Poprvé se setkali letos na dubnové přírodovědné expedici, která byla
směrována do oblasti Jónského moře k jachtařskému městu Preveza na
Prevezský poloostrov. Cestou účastníci navštívili i ptačí rezervaci na
umělé vodní nádrži Kerkini u řecko-bulharské hranici. Na dojmy z této
expedice za přírodou jsme se jich zeptali.
|
Fotograf Vladimír Duda a přírodovědec Jakub Kubačka na Prevezském poloostrově.
|
Vláďo, fotografuješ ptáky a přírodu již mnoho let. Jak na tebe
zapůsobilo jezero Kerkini a Amvrakijský záliv? Uměl bys tato místa
srovnat s jinými v Evropě?
Byla to prostě bomba. Navštívil jsem z podobných evropských lokalit
Dunajskou deltu, NP Camarque a spoustu významných mokřadních lokalit v
Německu a Polsku, ale teď už vím, že na Řecko to zdaleka nemá. Jezero
Kerkiny je relativně malá nádrž. Asi 10 * větší něž Kružberk. Ovšem celý
management místa se záměrným kolísáním vodní hladiny dělá lokalitu s
množstvím biotopů jako jsou litorál, rákosiny, slaniska, louky a v
kombinaci s mediteránní a horskou krajinou si zde každý druh najde to
své. biodiverzita je zde neskutečná!
NP Amvrakijský záliv je asi nejrozmanitější mokřad, který jsem kdy
viděl. Na šířku má 35 km a jeho nekonečnost si uvědomíme pouze pohledem
na mapu a případně z vyhlídky ve vesnici Strongyli. Najdeme zde naprosto
všechny biotopy a na ně vázané živočichy a rostliny.
Pro nás středoevropany je zcela omračující, když vidíme jaké tady v
jižní Evropě má příroda možnosti a prostor. Hustota osídlení je zde
nižší. Půda zde není tak intenzivně obhospodařována a z toho se odvíjí i
to, že je zde vyšší biodiverzita rostlin, na ně vázaných hmyzích druhů a
na nich ptáků. Spousta míst je ve stádiu divočiny. U nás je vše rádoby
uspořádané, sterilní a proto zničené.
Kolik jsi zde pozoroval ptáků? A jaké zajímavé druhy?
Naše výprava do Řecka probíhala v druhé polovině dubna, čili v době, kdy
někteří ptáci stále migrovali a někteří již hnízdili. Tzn, v ideální
době. Za celou expedici jsme napočítali přes 200 pozorování! Je to dáme
také tím, že naše cesta byla ze severu na jih - z Česka do Řecka. V
pozorování jsou tedy započteny druhy od kontinentálních po středomořské.
Z nových druhů mám pozorovanou pěnici vousatou a bělohrdlou a rybáka
černozobého.
|
Vladimír Duda se svým fotoaparátem.
|
Národní park Jezero Kerkini
Jezero Kerkini najdeme na severu Řecka v blízkosti bulharských hranic,
konkrétně 100 km severně od Soluně, mezi městy Kilkis a Serres. Tato
přírodní rezervace se nachází na řece Strymonas a v současné době je
považována za významné hnízdiště až 300 druhů ptáků. Společně s
Prespanskými jezery a zálivem Amvrakikos hostí největší kolonie divokých
pelikánů v Evropě! Jezero Kerkini leží na migrační trase tažných ptáků
při cestě z Evropy k Egejskému a Černému moři.
Vzhledem k častým záplavám a velkému množství komárů byla na řece
Strymonas vybudována v roce 1932 přehradní hráz, a tím se vytvořilo
také jezero Kerkini o velikosti přibližně 11 000 hektarů. Celá chráněná
přírodní rezervace je území podstatně větší - více než 83 000 hektarů,
na kterém se nyní nachází jedinečný ekosystém sestávající se z území
lužních lesů, velkého množství druhů ryb a vzácného ptactva a zvířat a
zajímavých druhů rostlin a hmyzu. Jedinečnou atmosféru dotváří také
blízká pohoří - Belasica a Kroussia na řecko-bulharské hranici. Zdroje
uvádí, že zde bylo vypozorováno více než 300 druhů ptáků, ať už
přezimujících či tažných.
|
|
Jezero Kerkini se nachází na severu Řecka. |
ezero Kerkini se nachází na severu Řecka. |
|
|
Ekoturistika je zde řízená a regulována. |
Kolpík bílý (Platalea leucorodia) v pozadí vodní buvoly. |
|
Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) tvoří na jezeře Kerkini největší hnízdní kolonii v Evropě. |
Naprosto unikátní je management lokality ze strany zdejších ochránců
přírody a provozovatelů ekoturistiky. Lodní výlety a birdwatching je
regulován a usměrněn pouze do několika míst. Z těchto aktivit je
financováno rozšiřování umělých ostrovů pro hnízdění pelikánů.
