OBSAH |
PUBLIKACE - Významné parky Opavska
|
1. Slovo úvodem
|
2. Významné zámecké parky na Opavsku
|
3. Městské parky v Opavě
|
4. Městské sady
|
5. Dvořákovy sady
|
6. Sady Svobody, Křížkovského sady
|
7. Smetanovy sady, Sady u Muzea a Janáčkovy sady
|
8. Arboretum Nový dvůr
|
9. Zámecký park v Hradci nad Moravicí
|
10. Zámecký park Šilheřovice
|
11. Zámecký park Kravaře
|
12. Zámecký park Raduň
|
13. Zámecký park Kyjovice
|
14. Zámecký park Dobroslavice
|
15. Zámecký park Chuchelná
|
16. Zámecký park Štemplovec
|
17. Zámecký park Velké Heraltice
|
18. Zámecký park Neplachovice
|
19. Zámecké parky Dolní Životice, Štáblovice
|
20. Zámecké parky Jezdkovice, Stěbořice
|
21. Zámecké parky Litultovice, Hlavnice
|
22. Zámecké parky Loděnice, Mladecko
|
23. Zámecké parky Dolní Benešov, Velké Hoštice
|
24. Zámecké parky Oldřišov, Albertovec, Bolatice, Hrabyně
|
25. Zámecký park Radkov - Dubová
|
26. Zámecké parky Melč, Klokočov
|
27. Parkové a zahradní keře
|
28. Borky a listy dřevin
|
29. Poznávejte dřeviny podle plodů
|
30. Slovníček odborných pojmů
|
31. Rejstřík vyobrazených dřevin
|
32. Prameny
|
33. Publikace ke stažení v pdf
|
Strana 19 z 34
Zámecký park Neplachovice
V roce 2007 oslaví obec Neplachovice, která se nachází nedaleko soutoku Heraltického potoka s řekou Opavou, 750 let svého trvání. První zmínka o obci je z roku 1257 a souvisí se zdejší farou, kterou v té době spravoval řád německých rytířů. Při dělení Opavska v roce 1377 patřilo panství Jarošovi z Neplachovic. Po několika dalších majitelích připadla obec v polovině 16. století Lichnovským z Voštic, kteří přestavěli tvrz na zámek. Ten byl však pruským vojskem zničen v roce 1778. Po dalších majitelích dala nový zámek v empírovém stylu vystavět v letech 1833-1834 Marie Elgerová z Eichbergu a v té době byl u zámku založen i přírodně krajinářský park. Zámek je umístěn přibližně ve středu protáhlého obdélníku. Celý areál, navazující na les vysazený v roce 1910, doplňoval velký skleník i zimní zahrada.
Ty byly zlikvidovány v roce 1956. Před zámkem jsou repliky dvou barokních soch z 1. poloviny 18. století. Bohyně polní úrody Ceres a bohyně jara a květin flora s náručí plnou květů. To je ta vzdálenější od staré lípy srdčité před schodištěm do zámku.
Lípa patří mezi nejstarší stromy neplachovického parku. Park je v horní rovinaté polovině tvořen větším paloukem s okružní cestou. V tomto prostoru se nacházejí vzrostlé sromy, z nichž červenolistý buk lesní nás upoutá ihned při vstupu do parku, stejně jako několikakmenné lípy srdčité a širokolisté v druhé, vzdálenější polovině parku. Zde roste také velmi starý kaštanovník setý, hadí smrk, který nelze přehlédnout a vzrostlé jasany ztepilé, javory mléče a spousta lip, většinou vícekmenných. Rostou zde i pěkné douglasky, skupina jalovců viržinských a některé cypříšky. K dalším ne zcela běžným dřevinám zde patří ořešák popelavý, liliovník tulipánokvětý žlutopestrý javor klen, červenolistý buk lesní a javor dlanitolistý.
Mezi dřevinami u průčelí zámku jsou především keře, jako hlošina stříbrná, šácholán Soulangeův, nad kterými rozkládá své větve škumpa orobincová.
Na krásný park v Neplachovicích vzpomínají bývalí žáci měšťanské školy, která byla v té době v prostorách zámku. Dnes již univerzitní profesoři Vítězslav Bičík, působící na universitě v Olomouci a jeho kamarád Jan Klein, rodák ze Štemplovce, který nyní působí na univerzitě v Pensylvánii, vzpomínají také s láskou na svého učitele Karla Kousala. Nasměroval je do tajů královny věd - biologie. Ve vzpomínkách jim utkvěly výstavky rostlin rostoucích v parku a v okolí školy, vystavených ve zkumavkách na chodbě školy. Společná pozorování mladých přírodovědců v parku, který doznal od té doby velké změny, byly základem jejich současných úspěchů na poli světové vědy.
Zajímavosti o dřevinách
Lípa srdčitá (Tilia cordata) je považována za český národní strom. J. Kollár přijal lípu za symbol slovanské vzájemnosti. Stala se symbolem českého národa - její ratolest je na prezidentské standartě. Lipový květ (Flos tiliae) je cennou drogou ? obsahuje silice, glykosidy a další látky a užívá se při infekčních a horečnatých onemocněních, při onemocnění ledvin a močového měchýře. Lipové dřevo je vyhledávané prořezbářské a truhlářské práce.
Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) je často vysazována jako strom parkový a v uličních stromořadích. V kultuře je vedena již odedávna. Lípové dřevo je světlé a měkké a využívá se v řezbářství. Lýko je houževnaté a pevné. Před zavedením umělých hmot bylo s oblibou používáno jako pletivo.
Škumpa orobincová (Rhus typhina) se v Evropě pěstuje asi od r. 1629. V Čechách byla jako první zaznamenána v Praze r. 1835. Pojmenování tohoto rodu vychází z řeckého rheein -téci. Při poranění vytéká z kůry latex, který rostlina obsahuje. V Severní Americe se listy využívaly v koželužství, protože obsahují hodně tříslovin. Červené plody, které jsou také bohaté na třísloviny se užívaly k zesílení octa. Proto se tato dřevina ve starším pojmenování označuje také jako škumpa ocetná.
|