Dub letní v Nových Těchanovicích

V přírodě se stále něco děje, ač to na první pohled tak nevypadá. Nevidíme pod hladinu tůně, natož pak pod kámen, pokud ho nezvedneme, nebo jen na rub listu. Všude probíhá čilý život. Stačí mít jen otevřené oči a chtít vidět.
Když jsem byl poprvé poprvé u tohoto nádherného dubu, vzpomněl jsem si na jednu příhodu, které jsem byl svědkem v Arboretu v Novém Dvoře. Uprostřed května, kdy rododendrony hrály všemi barvami, hlasitě vyčítala jedna paní, nejspíše svému manželovi, proč ji vzal do arboreta "když tu vůbec nic není !". Napadlo mne, co by mu asi řekla, když by ji chtěl ukázat památný dub letní v Nových Těchanovicích.

Památný dub se nachází v údolí pravého bezejmenného přítoku řeky Moravice mezi Čermnou ve Slezsku a Novými Těchanovicemi. Pokud k němu pojedete od Nových Těchanovic, pak v údolíčku, ještě před můstkem, odbočíte doleva. Cesta k němu vede už jen přes pastviny. Dobrým orientačním bodem je myslivecký posed, za ním asi 5 minut cesty, na okraji lesa, rozkládá své široké větve mohutný dub. Pro pořízení fotografie je lepší pozdně odpolední čas. Samozřejmě když svítí slunce. Před stromem přechází řídký porost olší v pole, za ním je smrkový les.

Jsme na místě, poměrně daleko od osídlených míst, kde si dobrý pozorovatel přírody může uvědomit, že strom nemá jen funkci krajinotvornou. Tedy pro nás estetickou. Je především, jako producent, který dokáže vázat sluneční energii v produktech fotosyntézy - cukrech, prostředím (biotopem) pro život nejrůznějších organismů. Ty jsou jako býložravci prvními (primárními) příjemci energie, uchované v listech, dřevě a v nejrůznějších částech rostlinného těla dubu a zároveň jejich tělo slouží jako zdroj energie masožravcům, kteří býložravce loví. Je to nepřehledná síť potravních vztahů, kde jsou všichni účastníky koloběhu látek a energií.

Odhalme alespoň některé z nich.
Mnoho živočichů se živí tak, že ožírá listy rostlin, jejich pupeny, větvičky, květy... Jiné druhy živočichů žijí uvnitř rostlinných pletiv a vytváří v listových tkáních chodbičky. Tyto druhy patří k tzv. minujícím hmyzům.

Další velkou skupinu tvoří druhy, jejíchž přítomností vznikají na rostlinách novotvary - nádory, které se v českém názvosloví nazývají hálky. Hálky mohou působit různí živočichové, například roztoči, mšice, žlabatky a bejlomorky, ale známe i hálky, působené baktériemi, plísněmi a houbami.
Původcem živočišných hálek nejsou vajíčka nakladena samicemi (možná v některých případech ano), ale ranná vývojová stádia hmyzu - larvy, které zvláště po vylíhnutí z vajíčka vylučují při sání rostlinných pletiv růstové látky (auxiny) na bázi kyseliny giberelové a indolyl-octové. Na tuto činnost živočichů rostlina odpovídá zvýšenou činností a bujením pletiv, jímž se v podstatě brání vlivu živočichů. Souhrou těchto vzájemných vlivů pak na rostlině vzniká specifický útvar - hálka.

Vezměme si jako příklad žlabatky, jejíchž hálky jsou na listech a větvičkách dubu nejlépe vidět. Žlabatky patří mezi blanokřídlý hmyz, velký asi 4-5 mm, který ani nepostřehneme. Žlabatka padne do sítě pavouka, toho pozře třeba sýkora a tu uloví jestřáb. Jestřáb už nemá přirozeného nepřítele. Buď ho zastřelí nezodpovědný myslivec nebo pojde stářím. Jeho mrtvé tělo rozloží hnilobné baktérie, stane se potravou mrchoužroutů, hrobaříků nebo zdechlinu sežere liška. A tak stále dokola. Takže jediný, který něco vyrobí je vlastně ten dub. Všichni ostatní se na něm přiživují.

Žlabatka bezkřídlá (Biorhyza pallida Oliv.) má dvougenerační vývoj. Druhá generace se vyvíjí na kořenech dubu a jejich hálky jsou podobné těm na větvičkách.
Žlabatka duběnková (Adricus kollari Hartig.) způsobí na jednom místě 2 nebo 3 hálky, ve kterých se vyvíjí larva.

Další druhy v biotopu dubu

Tesařík dubový (Plagio notus arcuatus)
Svým černožlutým pruhováním krovek a štítu připomíná vosu. Vajíčka klade na oslabené, ještě živé stromy i na poražené klády. Larvy si vykusují zprvu chodbičku pod kůrou, později se pouštějí do nitra kmene, který svými chodbami znehodnocují. Je hojný na celém území.
Stužkonoska dubová (Mormonia sponsa)
Housenky žijí na listech dubu. Dospělý motýl usedá na kmeny stromů, zejména dubů, přičemž schová barevná červená křídla tak, že motýl dokonale splyne s prostředím (mimikry).

Krajík pižmový (Calosoma sycophanta) se živí housenkami, za kterými vylézá do korun stromů. Během života (2-3 roky) sežere 200 - 400 housenek. Reguluje přemnožení škodlivého hmyzu.