Poprvé jsem se setkal s Ing. Daliborem Gregorem před dvanácti lety, když
představoval skupině výtvarníků a vedoucímu Skupiny X Miloši Kačírkovi
svou novou knihu. Tenkrát jsem nevěděl, že hovořím s vydavatelem a
fotografem v jedné osobě. Uvítal jsem proto po deseti letech možnost
představit tohoto výjimečného umělce čtenářům Opavského přírodovědného
zpravodaje a položit mu několik otázek. Dalibor totiž nejen zvířata
fotografuje, ale o nich sám nebo ve spolupráci s odborníky a spisovateli
píše, a navíc knihy vydává. Při prohlížení Daliborových fotografií v
nádherných publikacích člověka napadne, že jsou jedinečnou oslavou koně
jako ušlechtilého zvířete. Milovníci zvířat rovněž znají jeho práci z
desítek kalendářů a stovek pohlednic se zvířaty.
Začneme zostra. Kolik těch knih jsi už vydal?
Jej, otázka přímo na tělo, tak to začínáme opravdu zostra. Takže,
momentálně jich je asi 50 a na dalších pracuji. Za rok vydám přibližně 4
až 6 knih. Texty ke spoustě mých knih píší významní chovatelé, jezdci,
známé osobnosti a odborníci v dané oblasti. V současné době je velmi
populární má edice "Do kapsy". Jedná se o knihy menších formátů, ale s
bohatým obsahem. Tyto knihy jsou velmi oblíbené. Jako poslední v řadě
byla vydána kniha "Jízda králů Kunovice".
A kým si například knihy necháváš psát?
Jsou to výhradně Češi. Milan Vítek, Marcela Slavíková, Stanislav Hošák,
Jindra Baudisová, Olga Chytková, Zdeněk Hlačík a mnoho další.
Spolupracoval jsem také například s Vaškem Vydrou, Bolkem Polívkou,
Chantal Poullain a dal-šími známými osobnostmi.
Na čem pracuješ nyní?
V září 2017 jsem ukončil své cesty po evropských hřebčínech
zabývajícími se chovem lipicánů pod pracovním názvem CZECH LIPIZZAN
EXPEDITION 2017. Jednalo se o opakování a navíc o rozšíření mé cesty z
roku 2007. Z této nové expedice vznikne nová kniha, doufám, že již v
tomto roce. Kniha bude pojednávat o tradičním chovu lipicánů a úspěších
tohoto plemene. Jinak vždy pracuji na více knihách najednou. Je to větší
zábava.
Položíme Ti několik otázek,které se týkají přímo fotografování. Kdy jsi pořídil první fotografii?
První fotografii? To opravdu nevím, takovou paměť nemám. Škoda. Ale
první fotoaparát mi koupil otec v 8 letech a byla to ruská Smena. Ještě
ji mám schovanou. Fotil jsem jako dítě všechno možné. Až mnohem později
jsem se zaměřil na zvířata a převážně na koně, které se staly mou velkou
láskou.
Jak ses tedy dostal k fotografování koní?
Byla to dlouhá, ale krásná cesta. U koní se mi prostě začalo líbit
nejvíce. To spojení člověka s koněm, to mne prostě fascinuje. Člověk a
kůň patří k sobě. Vlastně celá historie lidstva je nahlížena z koňského
hřbetu. Ať to byli koně ve válkách, při práci na poli, v lese. Filmy z
divokého amerického západu se bez koní nemohou obejít. Svědčí to o
obrovské popularitě tohoto ušlechtilého zvířete.
A svého koně máš nebo je jen fotíš?
Jenom fotím. Na vlastního koně bych měl opravdu velmi málo volného času.
Jsem často někde na cestách. Nechci mít tak ušlechtilé zvíře, o které
se nemohu z časových důvodů řádně sám starat.
Kterou fotografii pokládáš za svou nejlepší?
To se špatně hodnotí, každému se líbí jiná. Je to velmi subjektivní. Po
tolika letech fotografování však přicházím na to, že na tu nejlepší
stále čekám. Určitě to bude nějaké zvíře. Že by kůň?
Teď si vzpomínám, že možná na jedné z těch "lepších" fotografií je
zachycen vzpínající se lipický kůň ve slovinském hřebčíně Lipica.
Fotografie se managementu hřebčína natolik líbila, že ji oficiálně
použili na obrovské billboardy a další propagační materiál. Je vlastně
ústřední fotografii hřebčína. Je to má nejznámější fotografie ve světě.
Jsem na ni náležitě pyšný.
Fotografuješ raději statické objekty, které si naaranžuješ nebo zvíře v akci?
No ono to s koněm ani staticky moc nejde. Kůň je většinou v pohybu.
Tedy někdy i stojí nebo leží. Já ale osobně preferuji akci, pohyb,
dynamiku. Představte si, že jste na pastvině a najednou se proti vám
rozběhne stádo koní. Je to najednou určité vzrušení, napětí, prostě
život. To preferuji, to mám rád!
Která roční období při fotografování preferuješ?
