Všechno, co víme o přírodě, nás obohacuje. Výlet do blízkého lesa je přínosem pro naše zdraví a duši. Výlet do supermarketu? Nevím.
Právě tato nevšímavost mladé generace, mnohdy i jejich rodičů, k přírodním hodnotám a životnímu prostředí, znepokojuje příznivce neziskové organizace Natura Opava. V ní se sdružují čtyři desítky členů. Jsou mezi nimi odborníci z vysokých škol, pracovníci muzeí, učitelé a ochránci přírody, a to například z Opavy, Ratiboře, Prevezy, Prahy.
Od začátku se snažíme vyhýbat organizování velkolepých jednorázových akcí pro velké množství škol, třeba na náměstí. Někteří účastníci ani nevědí, proč tam jsou. Raději trpělivě pracujeme na dlouhodobých projektech, které sice pomalu, ale efektivněji přetvářejí vztah dětí k přírodě. Navíc výsledky těchto projektů se dají trvale využívat.

Jedná se o projekty na třech úrovních

První úroveň.

POZNEJ OKOLÍ ŠKOLY

Dendrologická stezka u ZŠ Vrchní. Žáci mají možnost podle mapky najít mezi paneláky v Kateřinkách určitou dřevinu ze 36 druhů keřů a stromů, kterou pak určí podle tvaru listu, květu nebo plodu. Dobrodružné hledání často skončí zjištěním, že ten strom, který denně bez povšimnutí míjejí, se jmenuje třeba javor jasanolistý. Potom nakreslí jeho list a snad si alespoň v budoucnu vzpomenou na zeleň v okolí školy.

Naučná stezka "Za školou" u školy v Žimrovicích. Na stezce s osmi zastaveními, kterou navrhla Natura, plní žáci úkoly s pomocí pracovních listů. Ty zpracoval s velkým citem pro přírodu i pro své žáky, ředitel školy David Šrom.

Dendrologická stezka v prstenci opavských parků, otevřena byla slavnostně 1.9.2008. Slouží především školám jako učebna v přírodě. Pomocí tabulek u 18 stromů informuje o zajímavostech tohoto druhu. Na začátku u Spořitelny ve Dvořákových sadech a na konci prstence u výstavní budovy Slezského zemského muzea jsou velké informační tabule s dalšími označenými stromy, se kterými se návštěvník v parcích setká. Byl také zpracován letáček a pracuje se na pracovních listech, které žáci a studenti budou používat při studiu botaniky v rámci učebních osnov.

Druhá uroveň

POZNEJ OKOLÍ SVÉHO MĚSTA (OBCE)

Projekt Příroda bez hranic - mapování zeleně v zemědělsky využívané krajině v oblasti plánovaného biokoridoru Opava - Ratiboř, si dává za úkol zapojit žáky a studenty do poznávání okolí svého města nebo obce podél česko-polských hranic v zemědělské krajině.
Do projektu se zapojilo 6 škol z našeho okresu a 5 polských škol. Na průzkumu 78 krajinných prvků se přímo v terénu podílelo nebo podílí celkem 190 dětí a učitelů. Nepřímo pak na všech doprovodných akcích (výstavy, exkurze, výměnné návštěvy) asi 2000 dětí a pedagogických pracovníků.
V rámci průzkumu ekologické stability území ve sledovaném biokoridoru bylo zpracováno celkem 6 soutěžních prací pro okresní kolo Biologické olympiády a 2 práce pro Středoškolskou odbornou činnost.  

Výjimečné postavení v okrese má naučná stezka Hvozdnice ve Slavkovském lese. Otevřena z podnětu Statutárního města Opava, Městských lesů, Natury Opava a  opavských ochránců přírody. Natura zpracovala brožuru ke stezce a navrhla 18 informačních tabulí, které jsou na ní rozmístěny v délce asi 9 km.  Je dobře, že se stále častěji stává cílem vycházek, které v rámci ekologické výchovy organizují školy. Toto území lužního lesa s bohatou květenou, zvířenou a velmi zajímavou geologickou minulostí tak může poznat každý dospělý Opavák, nejen děti.
Hydrobiologická cvičení mají školy možnost uskutečnit na "Raduňském mokřadu". Za návštěvu stojí zámecké zahrady v okrese nebo přírodní rezervace.

