Mobilita proběhla v Bulharsku 23.04. 27.4. 2018. Zúčastnili se jí
zástupci organizací ze šesti zemí: Izba Rolnicza w Opolu Polsko, RU.DE
Rural Development Agency Portugalsko, Universitatea de Stiinte
Agronomice si Medicina veterinara din Bucuresti - Rumunsko, University
of Ruse Angel Kanchev - Bulharsko, Natura Opava Czech Republic,
Asociación Escuela de Negocios del Pirineo Španělsko. Projekt byl
podpořen EU v rámci programu Erasmus+ KA2 in VET a koordinátorem byla
MSŠZe a VOŠ Opava z České republiky.
Projekt Agropuzzle III je pokračováním dvou předchozích úspěšných
projektů v oboru farmaření. Tento projekt je zaměřen na malé rodinné
farmy s příběhem a umožňuje porovnání s velkým podnikem napříč obory
rozvoj venkova, agropodnikání, management zemědělství a environmentální
vzdělávání. Cílem projektu je výměna zkušeností, navýšení praktických
dovedností v oboru zemědělství. Dále profesní rozvoj a růst účastníků,
kteří navštíví a společně budou pracovat ve vybraných místech lokálních
farem. Seznámí se s příklady dobré praxe.
V projektu se vystřídají účastníci ve všech zemích, které
navštíví.Projekt je zaměřen na podporu zemědělství, které vnímáme jako
zanedbávanou oblast, přestože zajišťuje primární potřeby nás všech.
Snažíme se předat dalším generacím, jak dělat řemeslo s láskou a
kvalitně a jak ho předat dalším generacím v dobrém stavu. Je
příležitostí naučit se novým trendům a inovacím v rámci Evropské unie a
porovnat je s vlastní zkušeností farmáře.
Jde nám o rozvíjení venkovských komunit, o rozvoj regionů partnerských
organizací a v neposlední řadě také o síťování a evropskou spolupráci.
Součástí projektu jsou kromě mezinárodních mobilit také místní aktivity
organizací z ČR a PL zaměřené na doplňkové farmářské činnosti v období
Vánoc a Velikonoc.
1.den 23.4.2018
Náš pobyt v Bulharsku začal návštěvou farmy s buvoly ve vesnici zvané
Tcerovec. Majitelka farmy se rozhodla začít s chovem těchto velkých a
respekt vyvolávajících zvířat v roce 2007, a přestože začala prakticky
od nuly, dnes je hrdou a jedinou chovatelkou ve zdejší oblasti. Velmi
dbá na to, aby vše bylo v bio režimu, a nepoužívá žádné pesticidy ani
umělé náhražky v potravě. Buvoli jsou podle ní velmi chytrá zvířata.
Poznají osobu, která se o ně stará a jen tu nechají vzít si od nich
mléko, i když buvolí samci jsou často náladoví a mléko nedají nikomu. Za
den jedno zvíře může dát 10 16l, ale jsou období trvající 2-3 měsíce,
kdy žádné nemají. Litr mléka přijde na 1,45 leva a podává se lidem,
kteří trpí rakovinou.
Následujícím bodem našeho programu byla bio farma ve vesnici Cherven,
kde chovají ovce a kozy. Manželé, kteří mají oba vysokoškolský titul,
postavili farmu, když měli 50 kusů zvířat. Nyní jich mají 270, různých
druhů, například kozy togeburské. Kromě koz a ovcí, zde mají i 2 osly,
kteří jim s nimi pomáhají, když se pasou na loukách. Podle jejich slov
je velmi obtížné vést v Bulharsku organický podnik, ale mají podporu EU a
vyvážejí i do USA nebo
Francie.
Třetí navštívenou farmou byl Agroprodukt RSOOD v Pisanci, se zaměřením
na produkci kravského mlékaa sýrů. Aktuálně mají 50 kusů krav, které
krmí 3x denně slunečnicí a vojtěškou. Zvířata nejsou na loukách a farma
není v bio režimu. Průměrná denní produkce jedné krávy je 42l mléka.
