Smetanovy sady, Sady u Muzea a Janáčkovy sady

Smetanovy sady

Smetanovy sady jsou pokračováním zeleného prstence od kostela sv. Jana Křtitele na ulici Praskova směrem k Muzeu. Od sadů U Muzea jsou odděleny pěšinou před budovou Strojní průmyslovky. První výsadba aleje lemující Nádražní okruh byla provedena v roce 1797 opavským spolkem milovníků přírody. Tzv. "Alej přátelství" sledovala hradby od Hradecké brány až ke knížecímu zámku, který se nacházel v místech současného gymnázia, alej dnes již neexistuje. Dnešní Smetanovy sady nabyly parkového vzhledu až kolem roku 1872. V říjnu tohoto roku zde město odhalilo pomník německému básníku a dramatikovi Fridrichu Schillerovi (1759- 1805) a park byl po něm pojmenován. Práce na tomto úseku byly ukončeny v červnu 1876. Pomník Schillera byl přemístěn v roce 1925 na místo pomníku Josefa II. (dnešní fontána v Sadech svobody). V roce 1927 byl v parku slavnostně odhalen pomník s bustou Bedřicha Smetany (1824-1884), kterou vytvořil Otakar Španiel.

Období konce 18. století připomínají jen solitéry jírovců a javorů klenů před budovou školy a nádherná borovice vejmutovka u vyústění pěšiny na Nádražní okruh. V roce 1963 byla plocha parku rekonstruována dle návrhu B. Veličkové. Od té doby zdobí park nádherné exempláře modřínu japonského na pozadí černých borovic a tisů, solitérní líska urecká, katalpy trubačovité, douglasky tisolisté, jerlín japonský. Nelze opomenout krásný exemplář břestovce západního před kostelem sv. Jana Křtitele, vynikajícího krásným podzimním zbarvením v kontrastu se starým tisem. Mezi kostelem a křižovatkou s Praskovou ulicí roste mohutný javor klen. V roce 2002 byla obnovena lipová alej podél Nádražního okruhu a vysazeny pěnišníky, růže a kaliny.

Sady U Muzea

Dominantou tohoto parku je výstavní budova Slezského zemského muzea (dříve Uměleckoprůmyslové, pak Zemské), postavená podle plánů vídeňských architektů J. Schreiringera a F. Kachlera ve slohu italské renesance stavitelem Lundwallem v letech 1893-1895. Neoddělitelnou součástí parku je kašna s vodotryskem, kdysi součást zahrady Lichtenštejnského zámku postaveného na místě původního hradu, který vybudovali opavští Přemyslovci ve druhé polovině 14. stol.

Byl zbořen v roce 1891- 92 a na jeho místě nyní stojí budova Mendelova gymnázia. O historii zámku je veřejnost informována na pamětní desce umístěné na Müllerově domě, původně sídle správy opavského zámku, který jako jediný zámek připomíná. Nyní v něm sídlí archeologické pracoviště Slezského zemského muzea. Bývalou zahradu Lichtenštejnů připomínají nádherné platany javorolisté. Krásný exemplář jinanu dvoulaločného byl vysazen v období výstavby muzea.

Janáčkovy sady

Janáčkovy sady jsou také částí prstence městských parků. Jsou však odděleny frekventovanou ulicí Praskovou. Do komplexu lze zahrnout i čtvercový parčík U Geodézie s plastikou dívky, sedící u bazénku od Vladimíra Kýna, která zde byla umístěna v roce 1966. Pozornému návštěvníku neujde ani pomníček od Jaroslavy Lukešové umístěný při vstupu do parčíku od budovy Katastrálního úřadu, u kterého roste hadí smrk se svěšenými tenkými větvemi a s krátkými jehlicemi.

Plastika z roku 1983 připomíná stoleté výročí založení prvního českého gymnázia Matice opavské. V parčíku rostou dřezovce trojtrnné, typické až 30 cm dlouhými tmavohnědými plochými lusky. Z listnatých dřevin zde rostou javor klen, lípa srdčitá, pajasan žlazanatý a břízy bělokoré u východu z parčíku. Z jehličnatých dřevin to jsou borovice černé a tis červený. Keře zde vytvářejí pěkné scenérie. Jsou v nich zastoupeny dřišťál, mahónie cesmínolistá, pustoryl, zlatice a další. Janáčkovy sady se nacházejí pod budovou Zemského archivu.

Ze zachovalých dobových kreseb je patrné, že severovýchodní strana dnešního náměstí Osvoboditelů byla až do 18. Století uzavřena systémem fortifikačních náspů, hradeb, zdí a parkánů. K zemskému sněmu přiléhala pravidelná lichoběžníková zahrada, obehnaná vysokou zdí. Po likvidaci hradeb byla nahrazena městským parkem. Dnešní tvar náměstí, kterému donedávna vévodil památník obětem druhé světové války, dílo Antonína Kalvody, vznikl odstraněním staré zástavby Ratibořské ulice v 70. letech 20. stol. Jeho zásadní proměna v klidovou zónu proběhla během roku 2006 podle návrhu akad. arch. Zdeňka Tomka. Prostor je od rušné křižovatky oddělen nově vybudovanou zdí.

Do jeho těžiště je umístěna fontána. Je to zmenšenina kamenné kašny v německém Darmstadtu, díla opavského rodáka a významného architekta J. M. Olbricha (1867-1908), jednoho ze zakladatelů vídeňské secese. Vysazena byla téměř stovka nových stromů, hlavně platanů kulovité formy. Z původních listnatých dřevin se v parku zachovaly až 30 m vysoké jasany, jerlín japonský a javor babyka. Vévodil jim mohutný jilm, největší exemplář v Opavě, který v roce 2000 uhynul. Z jehličnanů se zachoval jedlovec kanadský. Pomník osvobození spolu s pamětními deskami se jmény hrdinů osvobozovacích bojů na konci II. světové války byl přemístěn právě do této části parku, poněkud výše k ulici Praskově. Pomníček