Zámecký park Kyjovice

Zámek v Kyjovicích byl postaven Kalkreuthy roku 1738 v pozdně barokním slohu nedaleko staršího sídla, které bylo tehdy zbořeno. Falkenhainové v 1. polovině 19. století zámek upravili v duchu klasicismu, což se týká především vstupního průčelí. Za posledních majitelů Stolbergů byla věnována hlavní pozornost rozšiřování parku. Zejména za hraběte Bedřicha Stolberga byly do parku vysazovány vzácnější cizí druhy dřevin. Významně se na sortimentu dřevin v parku podíleli zahradníci A. Dragoun a J. Kupka, kteří dosazovali vzácnější exempláře a prováděli aklimatizační pokusy. Součástí parku je oranžérie, romantický zahradní domek a nepravidelný bazén.

Průvodce parkem

V parku najde návštěvník místa zastíněná korunami vysokých stromů i volná prostranství, na kterých vyniknou solitérní dřeviny. Mezi ně určitě patří v parcích málo vídaná dřevina, kalonopax pestrý. Dá se najít poměrně snadno. Roste na palouku s výhledem na zámek i zahradní domek a nejspolehlivějším poznávacím znamením je břečťan popínavý, který ovíjí jeho kmen. V parku i botanikův učeň najde kaštanovníky, vejmutovky i borovici černou, červenolistý buk, platan javorolistý, liliovník tulipánokvětý, sloupovitý dub letní. Odborníci potom lípu stříbrnou, ořešák popelavý, převislý jilm lysý nebo sazaník plodný. Všichni mohou po prohlídce tohoto přírodně krajinářského parku s bohatými vzrostlými porosty park opustit branou, kteráotevírá cestu do přilehlého lesa.

Zajímavosti o dřevinách v parku

Kalonopax pestrý (Kalonapax pictus var. Maximowiczii) tento asijský strom naleznete jen v zahradách se specializovanými sbírkami dřevin. Tenké, ostny pokryté větve nesou velké dlanité listy, které mohou být až 20 cm velké. Strom působí tropickým dojmem, ačkoliv je dostatečně otužilý pro celou Evropu.

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) se ve střední Evropě pěstuje teprve asi půl tisíciletí. Na úpatí švýcarských Alp a na Etně na Sicílii rostou obrovské stromy kaštanovníků, které se dožívají i tisíce let. Plody se praží a jsou oblíbenou pochoutkou. Podle středočeského učence Bohuslava Balbína kdysi čeští štěpaři roubovali kaštanovník na dub a sklízeli dost plodů. Ze dřeva kaštanovníku se ve Středomoří budovali věže a zvonice.

Korkovník amurský (Phellodendron amurense) je značně aromatický strom dosahující výšky až 15 m. Druhy rodu korkovníku jsou domovem v mírném a subtropickém pásmu východní Asie. Rodové jméno pochází z řeckého phelos ? korek a dendron ? strom. Korkovník se hospodářsky využíval. Z jeho korkovité
borky se dělala korkovitá drť a z té se lisovaly zátky. Obsahuje glykosidy felamurin a amurensin, alkaloid berberin a další látky.

Jerlín japonský (Sophora japonica) se do Čech dostal poprvé roku 1835. Jeho rodové jméno je odvozeno z arabského termínu Cassia sophora, které označuje strom s květy podobnými hrachovým. Jedovatý cytisin, který jerlín obsahuje, působí u některých lidí nevolnost. Mohou to být i ti, kteří opracovávají dřevo tohoto strom. V Japonsku a dalších východoasijských zemích je považován za léčivou rostlinu. Drogou jsou nakvétající hroznovitá květenství - Sophorae flos. Droga obsahuje flavonoid rutin. Poupata květů také obsahují žluté barvivo.