Slovníček odborných pojmů

alej stromořadí, nejčastěji podél komunikací (pěšin, cest, městských tříd), nebo i vodotečí
alpinum (skalka) umělá zahradní skalka, osázena nízkými rostlinami, rostoucími na horách a skalách
altán zahradní besídka
amfiteátr okrouhlá otevřená divadelní stavba se stupňovitě se zvedajícími místy pro diváky (staré Řecko a Řím)
anglická zahrada je nepravidelná, volná a dala základ krajinářskému
parku, vznikla v Anglii kolem roku 1720 jako reakce na formální park francouzského stylu
arboretum parková sbírka živých dřevin domácího i cizího původu, první arboretum bylo založeno v roce 1829 ve Westonbirt v hrabství Glocestershire v Anglii
atrium otevřený vnitřní prostor stavby, většinou pravoúhlého půdorysu,kolem něhož se soustřeďovaly obytné místnosti
baroko sloh 17. a 18. století, vyrůstající jako reakce na renesanci a její pozdní fázi manýrismus
bobule dužnatý nebo šťavnatý plod většinou s četnými semeny (borůvka, srstka, réva vinná)
borka vnější odumřelá a odlupující se část kůry na kmenech a větvích dřevin
brachyblast trvale zkrácená postranní větévka s listy nebo i s květy
broderie ornamentální výplně parteru v podobě stylizovaných rostlin ve francouzském parku - nejčastěji se využívá pro tvorbu ozdobných doplňků nízký tvarovaný buxus (zimostráz), první výskyt broderového parteru se udává po roce 1582 na francouzském zámku Anet
Céres (řecky Déméter) bohyně plodnosti země a rolnictví
cv. (cultural variety), zkratka pro kultivar, tj. pěstováním získanou odrůdu zvláštních vlastností
čepel do plochy rozšířená, zpravidla lupenitá část listu
češule miskovitá dolní část květu vzniklá srůstem dolních částí kalicha,
koruny a tyčinek (růže)
číška miskovitě rozšířené květní lůžko, později nesoucí semena (např. u dubu číška s žaludem)
čnělka úzká, zpravidla stopkovitá část pestíku nesoucí bliznu
dlanitě laločnatý list má dlanitou žilnatinu a čepel vybíhá v dlanitě
rozložené laloky
dlanitě složený list je složen z několika samostatných lístků, přisedajících k řapíků v témže místě
dvounažka suchý poltivý plod za zralosti se dělící ve dvě nažky
dvoudomé rostliny jednopohlavné, samčí a samičí květy se vyskytují skoro vždy jen na oddělených a tedy samčích a samičích rostlinách (příklady: vrba, tis)
Flóra římská bohyně kvetoucí přírody, jara, jejími znaky jsou květiny
fontána ozdobná kamenná nebo kovová kašna zpravidla s vodotryskem, nebo i s kaskádami
francouzská zahrada charakteristickým projevem francouzské zahradyje parter s broderií, velké zrcadlové plochy vodních kanálů, vodní schody.
habitus vzhled rostliny, tvar, barva, struktura (souhrn viditelných znaků,
obvykle ale jen růstových)
chocholík jednoduché hroznovité květenství, jehož dolní stopky květní jsou delší než horní, takže květy jsou více či méně v jedné rovině
intravilán ve středověku území v hradbách, obecně zastavěné pozemkyve městě a pozemky určené k zástavbě
introdukce zavádění cizích rostlin a živočichů do nové oblasti přímým přemístěním, bez přizpůsobení aklimatizací
jednodomé rostliny rostliny s květy jednopohlavnými, pestíkovéi prašníkové květy jsou na témže jedinci
jednopohlavný květ je buď jen s tyčinkami, nebo jen s pestíky
jehněda jednoduché hroznovité květenství, zpravidla převislé, v celku opadavé, s květy téměř přisedlými
kalich vnější, obvykle zelená část květního obalu různoobalného květu
kiosk zahradní pavilon bizarního vzhledu, převzatý z turecké architektury
klas jednoduché hroznovité květenství s přisedlými květy
krajinářský park areál komponovaný volným, nepravidelným způsobem, respektujícím nebo napodobujícím přirozenou krajinu
krajinný park mimořádně rozlehlý přírodní park 19. století, spojující monumentální krajinné prostory dalekými průhledy
křídlo blanité křídlo na semenu většiny nahosemenných

kultivar většinou uměle vypěstovaná odrůda, s vlastnostmi převážně nedědičnými, nedědičná sorta rostliny
