Znečišťování a čištění vody

Vodní toky a nádrže, jinými slovy povrchové vody, jsou znečišťovány odpadnímivodami, ať již z průmyslu nebo z lidských sídel, látkami vyplavenými z polí i nečistotamiz dopravy. Toxické látky (fenoly, sloučeniny těžkých kovů, ropné produkty atd.) ničí život ve vodě a narušují a znemožňují samočisticí procesy ve vodě, které spočívají zejména v rozkladu látek v potravinových řetězcích.Vypouštění odpadů z potravinářského průmyslu, komunální odpady či splachovánízbytků hnojiv z polí vede k eutrofizaci vod. Znamená to, že následkem vysokéhoobsahu živin (zejména dusíku a fosforu) se přemnoží řasy a vodní hladina jimi zarůstá. To znemožní jiným organizmům využívat kyslík a voda se postupně stává mrtvou. Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod. Dochází k němu zejména připřehnojování pozemků, při ropných haváriích i vlivem emisí. Kořenové čistírny jsou biologické čistírny odpadních vod, vhodné pro menší obce. Využívají rostlin s vysokými nároky na živiny. Jsou celoročně v provozu, vhodně začleněné do krajiny vyžadují minimální technologické vybavení a minimální obsluhu. Na obrázku je kořenová čistička založená u obce Štáblovice v roce 2003. Podle posledních informací funguje v okrese Opava v současné době 20 takových zařízení. Základním principem kořenové čistírny odpadních vod je horizontální průtok odpadním substrátem, který je osazen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody dochází k odstraňování znečištění kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Název ?kořenová? vznikl z anglického názvu ?Root Zone  Method?, což bylo pojmenování umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním průtokem, které se používalo v 70. a 80. letech 20. století. V městských čistírnách odpadních vod dochází nejdříve k odstranění pevných látek, což je první fáze, tzv. mechanická. Zde probíhá zachycení nečistot na hrubých a jemných česlích, lapači písků a při primární sedimentaci. Druhý stupeň využívá přirozenou aktivitu mikroorganizmů, které odbourávají a mineralizují organické nečistoty v odpadní vodě. To je tzv. biologické čištění. Třetí stupeň čistění je odstraňování dusíku a fosforu z vody. Biologické čištění odpadních vod se dělí na aerobní, tj. čištění odpadních vod pomocí mikroorganizmů, které potřebují pro svou činnost kyslík rozpuštěný ve vodě a na anaerobní, tj. čištění odpadních vod pomocí mikroorganizmů, žijících v prostředí bez kyslíku. Ke své činnosti používají kyslík vázaný v chemických sloučeninách. K takovému čištění dochází přirozeně v půdě nebo v nádržích - samočisticí proces. Kvalita povrchových vod v České republice V posledních letech došlo postupně k výraznému zvýšení kvality povrchových vod, mimo jiné také díky nově přijatému zákonu o vodách a zákona o vodovodech a kanalizacích, které nabyly účinnosti v roce 2001. Na zvýšení kvality vod má příznivý vliv zvyšování počtu čistíren, které umožňují denitrifikaci (redukce dusičnanů na elementární dusík) a nitrifikaci (oxidace amonných látek na dusičnany) a chemické srážení fosforu. Celé území ČR bylo vyhlášeno jako citlivá oblast s povinností třetíhostupně čistění. Týká se to všech obcí nad 2000 obyvatel. Od roku 2001, kdy byl založen, je v provozu komplexní monitoring vodního ekosystému, který sleduje množství plavenin velmi jemnozrnného sedimentu, tvořícího například zákal vody po deštích, říčního sedimentu a bioty. Pro bioakumulační monitoring byli jako reprezentanti vybráni: makrozoobentos (drobní živočichové žijící na dně, např.  larvy hmyzu, pijavice a ostatní bezobratlí), biofilm (směs řas, mikroorganizmů a jemného organického kalu, který tvoří povlak na površích pod vodou), vodní mlž slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha), z ryb jelec tloušť (Leuciscuscephalus). Monitoring se provádí na 21 místech významných toků České republiky. V okrese Opava to jsou řeka Opava (III. Třída znečištění), Moravice (III. třída znečištění), potoky Hvozdnice (IV. třída znečištění) a Hořina (I.- II. třída znečištění). Klasifikace jakosti povrchových vod (třídy jakosti podle ČSN 75 7221)

• I. neznečištěná voda - ukazatelé nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku.
• II. mírně znečištěná voda - dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému.
• III. znečištěná voda - podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny
• IV. silně znečištěná voda - podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému.
• V. velmi silně znečištěná voda -  podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.