Premianti se naučí odříkat, co je to parenchym a sklerenchym (typy rostlinných pletiv), i když neví k čemu jim to bude dobré. Občas  se většina z nich zúčastní velké ekologické akce na náměstí, konané nejlépe na Den Země a takto "ekologicky" připraveni "šup do života".

Možná je to trochu přitažené za vlasy, ale naprostá většina z dětí  opravdu přírodu nezná, přestože v ní žijí. Nechápou ji, takže ji, ani jako dospělí, nebudou umět chránit. To jsou vyhlídky! Některé z nich, jako osmadvacetileté finanční analytiky, uvidíme na televizní obrazovce makroekonomicky rozjímat, jak zachraňují Zemi. Jiní, stejně "erudovaní", se možná dostanou až na světový ekologický summit. Tam se nacpou kaviárem v přepychovém hotelu vedle chudinské čtvrti a vrátí se zpátky za svými kšefty. Stačí, když tam znovu prohlásí, že největším nepřítelem obchodu a růstu opravdu není ochrana přírody. A pak, jak říkával Werich "jedeme dál, močálem černým kolem bílých skal". Už jsme tak daleko, že věříme tomu, že svět je jeden velký supermarket, kde mnozí však nemají ani na odemknutí vozíku. Je vedlejší, jestli se řídíme heslem "poručíme větru dešti" nebo "trh vyřeší vše" nebo "ekonomiku zachrání růst růstu". A je také jedno, které vítězí. Paláce nikdy nezůstanou prázdné.

Zkoumat a chápat přírodu se jaksi nenosí. Dinosauři se chovali přirozeněji. Smyslem života se stává zisk. "Vyšší cíle" jsou potlačovány a zesměšňovány. Vše začíná už ve školních lavicích v přeplněných třídách, před kterými stojí mizerně placení učitelé, kteří prozrazují informace bezelstně, protože je to přece poslání a ne zaměstnání. Kdo se byl na něco někde zeptat, ví jak jsou informace drahé. Nedivím se, že mnozí vystudovaní učitelé je jdou uplatnit jinam.

V lavicích pak zůstávají sedět děti, které se sice umí velmi dobře orientovat mezi pestrobarevnými obaly pamlsků v supermarketech, ale nepoznají ani strom, kolem kterého denně chodí do školy. Na ZŠ Vrchní v Opavě již několikátým rokem probíhá experiment s Dendrologickou stezkou "Kateřinka", kterou mohou žáci využívat v rámci výuky přírodopisu. Kupodivu  roste mezi paneláky v blízkosti školy až 36 druhů keřů a stromů, z nichž některé dřeviny děti denně míjejí, ale neznají.

Nedělám si iluze, že po jejím absolvování, si budou dávat schůzku třeba u dubu letního a ne u videopůjčovny, ale snad je to alespoň trochu poznamená. 

RNDr. Milan Kubačka

Opavský a Hlučínský region

.

Před nějakým časem se objevil na internetu tento výmluvný obrázek. Sami se otestujte.