Projekt Agropractice IV je projektem Masarykovy střední školy zemědělské a VOŠ v Opavě. Je finančně podpořen programem Erasmus+ KA1 - Mobilita žáků a pracovníků v odborném vzdělávání. Číslo projektu je 2016-1-CZ01-KA102-022861 a projekt je realizovaný v letech 2016 -2017. Je to projekt tzv. zemědělské praxe pro studenty z opavské Zemědělky. Učí se a získávají zkušenosti na farmě Eleni Andronikidu v pěstování plodové zeleniny a ve tvorbě lokálních  produktů. Praxe trvá 14 dnů a letos proběhla v posledních dvou týdnech v říjnu v městě Preveza v západním Řecku. Vedoucími praxe byli Radmila Šrajerová a Martin Valeček. Spoluorganizátory byli Milan a Jakub Kubačkovi.

Kolem stromu  se  rozloží husté sítě a potom česači strhávají z větví olivy a to buď pomocí speciálních ručních hřebenů nebo motorových česaček.

Studenti mají během praxe plný servis. Ubytování, plnou penzi složenou pouze z místních jídel a také kulturní a přírodovědný program. Praxi v sadu a ve sklenících mají denně přibližně 6 hodin. Cílem praxe je, aby poznali jakým způsobem se dá podnikat v zemědělství na lokální úrovni s vysokou mírou přidané hodnoty. Se synem Jakubem jsme měli na praxi za úkoly organizaci stravování, ubytování, odborný program a také komunikaci s místními Řeky. Prostředí Prevezy totiž dobře známe. Jezdíme sem pravidelně od roku 1988.

Plody olivovníku jsou peckovice.	Olivový olej z loňské sklizně získal v celořecké soutěži ceny pro svou nejlepší kvalitu! Samozřejmostí je, že se jedná o BIO produkt.

Každý den brzy ráno jsme se od naší ubytovny na Pantokratoru rozjeli za nákupy. Před Prevezou jsme vždy minuli kruhový objezd a věnovali pohled psovi, sedícího bezpečně uvnitř okruhu. Věděl, že zde moc aut nejezdí a že sedí v bezpečné vyšrafované zoně, kde auta nevjedou. Pozorovali jsme ho i loni. Moc se nezměnilo. Začal jsem si uvědomovat změny, které v tomto jachtařském přístavu v Preveze nastaly - upřímně moc jich za 25 let nebylo. Cesty, stromy, obchody a restaurace jsou na stejných místech. Některé staré majitelé jsme po tom čtvrtstoletí již neviděli, ale podoba synů, kteří přebrali jejich pekárnu, rybárnu  nebo tavernu, nám je připomněla. Také na nábřeží prodávají čerstvé ryby ti stejní rybáři a jejich rodiny. Kočky, kterých je zde vždy mnoho, sbírají malé neprodejné rybky, které rybáři vyhodili na břeh. Těmto rybářům se dnes nepodařilo nic kloudného ulovit, tak jsme popojeli k naší známé rybárně blíž centru. Už jsme věděli, že je to rodinný podnik. Zaměstnávali rodiče, bratra s manželkou a kdoví koho ještě z jejich rodiny. Jako každý den nám nabídli kávu a my jsme mohli vybírat z nejméně dvaceti druhů ryb, různé krevety, sépie a chobotnice. Vše čerstvé staré jen pár hodin a pouze z místních vod. Mezitím co byly vybrané ryb kuchány my byli obdařeni dobrými radami, jak je připravit. Samozřejmostí je v Řecku jako zákazník dostat "vždy něco navíc". Takže i dnes jsme obdrželi dárek, který takto utužuje dlouhodobý vztah mezi prodejcem a zákazníkem. Byla to sklenička výborných slanečků  naložených v bylinkách.

Proti škůdci vrtuli se používají feromonové pasti, které se rozvěšují na olivovníky.	Moucha vrtule olivovníková patří do řádu dvoukřídlého hmyzu, jako třeba pestřenky, komáři a mnoho dalších. Na snímku ji vidíte na již napadené peckovici. Peckovice olivy v dolní části snímku už vlivem činnosti larvy osychá, protože larva se živí dužninou olivy.

