OBSAH |
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
|
1. Slovo úvodem
|
2. Významné zámecké parky na Opavsku
|
3. Městské parky v Opavě
|
4. Městské sady
|
5. Dvořákovy sady
|
6. Sady Svobody, Křížkovského sady
|
7. Smetanovy sady, Sady u Muzea a Janáčkovy sady
|
8. Arboretum Nový dvůr
|
9. Zámecký park v Hradci nad Moravicí
|
10. Zámecký park Šilheřovice
|
11. Zámecký park Kravaře
|
12. Zámecký park Raduň
|
13. Zámecký park Kyjovice
|
14. Zámecký park Dobroslavice
|
15. Zámecký park Chuchelná
|
16. Zámecký park Štemplovec
|
17. Zámecký park Velké Heraltice
|
18. Zámecký park Neplachovice
|
19. Zámecké parky Dolní Životice, Štáblovice
|
20. Zámecké parky Jezdkovice, Stěbořice
|
21. Zámecké parky Litultovice, Hlavnice
|
22. Zámecké parky Loděnice, Mladecko
|
23. Zámecké parky Dolní Benešov, Velké Hoštice
|
24. Zámecké parky Oldřišov, Albertovec, Bolatice, Hrabyně
|
25. Zámecký park Radkov - Dubová
|
26. Zámecké parky Melč, Klokočov
|
27. Parkové a zahradní keře
|
28. Borky a listy dřevin
|
29. Poznávejte dřeviny podle plodů
|
30. Slovníček odborných pojmů
|
31. Rejstřík vyobrazených dřevin
|
32. Prameny
|
33. Publikace ke stažení v pdf
|
Strana 17 z 34
Zámecký park Štemplovec
V menším, ale malebném a navíc dendrologicky hodnotném přírodně krajinářském parku se nachází empírový zámek z počátku 19. století. Zahradu a sad, o kterou se v posledním půlstoletí staral Charitní domov pro řeholnice, dala vybudovat v roce 1820 jeho majitelka Anna Marie baronka Sedlnická.
Průvodce parkem
Hlavní bránou se dostaneme na prostorný travnatý parter. Pokud se na prohlídku vydáme cestičkou vedoucí po pravé straně zámku, pak naši pozornost nejdříve přitáhnou platany západní, a to pro svou pestrou kůru. O několik metrů dále roste liliovník tulipánokvětý, v jehož těsné blízkosti svěšuje své větve až na květnatou louku buk červenolistý, se kterým se ještě setkáme za budovou zámku. Významnými exempláři jsou kromě cypříšků i jinan dvoulaločný, rostoucí za hospodářskými budovami. Dále ořešák černý, jírovec žlutý, kaštanovník jedlý, jerlín japonský, jedlovec kanadský a další.
Zajímavosti o dřevinách v parku
Cypříšek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) roste hojně okolo zálivu Nootka, odtud pochází i jeho pojmenování. Byl objeven A. Menziesem roku 1793 na ostrově Vancouver. Do Evropy se dostal až v letech 1850-1854. Dřevo je žluté, vonné rvanlivé. Na Aljašce je považováno za nejlepší.
Cypříšek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) pochází z Japonska, kde je oblíbeným, komerčně využívaným zdrojem stavebního dříví. Ve vlhkých údolích dorůstá až 40 m. V Evropě roste pomaleji a bývá vysoký kolem 25 m. Z mnoha kultivarů rozlišujeme formy "Aquarrosa", která má 5-7 mm dlouhé, modře nebo šedě zelené jehlice, "Plumosa" která má listy šídlovité, a "Filifera", která má větve převislé, listy šupinovité až šídlovité.
Jinan dvoulaločný (Gingko biloba) byl v minulých geologických dobách jako rod rozšířen v četných druzích po celém zemském povrchu. Tato velmi stará vývojová skupina prodělala maximální rozvoj v druhohorách. Do současnosti se zachoval jen jeden druh. Pěstuje se od nepaměti v Číně a Japonsku jako posvátný strom kolem buddhistických chrámů. Do Evropy byl dovezen kolem roku 1730. Jinan dvoulaločný má využití i jako cenný doplněk stravy. Sbírá se list, který obsahuje množství účinných látek využívaných vefarmaceutickém průmyslu. Jinan je dvoudomá dřevina.
Nahá vajíčka nasedají po 1-3 na konce dlouhých, vidličnatě větvených, kyjovitě ztluštělých stopek. Na snímku jsou plody koncem května. Semena jsou zdánlivé plody, které připomínají žluté slívy mirabelky, mají dužnaté tlusté osemení. Jsou kulatá, v průměru 2-3 cm velká. Za plné zralosti nepříjemně páchnou. Právě kvůli zápachu se v zahradách pěstují spíše samčí jedinci. Na snímku opadaná semena jinanu spolu s charakteristickými listy po prvním mrazu.
|