Všechny krávy jsou samice, protože samce prodávají na maso. Mají vlastní
mlékárnu a výrobky posílají do supermarketů.
Nakonec jsme se ještě podívali ve vesnici Basarbovo na ovocnou školku a
měli jsme možnost navštívit místní klášter, který je zpola zasazen do
skály. Starají se o něj dva bratři a je navštěvován mnoha poutníky.
|
Hugo Gomes (Portugalsko), Slawomir Jakoniuk (Polsko), Radka Šrajerová a Marie Šrajerová (Česká republika).
|
První navštívenou farmou v úterý byla Biofarma Todorovi, , která se
nachází ve vesnici Trastenik, 25 km od Ruse. Farma chová 220 koz a 250
ovcí. Zabývá se výrobou mléčných výrobků a to zejména tradičního žlutého
a bílého sýru.
Druhou navštívenou farmou byla kozí farma Nord Agro Complex ležící ve
vesnici Gorno Ablanovo v Severním Bulharsku. Ovce se chovají zejména pro
výrobu masa. Část ovcí je z Německa a část z Francie. Cena jedné ovce
je 600 euro.
Dále jsme navštívili vinici a restauraci 7 Generation ve vesnici Mechka
ležící v severní části Bulharska na hranicích s Rumunskem. Hlavní odrůdy
vína jsou Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot.
Další navštívenou farmou byla farma ZKPU Briast nacházející se ve
vesnici Brestovitsa v severní části Bulharska. Farma byla založena v
roce 1991. Na farmě se chová 50 krav a pěstuje se kukuřice , pšenice a
řepa. Farma se zabývá produkcí mléka. Farma zaměstnává 35 pracovníku.
Část techniky si kupují v České Republice.
Další navštívenou farmou byla včelí farma ležíci ve vesnici Brestovitsa.
Farma byla založena na začátku 20. století. 1 kg medu stojí 4-5 eura.
Vývoz medu je jen do místních obchodů.
3.den 25.4.2018
Dnešní den jsme zahájili návštěvou univerzity v Ruse, která byla
postavena roku 1957 a studuje zde 7 000 studentů. Podívali jsme se do
haly, kde byl německé kancléřce Angele Merkel udělen titul Doctor
Honoris Causa a navštívili jsme i knihovnu a tiskárnu.
Nejvíce se všichni těšili na návštěvu cukrárny Dolce Vita, kde jsme si
před vstupem museli nejprve nasadit ochranné návleky na boty a až poté
jsme mohli vstoupit dovnitř.
Uvítala nás sympatická mladá majitelka, která nám sdělila, že produkty
jsou vyrobeny z nejkvalitnějších bio surovin, bez jakýchkoli konzervantů
a přídatných umělých látek. Aktuálně však mají obtíže, kvůli zvyšující
se ceně mléka a másla. Výrobky posílají do tří obchodů a do restaurací v
Sofii, ale do budoucna plánují vyvážet i do Bukurešti. Zaměstnanců je
zde kolem deseti a o dobré pracovníky je nouze. Ale když jsme viděli a
následně také ochutnali, co jsou někteří schopni stvořit, cítili jsme se
jako v nebi.
Po sladké zastávce jsme se podívali do firmy Borimes, která produkuje
masové výrobky. Byla založena v roce 1999, ale původní se nacházela
jinde. Počet zaměstnanců se z počátečních 6ti zvýšil na 150 a cena
produktů je mnohonásobně dražší než jiné značky, což se ale odráží na
velmi vysoké kvalitě, ve které prakticky nemají konkurenci. Vyvážejí do
42 obchodů a za den je zde zpracováno 150 až 200 zvířat, které jsou z
kvalitních chovů a dováženy jsou živé, bez zamražení, které by
znehodnotilo maso.
