterého pocházel vrchnostenský důchod a poddanské povinnosti, můžeme usuzovat, že hrad, stojící na skalní ostrožně, byl ze strategických důvodů bezlesý. Vně i blízko hradu byly ovocné zahrady, chmelnice. Les tvořil výše buk s habrem, v údolí rostly duby. Hrad začal v 18. stol pustnout a na skalní ostrožnu se postupně vracel les. Buk lesní provází javor klen, jilm horský, habr obecný, lípa malolistá, jasan ztepilý dub letní a javor mléč.
Jeden z nejstarších buků roste po levé straně na odbočce k hradu. Jeho kmen o objemu téměř 4 m je poškozen a strom chřadne.
Před vstupem do prostoru hradu mají terénní stanici ochránci přírody. Starají se o  naučnou stezku Moravice, jedno ze šesti zastavení je u stanice. Ornitologové provádějí řadu let systematický průzkum ptačí fauny v oblasti Vikštejna.



Aktualizováno ( Pátek, 07 září 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template