Raduňský mokřad je velmi vyhledávané místo učiteli a pedagogy obecně, kteří chápou, že vyučování přírodovědy přímo v přírodě má největší efekt. Děti zjistí, že na rozdíl od obojživelníků, kteří mají vlhkou kůži, ji hadi (např. užovka obojková) nemají slizkou, jak se traduje. Z ropuch nemusejí mít strach jako jejich mamka. Naopak zjistí, že tato velmi užitečná žába má krásné zlaté oči.

Pokud se některé děti přece jen bojí, pak je to chyba jejich rodičů nebo třeba babičky, která někdy před nimi v určitém období (např. když mají 3 roky), řekne. Fuj! To je ale škaredá žába. Celý život si to budou pamatovat a do ropuších očí se ani nepodívají, protože právě v tomto citlivém období si vytvářejí vztah k těmto zvířatům. V etologii se tomu říká imprinting - vtištění.

Některé z asi padesáti dětí si zkusily pomoci síťky zalovit v tůních, které zde nechali vytvořit členové ZO Českého svazu ochránců přírody při firmě SEMIX PLUSO. Po téměř pěti letech se zde po ekologickém procesu zvaném sukcese vytvořila biologická rovnováha. Postupně se sem nastěhovala flora i fauna, kterým vyhovuje zdejší prostředí.

Děti ulovily kuňky obecné, skokany zelené, brouky potápníky, larvy vážek a vodní ploštice.

Zpestřením byla zajímavá žába blatnice skvrnitá Pelobates fuscus, kterou jsme zde nechytili, ale donesli jen jako ukázku. Tato žába, páchnoucí po česneku, však na Opavsku žije. Naleznete ji, většinou náhodou, v okolí Palhance v Opavě ve vlhkém písku, do kterého se velmi rychle zahrabe. Tento husarský kousek nám předvedla v písku v plastové krabici, ve které jsme ji donesli.

Foto: Petra Běláková, RNDr. Milan Kubačka

Související články:

Hydrobiologické cvičení na umělých mokřadech v Raduni

Raduňský mokřad, vhodná ekopedagogická plocha

Děti z opavské Charity na Raduňském mokřadu

- Voda v krajině Opavska

obalka 

blok_03-35

blok_35-74