Kombinace biologie a výtvarné výchovy, je mi osobně blízká a mám s ní mnoho vlastních zkušeností. Tato kombinace oborů je velmi zajímavá, protože biologie vede k exaktnímu myšlení a drží člověka "nohama na zemi", zatímco výtvarný projev a umění v nejširším smyslu rozvíjí abstraktní vnímání a nezávislé cesty myšlenek, intenzivní vnímání emocí. Láska k přírodě a láska ke všemu krásnému udává směr. Výuka biologie mi umožňuje předávat racionální myšlenky a fakta. Poznání přírody mě zároveň vede k úžasu nad neuvěřitelnými cestami, kterými se ubírala naše planeta. Od biotické fáze své existence, kdyv redukčním prostředí vznikaly organické látky a posléze první prabuňky až ke vzniku organismů produkujících fotosyntézou do prostředí kyslík, který znamenal převratnou změnu v mo-žnostech vývoje života. Jen díky změně prostředí, kterou způsobily organismy samy, mohly vzniknout aerobní formy života se svým rychlým a výkonným metabolismem. Tedy i my, lidé. Člověku se nutně tají dech a připouští, že se stal součástí zázraku. Samotná věda o přírodě stačí k tomu, aby vyvolala úctu a pokoru před světem, který žije už miliardy let a k němuž patříme. A právě tento prostor vnímání hodnot vytváří cestu pro průnik světa biologie do světa výtvarného projevu. Zde se člověk samozřejmě zamýšlí nad ideály a smyslem věcí, snaží se nalézat jejich podstatu a hodnotu. Zároveň zde vzniká dostatek místa pro rozvoj a vyjádření vlastního pohledu, pro osobní svobodu, která se transformuje do tvůrčí činnosti. Zde vznikají vzácné příležitosti pro vytváření motivací.

Výstavu PŘÍRODA V OBRAZECH zahajoval bývalý ředitel MGO a bývalý primátor Opavy docent Jan Mrázek.V pozadí entomolog a ilustrátor RNDr. Jindřich Roháček.

PŘÍRODA V OBRAZECH 2005
Příroda v obrazech 2015 byla prvním projektem, který jsem organizoval na středoškolské úrovni. Práce může sloužit jako příklad souboru činností využitelného v rámci výtvarného projektu s ekologickým zaměřením jak v průběhu školního roku, tak v průběhu prázdnin či jiných volných dnů. Tento projekt byl týdenní, navazoval na motivační setkání se žáky před započetím realizace práce. Základem práce pedagoga byla snaha podnítit zájem žáků a korekce jejich výtvarné práce na zadaná témata. Denní hodinová dotace byla minimálně 6 hodin. Samotnou výtvarnou práci žáků ve škole doplňovaly následující činnosti:

1. Návštěva na pracovišti entomologa a světově známého ilustrátora, pracovníka Slezského zemského muzea v Opavě RNDr. Jindřicha Roháčka  ukázky tvorby, vysvětlení nároků na vědeckou ilustraci, diskuze. Nahlédnutí do depozitářů muzea.
2. Návštěva na pracovišti a ukázky vědecké ilustrátorské tvorby ing. Franka, ředitele Arboreta Nový Dvůr u Opavy.
3. Návštěva opavské výtvarnice a učitelky ZUŠ v Opavě Zdeňky Pavlíčkové  ukázky tvorby, vysvětlení motivací a cílů, diskuze.
4. Ukázky z tvorby Rostislava Herrmanna (zde jako koordinátor EVVO, také dlouholetý výtvarník  přes 30 samostatných výstav), komentáře diskuze.
5. Návštěva výstavy skupiny opavských výtvarníků ITA (Pavlíčková, Hermann, Urbaník), komentáře  a diskuze.
6. Práce v plenéru  ZOO Ostrava. Zachycení pohybové aktivity zvířat, spojeno s opakováním ze systematické zoologie.
7. Práce v plenéru  Arboretum Nový Dvůr. Kresba a malba rostlin, spojeno s opakováním ze systematické botaniky.

Výtvarné práce a fotografie vzniklé v průběhu projektu byly prezentovány formou výstavy ve školním roce 2005/2006. 

Práce žákyně H. Rychlé z projektu PŘÍRODA V OBRAZECH.	Práce žákyně L. Krbové z projektu PŘÍRODA V OBRAZECH.