Oběd a degustaci vína jsme měli ve vinařství ve vesnici Nisovo. Mají
spoustu známých značek typu Merlot, Cabernet sauvignon, blanc, franc,
Semillon, Chardonnay nebo muškátové víno. Exportují především do Číny,
Vietnamu nebo do Ruska, ale i do zemí EU. Při prohlídce interiéru, jsme
si mohli všimnout italských technologií, které používají.
Poslední návštěvou tohoto dne byl ovocný sad, jedinýv této oblasti.
Majitel, milý a usměvavý postarší pán, nás informoval o tom, že roku
1994 začali s meruňkami a broskvemi. Dnes již mají 50ha plochy, na které
jsou hlavně hrušky, které zabírají 20ha, ale také třešně (10), meruňky
(10) a jablka (10). Používají standartní technologie, ale testují i nové
technologie pěstování stromů a nabízejí je ostatním farmářům. Jejich
produkce je ?bio? a hlavním zákazníkem je Bukurešť. Pan majitel nám
vylíčil, že sev dnešní době zakládá spoustu nových zahrad, ale lidem
neumí pracovat s oddenky a chybí jim odborné znalosti. Dalším problémem
je nedostatek zaměstnanců. Zde jich mají 25, při sklizni 50, ale dle
jeho slov by potřebovali alespoň 100, přičemž zaměstnávají hlavně lidi z
Ukrajiny a průměrný věk zaměstnanců je mezi 40ti a 50ti lety. Roku 2014
byli zaskočeni během sklizně mrazivými dešti a k 1. 6. byly stromy
úplně bez listů.
4.den - 26.4.2018
Ve čtvrtek jsme se přesouvali autobusem z Ruse do Troyan. Během dlouhé
cesty jsme zastavili v Institutu pro horská hospodářská zvířata a
zemědělství. Zjistili jsme, že všechna zvířata jsou na pastvinách a jsou
registrovaná jako bio produkce. Viděli jsme plemena krav jako je
Hereford, Angus nebo Montbeliard, ale vytvořili zde i nový druh krávy.
Kromě pastvin pro zvířata, plochu využívají i pro pěstování rozličných
plodin, například kdoulí.
Jelikož cesta trvala dlouho, stihli jsme jen jednu farmu. Založena byla
1992 a funguje po vzoru amerických farem. Mají zde 200 kusů kanadských
krav, 100 koní plemene Karakachan, v jednu dobu chovali i 200 ovcí, ale v
současnosti už od toho upustili. Krávy jsou po celý rok na 500ha
pastvin, jen v zimě se stahují do stájí. Na farmě pracují pouze členové
rodiny a další 3 zaměstnanci. Během procházky po pozemcích jsme si mohli
bez obav z hmyzu sundat boty, protože v půdě je sůl, aby krávy
přibíraly. Nejsou zde žádní medvědi ani vlci, ale 2x až 3x se stává, že
je tele, kůň a v některých případech i kráva usmrcena a odvlečena
šakalem.
Po cestě zpět k autobusu jsme si zlepšili den nálezem vzácného druhu
orchideje a pak jsme se vydali směrem k našemu ubytování v horách. Během
cesty, kdo nespal, tak mohl sledovat krásnou krajinu míhající se za
okny autobusu.
5.den 27.4.2018
Poslední den, jsme navštívili pivovar Bolyarka. Jeho založení se datuje
do roku 1992, kdy se dva bratři, kteří zdědili velké jmění, rozhodli
investovat právě do pivovarnictví. Průvodce nám dělal jeden ze
zaměstnanců podniku, který byl dokonalou ukázkou nadšeného pracovníka.
Vysvětlil nám z čeho, v čem a jak probíhá proces výroby dobrého piva a
také nám ukázal prostory, ve kterých se to děje. Na závěr nás nechal
ochutnat některé vybrané druhy jejich piv
Když jsme dojeli zpět do Ruse, rozloučili jsme se se všemi účastníky
projektu a začali se chystat na naší dlouhou cestu domů, do České
republiky.
Fotografie:: Masarykova střední škola zemědělská
Text: Radka Šrajerová
|