Fotografuji průběžně celý rok, ale nejraději mám jaro a léto. Mně začíná
fotografická sezóna koncem dubna a končí začátkem listopadu. Zimní
fotografie pořizuji podle aktuálního počasí a v současné době také podle
sněhové nadílky.
Při fotografování poznáš spoustu zajímavých lidí. Víme, že znáš Vaška
Vydru a další. Co nám k tomu řekneš? Věnujme pozornost osobnostem
mediálně známým, protože lidí, kterých si vážíš a které bys mohl uvést
je určitě mnohem víc.
Ano, lidí, kterých si opravdu vážím je hodně. S Vaškem Vydrou jsme
kamarádi. Známe se již dlouhou dobu. Vytvořili jsme společně dvě knihy
"Můj rok s koňmi" a "Parforsní hony" a zúčastnili se mnoha společných
akcí. Koně máme oba rádi a Vašek je přímo zbožňuje. Je to príma chlap.
Když jsem v Praze, rád se za ním zastavím do divadla nebo na kafe.
S Bolkem Polívkou jsme zase společně vytvořili mou první knihu o koních
"Království koní". Stále vzpomínám na humorné vyprávění Bolka, když jsme
spolu seděli u skleničky vína a pracovali na textu do knihy.
Chantal Poullain, to je zlatíčko. Stále usměvavá, pohodová, velmi
příjemná. Spolupráce s ní na knize "Krása koní z Camargue" byla
neskutečně zajímavá a přínosná.
|
Herec Václav Vydra a Horst Richter knihu
Parforsní hony a jejich kouzlo napsali a Dalibor Gregor knihu vydal a
obohatil svými fotografiemi. |
|
S herečkou Chantal Poullain. |
|
Se svými přáteli herci Bolkem Polívkou a Jiřím Pecou, které známe z Manéže Bolka Polívky. |
|
S českou herečkou a modelkou Michaelou
Kuklovou během slavnostního zahájení výstavy fotografií Dalibora Gregora
? BLACK AND WHITE. |
Točil jsi někdy pro televizi a rozhlas a kde?
Několikrát, jak u nás, tak v zahraničí. Nejdál asi ve Španělsku do
jejich místní televize. Na jedno rozhlasové natáčení asi nikdy
nezapomenu. Přijížděl jsem právě z fotografování lipicánů v Bosně a
Hercegovině a v rozhlase v autě jsem zaslechl pořad, který byl se mnou
natočen před deseti lety a týkal se právě mé první cesty za lipicány
před deseti lety. To mne překvapilo a zároveň velmi potěšilo, že při
návratu z druhé cesty za lipicány slyším pořad o mé prvé cestě před
deseti lety. Super náhoda. Oživilo to cestu autem.
Víme, že velmi úspěšná je tvá knížka "Kladrubáčci, aneb vyprávění starokladrubského hříběte". Mohl bys ji představit.
Asi před deseti lety jsem začal pravidelně jezdit fotografovat do
Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a připravil jsem projekt o
narození hříběte a o jeho dalším vývoji v hřebčíně. Měl jsem štěstí,
podařilo se mi úspěšně zcela nečekaně a neplánovaně nafotografovat porod
jubilejního šestitisícího hříběte malého kladrubáčka. Byla to senzace.
Vznikla z toho velká kniha "Kladrubáčci, aneb vyprávění
starokladrubského hříběte". Je v ní zachycen první rok života hříbat
starokladrubských koní v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, který byl
v lednu 2002 prohlášen národní kulturní památkou. V současné době
fotografuji a připravuji druhý díl této knihy.
Byl jsi oficiálním fotografem na Mistrovství světa v zápřeží v Topoľčiankách na Slovensku v roce 2013, jak si to považuješ?
Byla to pro mne velká čest, uznání mé práce a velké ocenění. Nevím,
jestli ve své fotografické práci dosáhnu někdy něčeho vyššího než být
oficiální fotograf mistrovství světa. Průběh celým mistrovstvím jsem
zachytil v knize ?FEI WORLD DRIVING CHAMPIONSHIP FOR PAIRS 2013
TOPOĽČIANKY SLOVAKIA?.
|
S prezidentem Slovenska Ivanem Gasparovičem jenž obdržel knihu Kouzlo spřežení koní. |
Uveď své tři knihy, které máš nejraději? A na které focení vzpomínáš nejraději?
Mohu jmenovat čtyři? Jedná se určitě o knihu Kladrubáčci, aneb narození
starokladrubského hříběte, která je určena dětem a mládeži.
Druhá kniha má název "Andalusie, ráj koní". Jedná se o velkou výpravnou
celobarevnou fotografickou publikaci, která zavede čtenáře do oblasti
španělské Andalusie, jež je domovem těch nejušlechtilejších koní,
lahodného sherry, krajem fiest, kolébkou koridy i ohnivého flamenka.
Další knihou je kniha "Frísky kůň, černá perla?, která poodhalí čtenářům
veškerou znamenitost a ušlechtilost fríských koní. Jako poslední mohu
uvést knihu "Koně pro krále", která je tematicky zaměřená na jízdy králů
u nás na Moravě a kde čtenář nahlédne na samotnou podstatu této
výjimečné tradice, tohoto lidového obyčeje.
