V přírodě je vše v pohybu a všechno má svou jedinečnou funkci. Nic se neděje samoúčelně. Stejně tak i odumřelé dřevo není zbytečné. Je osídlováno různými druhy organizmů, které využívají rozkládající se dřevo a následně slouží jako potrava dalším organizmům. Tak funguje koloběh hmoty a energie v přírodě.
V městských sadech je na třech stanovištích vysvětlena jen nepatrná část těchto složitých vztahů, které tvoří potravní síť. Ve školách se tyto vztahy vysvětlují na základě potravní pyramidy, ve které základnu tvoří rostliny schopné vázat sluneční energii. Rostliny konzumují býložravci, které loví masožravci. Dřevní hmotu jsou schopny rozložit jen houby, bakterie zase mrtvá těla živočichů a kruh předávání energie se uzavírá. Mezitím stále roste nové dřevo, které je potravou... a tak stále dokola.
|
|
|
|
Mapa broukovišť v sadech |
František Paikert |
Franta na zahradě doma |
Larva nosorožíka |
|
|
|
|
Jakub Kubačka |
|
Michal Týn |
Tabule brouci |
V tomto roce byla provedena rekonstrukce opavských městských sadů. Zlí jazykové tvrdili, že při něm padne mnoho stromů. Nebyla to pravda. Když se návštěvníci procházejí po cestičkách v sadech ani nepoznají, že zde došlo k nějakému kácení. Výběr byl velmi citlivý. Byly odstraněny jen stromy nebezpečné a poškozené. Na mnoha místech byly vysazeny nové dřeviny a skupiny keřů.
|
|
|
|
Kam umístit tabuli? |
Tabule ptáci |
Michal u tabule houby |
Broukoviště houby |
|
|
|
|
Jakub fotografuje |
Zlatohlávek mramorovaný |
|
"Jsou tady", říká Jakub! |
Z vykácených stromů byla na třech místech vytvořena broukoviště a u nich byly instalovány informační tabule. Myšlenka umístit v sadech broukoviště vznikla na opavské radnici a poprvé byla o tomto záměru veřejnost informována prostřednictvím Opavského a hlučínského deníku koncem března. Tabule navrhl a graficky zpracoval člen naší organizace Natura Opava Bc. Jakub Kubačka. Úzce spolupracoval s opavskými entomology Františkem Paikertem, Michalem Týnem a Mgr. Jiřím Procházkou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dalšími dlouholetými spolupracovníky NATURY to byli i ornitolog Martin Miškovský a mykolog RNDr. Vít Balner. U prvního broukoviště, které je u jezírka v blízkosti fotbalového stadionu, je tabule věnována broukům vázaným na dřevo. Druhé broukoviště u řeky Opavy informuje o ptácích, kteří se živí larvami těchto brouků a jiným hmyzem. Tabule u třetího broukoviště, které je umístěno u náhonu v blízkosti víceúčelové haly, seznamuje návštěvníky s funkcí dřevokazných hub.
Tvůrci těchto broukovišť jsou přesvědčeni, že splní především účel vzdělávací. Také je důležité, že dřevní hmota neopustila areál městských sadů. Bude sloužit dále broukům, kteří se zde dále rozmnožují.
Na závěr dvě zajímavosti
Na prvním obrázku vidíte množství výmladků z kořenového systému odstraněného trnovníku akátu v blízkosti broukoviště s tabulí o ptácích. Akát je velice životachopný a má v kořenech mnoho energie.
Na druhém obrázku, jakoby alelopatie nefungovala. Trnovník akát "láskyplně" objímá javor mléč. Tento přírodní úkaz uvidíte na rohu fotbalového stadionu, když půjdete po cestě od Střelnice a zabočíte doprava k prvnímu broukovišti.
Trnovník akát pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky (tzv. alelopatie). V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého, se kterým tvoří neproniknutelné porosty, často tvořené ještě spolu s vlaštovičníkem větším. To je důvod, proč akát vytváří monokultury. Rostlina obsahuje látky robinetin, myricetin a quercetin.
Fotografie: Milan Kubačka, Jakub Kubačka, Michal Týn
Nálezy některých druhů brouků (Coleoptera) na lokalitě Městských sadů v Opavě -
|