Slovo úvodem

Už jste se někdy zamysleli, proč se nám líbí parky a zahrady s přehlednou travnatou plochou, s krásnými průhledy mezi skupinami stromů? Proč nás fascinuje pohled na hladinu rybníka, jezírka nebo tůně? Vysvětlení najdeme v historii lidského rodu. Ten se vyvinul v africké savaně, kde se naši předkové cítili bezpečně pro její vizuální přehlednost. Přednostně se také usazovali v blízkosti jezer a řek. To jim poskytovalo nejen možnost očisty a pitnou vodu, ale i zdroj potravy. U vody přirozeně rostla bujnější vegetace a stahovala se k ní i zvěř, kterou lovili.

Tento vztah k savaně, který si lidé postupně včlenili do genetické výbavy, uplatňují stále. Zámky, rezidence, vily nebo i méně nákladné příbytky si staví u jezer nebo se u nich vodní plochy následně vytvářejí. Jako by se každý chtěl podívat na svůj dům v zrcadle vodní hladiny. Uvědomíme si to u rybníka nejen v Raduni, ale třeba i v Oldřišově. Můžeme pominout výstavnost zámků, vždy v nás pohled na jejich odraz na vodní ploše vyvolá libé pocity. Vodě v zahradním umění věnovali velkou pozornost již staří Římané. Po rozpadu římského impéria došlo k úpadku zahrad. Ty se začaly obnovovat až v osmém století u klášterů. Tehdejší představa rajské zahrady zahrnovala rozlehlý sad s ovocnými stromy a zdroj vody. Názory na ideální zahradu prodělaly svůj vývoj. Je zajímavé sledovat proměny ztvárnění krajiny u malířů. Jinak viděli krajinu malíři v helénském období Řecka, jinak holandští mistři nebo francouzští impresionisté. Dávná historie pravidelných zahrad s geometrickým členěním byla dovedena k mistrovské dokonalosti.

Typické pro Anglii bylo zase uvolněné, nespoutané vidění krajiny, velebící volnou přírodu. Tento vliv je patrný na zahradním umění i utváření parků u nás. V současné době na Opavsku zcela převládá přírodně krajinářský, tedy anglický park. Tato publikace si vzhledem ke svému rozsahu nemůže klást za cíl informovat o všech zámeckých parcích na Opavsku. Zaměřuje se jen na stručné představení parku, dotkne se zlehka historie zámku a zámeckého parku. Nemůže předložit výčet dřevin v jednotlivých parcích, jen upozorňuje na ty, které stojí za povšimnutí běžnému návštěvníkovi. Je spousta dřevin, které jsou vzácné, ale obdivovat nebo studovat je bude spíše odborník. Našim cílem je pomoci těm milovníkům přírody, kteří se chtějí orientovat v našich dřevinách. Ze stejného důvodu je publikace určena především pro žáky a studenty našeho okresu. Těm je určena také příloha na konci publikace, která pomůže rozlišit nejběžnější dřeviny podle borky, listů, květů a plodů. Takže, když během vycházky narazíte na zajímavý keř nebo strom, vytáhnete z baťohu příručku Významné parky na Opavsku...

Doufáme, že brožura bude také užitečná zájemcům o "zelené klenoty", jak nazvali parky na Opavsku v nezapomenutelné knížce z roku 1956 přední opavští botanici Josef Duda a František Krkavec.  

Milan Kubačka