Kdyby nebylo zoologických zahrad, ve kterých se, často proti vůli ochránců zvířat, chovají zvířata odchycena z volné přírody, tak už ani nevíme, jak vypadají. Kdyby nebylo preparátorů zvířat a botaniků, kteří zakládají herbáře, tak je známe jen z obrázků a fotografií. Nerozumím té přehnané snaze státních orgánů postihovat tyto většinou amatérské přírodovědce, za pěstování "určitých" rostlin nebo chov "určitých" zvířat jako za málem hrdelní zločin.
Podívejme se na tento problém trochu jinýma očima. Určitě si každý všiml, kolik usmrcených zvířat leží na silnici, která srazila auta. A kdo je řídí? Jsou to většinou lidé, kteří nemají nic proti zvířatům. Kolik ptáků se zabije nárazem o skleněné stěny, buď na protihlukových zábranách u silnic nebo na moderních budovách, kde jsou samé skleněné plochy, zrcadlící okolní krajinu. Ptáci jsou ošáleni a vletí vstříc smrti. A viníme za to projektanty? Vůbec ne, protože sklo, jako stavební materiál je nenahraditelné.
Ornitologům se nelíbí, že v některých zemích, zvláště v těch, kterými probíhají tak zvané migrační trasy, jsou ptáci loveni do sítí a potom snědeni. Je opravdu odporné, když čápa černého uloví domorodec v Africe, kam přilétají tito ptáci, aby zde přečkali zimu?

Dokonce jsme mohli v přímém přenosu sledovat finančně náročný projekt, jak vysílačkou vybavený čáp černý z České republiky po strastiplné cestě doputoval na zimoviště a tam skončil na talíři. Drahý, ale úžasný projekt. Nikoho nezajímá, že jsou zde loveni odjakživa! Na druhé straně, kolik čápů zahyne na stožárech vysokého napětí, které vedou elektřinu do našich domovů. Jinak bychom si večer nemohli přečíst zprávu o tom, kolik ptáků zahyne na těch stožárech nebo v televizi sledovat cestování a konec našeho čápa černého v Africe.
A tak je to se vším. Nikdo se nechce vzdát pohodlí, které máme díky pokroku na cestě ke stále lepším zítřkům. Ale mudrovat nad tím, jak chránit jakéhokoliv živého tvora, to nás velice baví.
Stejně tak se můj přítel Radim diví, když se pálí zabavené kly pytlákům. Proč je pálit? Ptá se. Abychom odstrašili pytláky od lovu slonů a nosorožců? Proč je nedat na trh a za utržené peníze najmout a dobře vybavit ochránce těchto zvířat v místě, kde volně žijí.
Je to něco podobného, co se děje a funguje na trhu se zvláště chráněnými živočichy a rostlinami. Vidíme to na burzách. Cena některých druhů tím, že se trh nasytil, klesla. A to tak výrazně, že se nevyplatí je odchytávat a dovážet z ciziny. Je to paradox, ale takto se zachránila již celá řada vzácných druhů.  

MK