Jiří
Rychtecký se narodil se roce 1950 v Moravských Budějovicích, záhy se s rodiči a
třemi bratry přestěhovali do Ostravy. Jeho otec tam byl totiž z politických
důvodů donucen pracovat v hornictví. I Jirka po vyučení pracoval jako havíř. Ve
volném čase trénoval basketbal a vedl turistický oddíl. Mezi jeho největší
koníčky patří horolezectví a cestování. Absolvoval např. první přechod zimního
Bajkalu, výstup na Aconcaquu v Jižní Americe, na kole a kanoi projížděl
poloostrov Kola, dále procestoval Sibiř, Argentinu a Kavkaz. Tři krát byl na Mont Blancu, 3x na
Matternhornu a zdolal také Mont Rosu. V posledních letech má za sebou treky v
Arménii, Gruzii, Kanadě, Kyrgyzstánu a letos se chystá do Tibetu.
Myšlenka galerie Na půdě se ujala
Člověk který sleduje chování a činnost
Jirky Rychetského musí nabýt dojmu, že se jedná o velmi tichého až téměř
bázlivého, ale velmi cílevědomého jedince. Po setkání musíte svůj dojem
opravit. Těžko by mohl v životě dokázat tolik toho stihnout ten, který se bojí
nebo nemá vizi. Jeho aktivity stran kostela započaly v sedmdesátých letech
minulého století, kdy na jeho popud uspořádali první koncert při svíčkách o
půlnoci v roce 1971 v kostele v Nových Těchanovicích, kde hlavními protagonisty
byla jeho trampská skupina Black Hills v počtu deseti lidí. Později se jejich aktivity přesunuly do
kostela v Kružberku, kde se již tradičně pořádají vánoční koncerty ve
spolupráci s paní Lídou Ježovou.
Kružberský kostel jim přirostl k srdci.
|
|
Jiří Rychtecký nás informuje o galerii Na půdě a vzácných varhanech, které jsou funkční ozdobou kostela.
|
U kostela sv. Petra a Pavla byl 5. října
otevřená Čermákova naučná stezka, pojmenovaná po staviteli Kružberské
přehrady. Po trase je rozmístěno sedm informačních panelů. |
Maminka
Jirky pracovala v domě v Ostravě, kde v jedné polovině působilo Kulturní
středisko a ve druhé fara, kde tenkrát působil současný biskup František Václav
Lobkowicz. Mamka mi tenkrát v roce 1996 říkala: "Zajdi za panem biskupem a
on ti snad pomůže, pokud chceš kostel
zachránit a oživit. Povedlo se! Spolu s paní Ježovou zde započali od
roku 1996 pořádat pravidelné výstavy a
koncerty. Dosud jich proběhlo: 27 výstav a 37 koncertů. V minulém roce to byl
již sedmý ročník tzv. Vánočních koncertů. Návštěvnost výstav a koncertů každým
rokem rapidně roste a je jen potvrzením toho, že Jirka Rychtecký se svými
kamarády dělá svůj koníček nejenom rád, ale také dobře!"
První zmínka
o Kružberku se nachází v listině z roku 1377, kterou si synové Mikuláše II.
rozdělili knížectví Opavské. Kružberk je v listině uváděn jako součást vsi
Krahují, která však již počátkem 15. století zanikla. Kostel sv. Petra a Pavla
najdeme na jižním okraji obce, nedaleko od mostu přes řeku Moravici. Stavba
pochází z 1. poloviny 14. století. Kostel je státem chráněná kulturní památka a
patří k nejstarším kostelům ve Slezsku! Ze střechy lodi vyrůstá dřevěná
polygonální zvonice. V ní je umístěn zvon s datem 1766. V kostele se nachází plně funkční varhany,
které jsou údajně také nejstarší ve Slezsku.
Co skrývá nápis na kostelních varhanech?
S pomocí
pana Kostruha z Kružberka vyjednalo sdružení Za rozvoj Kružberska dotaci na
renovaci kostelních varhan. Ty pochází z roku 1808 a jsou unikátní tím, že mají
i po rekonstrukci největší počet původních zachovalých prvků v celém Slezsku.
Původním stavitelem varhan je Josef Sebastian Staudinger (1729-1809).
Rekonstrukce z roku 2014 se vyšplhala na částku 415 000 Kč. Mezi památky na
dění v Kružberku krátce po vzniku republiky patří bezesporu velmi zajímavý
dokument o opravě varhan z roku 1921, který se objevil v jejich nitru. Byla to
jejich poslední velká oprava. Neznámý obyvatel Kružberka na památku této pro
obec významné události napsal podrobnější vzkaz přímo na jednu varhanní desku.
Text je psán tužkou, německy a švabachem. Má jistě zajímavý obsah. Rozluštit se
ho však zatím zcela nepodařilo.
Na stránkách
obce Kružberk je text uveřejněn i s prosbou o pomoc při jeho rozluštění.
|
|
Po zdařilé rekonstrukci v roce 2014 byly
varhany dokonce posvěceny v biskupem ostravsko-slezské diecéze
Františkem Václavem Lobkowiczem. |
Výstava fotografií v galerii Na půdě od
Jiřího Pecháčka z Hlavnice nese název Tetřev hlušec a jeho životní
projevy. Zbytkové populace žijí nejblíže v Beskydech a snad i na
Kralickém Sněžníku. V současnosti je centrem výskytu ve
střední Evropě Šumava.
|
Kružberk,
kde Jiří dlouhá léta bydlel je malá obec v okrese Opava a stala se známá po
dobudování stejnojmenného vodního díla. Díky němu, a také proto, že se jedná o
zdroj kvalitní pitné vody, je zde zvýšená ochrana prostředí. Je to jedno z
nemnoha míst, kde je příroda dosud čistá a neposkvrněná. Proto je vítaným cílem
návštěvníků i rekreačních turistů.
Půda kostela, kde vás zaujme trámoví spojené dřevěnými klíny, alespoň
původně tombylo, je už zajímavý výstavní prostor sám o sobě. Jedná se o
atypickou dřevěnou konstrukci se zvláštními průniky trámů.
Foto: Milan Kubačka, Jakub Kubačka
|