Tůně a slepá ramena řeky Opavy

Řeky a potoky, které se vlévají do řeky Opavy, patří přirozenědo povodí řeky Opavy, ale zároveň jsou součástí povodí řeky Odry, protože řeka Opava vtéká do Odry, která ústí do Baltského moře. Povodí je tedy území odvodňované sběrným tokem. Je omezeno rozvodnicí uzavřenou k určitému jednomu profilu na toku. Je to tedy území v hydrologickém smyslu uzavřené, ze kterého všechny srážky odtékají jediným, hlavním tokem. Do povodí Opavy patří mnoho vodních toků, ale stejně tak do jejího povodí patří rybníky, tůně a mokřady, které jsou naplňovány vodou ze svého povodí. Tůně jsou malé, nehluboké vodní nádrže, trvalé nebo periodické, se specializovanými rostlinami (zejména sinicemi a řasami) a živočichy. Drobné periodické nádržky vznikají dokonce i v dutinách stromů (dendrotelmy), ve skalních dutinách (litotelmy). I zde žije široké spektrum rostlin a živočichů. V periodických tůních, které vznikají na jaře a vysychají počátkem léta, mají živočichové krátký generační cyklus. Vyschnutí přečkávají v diapauze některého vývojového stádia (perloočky, létající vodní brouci a ploštice, žabronožky, listonozi apod). Také ti živočichové, kteří nejsou výrazně pohybliví, musí překonat suché období ve stádiu klidu. Zahrabávají se hluboko do bahna, kde přečkají nejen nepříznivé období sucha, ale často i zimu. Jsou to například plži, červi, dokonce i skokani a ropuchy. Vysvětleme si, proč takto zimu přečkají žáby, které mají plíce. Životní procesy všech živočichů jsou značně závislé na teplotě. Když teplota okolí stoupne o 10oC, zdvojnásobí se rychlost všech životních funkcí - chemických reakcí. Když se teplota blíží bodu mrazu, tak se život téměř zastaví. Naopak, když teplota stoupne nad 40oC, pak nastává tepelná smrt. Týká se to i kuněk, u nich si všimneme ještě jedné zajímavosti spojené s mimikry a mimezemi. Za normální situace je velmi nenápadná, shora je zbarvena jako okolí, ve kterém žije. To jsou mimikry. Když je však napadena predátorem, rychle ukazuje oranžovou výstražnou barvu, kterou má zbarvenu dolní polovinu těla (převrací přední nohy nebo se bleskově přetočí na záda). Kuňka má na břiše jedové žlázy a potenciálnímu predátorovi tak dává najevo, že je nepoživatelná. Této taktice ochrany před nebezpečím se říká mimeze a reflexu tzv. "kunčí reflex". V tůních a slepých ramenech Opavy roste zajímavá a celkem vzácná rostlina, křehká žebratka bahenní. Její rozvětvený oddenek se plazí v bahně. Z něho vyrůstají 20-60 cm vysoké lodyhy, které nesou pod hladinou zdánlivě do přeslenů zpeřené dělené listy. Nad hladinou se rozvinou bílé nebo narůžovělé květy. Žebratka kvete od května do července. Po odkvětu se květy stahují pod hladinu, kde svrchní semeníky dozrávají v tobolku. Daleko častěji se žebratka rozmnožuje vegetativními pupeny, které v bahně přezimují. Na jaře z nich vyrostou nové rostliny.