V jarních a podzimních měsících se záměně snižuje hladina vody v jezeře.
To proto, aby se odhalilo dno a v mělkém litorálu mohli ptáci hledat
larvy vodního hmyzu - především bahňáci. V těchto měsících je totiž na
jezeře ptáků nejvíce v důsledku migrace.
Nejvýznamnější druhy zvířat, se kterými se zde můžete setkat:
Pelikán kadeřavý, Pelikán bílý, Volavka červená, Kormorán malý, Kolpík
bílý, Orel královský, Orel mořský, Raroh velký, Plameňák růžový a mnoho
dalších?dále vydry, želvy, ještěrky, žáby, mloci. Místní kolorit také
dotváří stáda vodních buvolů, kteří jsou zde chováni na maso a mléko. V
jezeře bylo zaznamenáno na 32 druhů ryb.
Národní park Amvrakijský záliv
Národní park Amvrakikos najdeme poblíž města Preveza při cestě na ostrov
Lefkáda. Je to největší ekosystém mokřadů v Řecku, který se skládá z
brakických lagun, mokrých luk, rákosových porostů, solných bažin a z
pozůstatků lužních lesů. Severní část mořského zálivu vytvořily delty
řek Louros a Arachtos. Amvrakikos se chlubí největší populací vodních
ptáků v Řecku. Přilétá sem až na 100.000 jedinců, někteří přezimují a na
250 druhů se tu rozmnožuje. Amvrakikos hostí třetí největší kolonii
divokých pelikánů v Evropě! V západních mokřadech Rodia wetlands žijí
vodní buvoli a třešničkou na dortu moderního turismu jsou lodní výlety z
Prevezy, při nichž mohou návštěvníci pozorovat delfíny a karety obecné.
Vzhledem ke své geografické poloze je záliv Amvrakikos jeden z
nejdůležitějších na evropské trase tažných ptáků. Slouží jim jako
zastávka na odpočinek, na krmení, přezimování a rozmnožování.
|
|
NP Amvrakijský záliv na mapě Řecka. |
Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus). |
Záliv najdeme mezi městy Preveza, Arta a Amfilochia. Setká se s ním
každý turista, který cestuje na ostrov Lefkáda, ať letecky nebo autem!
Amvrakikos má rozlohu 405 km2, na délku až 33km a v nejužším místě u
nového přístavu v Preveze ho odděluje od Jónského moře jen 600m široký
kanál. Průměrná hloubka dosahuje 26 metrů. Národní park Amvrakikos
vznikl v roce 2008 a jeho název pochází ze starobylého města Ambracia,
které předcházelo dnešnímu městu Arta. Je to jedinečný ekosystém, který
vytvořila doba ledová.
|
|
Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus). |
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus). |
Ze stovek vzácných ptáků a živočichů musíme vyjmenovat alespoň tyto
obyvatele zdejších mokřadů: Pelikán kadeřavý, Kareta obecná, Delfín
obecný (populace 120ks!), Tuleň středomořský, Buvol domácí, Plameňák
růžový, Volavka vlasatá, Volavka stříbřitá, Ústřičník velký, Rybák
severní, Kvakoš noční, Kulík mořský, Kormorán velký, Jespák křivozobý,
Sub mrchožravý, Vlha pestrá, Mandelík hajní, Bukač velký, Ibis hnědý,
Ostříž jižní...Záliv najdeme mezi městy Preveza, Arta a Amfilochia.
Setká se s ním každý turista, který cestuje na ostrov Lefkáda, ať
letecky nebo autem! Amvrakikos má rozlohu 405 km2, na délku až 33km a v
nejužším místě u nového přístavu v Preveze ho odděluje od Jónského moře
jen 600m široký kanál. Průměrná hloubka dosahuje 26 metrů. Národní park
Amvrakikos vznikl v roce 2008 a jeho název pochází ze starobylého města
Ambracia , které předcházelo dnešnímu městu Arta. Je to jedinečný
ekosystém, který vytvořila doba ledová.
Text Jabub Kubačka
Fotografie Vladimír Duda
|