Tituly dalších knih vám neprozradím. Nerad mluvím o něčem, co se ještě neuskutečnilo.
Ale plány samozřejmě mám a jejich stále hodně. Hold, člověk si prostě musí plnit své sny.
A jak se staráš o propagaci své činnosti?
Aktivit v tomto směru je hodně. Od inzercí v časopisech, účastí v
rozhlasových a televizních pořadech, tak například poskytování a stále
aktualizování informací na mých webových stránkách www.foto-gregor.com,
kde najdete vše o mé činnosti. Samozřejmostí je přítomnost na facebooku a
dalších sociálních sítí. No a v současné době organizuji setkání s
přáteli, humorné besedy o mých cestách. V tomto období právě probíhají
besedy v Opavě, na které zvu všechny příznivce cestování a milovníky
zvířat. Vše ale opravdu můžete najít na mých webových stránkách.
A výstavy?
V posledních letech jsem měl řadu výstav fotografií: "Black and White",
"Lipicáni moje láska", "Lipicán kůň králů a král koní", "Krása
francouzských koní z Camargue, šarm z Provence", "Parforsní hony",
"Krása anglického plnokrevníka v Napajedlích", "Ušlechtilost koní",
"Pozor, vyletí kůň!" a mnoho dalších.
Ale s tvými fotografiemi se nesetkáváme jen v knihách?
Máš pravdu. Kromě fotografií v knihách mohou milovníci zvířat poznat mou
práci z desítek kalendářů, stovek¨ pohlednic se zvířaty, propagačních
katalogů a brožur, letáků ..atd.
Jsi velký cestovatel. Mohl bys nám představit své největší cesty za
koňmi? Jsou sice uvedeny na tvých webových stránkách, takže je jenom
připomeň.
Podnikl jsem řadu cest za koňmi po celé Evropě. Mezi nejznámější patří:
CAMARGUE HORSE PHOTO TOUR 2005,
CZECH LIPIZZAN EXPEDITION 2007,
FRIESIAN HORSE PHOTO TOUR 2008/2009,
FRIESIAN HORSE PHOTO TOUR 2010/2012,
ANDALUSIA HORSES PHOTO TOUR 2012/2014,
CZECH LIPIZZAN EXPEDITION 2017.
Tvé krédo, které jsi sám vytvořil, je "Ušlechtilost a krása koní nás
vedou k tomu, abychom začali přemýšlet sami nad sebou." To přesvědčení
vzniklo a je stále posilováno při fotografování těchto zvířat. Nemám
pravdu? Získal jsi speciální ocenění i jako fotograf?
Těch ocenění je celá řada. Mezi ty nejznámější asi patří:V roce 2010
jsem byl oficiálním fotografem 430-tého výročí založení hřebčína Lipica
ve Slovinsku.V roce 2011 oficiálním fotografem 90-tého výročí založení
Národního hřebčína v Topoľčiankách na Slovensku. V roce 2013 byl
oficiálním fotografem Mistrovství světa dvojspřeží v Topoľčiankách na
Slovensku a v roce 2015 oficiálním fotografem 90-tého výročí založení
Zemského hřebčince Tlumačov.
Můžeš nám sdělit nějaké základní informace o mezinárodním projektu Koně dětem?
Tento mezinárodní projekt Koně dětem jsem založil v roce 2009. Jeho
hlavním posláním je přispívat k utváření pozitivního vztahu mládeže
ke všem zvířatům a rovněž nabídnout pomoc při zapojení nemocných a
handica-povaných dětí do akcí spojených se zvířaty. K jednotlivým
aktivitám tohoto projektu jsou postupně přizváni představitelé
společenského a kulturního života z České republiky i z jiných států.
Projekt je přístupný všem, kteří mají rádi zvířata a chtějí aktivně
pomoci dětem. Rád uvítám pomoc a spolupráci.
V rámci tohoto projektu byly kromě jiných aktivit vydány knihy: "Pozor,
vyletí kůň!" na podporu dětí s Downovým syndromem, "Jak mluví
zvířátka" na podporu Nadačního fondu Českého rozhlasu světluška a dále
knihy pro děti a mládež "Koník Toník a jeho kamarádi", "Kladrubáčci,
aneb vyprávění starokladrubského hříběte", "Poznávej a maluj".
Právě v těchto dnech bude vycházet nová kniha s názvem "Triumf šaška
Vaška", která podpoří Nadaci Archa Chantal paní Chantal Poullain
Polívkové, Francouzky, která u nás žije již dlouhou řadu let.
|
|
|
|
A na závěr poslední otázka. Mohli bychom tě požádat o spolupráci s přípravou článků pro náš časopis?
Budu rád, protože je to příležitost, jak propagovat to, na čem mi záleží.
Budeme se těšit
Otázky pokládali Milan a Jakub Kubačkovi
Fotografie Dalibr Gregor
|