Podobný příběh se odehrál v pekárně, kde jsme pekaře také znali. Ani tady nechyběl prezent, tentokrát sladký a taky krátká konverzace o tom jak se máme, co budeme dneska dělat a tak dále. Všichni o nás vždy ví: "To jsou ti, kteří nakupují pro opavské studenty, kteří česají olivy na Pantrokrátoru a starají se v Neochori o přírodovědné regionální muzeum." Slyšeli jsme ze všech stran. Máme v Preveze spoustu kamarádů a ti o nás nadšeně mluví a rádi se s námi pokaždé vidí. Pan zelinář Apostolidis, který nás zásobuje svou zeleninou především v průběhu letních expedic v Agii Apostoli, nás tentoktát náhodou potkal a když se dozvěděl, že bydlíme v penzionu v Pantokratoru, tak nám vozil čerstvou zeleninu i tam. Pobyt v Preveze za jakýmkoliv účelem je vždy zážitek. Otevřenost a přátelskost Řeků nezná mezí. Doufejme, že i naši studenti, kteří byli každý den v kontaktu s místními, neprocvičovali jen angličtinu, ale také si uvědomili, jak je důležité do všeho, co člověk dělá, dát vždy něco navíc! Někdy jen tak "málo" jako nadšení a usměv.

Úkolem jedné skupiny studentů bylo z načesaných oliv odstranit listy a napadené plody.

 Jak byste hodnotili celý letošní projekt ve sbírání oliv Agropractice IV.  Radko Šrajerová a Martine Valečku?
Hodnotím ho jako velmi povedený, sešla se parta velmi šikovných studentů, Eleni už z loňska věděla, jak praxe bude probíhat, takže mi připadalo, že vše klapalo jak na drátkách. Zahraniční zkušenost je pro studenty velice cenná , docela se o ni zajímají i zaměstnavatelé, jsou to zkušenosti k nezaplacení. Sluníčko nám zasvítilo ke sběru oliv, déšť jsme zažili ve skleníku, měli jsme dobré načasovaní.

Jaké bylo ubytování, stravování, aktivita studentů v olivovníkovém sadu a ve sklenících?
Ubytování bylo stejné jako loni, protože jsme v penzionu Pantokratoras velmi spokojeni, majitel nám vychází vstříc, máme tam pohodlí, navíc i prostor pro grilování a volnočasové aktivity. Moře a pláž je vzdálená jen pár desítek metrů.

Co se týká jídla, tak všichni potřebujeme kalhoty na gumu a málokdo nepřibere, přes všechno pracovní nasazení. Spolu s farmářkou Eleni a její rodinou absolvujeme také kulinární workshop v hospůdce u Stavrose, kde máme komentovanou degustaci různých tradičních řeckých pokrmů a na závěr praxe máme grilování a domácí kuchyni paní Eleni. Letos jsme dokonce ochutnali i šneky a velkou lahůdku - grilovaná hovězí játra v netzu.
Aktivitu studentů hodnotím kladně, pracovali dobře a byli hodně zvídaví, zajímali se o svůj obor, nejméně příjemnou složkou je obvykle vyplňování Deníků praxe, kde studenti svou činnost popisují, včetně informací z oboru, odborné terminologie v angličtině, řečtině, nicméně je podkladem k mezinárodním certifikátům o vykonání praxe, díky přesnému popisu činností má potenciální zaměstnavatel okamžitě přehled o vykonané práci.

Na pracující studenty z opavské Zemědělky se přišli podívat Holanďanka Annigje Kruytbosch s Angličanem Mikem Balfourem. Uprostřed majitelé sadu Panatiotis Papanikos a Eleni Andronikidu.

Byli farmáři spokojeni?
Jsem přesvědčená, že ano, pokud jsme spolu komentovali průběh praxe, vždy vyjadřovali spokojenost, se studenty měli velmi pěkný otevřený a laskavý vztah. Loni jsme tam měli praxi poprvé a Bio olej paní Eleni dostal stříbrnou medaili na soutěži kvality olejů , jako druhý nejlepší v Řecku, což pro mě osobně znamená druhý nejlepší na světě. Připadá mi to jako znamení z Olympu, že děláme dobrou věc.

Jak se studentům líbil i doprovodný program - příroda, památky?
Opět bych dala plný počet bodů - doprovodný program byl poměrně bohatý a poskytoval ucelenou představu o řecké přírodě, typických památkách a antických dějinách.

Jakub Kubačka představuje zástupce rovnokřídlého hmyzu saranče uherské se zvláštní hlavou.

