Těžko říct, zda zde zahnízdil nebo se přesunul více na sever do Polska. Zajímavostí je, že více hnízdních párů je od nás na sever v Polsku než u nás. Je to tím, že naše krajina je chudá na velký zemní hmyz, kterým se dudek živí. Kousek za hranici v Polsku je sice také intenzivně obhospodařována polní krajina. Hospodaří se ovšem v menších celcích a hmyzu je zde prokazatelně více.
Zároveň dudek vyžaduje, aby měl v krajině dostatek starých stromů s dutinami, kde může hnízdit, ale také hojnost hmyzu jako potravy. Krajina na Opavsku se v průběhu času odlesnila, rozvolnila a mírně oteplila a tak poskytla životní příležitosti i jiným než lesním organizmům. V tomto případě druhům otevřené teplejší krajiny, na které můžeme dnes ještě běžně narazit v zemích jižní Evropy.

Dudek chocholatý Upupa epops.

Dudek se v minulosti vyskytoval téměř v celé Evropě. Ve vyspělých oblastech západní Evropy již zmizel. Ve střední a jižní Evropě jeho stavy neustále klesají. Je to vlivem intenzifikace zemědělství a tím celkovým úbytkem jeho potravy (hmyzu) v přírodě dále nedostatkem hnízdních příležitostí, ale také desertifikací rozsáhlých území v Africe, kde zimuje. V ČR jeho stavy klesly v průběhu posledních 50ti let.
Asi 100 hnízdních párů se vyskytuje v zemědělské krajině jižní Moravy a Polabí. Na Opavsku jsou občasná pozorování, jak hnízdících jedinců, tak jedinců na tahu. Dudek využívá pro hnízdění prostorných stromových dutin, které vznikají vyhníváním dřeva po pádu nebo rozlomení větví z kmene. V neudržovaných alejích kolem Nového Dvora je takových stromů nápadně více než v podobné krajině na jiných lokalitách v blízkosti. Pokud si přejeme v naší krajině dudka občas spatřit, tak je třeba tyto stromy zachovat. Tragédií pro dudka by bylo, kdyby tyto biotopy, například za účelem revitalizace, zmizely. Potravou dudka je hmyz a jeho larvy, loví také drobné ještěrky. Samice sedí na 4-8 vejcích asi 16 dnů. Na hnízdě ji krmí samec. Dudek je znám tím, že samičí trus a trus mláďat, zůstává ve hnízdní dutině. Navíc v době hnízdění vylučují mláďata i sedící samice z kostrčních žláz odporně páchnoucí obranný sekret. Pro tuto schopnost získal přezdívku "smraďoch". Dudek si s tím hlavu neláme a příští rok si vyhledá pro stavbu hnízda dutinu novou.
Toto chování má význam, protože ve starém hnízdě přežívá mnoho parazitů. Jak se říká: "Ptáci jsou létající zoologické zahrady." Společně s ptákem se ve vzduchu vznáší stovky cizopasníků. Vši a roztoči žerou ptačí peří, jejich kůží se živí mouchy a jeho krev vysávají blechy, klíšťata a komáři. A to není zdaleka vše.

V jeho cévách ničí červené krvinky prvoci a v mnoha dalších orgánech žijí různí cizopasní červi. Jsou to živočichové od těch nejjednodušších jednobuněčných až po živočichy na vyšším vývojovém stupni. Mezi parazity zařazujeme i kukačku obecnou, která je představitelem hnízdního parazitizmu. Parazitizmus má podle většiny lidí pejorativní význam. Pokud však ekolog studuje společenstva z hlediska celkového toku energie, tak nás přesvědčí, že mezi králíkem, který okusuje trávu, klíštětem, které saje krev na králíkovi a bakteriálním parazitem na klíštěti, není žádný rozdíl. Všichni jsou součástí jednoho složitého potravního řetězce.
Obecně se dá říct, že všechny formy života, včetně člověka jsou parazity, kteří získávají energii z hostitele

Text a foto Milan Kubačka