Pracovník Gypstrendu s.r.o. Tomáš Krejčí v rozhovoru s ředitelem základní školy ze Žimrovic Mgr. Davidem Šromem.

Podle  stávajícího  schváleného plánu sanace a rekultivace se zbytková jáma zatopí a vznikne jezero, které by mělo sloužit k rekreačním účelům. Hladina bude dosahovat k hranici, která je asi 100 metrů za mnou říká pracovník Gypstrendu a.s. Tomáš Krejčí. Po jeho levici je geolog Mgr. Martin Hanáček. Nejnižší místo v dole má nadmořskou výšku 191 m.n.m. a důlní voda je z tohoto místa přes hlavní čerpací stanici přečerpávaná na odkaliště, které se nachází asi 1  km od lomu. Voda při tom musí překonat 49 výškových metrů.

Pokud byste chtěli důl navštívit se skupinou žáků a studentů, můžeme se obrátit na pana Tomáše Krejčí z Gypstrendu s.r.o. Sádrovcové doly v Kobeřicích. V jejich dole pravidelně provázejí nejenom děti, ale i dospělé se zájmem o geologii. Je nutné se předem domluvit. Exkurze trvá cca 1,5 až 2 hodiny.My  jsme se skupinou žáků třetích tříd nejdříve sešli k místu, kde se nerost sádrovec těží, potom k hale, kde se předtím rozemletý sádrovec nasype do zásobníků a potom k rotační peci, kde se vypaluje. V další hale se skladuje sádra v pytlích.  Rozemletý sádrovec se zahřívá v rotační peci za přístupu vzduchu při teplotách 120-180 °C. Krystalky sádrovce se při tom poruší unikající párou z krystalové vody. Všechny známé způsoby dehydratace sádrovce probíhají vždy podle reakce:

CaSO₄ . 2 H₂O + energie --- CaSO₄ . 1/2 H₂O + 1 1/2 H₂O odpar vody

Historie těžby v Kobeřicích

Těžba v sádrovcovém dole v Kobeřicích byla zahájena v roce 1963, těžený sádrovec se zprvu těžil jenom pro potřeby československých cementáren, kde se sádrovec používal jako regulátor tuhnutí cementu. V roce 1965 byla postavena v Kobeřicích technologie na výrobu sádry.
V roce 1995 byl státní podnik Sádrovcové doly privatizován. Majitelem je nyní František Peringer. Zájem cementářů o přírodní sádrovec postupně upadal, protože byl nahrazen energosádrovcem, který vzniká jako odpadní produkt odsiření elektráren. Společnost se tak postupně soustředí na výrobu sádry a výrobku z ní jako jsou sádrové omítky, příčkové tvárnice ze sádrové hmoty a nejnověji redukční činidlo G-SAL, pro jejíž výrobu byla postavená nová hala. Protože těžba výrazně klesla, našlo se uplatnění pro rozsáhlý vozový park a zemní stroje na externích zakázkách a společnost se tak začala také věnovat autodopravě sypkých hmot a zemním pracím.  Protože v části dolu probíhá technická rekultivace, spočívající v návozu inertních hmot, je možné v dole ukládat schválené druhy odpadů kategorie O.

Paní učitelky z Větřkovic se snějí, protože ještě neví, co je čeká.	Myslím, že to bude do mé geologické sbírky stačit.
Do sběru sádrovce se zapojily i pedagožky z Žimrovic.	V kalužích jsme si trochu očistili boty.

Geolog Mgr. Martin Hanáček nám vysvětlil, jak vznikl sádrovec.
"Sádrovec vznikl vysrážením minerálů ze slané vody v rozlehlých kalužinách a lagunách, které lemovaly mladotřetihorní moře na Opavsku. K vysrážení docházelo důsledkem výparu mořské vody (evaporaci) a minerály, které se během vypařování z vody vysrážely, se souhrně nazývají evapority. Moře se rozprostíralo podél karpatského horského oblouku. V mladších třetihorách, v období nazývaném miocén, se asi před 20 miliony lety rozšířilo z jižního Polska na Ostravsko. Kromě toho zaplavilo i jižní Moravu, kam proniklo z dnešního Rakouska.
O pět milionů let později se moře nakrátko značně zvětšilo - jeho pobřeží leželo u České Třebové a z Ostravska na území Opavy vybíhal záliv. Přes následný ústup moře z téměř celé jižní Moravy zůstalo území Opavy a Ostravy stále zaplaveno do doby před 14 až 13 miliony let, kdy se moře stáhlo i odtud do jižního Polska. Opavský záliv tedy existoval před cca 15 až 13 miliony lety. Sádrovec vznikal na mělčinách podél jeho pobřeží. V obdobích vyšší hladiny nevznikaly sádrovce, ale na dně se ukládal jíl. V něm se zachovaly schránky měkkýšů a kompletní kostry ryb (kupř. makrela, sleď, mořan) a zbytky flóry, které do zálivu napadaly z okolní souše (buk, škumpa, platan, borovice, patisovec a jinan). "