laločnatý list čepel listu je rozdělena do několika laloků
lata složené hroznovité květenství s dlouhým hlavním vřetenem, zakončeným květem, s postranními větvemi na bázi nejdelšími, k vrcholu květenství postupně kratšími
lenticela drobné okrouhlé až protáhlé bradavičky na povrchu větví a kmene, umožňující výměnu plynů mezi vnitřními pletivy a vnějším prostředím
letorost větévka dřeviny vyrostlá v jednom vegetačním období
lichozpeřený list je složen z lichého počtu lístků, přisedajících kespolečnému vřeteni
lusk suchý, pukavý plod, vzniklý z jednoho plodolistu, pukající dvěma chlopněmi ve dvou švech
malvice dužnatý plod s blanitými pouzdry se semeny (jádřinec)
měchýřek plod podobný tobolce, vznikající jen z jednoho plodolistu, má tedy jen jeden šev, kterým puká, aby uvolnil semena
městský sad vznikaly v 19. století často na místech zrušených městských hradeb
nahosemenné rostliny jejich vajíčka nejsou zcela kryta plodolistem, nýbrž jsou dosud přístupná (příklad: všechny jehličnany)
nažka suchý nepukavý jednosemenný plod vzniklý buď z jediného, nebo z několika plodolistů
obelisk štíhlý kamenný, zděný či kovový komolý čtyřboký jehlan, často postavený jako dekorace na památku dějinné události
oboupohlavný květ s tyčinkami i pestíky
okvětí květní obal z lístků tvarem a barvou více či méně stejných, nerozlišených v kalich a korunu
oplodí soubor pletiv tvořících stěnu plodu, vzniklo přeměnou stěny semeníku a uzavírá uvnitř semena, je buď jednoduché, dvouvrstevné nebo trojvrstevné
oranžérie budova pro ochranu teplomilných rostlin a pro jejich pěstování, na zimu je vytápěná
ornament ozdobný doplněk v architektuře, nebo v jiné umělecké tvorbě
oříšek plod s velmi tvrdým oplodím, které nesrůstá se semenem
osemení zpravidla suchý, blanitý obal semene
parter přízemní, také pravidelné rovinné záhony květin, nízkých dřevin (zimostráz) a plochy trávníku v blízkosti budovy
peckovice dužnatý plod s trojvrstevným oplodím, vnější je blanité, střední
dužnaté a vnitřní tvrdé (třešeň)
peřenodílný list zářezy rozdělují laločnatou čepel listu více než do poloviny
peřenoklaný list laločnatá čepel listu je rozdělena zářezy nejvýše do poloviny
pestík je samičí pohlavní orgán u krytosemenných rostlin, tvořený jedním nebo několika přeměněnými listy, zvanými plodolisty
plodolist listový útvar krytosemenných rostlin nesoucí vajíčka a srůstající v pestík
přírodní park chráněné území vyhlášené na základě zákona číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody, sledující především ochranu volné krajiny
putti označení pro dekorativní dětskou postavu v architektuře od renesanční doby, zvl.v baroku
řapík stopkovitě zúžená část listu
solitér květina, keř, strom rostoucí v zahradě samostatně
souplodí soubor plodů vzniklý z jediného květu
šípek je nepravý (zdánlivý) plod růže, vznikl baňkovitým nebo kulovitým rozšířením květního lůžka (konce květní stopky) v dutý útvar, na jehož dně nasedají pestíky, uzrávající v plody - nažky
šiška rostlinný útvar připomínající plodenství, u nahosemenných jehličnatých dřevin na společné ose (brachyblastu, vřetenu) nasedají podpůrné listeny a ploché plodolisty, které nesou na svrchní straně semena
šištice je plodenství rostlin, např. olše, kde listeny klasu, složeného z redukovaných vidlanů, dřevnatějí a celé plodenství připomíná malou
šišku
taxon skupina konkrétních organizmů stejného systémového zařazení, existujících v současnosti nebo geologické minulosti, taxonomická jednotka
tobolka plod suchý, v době zralosti pukající, vzniká z několika srostlých
plodolistů
tyčinka samčí orgán u semenných rostlin produkující pylová zrna, zpravidla se skládá z nitky, prašníku a spojidla tyčinky
vajíčko drobné, mnohobuněčné tělísko na semenné šupině nahosemenných nebo v dutině semeníku krytosemenných, po oplození se z něj vyvíjí
semeno
vrcholík jednoduché vrcholičnaté květenství s větévkami většinou
rozvětvenými a vyrůstajícími v úžlabí střídavých listenů