Navštívili jsme Amvrakijský záliv s jeho ptačí rezervací a užili si tam terénní biologické laborky s Kubou Kubačkou, muzeum antiky v Nikopolis - jeho indoorovou i outdoorovou expozici helénismu, památník turecké okupaci Zalongo, starověké zbytky města Kassope, kláštery v Meteoře, ostrov Lefkadu s jejími plážemi, pravoslavným klášterem a historickým jádrem.

Vylezli jsme až k těmto sochám v Zalongu. Symbolizují odvahu řeckých žen, které raději s dětmi skočili do moře, aby neskončili v tureckém otroctví. Pohled z ruin antického města Kassope, jednoho z nejkrásnějších míst v Řecku.	Na zpáteční  jsme se zastavili v Meteoře, kde jsme si prohlédli kláštery   a do některých nahlédli. Meteora jsou kláštery na vrcholcích bizarních slepencových skal v oblasti Thesálie v Řecku, poblíž města Kalambaka. Mniši a poustevníci se tu začali usazovat již od 11. Století.

	Gekon turecký (Hemidactylus turcicus).

Tereza Klevetová na jedné vycházce neváhala a vstoupila s celou skupinou do opuštěné vyhlídkové ornitologické věže, kde ve spodní části byla výstavka činnosti místní ochranářské skupiny. Za popadanými nástěnkami byly desítky gekonů tureckých (Hemidactylus turcicus). Před pozorovatelnou pobíhaly paještěrky dalmatské (Algyroides nigro-punctatus), v houštině sápy byla ukryta želva zelenavá (Testudo herrmanni) a nad námi kroužil orel mořský (Haliaeetus albicilla). Z pozorovatelny byli vidět kormoráni, volavky, pelikáni i plameňáci. Po cestě jsme viděli krásné vápencové škrapy.

Vedoucí projektu Mgr. Radmila Šrajerová učí na Zemědělce v Opavě. I když vystudovala němčinu a dějepis, na otázku komu patří tento žalud ze stromu v Kassope, odpověděla bez zaváhání, dubu cesmíno-listému. Spolu s Mgr. Martinem Válečkem odpovídají na otázky.	Studenti odstraňovali nadbytečné výhonky na keříku rajčat, aby zbylé plody dosahovaly patřičné velikosti.

Co všechno si studenti ze zahraniční praxe odnesou do života?
Z mého pohledu si odnesli především větší zralost a samostatnost. Prožili 14 dní v jiné zemi, vyzkoušeli si práci v oboru v terénu, reálnou, každodenní. Museli probořit bariéry v jazyce, v komunikaci, v ostychu, v týmu. Podle mého na tuto zkušenost nikdy nezapomenou a posune je to dobrým směrem v jejich profesní dráze. Za zmínku stojí i mezinárodní potvrzení o vykonané praxi.

Příroda byla nádherná a bylo co poznávat. V roce 2005 jsem si začali pohrávat s myšlenou zřídít v Preveze - Neochori Regionální přírodovědné muzeum. Nyní je zdrojem poznání řecké přírody nejen pro žáky prevezských škol, ale i turisty, kteří navštíví jachtařské přístavní město Prevezu.

V přírodovědném muzeu v Preveze - Neochori, které zřídila Natura Opava si návštěvník udělá přehled o přírodě Prevezského poloostrova.  Text o geologii, botanice a zoologii oblasti je na informačních tabulích v angličtině a řečtině. Výrazně pomohla pevezská radnice a ochranáři z Neochori.

 Modrá obloha a ještě modřejší moře nás okouzlovaly stejně jako bílé vápencové skály. Nemůžeme si odmyslet zelené lesy, ale modrá a bílá barva v Řecku převládá.
Právě proto se tyto dvě barvy dostaly na řeckou vlajku.

Martin Valeček a Radmila Šrajerová - vedoucí projektu. Studenti: Zdenka Šmídová, Tereza Klevetová, Vít Jarka, Tomáš Hermann (fotograf), Hana Piechová, Eva Mlčková (fotografka), Jiřina Rychlíková, Nefelie Papanikos, Denis Polášek, Tereza Trávníčková, Marek Fešar, Barbora Jahnová, Michal Štencel, Šárka Adámková, Štěpán Trčka, Veronika Kubošová, Jakub Kubačka (Natura Opava)