Pro zvýšení úrovně znalostí široké veřejnosti, učitelů přírodovědy a vlastivědy a samozřejmě u žáků a studentů vydáváme ve spolupráci s Magistrátem města Opavy z projektů MSK v oblasti environmentální výchovy publikace:

Průvodce naučnou stezkou Hvozdnice
Chráněná území Opavska
Památné stromy Opavska
Významné parky Opavska
Voda v krajině Opavska
Životní prostředí na Opavsku
Opavsko ve čtyřech ročních obdobích

letáček Poznávejme stromy v Opavských parcích
letáček 10 zastavení v přírodě Prevezské oblasti
letáček biokoridor - projekt příroda bez hranic

Třetí úroveň

POZNEJ STÁTY EVROPSKÉ UNIE 

Mezinárodní projekt "Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu" 
            Pokládáme za velmi užitečné aktivní zapojování dětí do poznávání přírody i jinde v Evropě. Od roku 1992, kdy naše organizace vznikla, provádíme ve spolupráci s řeckými ochránci přírody v oblasti prevezského poloostrova v Amvrakijském zálivu dlouhodobě přírodovědný průzkum. Za tu dobu jsme důkladně poznali nejen přírodu, ale seznámili jsme se s řadou řeckých kamarádů, kteří chápou nutnost ekologické výchovy mládeže, stejně jako my.
Z tohoto důvodu jsme od roku 2000 začali připravovat, ve spolupráci s polskými a řeckými školami v řecké Preveze, mezinárodní setkání mladých ekologů, výtvarníků a historiků. Snažíme se umožnit opavským a ratibořským dětem poznat antickou historii spolu s krásnou přírodou Řecka a zároveň propagovat české a polské školství. Díky radnici tohoto okresního města v Epiru, která nám takto kompenzuje přírodovědný průzkum oblasti a práce na regionálním přírodovědném muzeu, se to dosud daří. 

Založení Přírodovědného muzea v řeckém městě Preveza
            Po několikaletém přírodovědném průzkumu prevezské oblasti u Amvrakijského zálivu v Jónském moři jsme v roce 1995 poblíž Prevezy v bývalé škole založili první řecko-české muzeum. Návštěvníka zde překvapí vedle řeckých a anglických textů u vystavovaných přírodnin i informace v českém jazyce. V muzeu představujeme přírodu oblasti, naše objevy a nálezy. Například nové druhy brouků, kosterní zbytky pravěkého slona, a kamenné nástroje pravěkého člověka, které nacházíme na pláži pod táborem. Fotografie upozorňují na významné stromy, z nichž zvláště duby dosahují stáří více než 600 let. Pro návštěvníky muzea jsou připraveny letáčky v anglickém jazyce, které představují deset zastavení naučné stezky. Stezku jsme navrhli a důkladně prozkoumali již před lety. Slouží nejen turistům, ale především českým a polským účastníkům setkání pro lepší poznání navštívených míst. Velmi nám pomohla Základní škola Vrchní Opava tím, že zaplatila tisk letáčků. Škola, s Naturou Opava a družební ratibořskou školou, spolupracuje na organizaci setkání v Agii Apostoli od prvního setkání.
            Výsledkem naší spolupráce s ochranářskou organizací Perivalontiky Eteria a Etanamem v Preveze, je i Škola ekologické výchovy, která vznikla v bývalé mateřské školce vedle muzea.
Mezi velmi úspěšné společné akce patří i výstavka učebnic přírodopisu a dějepisu u muzea, kde opavské, polské a řecké děti spolu se svými učiteli mohli učebnice porovnat. Opavské děti se jako zástupci první země, která nemá moře, zúčastnily akce Za čisté Středozemní moře. Naši a polští učitelé navštívili prevezskou základní školu a děti si spolu zahrály fotbal a volejbal.