Výskyt a těžba sádrovce u nás
U nás se polohy sádrovce mořského původu vyskytují v Opavě-Kateřinkách a v Kobeřicích, kde lze sbírat i jeho sběratelsky atraktivní ukázky.

Sádra se vyrábí ze sádrovce
Sádra je univerzální materiál a podle použití patří do několika skupin pomocných hmot. Používá se k otiskování, vytváření modelů a forem.  
V Gypstrendu se ze sádry vyrábějí: sádra, sádrové omítky, redukční prostředekG-Sal+, prostředek k odstranění vlhkého zdiva DRYZONE a příčkové tvárnice ze sádrové hmoty pro bezomítkové zdění SUPERBLOK.

Složení, výroba a vlastnosti
Sádra je prastarý materiál, jehož latinské pojmenování gypsum je odvozeno z názvu Egypta, kde ji užívali jako stavební materiál.
Sádru získáváme zahřátím sádrovce, přičemž se odstraní určité množství krystalové vody. Proces se nazývá dehydratace. Přírodní je bezbarvý, bělavý až tmavošedý, podle množství příměsí a nečistot. Dnes se stále používá nejvíc ve stavebnictví.

Využití v lékařství
Ti, kteří měli smůlu a musela jim být na zlomenou ruku nebo nohu přiložená sádra si vzpomenou, že v nemocnici se obinadlo posypané bílou práškovou sádrou namočilo do vody a teprve potom dávalo na postiženou končetinu. Jak sádra tuhla, tak se zahřívala. Proběhla v ní chemická reakce. Tuhnutí, při němž dochází k rehydrataci, tedy k dodání krystalové vody, ztracené při výrobě, a při němž se sádra opět změní na sádrovec, probíhá podle reakce:
CaSO4 . 1/2 H2O +  1/2 H2O ? CaSO4 . 2 H2O + energie.
Tu uvolněnou energii potom cítíme jako teplo.

Součástí geologické exkurze byla i návštěva kobeřické pískovny, která je hned vedle sádrovcového lomu v blízkosti čističky. Ta čistí vodu Oldřišovského potoka.

"Bludné balvany byly pro člověka užitečné především v minulosti. Nepostradatelné byly zvláště v severním Německu a Polsku nebo Dánsku v místech, kde se jinak pevné horniny nevyskytují. Ve středověku byly téměř výhradně materiálem pro stavby hradů, kostelů a hradeb. Dále se používaly na dělové koule, mlýnské a hraniční kameny, pomníky, milníky, památníky a jako protitankové překážky,"
Užívaly se sice ke stavbám, a to ještě ve třicátých letech dvacátého století, ale značně rozšířená byla jejich instalace v obcích. Existují stovky takových upravených či surových památníků. Zajímavé je, že někdy byly bludné balvany odváženy i mimo někdejší zaledněnou oblast.

Paní učitelka se s dětmi dívá na rotační vypalovací pec.	Bludný balvan v Kravařích.

Bludný balvan v Kravařích

Vystavený bludný balvan je umístěn na Bezručově ulici v Kravařích. Byl nalezen v kravařské pískovně a instalován jako památník Petra Bezruče. Na bludném balvanu je reliéf tohoto slezského básníka. V pískovně se nachází i národní přírodní památka tzv. "Odkryv v Kravařích". Důvodem ochrany je jedinečný profil sálského zalednění, které zde zanechalo souvkové hlíny a štěrkopísky. Tam jsme se však s dětmi nedostali.

Text a fotografie Milan a Jakub Kubačkovi