Stříbrné jezero

Od r. 1960 zatopený sádrovcový důl, vodní plocha dnes hojně využívaná Opavany k rekreaci, se jmenuje Stříbrné jezero. O název, nepochybně inspirovaný také filmem Poklad na Stříbrném jezeře, se zasloužil minerál sádrovec, jehož blýskající se stříbrošedé krystaly najde na březích jezera každý všímavý návštěvník, ať už je to rybář nebo rekreant, který si sem přišel zaplavat. Na severní straně jezera je ukázkový výchoz čistého sádrovce. Tvarem odpovídá odrazovému skokanskému můstku, odkud se dá skočit do bezpečné hloubky. Pokud tudy sejdete k hladině, najdete zde ukázkové krystaly minerálu sádrovce s jednoklonnou krystalovou soustavou. Tento nerost je hydratovaný síran vápenatý, tvořící tabulkovité nebo sloupcovité krystaly. Je bílý, bezbarvý nebo zbarvený příměsí. Opavský sádrovec vznikl v mladších třetihorách, kdy do zdejšího regionu zasahovalo mělké moře. Na jeho dně se usazovaly jíly, v nichž se jako zkameněliny zachovaly kompletní kostry ryb, které toto moře obývaly. Při ústupu moře se z vysychající mořské vody vysrážely krystaly sádrovce a vzniklo tak ložisko. Sádrovec se používá k výrobě sádry a jako přísada do cementu.

V našem okrese se vyskytuje právě na Stříbrném jezeře v Kateřinkách a stále se těží v Kobeřicích. Zajímavá je historie nálezu a následné těžby sádrovce v této oblasti. V roce 1817 vypsala německá Moravsko-slezská společnost pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy v Brně prémii na objevení ložiska sádrovce na Moravě a ve Slezsku. V roce 1848 upozornila na tuto velmi důležitou zemědělskou surovinu společnost Silesia. O rok později byl sádrovec objeven v Kateřinkách a městských sadech. Po mnoha pokusech došlo v roce 1953 k těžbě sádrovce na místě dnešního Stříbrného jezera. Po zatopení dolu podzemní vodou byla těžba ukončena. V letech 1968 - 1970 provedly Sádrovcové doly Kobeřice rekultivaci na celkové ploše 8 ha. Už předtím byla připravována těžba v nedalekých Kobeřicích,kde pokračuje dosud. Jezero dosud slouží pro rekreační účely,  především rybaření a koupání.

Kromě opakovaně vysazovaných ryb, jako jsou kapr, amur, sumec, štika, okoun, candát, je jezero vhodným útočištěm i pro ptactvo. Pravidelně zde hnízdí kachna divoká, lyska černá, v zimě zde přezimuje velká skupina labutí. Několik let po sobě tu byla viděna, patrně zatoulaná, husa běločelá. Z drobných pěvců vázaných na vodu jsou k vidění rákosník obecný, zpěvný, velký, moudivláček lužní, cvrčilka zelená i říční. Nad hladinou někdy loví ledňáček říční, který zde zalétává od blízké řeky Opavy.