U muzea zakládáme také botanickou zahradu, ve které chceme prezentovat místní druhy dřevin. S výraznou pomocí Mendlova gymnázia v Opavě jsme již postavili rozsáhlou pergolu a řecká strana provedla první etapu výsadby dřevin.
Tenkrát, když jsme se pustili do zařizování muzea, nás vůbec nenapadlo, jaké budeme mít problémy s jeho udržováním. Projektům, které pravidelně posíláme na různé instituce, nikdo nechce rozumět anebo věřit. Předpokládá to totiž nejméně jednou ročně muzeum navštívit, a proto nám tolik záleží na tom, aby se mezinárodní setkání konala každoročně. Během nich ošetříme sbírky a instalujeme materiál, který jsme zpracovali doma. Odborníci na geologii, botaniku a zoologii, ale i historikové, výtvarníci, sportovci, kromě toho připraví pro děti v táboře specializovaný program.
             V programu setkání není jen neformální zapojení dětí do přírodovědného výzkumu okolí našeho tábořiště v Agii Apostoli, ale i návštěva antických památek v blízkém okolí nebo třeba na Peloponésu. Na vlastní oči mohly děti vidět například Lví bránu v Mykénách, amfiteátr v Epidauru, olympijský stadion v Olympii i Athénách. Během let jsme poznali pohoří Olymp, kde na nejvyšší vrchol Mytikas (2917 m) vystoupila už skoro třicítka účastníků setkání. Stejně krásně je i v Delfách v pohoří Parnassos nebo v kaňonech řeky Vikos k pohoří Pindos. Mnozí vzpomínají na dobrodružnou cestu i kaňonem řeky Acheron.

Dosud se setkání v Agii Apostoli u Prevezy zúčastnilo 370 opavských a 230 ratibořských žáků V tomto roce budeme pořádat opět ve spolupráci s našimi polskými přáteli již 12. setkání mladých ekologů, výtvarníků, historiků a sportovců.

Těší nás, že naše aktivity jsou dobře vnímány na řecké i polské straně. Naše společné mezinárodní projekty s ratibořskou 1. základní školou byly oceněny i prezidentem polské republiky Aleksandrem Kwasnievskim v Paláci Belweder v jeho rezidenci ve Varšavě 13.června 2005, který zástupce Natury pozval na setkání organizátorů mezinárodních ekologických projektů.

Jsme rádi, že "naše území" na prevezském poloostrově navštěvují už i bývalí účastníci, a to jako studenti přírodovědeckých fakult nebo jejich absolventi. Pokračují tak v průzkumu, který zde započali před lety. V posledních letech zde organizovali dokonce tři malé expedice. Jejich účastníci studovali například parazity na mořských měkkýších, obojživelníky a plazy. O další osud našeho muzea v Řecku nemusíme mít obavy.

Závěrem

             Napsali jsme spoustu projektů na zřízení Mezinárodního ekocentra v Preveze, ale dosud žádný nebyl podpořen, a to především z důvodu, že Řecko je prý daleko. V současnosti vzhledem k ekonomické situaci není ani "politická" vůle. Již 25 let jezdím do Prevezy a opravdu jsem si nevšiml, že by Řekové byli líní a jen posedávali ve stínu a popíjeli ouzo. Přál bych těm, kteří píší články s takovým despektem o Řecích, aby alespoň hodinu zkusili v pekelně přehřátém skleníku sbírat třeba okurky. Tak jako náš přítel farmář Charalambos Kartsaklas řečený "Babys". Po celodenní dřině si vždy najde čas s námi v táboře posedět a diví se, že my máme peníze a hlavně čas zajet si do Řecka. On neměl nikdy dovolenou. Tomu bych se neodvážil říct, že málo pracuje. Je pravda, že v klimatizovaných bankách a redakcích to vidí jinak.
Ačkoliv se nám nedaří splnit sen postavit v Řecku ekocentrum, nevzdáme se ho. Podle nás je to škoda, že se to dosud nepodařilo, a že čas, věnovaný shánění peněz, například pro zkvalitnění našich webových stránek, jsme mohli věnovat předávání zkušeností jiným organizacím, které se chtějí, jak se nyní vzletně říká, "vrátit do Evropy".

Související články:

Hydrobiologické cvičení na umělých mokřadech v Raduni