LETNÍ EKOLOGICKO - VÝTVARNÉ PLENÉRY
Letní ekologicko - výtvarné plenery jsem pořádal vždy poslední srpnový týden. Tento termín se ukázal jako výhodný. Zájemci mívají po rodinných dovolených, akce nenarušují běh výuky ve školním roce, navíc se na ně nehlásí ti, kteří by se touto formou rádi ulili z výuky, nemají hlubší zájem o problematikua zájem skutečně pracovat. Vždy každému zájemci otevřeně kladu otázku, jestli je připraven na aktivní přístup a vysvětluji, že o ty, kteří k plenéru přistupují jako k rekreaci nemám zájem (plenéry probíhaly  v Chorvatsku).
Plenéry byly osmidenní (čas čistého pobytu bez započtení cesty). Každý den včetně víkendu bylo věnováno výtvarné práci 4 - 5 hodin po 60 minutách, tedy ne v délce vyučovací hodiny. V podvečerních nebo večerních hodinách bylo vždy odprezentováno určité téma s biologickým obsahem, často přímo s obsahem ochrany přírody. Např. vznik Středozemního moře, dno Středozemního moře a jeho osídlení organismy, podnebí, ekologie a ekosystémy Středomoří, nejčastější rostliny Středomoří, makroskopické pozorování a mikroskopování organismů vylovených z moře ? aspekty jejich biologie, kytovci a jejich ohrožení aj. Mimo dobu společné práce se žáci věnovali sportu a rekreaci, případně jiné činnosti na základě domluvy na místě. Po celou dobu akce platil v předem dohodnuté míře školní řád a pravidla bezpečnosti. Instrukce se týkaly denního programu včetně pravidel bezpečného pohybu v lokalitě plenérů apod.
Výstupem z plenérů bylo uspořádání výstav. Místem jejich konání bylo vždy Mendlovo gymnázium v Opavě, ale také Galerie Gaudeamus při Gymnáziu ve Vítkově, Obecní dům v Opavě, Krajský úřad MSK v Ostravě, Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha.

Práce žákyně B. Kubíkové z projektu PŘÍRODA V OBRAZECH.	Práce žákyně M. Šenkyříkové z projektu PŘÍRODA V OBRAZECH.

V rámci plenérů sleduji několik rovin. První rovina spočívá v samotném zaměření na ochranu přírody. Jde o přímé prolnutí výtvarné práce s ekologickou tématikou. V přípravě těchto činností se velmi často vracím ke znalostem z biologie a doplňuji je. Tak se jednak obnovují a rozšiřují již nabyté poznatky z jednotlivých biologických disciplín, jednak se tyto poznatky obohacují o řadu souvislostí. Jde především o problematiku fungování globálního ekosystému a využívání zdrojů v nejširším měřítku. Od těžby surovin a související devastace a znečištění prostředí po vyčerpatelnost zdrojů potravin pro rostoucí lidskou populaci. V konkrétní práci se pak často zaměřujeme na určitou skupinu organismů a ukazujeme si souvislosti na jejím příkladu. Samotný výtvarný projev pak směřuje k vyjádření nutnosti ochrany sledované skupiny v reálných souvislostech. Výtvarná práce zde vede k většímu zvnitřnění vnímané problematiky, mezi žáky vzniká řada neformálních diskuzí. Zde se dostáváme na tolik potřebnou úroveň posilování motivací.
Jednou ze sledovaných skupin živočichů se pro nás stali obojživelníci. Jde o celosvětově ohroženou třídu obratlovců, která je zasažena především ztrátou přirozených ekosystémů. Potřeba rozšiřování plochy země-dělské půdy vede k vysoušení rozsáhlých mokřadních oblastí, podobně těžba dřeva v oblastech tropických deštných pralesů. S odlesňováním, zasolováním půdy a další lidskou činností patrně souvisí i postupné rozšiřování oblastí, které se mění na polopouště až pouště. U obojživelníků se k tomuto drastickému tlaku přidávají onemocnění, především mykózy. Tak se stávají smutným příkladem ohrožení biodiverzity.

Sára Schneiderová a Martin Svoboda ? z výuky environmentální výchovy, 2009, ohrožení a ochrana kytovců.	Michaela Špakovská  z výuky environmentální výchovy, 2009, ohrožení a ochrana kytovců.

Zaměřili jsem se také na otázku života kytovců a jejich lovu. Nadměrné vybíjení těchto neobyčejných zvířat vedlo k tak dramatickým poklesům jejich populací, že řada druhů je na pokraji vymření. Situace dospěla tak daleko, že nejsme schopni odhadnout míru ohrožení ani v případě, že by se lov některých druhů zcela zastavil. Pokles jejich populační hustoty dospěl k hranici, kdy nemusí dojít ke kontaktu přežívajících samců a samic a tím k jejich rozmnožování.

Existují však země, které ani dnes nejsou ochotny zastavit lov ohrožených druhů přes rostoucí mezinárodní apely. Patrně nejmarkantnější je příklad Japonska, které vedle kytovců bezohledně vybíjí také populace tuňáků a podobně. Zde sledovaná problematika přirozeně přechází k otázkám udržitelného čerpání potravních zdrojů. Nadměrný lov mořských ryb s důsledkem dlouhodobého poklesu jejich populací je alarmující. Jeví se jako neuvěřitelné, když na úkor budoucnosti žijí i země, které se navenek honosí vyspělou kulturou zahrnující úctu ke všemu živému.

Fotografie a text Rostislav Herrmann