Strana 31 z 45
Řeka Moravice
Patří mezi nejkrásnější řeky, a to nejen v okrese Opava. Směle můžeme říci, že i v celé naší republice. Také údolí řeky Moravice v okrese Opava patří mezi přírodovědně nejhodnotnější oblasti s přírodními rezervacemi. Vodní nádrž Kružberk a Slezská Harta jsou významnými zdroji pitné vody pro Opavsko. Moravice pramení na svahu Vysoké hole v centrálním hřebeni Hrubého Jeseníku. Vrchol hory tvoří rozlehlá, téměř 20ti hektarová, rovná louka. Bylo to za druhé světové války strategické místo. Vody od pramene stékají prudce do Velké kotliny, kterou vytvořil ledovec. Jedná se o tzv. karové údolí. Jsou tady pestrá stanoviště, na kterých bylo popsáno 480 druhů rostlin.Horské louky zde střídají suché skály, studená prameniště, tůně i mokřiny. Moravice je nejen nádherná, ale také dlouhá a vodnatá řeka. Její tok měří 100 km a odvádí vodu z povodí o 901 km2 krajiny. Okresem Opava protéká v délce 56,7 km, tj. větší polovinou toku. Řeka Moravice vstupuje do našeho okresu pod přehradou Slezská Harta v nadmořské výšce 242,5 m, kde po proudu řeky končí vzdutá hladina nádrže Kružberk. Podél řeky Moravice vybudoval opavský podnikatel Karel Weisshuhn (1837-1919) unikátní vodní náhon, dnes technickou památku. Byl určen k plavení dřeva a jako zdroj vody pro zpracování dřeva a výrobu elektřiny v továrně na papír v Žimrovicích.Náhon je dlouhý 3600 m a široký 4-5 m. Je ražený v čedičové skále se třemi tunely a dvěma akvadukty. Byl vybudován v roce 1891 italskou firmou Magliari. Nejkrásnější území vytváří řeka v přírodním parku Moravice. Na 15,5 km dlouhém úseku od přehradní zdi v Kružberku po Žimrovice tvoří celkem 36 hluboko zaklesnutých meandrů.Zde, divoce zařezaná do skal, vytváří kouzelný kaňon olemovaný hlubokými lesy, které ovšem v posledních letech mizí. Na mýtiny po vykácených bucích je zcela nevhodně vysazován smrk. Dále je její tok již přímý. Na řece je 12 jezů. U ústí do řeky Opavy činí průměrný průtok 8m3/s (minimální je 1 m3/s, maximální až 500 m3/s). Moravice se pod městem Opavou vlévá z pravé strany do stejnojmenné řeky. Na první pohled se zdá, že je tomu naopak, že Moravice je tou řekou vyššího řádu, protože je zde široká 21 m a Opava jen 12 m.
Moravice přijímá na území okresu několik přítoků, zprava Lomnici (vtéká do vodní nádrže Kružberk), Hradečnou se Závilišským potokem a 5 menších potoků, zleva pak kromě několika drobnějších přítoků Melčský potok, Meleček a Hvozdnici. Hvozdnice pramení na Bruntálsku a vlévá se do Moravice ještě před Opavou, nad Kylešovicemi. Svým 30 km dlouhým tokem s 10 drobnými přítoky odvodňuje jižní část Stěbořické kotliny Rak říční (Astacus astacus) je velmi zajímavým korýšem řeky Moravice, a protože zde tvoří stálou populaci, budeme se na tomto místě zabývat raky, kteří, jen pro zajímavost, žili na Zemi již před 500 miliony let. To svědčí o jejich velké schopnosti přizpůsobit se měnícím se životním podmínkám. Ještě kolem roku 1900 nepatřil tento živočich mezi významné tvory našich potoků a řek. Lidé ho chytali, pochutnávali si na jeho mase, než se objevil račí mor, který račí populaci zcela zdecimoval. Díky záchrannému programu Českého svazu ochránců přírody, který vyhlásil "Akci rak" v roce 1985, je rak systematicky zachraňován, uměle odchováván a je prováděn jeho záchranný transfer. Díky jeho popularizaci se veřejnost o něm dověděla mnohem víc. Na račím trupu rozeznáváme hlavohruď, přikrytou jediným krunýřem a zadeček. Zřetelný šev označuje místo, kde je srostlá hlava s hrudí. V úzké štěrbinovité dutině mezi hrudí a krunýřem jsou uloženy žábry. Zadeček je svrchu válcovitý a skládá se ze šesti článků a článku posledního, tzv. telzonu. Díky ploutvičkám na konci posledního článku je rak schopen prudce plavat dozadu. Navzdory lidovým pověrám umí rak lézt dopředu. Tento pohyb zajišťuje 5 párů končetin, proto patří raci k desetinožcům. První pár jsou silná klepeta, která slouží k uchopení kořisti, jejímu porcování a k obraně, další 2 páry jsou kusadlové nožky s malými klepítky. Poslední 2 páry tenkých nožek klepeta postrádají, mají jen drápky. Na spodní části úst jsou kusadla, 2 páry čelistí a kusadlové nožky. Drobné nožky jsou i na spodní straně ocasu, kde přidržují vajíčka nebo malé ráčky. Rak v určitých obdobích, závislých od množství potravy, se svléká ze svého krunýře, který je mu již těsný. Musí si najít bezpečný úkryt, dokud mu nový krunýř neztuhne, protože v té době je bezbranný. Nový krunýř si tvoří ze zásob uhličitanu vápenatého, který má ukrytý v hrudníku, ve dvou rakůvkách o velikosti čočky.
Druhy raků v našich vodách
-
Rak říční patří mezi naše dva původní druhy raků, má typické utváření klepete se širokou základnou. Na hrudi jsou dva páry hrbolů.Dorůstá maximálně 15 cm délky. Samička může mít až 150 ks vajíček. Patří mezi kriticky ohrožené živočichy.
-
Rak kamenáč je výrazně menší než rak říční. Žije v naprosto čisté vodě. Račím morem nebyl prakticky zasažen.
-
Rak bahenní byl k nám importován z oblasti u Haliče. Patří mezi silně ohrožené druhy. Rak signální byl uměle odchován z důvodu konzumace. Pokusně byl vysazován od roku 1980. Z chovu utekl. Na račí mor je bohužel rezistentní.
-
Rak pruhovaný je od roku 1870 pokusně vysazován v Německu a přirozenou cestou se šíří k nám. V Polsku je rozšířen téměř všude.
|