Dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes na krmítku.
Napsal RNDr. Milan Kubačka
Pondělí, 25 leden 2010
Celý
život bojuji sám se sebou, zda přikrmovat či nepřikrmovat ptáky v zimě.
Před mnoha lety jsem četl výsledky experimentu, který byl proveden
v Německu. Ptáci byli přikrmováni na jednom místě v lese a někde jinde,
mnohém dál, přikrmováni nebyli. Zjistilo se,
že přikrmovaná populace byla mnohem náchylnější na onemocnění, byla zkrátka
méně vitální.
Později jsem si pročítal svou velmi oblíbenou knížku od Pavla
Peciny - Kořeny zla. V kapitole
Šetření energií a lenost popisuje, jak je přirozené u zvířat šetřit energií. To
neplatí u domestikovaných zvířat. Tak třeba pes běhá na vycházce
s páníčkem jako utržený z řetězu, jako by věděl, že si energii doplní
doma z plné misky potravy připravené svým vůdcem smečky. Naproti tomu vlk, divoký předek psa, šetří
silami téměř všude. Terénem se pohybuje po vrstevnici, vystopovanou kořist si
napřed otestuje a začne ji pronásledovat až ve chvíli, kdy si je jistý, že
kořist uloví. Stejně je to i s ostatními zvířaty, tedy i s ptáky.
Pokud si zvyknou na krmítko, pravidelně doplňované nejlépe slunečnicovými semeny,
pak necítí potřebu hledat potravu jinde.
Pecina přímo píše. Za normální situace, kdy zvířata musí intenzivně
hledat obživu, jsou aktivní. Jsou stále v pohybu. Stačí ale celoročně
zaplněné krmítko, aby z činorodých sýkorek udělalo sbor buclatých pospávajících
žebráčků, nebo smetiště v lese, aby změnilo medvědy z pohyblivých
aktivních všežravců na otrapy, kteří vydírají turisty.
Krmítko
Balkon
Květináče
Sýkory koňadry
Sýkora modřinka
Stehlíci a zvonci
Zvonek zelený - samec
Zvonek a Čížek lesní
Totéž platí
u lidí, ten, který se nadře je považován za hlupáka. Pracovitost není obecnou
vlastností lidí. Jen člověk chytrý se nenadře. A když se nenadře, pak vydá
mnohem více energie při činnostech, které považuje za hru a především jsou pro
něj přitažlivější módní hry. Důležité je také být při takové činnosti viděn.
Znám spoustu lidí, kteří své drahé kolo ukázali snad jen jednou. Šetření
energií, vlastně lenost je přece příjemnější. Nemusíme lovit, pěstovat obilí -
stačí zajít do supermarketu.
Dlask tlustozobý
Čížek lesní
Kos černý - samice
Zvonek zelený - samice
Zvonci a dlask
Hýl obecný
Hrdlička zahradní
Havran polní
Ale vraťme se k našim ptákům. Na krmítku umístěném
na balkónu našeho paneláku pozorujeme vnitrodruhové, ale i mezidruhové chování
mezi ptačími návštěvníky. Tak například nejodvážnější jsou čížci lesní Carduelis spinus, kteří obsadí krmítko a
brání ho tak, že proti ptákům, kteří na něj nalétávají, vystartují a odeženou je dřív než na krmítko
dosednou. Další srdnatí ptáci jsou zvonci zelení Carduelis chloris. Sýkora koňadra Parus major a sýkora modřinka Parus
caeruleus, se nechá vyhnat hned, zato velký dlask tlustozobý Coccothraustes
coccothraustes se chová suverénně, určitě díky své mohutné postavě. Stehlíkům
obecným Carduelis carduelis žádní
ptáci nevadí a sami nejsou agresivní. Kosi černí Turdus merula se bojí, hrdličky zahradní Streptopelia decaocto vyčkávají na blízkém stromě a vrabci domácí Passer
domesticius se ještě neobjevili, což je důkaz, že tito ptáci mají problémy
s udržením hustoty populace. Kdysi byli na našem balkóně jako doma.
Havrani polní Corvus frugilegus mají zřejmě strach krmítko navštívit,
takže sedí jen na blízkých stromech. Na balkónu máme několik korýtek
s rostlinami, které jsme záměrně nechali jen tak. Jsou uschlé a tvoří
divokou vegetaci. Tvoří tedy prostředí, které je pro ptáky přívětivější než
ostatní "pusté" balkóny. Takže pozorujeme život na balkóně a necháme na sebe
působit sílu příbytku, vše je nositelem určitého vnitřního významu. Nedávno
jsem si přečetl publikaci o feng-šuej. Jedná se o umění využívat síly
uspořádání našeho příbytku pro získání optimálního životního pocitu, nabytí
štěstí a zachování dobrého zdraví. Něco na tom je!
